Kniha Jób

1 (BKR) Tedy odpověděv Job, řekl:
1 (ROH) Na to zase odpovedal Job a riekol:
1 (B21) Job na to řekl:

2 (BKR) Dokudž trápiti budete duši mou, a dotírati na mne řečmi svými?
2 (ROH) Dokedy budete trápiť moju dušu a dokedy ma budete drtiť rečami?
2 (B21) "Jak dlouho budete mou duši trápit a svými řečmi mě ubíjet?

3 (BKR) Již na desetkrát zhaněli jste mne, aniž se stydíte, že se zatvrzujete proti mně.
3 (ROH) Toto ste ma už desaťkrát zhanili. Či sa nehanbíte, že ma tak mučíte?
3 (B21) Hanobíte mě už aspoň po desáté - nestydíte se mě urážet?

4 (BKR) Ale nechť jest tak, že jsem zbloudil, při mně zůstane blud můj.
4 (ROH) Ale nech je tak, že som naozaj zblúdil; môj blud zostane pri mne.
4 (B21) Pokud jsem opravdu v něčem pochybil, do mé chyby vám není nic.

5 (BKR) Jestliže se pak vždy proti mně siliti chcete, a obviňujíc mne, za pomoc sobě bráti proti mně potupu mou:
5 (ROH) Jestli sa skutočne honosíte proti mne a karháte na mne moju potupu,
5 (B21) Pokud se chcete povyšovat nade mne a moji potupu proti mně obracet,

6 (BKR) Tedy vězte, že Bůh podvrátil mne, a sítí svou otáhl mne.
6 (ROH) vtedy vedzte, že ma Bôh sprevrátil a obňal ma svojou sieťou.
6 (B21) pak vězte, že Bůh mi ublížil - to on na mě hodil svoji síť!

7 (BKR) Nebo aj, volám-li pro nátisk, nemám vyslyšení; křičím-li, není rozsouzení.
7 (ROH) Hľa, jestli kričím pre násilie, neodpovedá sa mi; volám o pomoc, neni súdu.
7 (B21) Hle, volám: ‚Násilí!' a nikdo se neozve; křičím o pomoc, a právo nikde.

8 (BKR) Cestu mou zapletl tak, abych nikoli projíti nemohl, a stezky mé temnostmi zastřel.
8 (ROH) Ohradil moju stezku tak, že neprejdem, a na moje chodníky položil tmu.
8 (B21) Cestu mi zazdil - neprojdu, na mé stezky vrhl temnotu.

9 (BKR) Slávu mou se mne strhl, a sňal korunu s hlavy mé.
9 (ROH) Svliekol so mňa moju slávu a ta preč odstránil korunu mojej hlavy.
9 (B21) Mou čest ze mne strhl jako plášť a korunu mi z hlavy sňal.

10 (BKR) Zpodvracel mne všudy vůkol, abych zahynul, a vyvrátil jako strom naději mou.
10 (ROH) Rozboril ma na všetkých stranách, a idem ta, a vyvrátil ako strom moju nádej.
10 (B21) Boří mě ze všech stran, dokud nezajdu, mou naději vyvrací jako strom z kořenů.

11 (BKR) Nadto zažžel proti mně prchlivost svou, a přičtl mne mezi nepřátely své.
11 (ROH) K tomu zapálil proti mne svoj hnev a považuje ma sebe tak ako svojich protivníkov.
11 (B21) Svým hněvem srší proti mně v domnění, že jsem jeho nepřítel.

12 (BKR) Pročež přitáhše houfové jeho, učinili sobě ke mně cestu, a vojensky se položili okolo stanu mého.
12 (ROH) Razom prišly jeho čaty, vysypali proti mne svoju cestu a táboria vôkol môjho stánu.
12 (B21) V jednom šiku útočí jeho armáda, proti mně vrší dobývací val, můj stan obléhají kolem dokola.

13 (BKR) Bratří mé ode mne vzdálil, a známí moji všelijak se mne cizí.
13 (ROH) Mojich bratov vzdialil odo mňa, a moji známi sa mi cele odcudzili.
13 (B21) Mým vlastním bratrům mě odcizil, moji známí se ke mně neznají.

14 (BKR) Opustili mne příbuzní moji, a známí moji zapomenuli se na mne.
14 (ROH) Moji príbuzní vystali a moji známi zabudli na mňa.
14 (B21) Příbuzní i přátelé mě nechali, zapomněli na mě

15 (BKR) Podruhové domu mého a děvky mé za cizího mne mají, cizozemec jsem před očima jejich.
15 (ROH) Moji spoludomáci a moje dievky ma považujú za cudzieho; stal som sa cudzozemcom v ich očiach.
15 (B21) i hosté mí. I mé služebnice mě mají za cizince, dívají se na mě jako na vetřelce.

16 (BKR) Na služebníka svého volám, ale neozývá se, i když ho ústy svými pěkně prosím.
16 (ROH) Volám na svojho sluhu, ale neodpovedá, i keď ho pekne prosím svojimi ústy.
16 (B21) Když zavolám sluhu, vůbec se neozve, jakkoli úpěnlivě prosím jej.

17 (BKR) Dýchání mého štítí se manželka má, ačkoli pokorně jí prosím, pro dítky života mého.
17 (ROH) Môj dych je cudzí mojej žene a cudzia moja pokorná prosba synom môjho lona.
17 (B21) Můj dech je odporný i mé manželce, hnusím se své vlastní rodině.

18 (BKR) Nadto i ti nejšpatnější pohrdají mnou; i když povstanu, utrhají mi.
18 (ROH) Ešte i decká mnou pohŕdajú; i keď chcem vstať, hovoria proti mne.
18 (B21) Pohrdají mnou i mládenci - jen co se objevím, nadávají mi.

19 (BKR) V ošklivost mne sobě vzali všickni rádcové moji, a ti, kteréž miluji, obrátili se proti mně.
19 (ROH) Zošklivili si ma všetci mužovia mojej rady, a tí, ktorých milujem, obrátili sa proti mne.
19 (B21) Spřízněným duším jsem odporný, moji milovaní mě zavrhli.

20 (BKR) K kůži mé jako k masu mému přilnuly kosti mé, kůže při zubích mých toliko v cele zůstala.
20 (ROH) Moja kosť lipí na mojej koži a na mojom mäse, a unikol som iba s kožou svojich zubov.
20 (B21) Nejsem nic než kost a kůže, zbyly mi jen holé dásně.

21 (BKR) Slitujte se nade mnou, slitujte se nade mnou, vy přátelé moji; nebo ruka Boží se mne dotkla.
21 (ROH) Zľutujte sa nado mnou, zľutujte sa nado mnou vy, moji priatelia, lebo ruka Božia sa ma dotkla.
21 (B21) Smilujte, smilujte se, vy mí přátelé, vždyť Boží ruka bije mě!

22 (BKR) Proč mi se protivíte tak jako Bůh silný, a masem mým nemůžte se nasytiti?
22 (ROH) Prečo ma prenasledujete jako silný Bôh a nenasýtite sa už môjho mäsa?
22 (B21) Musíte s Bohem na mě pořádat ten hon, nemáte ještě mého masa dost?

23 (BKR) Ó kdyby nyní sepsány byly řeči mé, ó kdyby v knihu vepsány byly,
23 (ROH) Oj, aby boly spísané moje reči! Oj, aby boly zaznačené do knihy!
23 (B21) Kéž by má slova byla sepsána, kéž by jak nápis byla vyryta

24 (BKR) Anobrž rafijí železnou a olovem na věčnost na skále aby vyryty byly.
24 (ROH) Železným rydlom a olovom; aby boly na večnosť vytesané do skaly!
24 (B21) olovem a rydlem železným, kéž by je navždy vytesali do skály!

25 (BKR) Ačkoli já vím, že vykupitel můj živ jest, a že v den nejposlednější nad prachem se postaví.
25 (ROH) Ale ja viem, že môj vykupiteľ žije a posledný sa postaví nad prachom.
25 (B21) Můj Vykupitel žije, to jedno vím, a že nakonec se nad prachem postaví.

26 (BKR) A ač by kůži mou i tělo červi zvrtali, však vždy v těle svém uzřím Boha.
26 (ROH) A keď raz toto všetko rozborí moju kožu, potom zo svojho tela uvidím Boha,
26 (B21) I kdyby ze mě kůži sedřeli, já ve svém těle Boha uvidím.

27 (BKR) Kteréhož já uzřím sobě, a oči mé spatří jej, a ne jiný, jakkoli zhynula ledví má u vnitřnosti mé.
27 (ROH) ktorého ja uvidím sebe, a moje oči budú vidieť a nie cudzí. Moje ľadviny hynú v mojej vnútornosti.
27 (B21) Já ho uvidím vlastníma očima, ne někdo cizí, ale já - srdce mi touhou umírá!

28 (BKR) Ješto byste říci měli: I pročež ho trápíme? poněvadž základ dobré pře při mně se nalézá.
28 (ROH) Istotne by ste mali povedať: Načo ho máme prenasledovať? Keď sa koreň dobrej veci nachodí vo mne.
28 (B21) Jenže vy říkáte: ‚Jak ho přistihnem? Příčina věci je přece v něm.'

29 (BKR) Bojte se meče, nebo pomsta za nepravosti jest meč, a vězte, žeť bude soud.
29 (ROH) Bojte sa meča, lebo pomsta za neprávosti je meč. Aby ste vedeli, že bude súd!
29 (B21) Vy sami ale meče bojte se, vždyť mečem trestá hněv, a tak soud sami poznáte."