Kniha Jób

1 (BKR) Aj, všecko to vidělo oko mé, slyšelo ucho mé, a srozumělo tomu.
1 (ROH) Hľa, všetko to videlo moje oko, počulo moje ucho a porozumelo tomu.
1 (B21) To vše už jsem viděl očima, slyšel ušima a rozpoznal.

2 (BKR) Jakož vy znáte to, znám i já, nejsem zpozdilejší než vy.
2 (ROH) Jako čo vy viete, viem i ja; neležím padlý ďalej od svetla ako vy.
2 (B21) Co víte vy, to také vím a nejsem v ničem za vámi.

3 (BKR) Jistě žeť já s Všemohoucím mluviti, a s Bohem silným o svou při jednati budu.
3 (ROH) Ale ja budem hovoriť so Všemohúcim a chcem sa pokonávať so silným Bohom.
3 (B21) Teď chci se Všemohoucím promluvit, s Bohem chci projednat svou při.

4 (BKR) Nebo vy jste skladatelé lži, a lékaři marní všickni vy.
4 (ROH) Lež vy kujete lož; lekári ste na nič vy všetci.
4 (B21) Vy mě jen špiníte samou lží, všichni jste šarlatáni, a ne lékaři.

5 (BKR) Ó kdybyste aspoň mlčeli, a bylo by vám to za moudrost.
5 (ROH) Oj, aby ste aspoň mlčali, a bolo by vám to za múdrosť!
5 (B21) Kdybyste aspoň konečně umlkli, vzbudili byste dojem moudrosti!

6 (BKR) Slyštež medle odpory mé, a důvodů rtů mých pozorujte.
6 (ROH) Nože počujte môj dôvod a pozorujte na pravotu mojich rtov!
6 (B21) Moji námitku teď tedy poslyšte, věnujte pozornost mým stížnostem.

7 (BKR) Zdali zastávajíce Boha silného, mluviti máte nepravost? Aneb za něho mluviti máte lest?
7 (ROH) Či za silného Boha budete hovoriť neprávosť alebo či za neho budete hovoriť lesť?
7 (B21) To kvůli Bohu mluvíte tak podle? To kvůli němu řečníte falešně?

8 (BKR) Zdaliž osobu jeho přijímati budete, a o Boha silného se zasazovati?
8 (ROH) Či chytajúc mu stranu budete hľadieť na jeho osobu? Či sa budete pravotiť za silného Boha?
8 (B21) Chcete snad nadržovat jemu? Chcete snad dělat obhájce Bohu?

9 (BKR) Zdaž vám to k dobrému bude, když na průbu vezme vás, že jakož člověk oklamán bývá, oklamati jej chcete?
9 (ROH) Či vám to bude na dobré, keď vás prezkúma? Alebo či ho oklamete, jako niekto oklame človeka?
9 (B21) Dopadnete dobře, až vás prozkoumá? Oklamete ho, jako klamete člověka?

10 (BKR) V pravdě žeť vám přísně domlouvati bude, budete-li povrchně osoby jeho šetřiti.
10 (ROH) Ba istotne vás bude karhať, jestliže tajne a stranícky hľadíte na osobu.
10 (B21) Budete-li někomu tajně nadržovat, copak vás tvrdě neztrestá?

11 (BKR) Což ani důstojnost jeho vás nepředěšuje, ani strach jeho nepřikvačuje vás?
11 (ROH) Či vás nedesí jeho dôstojnosť, ani nepripáda na vás jeho strach?
11 (B21) Jeho vznešenosti nebojíte se, nepadá na vás jeho děs?

12 (BKR) Všecka vzácnost vaše podobná jest popelu, a hromadám bláta vyvýšení vaše.
12 (ROH) Vaše pamäti, ktorými ma poučujete, sú príslovia z popola; vaše bašty, za ktoré sa kryjete, budú baštami z hliny.
12 (B21) Ta vaše moudra jsou slepená z popela, vaše odpovědi jsou hlína splácaná!

13 (BKR) Postrptež mne, nechať já mluvím, přiď na mne cokoli.
13 (ROH) Mlčte, nechajte ma, a ja budem hovoriť, nech už prijde na mňa čokoľvek.
13 (B21) Mlčte, teď promluvit chci já, pak ať se stane, co má se stát.

14 (BKR) Pročež bych trhati měl maso své zuby svými, a duši svou klásti v ruku svou?
14 (ROH) Prečo by som mal vziať svoje telo do svojich zubov? A prečo vložiť svoju dušu do svojej ruky?
14 (B21) Proč kůži na trh nosit chci a vlastní život nasadit?

15 (BKR) By mne i zabil, což bych v něho nedoufal? A však cesty své před oblíčej jeho předložím.
15 (ROH) Hľa, i keby ma zabil, budem dúfať v neho. A však o svoje cesty sa budem pokonávať pred jeho tvárou.
15 (B21) I kdyby mě zabil, i kdybych neměl naději, své cesty chci před ním obhájit.

16 (BKR) Onť sám jest spasení mé; nebo před oblíčej jeho pokrytec nepřijde.
16 (ROH) Aj on sám mi bude záchranou, lebo pokrytec neprijde pred jeho tvár.
16 (B21) Jedině tak bych se mohl zachránit - vždyť před něj nepřijde žádný bezbožník!

17 (BKR) Poslouchejte pilně řeči mé, a zprávu mou pusťte v uši své.
17 (ROH) Nože dobre počujte moje reči a pozorujte svojimi ušami na to, čo budem hovoriť!
17 (B21) Dobře poslouchejte, co tu vypovím, můj výklad ať vám v uších zní.

18 (BKR) Aj, jižť začínám pře své vésti, vím, že zůstanu spravedliv.
18 (ROH) Tu hľa, usporiadal som súd: viem, že ja budem spravedlivý.
18 (B21) Teď jsem připraven vést svou při vědom si toho, že jsem nevinný.

19 (BKR) Kdo jest, ješto by mi odpíral, tak abych nyní umlknouti a umříti musil?
19 (ROH) Kde kto sa bude pravotiť so mnou? Lebo vtedy budem mlčať a zomriem.
19 (B21) Kdo se to bude se mnou přít? Chci zemřít, když mě umlčí!

20 (BKR) Toliko té dvoji věci, ó Bože, nečiň mi, a tehdy před tváří tvou nebudu se skrývati:
20 (ROH) Len dvoch vecí, ó, Bože, mi neučiň, a vtedy sa nebudem skrývať pred tvojou tvárou:
20 (B21) Žádám tě, Bože, jenom o dvojí, ať se před tebou skrývat nemusím:

21 (BKR) Ruku svou vzdal ode mne, a hrůza tvá nechť mne neděsí.
21 (ROH) Vzdiaľ svoju ruku odo mňa a nech ma nedesí tvoja hrôza!
21 (B21) Svou ruku ode mě odtáhni, ať nejsem zastrašen tvými hrůzami.

22 (BKR) Zatím povolej mne, a buduť odpovídati; aneb nechať já mluvím, a odpovídej mi.
22 (ROH) A potom volaj, a ja sa ohlásim, alebo budem ja hovoriť, a ty mi odpovedaj.
22 (B21) Potom mě vyzvi, ať se obhájím, anebo začnu mluvit a ty mi odpovíš.

23 (BKR) Jak mnoho jest mých nepravostí a hříchů? Přestoupení mé a hřích můj ukaž mi.
23 (ROH) Koľko je mojich neprávostí a hriechov? Oznám mi moje prestúpenie a môj hriech!
23 (B21) Kolik mám hříchů, kolik vin? Ukaž mi můj zločin a můj hřích!

24 (BKR) Proč tvář svou skrýváš, a pokládáš mne sobě za nepřítele?
24 (ROH) Prečo skrývaš svoju tvár a prečo ma považuješ za svojho nepriateľa?
24 (B21) Proč skrýváš svoji tvář? Proč mě za protivníka pokládáš?

25 (BKR) Zdaliž list větrem se zmítající potříti chceš, a stéblo suché stihati budeš?
25 (ROH) Či azda budeš plašiť list, zmietaný vetrom? A či budeš stíhať uschlé steblo?
25 (B21) List větrem zmítaný chceš vyděsit, za suchou plevou chceš se hnát,

26 (BKR) Že zapisuješ proti mně hořkosti, a dáváš mi v dědictví nepravosti mladosti mé,
26 (ROH) Lebo zapisuješ horkosti proti mne a dávaš mi do dedičstva neprávosti mojej mladosti.
26 (B21) že na mě sepisuješ hořké žaloby a hříchy mládí že mi přičítáš?

27 (BKR) A dáváš do klady nohy mé, a šetříš všech stezek mých, na paty noh mých našlapuješ;
27 (ROH) Dávaš moje nohy do klady a strežieš všetky moje stezky; ideš mi všade v zápätí.
27 (B21) Nohy mi svíráš do klády, na každém kroku na mě dohlížíš, značíš si moje šlápoty!

28 (BKR) Ješto člověk jako hnis kazí se, a jako roucho, kteréž jí mol.
28 (ROH) Kým sa človek rozpadáva jako práchnivo, jako rúcho, ktoré žerie moľ.
28 (B21) Člověk se rozpadá jak něco shnilého, jako když roucho žere mol.