Kniha Jób

1 (BKR) Proč by od Všemohoucího neměli býti skryti časové, a ti, kteříž jej znají, neměli neviděti dnů jeho?
1 (ROH) Prečo nie sú od Všemohúceho ukryté časy, a prečo tí, ktorí ho znajú, nevidia jeho dní?
1 (B21) Když ‚Všemohoucí neodkládá časy odplaty,' proč ty dny jeho věrní nikdy nevidí?

2 (BKR) Bezbožníť nyní mezníky přenášejí, a stádo, kteréž mocí zajali, pasou.
2 (ROH) Bezbožníci prenášajú medze, lúpežne zajímajú stádo a pasú.
2 (B21) Jsou takoví, kteří posouvají mezníky a pasou stáda, která ukradli.

3 (BKR) Osla sirotků zajímají, v zástavě berou vola od vdovy.
3 (ROH) Sebe odháňajú osla sirôt; berú do zálohu vola vdovy.
3 (B21) Sirotkům odvádějí osla pryč a vdově berou býka do zástavy.

4 (BKR) Strkají nuznými s cesty, musejí se vůbec skrývati chudí na světě.
4 (ROH) Vychyľujú chudobných z cesty, a biedni zeme sa musia skrývať všetci dovedna.
4 (B21) Ubožáky z cesty srážejí, až se chudí skrývají všude po kraji.

5 (BKR) Aj, oni jako divocí oslové na poušti, vycházejí jako ku práci své, ráno přivstávajíce k loupeži; poušť jest chléb jejich i dětí jejich.
5 (ROH) Hľa, jako divokí osli na púšti vychádzajú po svojej práci hľadajúc korisť skoro za rána. Púšť mu dáva chlieb pre jeho deti.
5 (B21) Jiní jsou jak divocí osli na poušti, vycházejí za prací, jako by kořist hledali; potravu pro děti shánějí na pláních.

6 (BKR) Na cizím poli žnou, a z vinic bezbožníci sbírají.
6 (ROH) Na poli žnú jeho miešaný krm, a paberkujú vinicu bezbožníka.
6 (B21) Sklízejí na poli, které jim nepatří, paběrkují na vinicích lidí zlých.

7 (BKR) Nahé přivodí k tomu, aby nocovati musili bez roucha, nemajíce se čím přiodíti na zimě.
7 (ROH) Nahí nocujú, bez rúcha, a nieto prikrytia na zime.
7 (B21) Nocují nazí, oděv nemají, v chladu jim chybí přikrývky.

8 (BKR) A přívalem v horách moknouce, nemajíce obydlí, k skále se přivinouti musejí.
8 (ROH) Moknú od dažďa vrchov a nemajúc iného útočišťa objímajú skalu.
8 (B21) Horské lijáky je smáčejí, choulí se ke skále, nemají přístřeší.

9 (BKR) Loupí sirotky, kteříž jsou při prsích, a od chudého základ berou.
9 (ROH) Olupujú sirotu o prsia, a to, čo je na biednom, berú do zálohu,
9 (B21) Jiní zas sirotka od prsu uloupí, vezmou ho chudákům do zástavy.

10 (BKR) Nahého opouštějí , že musí choditi bez oděvu, a ti, kteříž snášejí snopy, v hladu zůstávati.
10 (ROH) takže musia chodiť nahí, bez odevu, a hladní tí, ktorí nosia snopy.
10 (B21) Ti chodí nazí, oděv nemají, o hladu cizí snopy snášejí.

11 (BKR) Ti, jenž mezi zdmi jejich olej vytlačují, a presy tlačí, žíznějí.
11 (ROH) Medzi ich múrami tlačia olej; šliapu hrozno v prešoch a sú smädní.
11 (B21) Vytlačují olej mezi kameny, o žízni šlapou vinný lis.

12 (BKR) Lidé v městech lkají, a duše zraněných volají, Bůh pak přítrže tomu nečiní.
12 (ROH) Ľudia z mesta vzdychajú, a duša ranených volá o pomoc. A Bôh tomu nečiní prietrže.
12 (B21) Sténání umírajících z města zní, raněné duše o pomoc volají - copak to Bohu nevadí?!

13 (BKR) Oniť jsou ti, kteříž odporují světlu, a neznají cest jeho, aniž chodí po stezkách jeho.
13 (ROH) Oni sú z tých, ktorí sa protivia svetlu; neznajú jeho ciest ani nezotrvávajú na jeho chodníkoch.
13 (B21) Jsou také takoví, kteří se světlu vzpírají, k jeho cestám se neznají a jeho stezek se nedrží.

14 (BKR) Na úsvitě povstávaje vražedlník, morduje chudého a nuzného, a v noci jest jako zloděj.
14 (ROH) Na úsvite povstáva vrah; zabíja biedneho a chudobného a vnoci je ako zlodej.
14 (B21) Vrah vstává, když se zešeří, aby zabíjel ubohé chudáky; jako zloděj se nocí odplíží.

15 (BKR) Tolikéž oko cizoložníka šetří soumraku, říkaje: Nespatříť mne žádný, a tvář zakrývá.
15 (ROH) A oko cudzoložníka striehne na mrak a hovorí: Neuvidí ma oko. A zakrýva tvár.
15 (B21) Cizoložné oko soumrak vyhlíží, ‚Nikdo mě neuvidí,' říká si a tvář si rouškou zahalí.

16 (BKR) Podkopávají potmě i domy, kteréž sobě ve dne znamenali; nebo nenávidí světla.
16 (ROH) Za tmy podkopáva domy; vodne sa zamykajú; neznajú svetla.
16 (B21) Za tmy se do domů vlamují, ve dne jsou doma zavření; ke světlu se neznají.

17 (BKR) Ale hned v jitře přichází na ně stín smrti; když jeden druhého poznati může, strachu stínu smrti okoušejí.
17 (ROH) Lebo im všetkým dovedna je ráno tôňou smrti, pretože znajú hrôzy temna smrti.
17 (B21) Těm všem je temno svítáním, přátelí se totiž s hrůzou tmy.

18 (BKR) Lehcí jsou na svrchku vody, zlořečené jest jmění jejich na zemi, aniž odcházejí cestou svobodnou.
18 (ROH) Ľahký je na povrchu vody; ich diel je zlorečený na zemi; neobráti sa viacej na cestu viníc.
18 (B21) Ať voda takové rychle odplaví, ať jsou prokleté jejich pozemky, ať nikdo nezamíří k jejich vinicím!

19 (BKR) Jako sucho a horko uchvacuje vody sněžné, tak hrob ty, jenž hřešili.
19 (ROH) Jako sucho i horúco pohlcujú snežné vody, tak i hrob tých, ktorí hrešia.
19 (B21) Jako sucho a horko pohltí rozpuštěný sníh, tak ať hrob pohltí ty, kdo hřešili.

20 (BKR) Zapomíná se na něj život matky, sladne červům, nebývá více připomínán, a tak polámána bývá nepravost jako strom.
20 (ROH) Zabudne ho život matky; sladnúť bude červom; nebude viacej spomínaný, a tak bude neprávosť zlomená jako strom,
20 (B21) Ať na ně zapomene matčin klín, ať jsou pochoutkou pro červy. Ať nikdo nevzpomene na ty zlosyny, ať jsou jak stromy větrem zlomeni.

21 (BKR) Připojuje mu neplodnou, kteráž nerodí, a vdově dobře nečiní.
21 (ROH) ten, kto spása, pohlcuje neplodnú, ktorá nerodí, a vdove nečiní dobrého.
21 (B21) Ať obcují s neplodnou, která nerodí, vdovu ať opustí bez jmění!

22 (BKR) Zachvacuje silné mocí svou; ostojí-li kdo z nich, bojí se o život svůj.
22 (ROH) A tak zachvacuje mocných vo svojej sile; keď povstane, nikto neverí v život.
22 (B21) Bůh svojí mocí i silné zachvátí; i při svém postavení si nejsou jistí životy.

23 (BKR) Dává jemu, na čemž by bezpečně spolehnouti mohl, však oči jeho šetří cest jejich.
23 (ROH) Bôh mu dáva, aby žil bezpečne a spoľahol sa; ale jeho oči pozorujú na ich cesty.
23 (B21) Dává jim pocit bezpečné opory, jeho oči však jejich cestu sledují.

24 (BKR) Bývají zvýšeni poněkud, ale hned jich není; tak jako jiní všickni sníženi, vypléněni, a jako vrškové klasů stínáni bývají.
24 (ROH) Keď sa povýšia voľačo málo, hneď ich neni, a sú snížení; uchvátení sú jako všetci iní a skosení sú jako vŕšok klasu.
24 (B21) Načas se vyvýší, a hned jsou pryč, sníženi budou a jako všichni sklizeni, jako klasy budou skoseni.

25 (BKR) Zdaliž není tak? Kdo na mne dokáže klamu, a v nic obrátí řeč mou?
25 (ROH) A jestli nie je tak, kde kto mi dokáže, že som luhal? A nech obráti moju reč na nič!
25 (B21) Což to tak není? Kdo mě ze lži usvědčí? Kdo moji výpověď může vyvrátit?"