Kniha Jób

1 (CEP) Na to navázal Sófar Naamatský slovy:
1 (ROH) A odpovedal Cófar Naamatský a riekol:

2 (CEP) "Jak tak o tom přemítám, musím odporovat, proto abych si pospíšil.
2 (ROH) Tak tedy moje myšlienky ma nútia odpovedať, a to zato, že to súri vo mne.

3 (CEP) Důtku, jež mě uráží, vyslechnout musím, ale můj rozumný duch mi velí odpovědět.
3 (ROH) Kázeň, ktorá vrhá potupu na mňa, čujem, a duch mi káže odvetiť z môjho umu.

4 (CEP) Což nevíš, že je to tak odjakživa, od chvíle, co byl člověk postaven na zemi,
4 (ROH) Či ty vieš to, čo bolo od veku, odkedy Bôh postavil človeka na zemi:

5 (CEP) že plesání svévolníků trvá krátce a radost rouhačů jen okamžik?
5 (ROH) že plesanie bezbožných je len hen z blízka, a že radosť pokrytca trvá len na chvíľu?

6 (CEP) I když ve své povznesenosti se vypíná až k nebi a jeho hlava se dotýká oblaků,
6 (ROH) Keby jeho pýcha vystúpila až do neba, a jeho hlava keby sa dotkla oblaku,

7 (CEP) navždy zanikne tak jako jeho výkal, a kdo jej vídali, řeknou: »Kde je?«
7 (ROH) jednako zahynie na večnosť ako jeho lajno. Tí, ktorí ho vídali, povedia: Kam sa podel?

8 (CEP) Odlétne jak sen a nenajdou ho, bude zaplašen jako vidění noční.
8 (ROH) Zaletí jako sen, a nenajdú ho, a bude zahnaný jako videnie noci.

9 (CEP) Oko, jež ho spatřovalo, už ho nezahlédne, nikdo ho na jeho místě neuvidí.
9 (ROH) Oko, ktoré ho vídalo, neuvidí ho viacej, ani ho viacej neuzrie jeho miesto.

10 (CEP) Jeho synové se budou chtít zalíbit nuzným, vlastníma rukama vrátí, co svou silou získal.
10 (ROH) Jeho synovia budú hľadať priazne chudobných, a jeho ruky navrátia jeho nespravedlivo nadobudnutý majetok.

11 (CEP) I když jeho kosti jsou plny mladistvé svěžesti, i ta s ním ulehne do prachu.
11 (ROH) Jeho kosti sú plné vlahy jeho mladosti; ale to všetko spolu s ním ľahne do prachu.

12 (CEP) Ať si mu zloba připadá v ústech sladká a přechovává ji pod jazykem,
12 (ROH) Ak sladí v jeho ústach zlosť, a on ju utajuje pod svojím jazykom,

13 (CEP) kochá se v ní, nevzdá se jí, zadržuje ji na svém patře,
13 (ROH) šetrí ju a neopustí jej, ale ju zdržuje medzi svojimi ďasnami:

14 (CEP) jeho pokrm se mu v útrobách změní, stane se mu ve vnitřnostech zmijím jedem.
14 (ROH) jeho pokrm sa premení v jeho črevách, na žlč jedovatých hadov v jeho vnútornostiach.

15 (CEP) Nahltal se majetku, ale vyzvrátí jej, Bůh mu jej vyžene z břicha.
15 (ROH) Pohltil majetok, ale ho vyvráti; silný Bôh ho vyženie z jeho brucha.

16 (CEP) Bude sát zmijí jed, hadí jazyk ho zabije.
16 (ROH) Bude ssať jed ľútych hadov; jazyk vretenice ho zabije.

17 (CEP) Nebude se dívat na tekoucí vody, na řeky, potoky medu a mléka.
17 (ROH) Nebude smieť vidieť potoky, rieky tokov medu a mlieka.

18 (CEP) Výtěžek vrátí, nezhltne jej, nad ziskem z obchodu nebude jásat.
18 (ROH) Navráti cudziu prácu únavnú a nezhltne, jako i majetok, ktorý získal zámenou, a nebude plesať.

19 (CEP) Odstrkoval a opouštěl nuzné, uchvátil dům, ač jej nestavěl.
19 (ROH) Lebo drvil, opúšťal chudobných; olúpil dom, a nevystavil ho.

20 (CEP) V nitru však nepoznal klidu, to, po čem dychtil, ho nezachrání.
20 (ROH) Lebo neznal pokoja vo svojom lone a tak ani nezachráni ničoho zo svojich vzácností.

21 (CEP) Před jeho žravostí nic neobstálo, proto jeho blahobyt nebude trvalý.
21 (ROH) Nezostalo ničoho z jeho žrádla; preto ani nepotrvá jeho dobré.

22 (CEP) Při nejhojnějším nadbytku mu bude úzko, dopadnou na něho ruce všech bědných.
22 (ROH) V plnosti jeho dostatku bude mu úzko; každá ruka utrápeného prijde na neho.

23 (CEP) Jen ať si plní své břicho, Bůh na něho sešle svůj planoucí hněv, jeho útroby zasáhne sprškou šípů.
23 (ROH) Nech len má, čím by naplnil svoje brucho; Bôh pošle na neho páľu svojho hnevu a dá to pršať na neho pri jeho pokrme.

24 (CEP) Bude prchat před železnou zbrojí a postřelí ho bronzový luk.
24 (ROH) Bude utekať pred železnou zbraňou; medené lučište ho prebodne.

25 (CEP) Střela pronikne mu zády, blesk jeho žlučí; zajde obklopen přízraky.
25 (ROH) Vytasí meč, ale vyjde z jeho vlastného tela, a lesklá oceľ vyjde z jeho žlči, kým budú na ňom hrôzy smrti.

26 (CEP) Všechna temnota je pro něj uchována, pohltí ho oheň, který nerozdmýchal člověk, zle dopadne v jeho stanu i ten, kdo vyvázl.
26 (ROH) Samá tma je skrytá pre jeho poklady; strávi ho oheň, ktorý nebol rozdúchaný, a spasie ostatok v jeho stáne.

27 (CEP) Nebesa zjeví jeho nepravost a země povstane proti němu.
27 (ROH) Nebesia odhalia jeho neprávosť, a zem povstane proti nemu.

28 (CEP) Víno z jeho domu se nepřestěhuje jinam, rozplyne se v den Božího hněvu.
28 (ROH) Odstehuje sa úroda jeho domu; rozplynie sa to všetko v deň jeho hnevu.

29 (CEP) To je úděl svévolného člověka, určený Bohem, Bohem mu přiřčené dědictví.
29 (ROH) To je podiel bezbožného človeka od Boha a dedičstvo, pririeknuté mu od silného Boha.