výhody registrácie

Kniha Jób

Biblia - Sväté písmo

(BKR - Český - Kralický)

Jób 21, 1-34

1 (BKR) A odpovídaje Job, řekl:
1 (ROH) A Job odpovedal a riekol:
1 (B21) Job na to řekl:

2 (BKR) Poslouchejte pilně řeči mé, a bude mi to za potěšení od vás.
2 (ROH) Počujteže moju reč, a bude mi to za vaše potešenia.
2 (B21) "Dobře poslouchejte, co tu vypovím - můžete mě utěšit právě tím.

3 (BKR) Postrpte mne, abych i já mluvil, a když odmluvím, posmívejž se.
3 (ROH) Potrpte ma, aby som ja hovoril, a keď dohovorím, potom sa vysmievaj.
3 (B21) Vydržte, když teď budu mluvit já, potom se zase smíte posmívat.

4 (BKR) Zdaliž já před člověkem naříkám? A poněvadž jest proč, jakž nemá býti ssoužen duch můj?
4 (ROH) Či sa ja azda žalujem ľuďom? Alebo prečo by nemal môj duch ustávať v trpezlivosti?
4 (B21) Copak si stěžuji na člověka? Ztrácím trpělivost jenom tak?

5 (BKR) Pohleďte na mne, a užasněte se, a položte prst na ústa.
5 (ROH) Pozrite na mňa a predeste sa a položte ruku na ústa.
5 (B21) Pohleďte na mě a zděste se, ruku na ústa si položte!

6 (BKR) Ano já sám, když rozvažuji své bídy, tedy se děsím, a spopadá tělo mé hrůza.
6 (ROH) Keď myslím na to, trniem zdesený, a hrôza pochytáva moje telo.
6 (B21) Vždyť i já, když na to pomyslím, celý se třesu zděšením.

7 (BKR) Proč bezbožní živi jsou, k věku starému přicházejí, též i bohatnou?
7 (ROH) Prečo žijú bezbožníci, zostarejú sa i mohutnejú v sile?
7 (B21) Jak to, že ničemové užívají života? Zatímco stárnou, jejich moc narůstá.

8 (BKR) Símě jejich stálé jest před oblíčejem jejich s nimi, a rodina jejich před očima jejich.
8 (ROH) Ich semeno stojí pevne u nich pred nimi a ich potomstvo pred ich očami.
8 (B21) Jejich potomkům se daří kolem nich, své ratolesti mají na očích.

9 (BKR) Domové jejich bezpečni jsou před strachem, aniž metla Boží na nich.
9 (ROH) Ich domy majú pokoj od strachu, ani nedopáda prút Boží na nich.
9 (B21) V jejich domech je pokoj bez obav, Boží hůl na ně nijak nepadá.

10 (BKR) Býk jejich připouštín bývá, ale ne na prázdno; kráva jejich rodí, a nepotracuje plodu.
10 (ROH) Jeho byko skočí a nie bez oplodnenia; jeho krava sa telí a nevyvrhne.
10 (B21) Jejich býk je plodný, nikdy neselže, jejich kráva rodí, o tele nepřijde.

11 (BKR) Vypouštějí jako stádo maličké své, a synové jejich poskakují.
11 (ROH) Vypúšťajú svoje decká jako drobné stádo, a ich deti poskakujú.
11 (B21) Jejich mladí mají volnost jako beránci,jejich maličcí kolem skotačí.

12 (BKR) Povyšují hlasu při bubnu a harfě, a veselí se k zvuku muziky.
12 (ROH) Povyšujú svoj hlas pri bubne a pri citare a radujú sa zvuku píšťaly.
12 (B21) Zpívají při hře tamburíny a citery, za zvuku píšťaly se veselí.

13 (BKR) Tráví v štěstí dny své, a v okamžení do hrobu sstupují.
13 (ROH) Trávia svoje dni v dobrom a v okamihu sostupujú do hrobu.
13 (B21) Ve štěstí tráví svoje dny, do hrobu odcházejí v pokoji.

14 (BKR) Kteříž říkají Bohu silnému: Odejdi od nás, nebo známosti cest tvých neoblibujeme.
14 (ROH) A hovoria silnému Bohu: Ujdi od nás! Nechceme známosti tvojich ciest.
14 (B21) Bohu však říkají: ‚Nech nás být! O tvých cestách nechceme vědět nic!

15 (BKR) Kdo jest Všemohoucí, abychom sloužili jemu? A jaký toho zisk, že bychom se modlili jemu?
15 (ROH) Čože je Všemohúci, aby sme mu slúžili? A čo nám to pomôže, keď sa mu budeme modliť?
15 (B21) Kdo je to ten Všemohoucí? Proč bychom mu sloužili? K čemu by nám asi byly nějaké modlitby?'

16 (BKR) Ale pohleď, že není v moci jejich štěstí jejich, pročež rada bezbožných vzdálena jest ode mne.
16 (ROH) Ale hľa, ich dobré nie je v ich ruke, a preto je rada bezbožných ďaleko odo mňa.
16 (B21) (Oni však to své štěstí v moci nemají. Myšlenky ničemů mě míjejí!)

17 (BKR) Často-liž svíce bezbožných hasne? Přichází-liž na ně bída jejich? Poděluje-liž je bolestmi Bůh v hněvě svém?
17 (ROH) Koľko ráz zhasne lampa bezbožných? A či prichádzava na nich ich zhuba? Či im Bôh udeľuje bolesti vo svojom hneve?
17 (B21) Jak často ale ‚svíce darebáků zhasíná'? Přichází na ně pohroma? Naděluje jim bolesti rozhněvaný Bůh?

18 (BKR) Bývají-liž jako plevy před větrem, a jako drtiny, kteréž zachvacuje vicher?
18 (ROH) Kedy bývajú ako slama pred vetrom a jako plevy, ktoré ukradne víchor?
18 (B21) Bývají jako sláma ve větru, jako plevy, jež vichr odnesl?

19 (BKR) Odkládá-liž Bůh synům bezbožníka nepravost jeho? Odplacuje-liž jemu tak, aby to znáti mohl,
19 (ROH) Že vraj Bôh odkladá jeho synom jeho neprávosť? Nech odplatí jemu, aby vedel!
19 (B21) Řeknete: ‚Bůh jeho trest odkládá pro děti.' - Ať raději odplatí jemu, aby se poučil!

20 (BKR) A aby viděly oči jeho neštěstí jeho, a prchlivost Všemohoucího že by pil?
20 (ROH) Nech vidia jeho oči jeho nešťastie, a nech sa napije z prchlivosti Všemohúceho!
20 (B21) Ať vidí svou zkázu vlastníma očima, hněvání Všemohoucího ať vypije si sám!

21 (BKR) O dům pak jeho po něm jaká jest péče jeho, když počet měsíců jeho bude umenšen?
21 (ROH) Lebo čo mu je, bezbožnému, po jeho dome po ňom, keď je urezaný počet jeho mesiacov?!
21 (B21) Bude mu snad potom záležet na rodině, až jeho měsíce dojdou do konce?

22 (BKR) Zdali Boha silného kdo učiti bude umění, kterýž sám vysokosti soudí?
22 (ROH) Či bude niekto učiť známosti silného Boha, jeho, ktorý sám súdi vysokomyseľných?
22 (B21) Chce tu snad někdo Boha poučit? On přece soudí všechno na nebi!

23 (BKR) Tento umírá v síle dokonalosti své, všelijak bezpečný a pokojný.
23 (ROH) Jeden zomiera v plnom svojom blahobyte, cele bezpečný a pokojný;
23 (B21) Jeden umírá v plné síle, v klidu a zcela spokojen,

24 (BKR) Prsy jeho plné jsou mléka, a mozk kostí jeho svlažován bývá.
24 (ROH) jeho žochtáre sú plné mlieka, a špik jeho kostí je zvlažovaný,
24 (B21) stehna obalená tukem a kosti morkem nasáklé.

25 (BKR) Jiný pak umírá v hořkosti ducha, kterýž nikdy nejídal s potěšením.
25 (ROH) kým iný zomiera s roztrpčenou dušou a nejedol v živote dobrého.
25 (B21) Jiný zas umírá plný hořkosti, aniž kdy okusil, co je blahobyt.

26 (BKR) Jednostejně v prachu lehnou, a červy se rozlezou.
26 (ROH) No, spolu ľahnú do prachu, a červy ich pokryjú.
26 (B21) Do prachu však ulehnou jeden jak druhý, oba dva stejně přikryjí červi.

27 (BKR) Aj, známť myšlení vaše, a chytrosti, kteréž proti mně neprávě vymýšlíte.
27 (ROH) Hľa, znám vaše myšlienky a vaše úmysly použiť proti mne násilie.
27 (B21) Víte, já znám ty vaše myšlenky - hledáte způsoby, jak mi ublížit.

28 (BKR) Nebo pravíte: Kde jest dům urozeného? A kde stánek příbytků bezbožných?
28 (ROH) Lebo hovoríte: Kde je dom kniežaťa? A kde je stán príbytkov bezbožných?
28 (B21) Říkáte: ‚Kam se poděly ty jejich paláce? Stanům darebáků kde konec je?'

29 (BKR) Což jste se netázali jdoucích cestou? Zkušení-liž aspoň jejich nepovolíte,
29 (ROH) Či ste sa nepýtali tých, ktorí idú pomimo cestou? A či ich pokynov neznáte?
29 (B21) - To jste se nikdy neptali pocestných? Nepřijímáte jejich svědectví?

30 (BKR) Že v den neštěstí ochranu mívá bezbožný, v den, pravím, rozhněvání přistřín bývá?
30 (ROH) Že totiž zlý človek býva ušetrený ku dňu záhuby, že bývajú vedení ku dňu výbuchov Božieho hnevu?
30 (B21) Vždyť v čase neštěstí je zlosyn ušetřen, v den rozhněvání vyvázne.

31 (BKR) Kdo jemu oznámí zjevně cestu jeho? Aneb za to, co činil, kdo jemu odplatí?
31 (ROH) Kto mu oznámi jeho cestu do jeho tvári? Alebo keď on niečo spácha, kto mu odplatí?
31 (B21) Kdo mu jeho způsoby vytkne do očí? Za to, co prováděl, kdo mu odplatí?

32 (BKR) A však i on k hrobu vyprovozen bude, a tam zůstane.
32 (ROH) A on bude doprevadený k hrobom, a ešte i po smrti bude bdieť nad rovom.
32 (B21) Ještě mu pohřeb vystrojí, nad jeho hrobem budou bdít.

33 (BKR) Sladnou jemu hrudy údolí, nadto za sebou všecky lidi táhne, těch pak, kteříž ho předešli, není počtu.
33 (ROH) Budú mu sladnúť hrudy údolia, a za ním potiahne každý človek, a tým pred ním neni počtu.
33 (B21) Lehká mu bude země pohřební, vždyť za ním kráčí celé procesí a předcházejí ho nesčetní.

34 (BKR) Hle, jak vy mne marně troštujete, nebo v odpovědech vašich nezůstává než faleš.
34 (ROH) A jako ma tedy potešíte márnosťou, keď vo vašich odpovediach zostáva iba faloš?
34 (B21) Jak mě chcete těšit těmi nesmysly? Vaše odpovědi jsou samé lži!"


Jób 21, 1-34





Verš 7
Proč bezbožní živi jsou, k věku starému přicházejí, též i bohatnou?
Ž 17:10 - Kteříž tukem svým zarostli, mluví pyšně ústy svými.
Ž 73:12 - Nebo aj, ti bezbožní jsouce, mají pokoj v světě, a dosahují zboží.
Jer 12:1 - Spravedlivý zůstaneš, Hospodine, povedu-li odpor proti tobě, a však o soudech tvých mluviti budu s tebou. Proč se cestě bezbožníků šťastně vede? Mají pokoj všickni, kteříž se pyšně zpronevěřili.
Hab 1:16 - Protož síti své obětuje, a kadí nevodu svému; nebo skrze ně ztučněl díl jeho, a strava jeho zlepšena.

Verš 14
Kteříž říkají Bohu silnému: Odejdi od nás, nebo známosti cest tvých neoblibujeme.
Jób 22:17 - Kteříž říkali Bohu silnému: Odejdi od nás. Což by tedy jim učiniti měl Všemohoucí?

Verš 15
Kdo jest Všemohoucí, abychom sloužili jemu? A jaký toho zisk, že bychom se modlili jemu?
Ex 5:2 - Odpověděl Farao: Kdo jest Hospodin, abych poslechl hlasu jeho a propustil Izraele? Hospodina neznám, Izraele také nepropustím.
Mal 3:14 - Říkáte: Daremná jest věc sloužiti Bohu, a jaký zisk, budeme-li ostříhati nařízení jeho, a budeme-li choditi zasmušile, bojíce se Hospodina zástupů?

Verš 16
Ale pohleď, že není v moci jejich štěstí jejich, pročež rada bezbožných vzdálena jest ode mne.
Jób 22:18 - On zajisté domy jejich naplnil dobrými věcmi, (ale rada bezbožných vzdálena jest ode mne).

Verš 17
Často-liž svíce bezbožných hasne? Přichází-liž na ně bída jejich? Poděluje-liž je bolestmi Bůh v hněvě svém?
Jób 20:29 - Tenť jest podíl člověka bezbožného od Boha, to, pravím, dědictví vyrčené jemu od Boha silného.
Ž 11:6 - Dštíti bude na bezbožníky uhlím řeřavým, ohněm a sirou, a duch vichřice bude částka kalicha jejich.

Verš 22
Zdali Boha silného kdo učiti bude umění, kterýž sám vysokosti soudí?
Iz 40:13 - Kdo vystihl ducha Hospodinova, a rádcím jeho byl, že by mu oznámil?
Rim 11:34 - Nebo kdo jest poznal mysl Páně? Aneb kdo jemu radil?
1Kor 2:16 - Nebo kdo jest poznal mysl Páně? A kdo jej bude učiti? My pak mysl Kristovu máme.

Verš 26
Jednostejně v prachu lehnou, a červy se rozlezou.
Jób 17:14 - Jámu nazovu otcem svým, matkou pak a sestrou svou červy.

Verš 30
Že v den neštěstí ochranu mívá bezbožný, v den, pravím, rozhněvání přistřín bývá?
Prís 16:4 - Hospodin všecko učinil pro sebe samého, také i bezbožného ke dni zlému.

Job 21,3 - Jób sa stavia asi proti mienke a tvrdeniu Sofarovmu, že Boh tresce hriešnikov odňatím zemského blahobytu. Jób v nasledujúcich veršoch prináša dôkazy o svojej opačnej skúsenosti, keď pripomína, že bezbožníkom sa spravidla dobre vedie na svete (verš 7 a n.) a veľmi často oplývajú blahobytom.

Job 21,5 - "Ruku si dať na ústa" je znakom mlčanlivosti, odmlčania sa.

Job 21,16-21 - Jób zopakuje tvrdenie svojich priateľov (verš 16) a pýta sa, ako často sa stáva, že sa hriešnik dostane do nešťastia (verš 17). Na námietku, že pomsta a nešťastie stihnú aspoň potomkov hriešneho človeka, Jób odpovedá, že z takejto odvety a pomsty hriešnik po svojej smrti už ničoho necíti (verše 19–21).

Job 21,22-26 - Jób zopakuje ďalšiu námietku svojich priateľov (verš 22), na ktorú odpovedá svojím poukazom na nerovný osud mnohých ľudí na tomto svete a na ich smutný podiel v podsvetí (verše 23–26).

Job 21,27-32 - Jób odmietne aj štvrtú námietku svojich priateľov, ako by jeho nešťastie bolo možno vysvetliť a odôvodniť len jeho hriešnosťou (verš 27). Oproti tomu vyhlasuje, že skúsenosť učí, že hriešnik je od zla často uchránený a ušetrený (verš 30).