Kniha Jób

1 (BKR) Odpovídaje pak Zofar Naamatský, řekl:
1 (B21) Sofar Naámský mu na to řekl:

2 (BKR) Z příčiny té myšlení má k odpovídání tobě nutí mne, a to abych rychle učinil,
2 (B21) "Na tohle musím odpovědět, to přece nejde vydržet!

3 (BKR) Že kárání k zahanbení svému slyším, pročež duch můj osvícený nutí mne, aťbych odpovídal.
3 (B21) Když slyším tolik důtek a urážek, můj moudrý duch mi vnuká odpověď:

4 (BKR) Zdaž nevíš o tom, že od věků, a jakž postavil Bůh člověka na zemi,
4 (B21) Víš přece sám, že odjakživa, už co byl člověk na zem postaven,

5 (BKR) Plésání bezbožných krátké jest, a veselí pokrytce jen na chvílku?
5 (B21) radost ničemů je velmi krátká, štěstí bezbožných je chvilkové.

6 (BKR) Byť pak vstoupila až k nebi pýcha jeho, a hlava jeho oblaku by se dotkla,
6 (B21) I kdyby jeho hrdost k nebi dosáhla a hlavou oblaků se dotýkal,

7 (BKR) Však jako lejno jeho na věky zahyne. Ti, kteříž jej vídali, řeknou: Kam se poděl?
7 (B21) jak vlastní lejno zmizí napořád - ‚Kam se poděl?' se jeho známí budou ptát.

8 (BKR) Jako sen pomine, aniž ho naleznou; nebo uteče jako vidění noční.
8 (B21) Jako sen odletí a bude ten tam, bude zapuzen jak noční vidina.

9 (BKR) Oko, kteréž ho vídalo, již ho nikdy neuzří, aniž více patřiti bude na něj místo jeho.
9 (B21) Oko, jež vídalo ho, už ho nespatří, nebude k nalezení ve svém obydlí.

10 (BKR) Synové jeho budou přízně u nuzných hledati, a ruce jeho musejí zase vraceti loupež svou.
10 (B21) Jeho děti budou muset odškodnit chudáky, vlastníma rukama majetek navrátit.

11 (BKR) Kosti jeho naplněny jsou hříchy mladosti jeho, a s ním v prachu lehnou.
11 (B21) Mladická síla, jíž měl plné kosti, do prachu ulehne spolu s ním.

12 (BKR) A ačkoli zlost sladne v ústech jeho, a chová ji pod jazykem svým;
12 (B21) I když mu zlo chutná v ústech sladce, i když je chová pod jazykem,

13 (BKR) Kochá se v ní, a nepouští jí, ale zdržuje ji u prostřed dásní svých:
13 (B21) i když je vychutnává, nemá naspěch, i když je převaluje na patře,

14 (BKR) Však pokrm ten ve střevách jeho promění se; bude jako žluč hadů nejlítějších u vnitřnostech jeho.
14 (B21) v útrobách mu ale ten pokrm zhořkne, promění se mu v hadí jed.

15 (BKR) Zboží nahltané vyvrátí, z břicha jeho Bůh silný je vyžene.
15 (B21) Vše, co spolykal, musí vyzvracet, Bůh mu to bohatství z břicha vyžene.

16 (BKR) Jed hadů lítých ssáti bude, zabije ho jazyk ještěrčí.
16 (B21) Bude nasávat hadí jed, jazyk zmijí ho zabije.

17 (BKR) Neuzří pramenů potoků a řek medu a másla.
17 (B21) Nikdy nezažije proudy oleje, nebude se koupat v medu a smetaně.

18 (BKR) Navrátí úsilé cizí, a nezažive ho, vedlé nátisku svého rozličného; nebude na ně vesel.
18 (B21) To, co ukořistil, vrátí netknuté, neužije to, co získal obchodem.

19 (BKR) Nebo utiskal a opouštěl nuzné, dům zloupil a nestavěl ho.
19 (B21) To proto, že chudákům bořil chýše a zabíral domy, které nestavěl.

20 (BKR) Pročež nesezná nic pokojného v životě svém, aniž které nejrozkošnější své věci bude moci zachovati.
20 (B21) Svoji hladovost neuměl utišit, a proto neunikne vlastní chtivosti.

21 (BKR) Nic mu nepozůstane z pokrmu jeho, tak že nebude míti, čím by se troštoval.
21 (B21) Nezbude nic, co by pohltil, už nepotrvá jeho blahobyt.

22 (BKR) Byť pak i dovršena byla hojnost jeho, ssoužení míti bude; každá ruka trapiče oboří se na něj.
22 (B21) Uprostřed nadbytku přijde do úzkých, bída se na něj vrhne ze všech sil.

23 (BKR) By měl čím naplniti břicho své, dopustí na něj Bůh prchlivost hněvu svého, kterouž na něj dštíti bude i na pokrm jeho.
23 (B21) Zatímco on si břicho cpe, Bůh na něj sešle vroucí hněv - zaplaví ho svým deštěm střel!

24 (BKR) Když utíkati bude před zbrojí železnou, prostřelí ho lučiště ocelivé.
24 (B21) Na útěku před železnou zbraní zasažen bude lukem bronzovým.

25 (BKR) Střela vyňata bude z toulu a vystřelena, nadto meč pronikne žluč jeho; a když odcházeti bude, přikvačí jej hrůzy.
25 (B21) Ze zad mu náhle trčí šíp a jeho špice se žlučí skví. Kdejaká hrůza ho dostihla,

26 (BKR) Všeliká neštěstí jsou polečena v skrýších jeho, zžíře jej oheň nerozdmýchaný, zle se povede i pozůstalému v stanu jeho.
26 (B21) na jeho poklady čeká černá tma. Pohltí ho oheň, jenž nebyl rozdmýchán, cokoli zůstalo u něj doma, spolyká.

27 (BKR) Odkryjí nebesa nepravost jeho, a země povstane proti němu.
27 (B21) Nebesa odhalí jeho vinu, země se postaví proti němu.

28 (BKR) Rozptýlena bude úroda domu jeho, rozplyne se v den hněvu jeho.
28 (B21) Jeho dům odnese povodeň, proud ho zachvátí v soudný den.

29 (BKR) Tenť jest podíl člověka bezbožného od Boha, to, pravím, dědictví vyrčené jemu od Boha silného.
29 (B21) Takový osud dává Bůh ničemům, takové dědictví jim určil Bůh!"