Kniha Jób

1 (BKR) A odpovídaje Zofar Naamatský, řekl:
1 (ROH) Tu odpovedal Cófar Naamatský a riekol:

2 (BKR) Zdaliž k mnohým slovům nemá odpovědíno býti? Aneb zdali člověk mnohomluvný práv zůstane?
2 (ROH) Či azda množstvo slov má zostať bez odpovedi? Ale je isté, že muž hojných rtov nebude spravedlivý.

3 (BKR) Žváním svým lidi zaměstknáváš, a posmíváš se, aniž jest, kdo by tě zahanbil.
3 (ROH) Tvoje márne reči umlčujú ľudí; posmievaš sa, a niet toho, kto by ťa zahanbil,

4 (BKR) Nebo jsi řekl: Čisté jest učení mé, a čist jsem, ó Bože, před očima tvýma.
4 (ROH) a hovoríš: Moja náuka, je čistá, a vraj som čistý, Bože, v tvojich očiach.

5 (BKR) Ješto, ó kdyby Bůh mluvil, a otevřel rty své proti tobě,
5 (ROH) Ale oj, aby prehovoril Bôh a aby otvoril proti tebe svoje rty!

6 (BKR) Aťby oznámil tajemství moudrosti, že dvakrát většího trestání zasloužil jsi. A věz, že se Bůh zapomněl na tebe pro nepravost tvou.
6 (ROH) Vtedy by ti oznámil tajomstvá múdrosti, lebo dvakrát toľko si zaslúžil vskutku a vedz, že ti Bôh dáva zabudnúť mnoho z tvojej neprávosti.

7 (BKR) Zdaliž ty stižitelnosti Boží dosáhneš, aneb dokonalost Všemohoucího vystihneš?
7 (ROH) Či azda vystihneš hlbiny bytosti Boha? Či dosiahneš až po dokonalosť Všemohúceho?

8 (BKR) Vyšší jest nebes, což učiníš? Hlubší než peklo, jakž porozumíš?
8 (ROH) Tam výšiny nebies - čo učiníš? Hlboké pod peklo - čo poznáš?

9 (BKR) Delší jest míra její než země, a širší než moře.
9 (ROH) Miera toho dlhšia ako zem a širšia ako more. -

10 (BKR) Bude-li pléniti neb zavírati aneb ssužovati, kdo se na něj bude domlouvati?
10 (ROH) Jestli ta prejde Bôh a zavrie alebo keď svolá shromaždenie na súd, kto mu zabráni?

11 (BKR) Poněvadž zná lidskou marnost, a vidí nepravost, což by tomu rozuměti neměl?
11 (ROH) Lebo on zná ničomných ľudí márnych a vidí neprávosť a nepozoroval by?

12 (BKR) Tak aby muž nesmyslný nabyl rozumu, ačkoli člověk jest jako hřebec z divokého osla zplozený.
12 (ROH) A preto prázdny človek nech nadobudne rozumu, a divoké osľa nech sa preporodí v človeka!

13 (BKR) Jestliže ty nastrojíš srdce své, a ruce své k němu vztáhneš;
13 (ROH) Ak ty nastrojíš svoje srdce a rozprestrieš svoje ruky k nemu,

14 (BKR) Byla-li by nepravost v ruce tvé, vzdal ji od sebe, aniž dopouštěj bydliti v staních svých nešlechetnosti:
14 (ROH) - jestli je neprávosť v tvojej ruke, vzdiaľ ju od seba a nedopusti, aby v tvojich stánoch prebývala nešľachetnosť -

15 (BKR) Tedy jistě pozdvihneš tváři své z poškvrny, a budeš nepohnutý, aniž se báti budeš.
15 (ROH) áno, vtedy pozdvihneš svoju tvár bez poškvrny; budeš stáť neochvejne a nebudeš sa báť;

16 (BKR) Nebo se na těžkost zapomeneš, na niž jako na vody, kteréž pominuly, zpomínati budeš.
16 (ROH) lebo ty zabudneš na trápenie; budeš naň spomínať ako na vody, ktoré sa pominuly,

17 (BKR) K tomu nad poledne jasný nastaneť čas; zatmíš-li se pak, jitru podobný budeš.
17 (ROH) a tvoj pozemský život nastane jasnejší nad poludnie, a nech by bolo tma, bude jako ráno.

18 (BKR) Budeš i mysli doufanlivé, maje naději; stánek roztáhneš, i bezpečně spáti budeš.
18 (ROH) A budeš dúfať, lebo bude nádej, a keď poprezeráš príbytok, ľahneš si bezpečne

19 (BKR) A tak v pokoji budeš, aniž tě kdo předěsí, a mnozí tváři tvé kořiti se budou.
19 (ROH) a položiac sa budeš ležať v pokoji, a nebude nikoho, kto by poplašil, a mnohí budú hladkať tvoju tvár.

20 (BKR) Oči pak bezbožných zkaženy budou, a utíkání jim zhyne; nadto naděje jejich bude jako dchnutí člověka.
20 (ROH) Ale oči bezbožných sa zatmejú, a útočište im zahynie, a ich nádej vydýchnutie duše.