Kniha Jób

1 (CEP) Na duchu jsem zlomen, mé dny dohasly, jen hrob mi zbývá.
1 (KAT) Môj duch je zbitý, moje dni už pohasli a nič, len hroby sú mi potrebné.

2 (CEP) Co posměšků zakouším, stále mě napadají, oka nezamhouřím.
2 (KAT) Či nerobia si zo mňa iba posmešky a v utrpení oko nebdie mi?

3 (CEP) Slož u sebe za mě záruku, kdo jiný by se zaručil rukoudáním?
3 (KAT) Tak teda polož záloh za mňa pred seba. Veď kto iný odváži sa udrieť mi do dlane na znak záruky?!

4 (CEP) Jejich srdce prozíravosti jsi zbavil, a proto je nevyvýšíš.
4 (KAT) Lebo ich srdcu si odňal odvahu a vyhrať veru ty ich nenecháš!

5 (CEP) Přátelům se pochlebuje, vlastním synům vypovídá zrak.
5 (KAT) Keď niekto zradí za podiel priateľov, oči sa jeho deťom zatmejú.

6 (CEP) Učinil mě pořekadlem lidu, tím, na nějž se plivá.
6 (KAT) Ty dopustil si, že som ľuďom príslovím; a práve mne to pľujú do tváre.

7 (CEP) Můj zrak pohasl hořem, všechny mé údy jsou už jen stín.
7 (KAT) Tak moje oko od žiaľu sa skalilo a údy všetky ako tôňu mám.

8 (CEP) Poctiví nad tím žasnou, nevinný je pobouřen rouhačem.
8 (KAT) Čo poctiví sú, žasnú nad tým zdesene, nad hriešnym čistý horší sa.

9 (CEP) Spravedlivý se však přidrží své cesty, kdo má čisté ruce, bude ještě odvážnější.
9 (KAT) Lež spravodlivý svojou cestou ide si a silu získa, kto je čistých rúk.

10 (CEP) Vy všichni, obraťte se a pak přijďte, moudrého však mezi vámi nenacházím.
10 (KAT) Vy všetci teda, vráťteže sa, poďte sem, hoc medzi vami neznám múdreho.

11 (CEP) Mé dny pomíjejí, moje záměry se hatí, přání mého srdce ztroskotala.
11 (KAT) Moje dni ušli, praskli moje úmysly aj túžby môjho srdca.

12 (CEP) Noc vydávají za den, mluví o světle, kde temnota je blízko.
12 (KAT) Noc obrátili na deň; svetlo je opäť bližšie ako tmy.

13 (CEP) I kdybych měl naději, podsvětí bude mým domem, lože si ustelu ve tmách.
13 (KAT) Či môžem dúfať? Domom mojím podsvetie a vo tmách som si lôžko popravil.

14 (CEP) Jámě řeknu: »Tys můj otec«, červům: »Matko má, má sestro.«
14 (KAT) Nuž: »Môj otec si« - tak som hrobu povedal a červom: »Ste mi matkou, sestrami.«

15 (CEP) Kde mám jakou naději a splnění mé naděje kdo spatří?
15 (KAT) V čom nádej moja môže ešte spočívať? A moje šťastie, kto ho pobadá?

16 (CEP) Závory podsvětí zapadnou, až se spolu do prachu uložíme."
16 (KAT) Či do podsvetia so mnou azda zostúpi a do prachu sa vedno vnoríme?“