výhody registrácie

Kniha Jób

Biblia - Sväté písmo

(CEP - Český - Ekumenický preklad)

Jób 19, 1-29

1 (CEP) Jób na to odpověděl:
1 (KAT) Jób odpovedal:

2 (CEP) "Jak dlouho ještě mě budete trápit a mučit svými řečmi?
2 (KAT) „Ach, dokiaľ chcete moju dušu sužovať a rečami ma mliaždiť naskrze?

3 (CEP) Nejméně desetkrát už jste mi utrhali na cti. Vy se nestydíte se mnou tak nestoudně jednat?
3 (KAT) Už desiaty raz tupíte ma; tak utláčať ma nehanbíte sa?

4 (CEP) I kdybych opravdu chybil, mé pomýlení zůstane na mně.
4 (KAT) Že pochybil som, hoc by to aj pravda bola, tak moja vina na mne zostane.

5 (CEP) Chcete se opravdu nade mne vynášet a tupit mě svými domluvami?
5 (KAT) Ak chcete sa vypínať nado mňa a moju hanbu mi vytýkať,

6 (CEP) Uznejte přece, že mi Bůh křivdí, zatáhl kolem mne loveckou síť.
6 (KAT) tak teda vedzte, že Boh vskutku ukrivdil mi a svoje siete na mňa zahodil.

7 (CEP) Úpím-li pro násilí, zůstávám bez odpovědi, o pomoc volám a zastání není.
7 (KAT) Ak volám: »Krivda!«, nik sa mi neozve. Nuž márne kričím, nieto práva už.

8 (CEP) Mou cestu zahradil zdí, že nemohu projít, mé stezky obestřel temnem.
8 (KAT) Mne cestu zastal, by som ďalej nemohol, a chodníky mi tmami zavalil.

9 (CEP) Mou slávu ze mne svlékl a sňal korunu z mé hlavy.
9 (KAT) On postrhúval zo mňa moju slávu a z hlavy mi sňal veniec ozdobný.

10 (CEP) Ze všech stran mě boří, abych zašel, vyvrátil mou naději jako strom.
10 (KAT) Borí ma zo všetkých strán, musím zahynúť, moju nádej jak strom vyvracia.

11 (CEP) Rozpálil se na mě hněvem, považuje mě za svého protivníka.
11 (KAT) Ba ešte roznecuje svoj hnev proti mne a má ma veru za nepriateľa.

12 (CEP) Společně přitáhly jeho houfy, navršily proti mně svou cestu a táboří kolem mého stanu.
12 (KAT) Už jeho tlupy postupujú združené a nasýpajú hrádzu proti mne i tábor robia vôkol môjho stanu.

13 (CEP) Mé bratry ode mne vzdálil, moji známí se mi odcizili,
13 (KAT) On mojich bratov odohnal odo mňa, a známi sa mi celkom odcudzili.

14 (CEP) moji příbuzní mě opustili, kdo se ke mně znali, zapomněli na mě.
14 (KAT) Opustila ma rodina i priatelia a zabudli ma hostia

15 (CEP) Hosté mého domu i mé služky mě pokládají za cizího, v jejich očích jsem cizozemec.
15 (KAT) aj domáci. Ba vlastné slúžky za cudzieho majú ma a v očiach ich som iba prišelcom.

16 (CEP) Když zavolám na otroka, neodpoví, svými ústy se ho musím doprošovat.
16 (KAT) Ak volám sluhu, odpoveď mi nedá, aj keď ho prosím vlastnými perami.

17 (CEP) Můj dech se oškliví i mé ženě, vlastním dětem páchnu.
17 (KAT) Veď môj dych sa oškliví vlastnej manželke a zo svojich útrob deťom zapácham.

18 (CEP) I padouši se mě štítí, když chci povstat, spílají mi,
18 (KAT) Ešte aj chlapčiská mnou pohŕdajú a len čo sa zdvihnem, nadávajú mi.

19 (CEP) všichni moji důvěrní přátelé si mě hnusí, ti, které jsem miloval,se ke mně obracejí zády.
19 (KAT) Všetci moji dôverníci sa ma hrozia a proti mne sú tí, ktorých som mal rád.

20 (CEP) Jsem vyzáblý, kost a kůže, vyvázl jsem jenom s kůží kolem zubů.
20 (KAT) Mne koža, telo už len visí na hnátoch a unikol som iba s kožou vôkol svojich zubov.

21 (CEP) Smilujte se, smilujte se nade mnou, přátelé moji, neboť se mě dotkla ruka Boží.
21 (KAT) Ach, zmilujte sa, priatelia, už nado mnou, dotkla sa ma Pánova pravica.

22 (CEP) Proč mě pronásledujete jako Bůh a nemůžete se nasytit mého masa?
22 (KAT) Prečo ma prenasledujete ako Boh a nemôžete sa môjho mäsa nasýtiť?

23 (CEP) Kéž by byly mé řeči sepsány, vyznačeny jako nápis
23 (KAT) Bár by moje slová napísané boli, vryté do dosky spiežovej,

24 (CEP) rydlem železným a olovem, do skály trvale vytesány!
24 (KAT) bár by ich rydlom železným a olovom navždy vrýpali do skaly!

25 (CEP) Já vím, že můj Vykupitel je živ a jako poslední se postaví nad prachem.
25 (KAT) Som presvedčený, že môj Obranca žije a posledný sa zdvihne zo zeme.

26 (CEP) A kdyby mi i kůži sedřeli, ač zbaven masa, uzřím Boha,
26 (KAT) Tu v koži vlastnej postavím sa vzpriamený a zo svojho tela Boha uvidím.

27 (CEP) já ho uzřím, pro mne tu bude, mé oči ho uvidí, ne někdo cizí, mé ledví po tom prahne v mé nitru.
27 (KAT) Vtedy ho ja, veru, ja sám uvidím. Moje oči ho uzrú, a nie iný. Mne srdce vnútri túžbou zmiera…

28 (CEP) Říkáte: »Jak ho chytit?« Ve mně prý je příčina všeho.
28 (KAT) Ak hovoríte: »Ako ho budeme stíhať, akú zádrapku na ňom nájdeme?«,

29 (CEP) Lekejte se meče. Mečem na nepravosti je rozhořčení. Poznáte soud Všemocného."
29 (KAT) tak traste sa pred ostrím meča, bo proti vinám vzplanie jeho hnev; že jesto Sudca, potom uznáte.“


Jób 19, 1-29





Verš 19
všichni moji důvěrní přátelé si mě hnusí, ti, které jsem miloval,se ke mně obracejí zády.
Ž 41:9 - "Ať na něj dolehne slovo Ničemníka; ulehl, už nepovstane."
Ž 55:13 - Není to nepřítel, kdo mě tupí, to bych přece snesl; nade mne se nevypíná ten, který mě nenávidí, před tím bych se ukryl,

Verš 18
I padouši se mě štítí, když chci povstat, spílají mi,
Jób 30:1 - Avšak nyní se mi vysmívají ti, kteří jsou mladší než já, jejich otců jsem si vážil tak málo, že jsem je nestavěl ani ke svým ovčáckým psům.

Verš 11
Rozpálil se na mě hněvem, považuje mě za svého protivníka.
Jób 13:24 - Proč skrýváš svou tvář a pokladáš mě za svého nepřítele?
Jób 16:9 - Jeho hněv mě rozsápal, zanevřel na mě, skřípe na mě svými zuby; můj protivník zaostřuje na mě svůj zrak.
Jób 33:10 - Hle, Bůh proti mně záminky hledá, pokládá mě za nepřítele,
Nár 2:5 - Panovník byl jako nepřítel, pohltil Izraele; pohltil všechny její paláce, její pevnosti zničil, rozmnožil v dceři judské smutek a zármutek.

Verš 20
Jsem vyzáblý, kost a kůže, vyvázl jsem jenom s kůží kolem zubů.
Jób 30:30 - Kůže na mně zčernala, kosti mám horkostí rozpálené.
Ž 102:5 - Jak zlomená bylina schne moje srdce, i svůj chléb jíst zapomínám;
Nár 4:8 - Avšak nyní jejich postava potemněla víc než saze, na ulicích je nepoznají, na kostech se jim svraštila kůže, vyschla, až byla jak dřevo.

Verš 13
Mé bratry ode mne vzdálil, moji známí se mi odcizili,
Ž 31:11 - V strastech pomíjí můj život, moje léta v nářku, pro mou nepravost mi ubývá sil a mé kosti slábnou.
Ž 38:11 - Selhává mi srdce, opouští mě síla a mým očím hasne světlo.
Ž 69:8 - Snáším potupu přec kvůli tobě, stud pokryl mé tváře.
Ž 88:8 - Leží na mně tíha tvého rozhořčení, všemi svými příboji mě trýzníš.

Job 19,9 - Boh postrhúval ozdobné rúcho z Jóba, t. j. odňal mu všetku vážnosť a bohatstvo, ktorými predtým oplýval.

Job 19,12 - "Tlupy, čo postupujú združené", sú všetci nepriatelia Jóbovi. K nim patria aj jeho bezohľadní priatelia.

Job 19,13 - "Bratia" sú Jóbovi súkmeňovci a iní bližší pokrvní. Slovo "brat" malo v tých krajoch široký význam: Okrem pokrvných naznačovalo vôbec všetkých ľudí, ktorí sú dušou niekomu blízki.

Job 19,20 - Jób vychudol na kožu a kosť. Pery bez mäsa mu pokrývajú zuby.

Job 19,24 - Nápisy na skalných stenách chránili proti vplyvom poveternosti tak, že vryté priehlbiny písmen vyplnili olovom.

Job 19,27 - Osnova sa nám spoľahlivo nezachovala; preto je pochopiteľné, že aj preklady sú dosť odchylné. Zmysel miesta treba porovnať s obsahom celej knihy. Kniha o Jóbovi nikde neučí výslovné presvedčenie o budúcom zmŕtvychvstaní tela, ako sa o tom mnohí, najmä vedení textom Vulgáty nazdávali. Zmysel miesta je asi tento: Keď večne živý Boh vystúpi raz ako Jóbov obhajca, pomôže mu k jeho právu. Lebo Boh dokáže jeho nevinu a zbaví ho aj utrpenia. Jób bude hľadieť na Boha vo svojom tele, ale ešte v tomto živote.