Kniha Jób

1 (B21) Job na to řekl:
1 (ROH) Zase odpovedal Job a riekol:

2 (B21) "Už jsem těch věcí slyšel přespříliš - jako těšitelé jste ukrutní!
2 (ROH) Počul som mnoho podobných vecí. Tešitelia na trápenie ste vy všetci.

3 (B21) Prý: ‚Kdy už skončí to mluvení do větru?' Nebo: ‚Co tě dráždí ke tvým výlevům?'
3 (ROH) Či už raz bude koniec slovám vetra, alebo čo ťa pobáda, že odpovedáš?

4 (B21) I já bych uměl mluvit jako vy, kdybyste na mém místě usedli. Svými řečmi bych vás uměl zahrnout, potřásat nad vámi hlavou svou.
4 (ROH) I ja by som chcel hovoriť tak ako vy! Oj, aby bola vaša duša na mieste mojej duše, chcel by som i ja pospájať slová proti vám a pokývať nad vami svojou hlavou!

5 (B21) Svými ústy bych vás ale povzbudil, slova mých rtů by byla útěchou.
5 (ROH) Nie, ale by som vás posilňoval svojimi ústami, a sústrasť mojich rtov by miernila váš bôľ. -

6 (B21) Mluvím-li, má bolest se nemírní, mlčím-li, v čem se mi uleví?
6 (ROH) Ak hovorím, neumenšuje sa moja bolesť, a keď nechám tak, čo z toho ide odo mňa?

7 (B21) Teď jsi mě, Bože, opravdu vysílil. Zničils mě i mé nejbližší!
7 (ROH) Áno, teraz ma znavil; spustošil si, Bože, celú moju družinu

8 (B21) Vrásky na mém těle svědčí proti mně, má vyhublost vstává a obviňuje mě.
8 (ROH) a svraštil si ma, čo mi je za svedka, a moja vychudlosť povstala proti mne; svedčí do mojej tvári.

9 (B21) Zuřivě drásá mě Bůh, nenávidí mě, můj sok proti mně zuby skřípe, probodává mě pohledem.
9 (ROH) Jeho hnev chvace jako dravec a útočí na mňa; škrípe na mňa svojimi zubami; môj protivník ostrí na mňa svoje oči.

10 (B21) Kdekdo si na mě ústa otevře, s posměchem bijí mě do tváře, všichni se srotili proti mně.
10 (ROH) Roztvárajú na mňa svoje ústa; potupne ma bijú na líce; spolu sa sobrali v plnom počte proti mne.

11 (B21) Bůh mě dal napospas ničemům, předhodil mě zlosynům.
11 (ROH) Silný Bôh ma vydal nešľachetníkovi; vrhol ma do rúk bezbožníkom.

12 (B21) Žil jsem v poklidu - vtom na mě udeřil, chytil mě za krk a bil a bil! Udělal si ze mě terč,
12 (ROH) Bol som bezpečný a na pokoji, a zdrtil ma a pochytiac ma za šiju roztrepal ma a postavil si ma za terč.

13 (B21) zasypává mě deštěm střel. Bez milosti mě seká do slabin, mou žluč nechá stříkat po zemi.
13 (ROH) Obkľúčili ma jeho strelci, rozťal moje ľadviny a nešetril; vylial moju žlč na zem.

14 (B21) Dává mi jeden úder za druhým, vrhá se na mě jako válečník.
14 (ROH) Roztrhol ma jako nejakú stenu, trhlinu na trhlinu; pobehol proti mne sťa nejaký silák.

15 (B21) Zjizvenou kůži pytlem zakryl jsem, svým čelem ryji zem.
15 (ROH) Smútočné vrece som si ušil na svoju zjazvenú kožu a svoj roh som strčil do prachu.

16 (B21) Tvář mi od pláče opuchla, stín smrti mi leží na víčkách.
16 (ROH) Moja tvár je rudá od plaču a na mojich mihalniciach tôňa smrti.

17 (B21) Já přece nemám na rukou násilí, má modlitba je bez poskvrny!
17 (ROH) Napriek tomu, že nieto nijakej ukrutnosti v mojich rukách, a moja modlitba je čistá.

18 (B21) Země, nepřikrývej moji krev, můj křik ať odpočinku nedojde!
18 (ROH) Oj, zem, nepokry mojej krvi, ani nech nie je miesta môjmu kriku!

19 (B21) Mám svědka v nebi právě teď, tam nahoře mám svého přímluvce.
19 (ROH) I teraz, hľa, na nebesiach je môj svedok, a ten, kto dosvedčí za mňa, je na výsostiach.

20 (B21) Když se mi vysmívají přátelé, k Bohu přes slzy dívám se.
20 (ROH) Moji priatelia sú mojimi posmievačmi; moje oko slzí k Bohu.

21 (B21) Kéž by se člověk mohl s Bohem přít, jako se lidé přou s přáteli!
21 (ROH) Ale oj, aby sa niekto smel pravotiť za muža s Bohom a syn človeka za svojho blížneho!

22 (B21) Roky mně odměřené se chýlí ke konci, odcházím na cestu, z níž se nevrátím.
22 (ROH) Lebo rokov malý počet ide ku koncu, a pojdem cestou, ktorou sa nikdy nevrátim.