Kniha Jób

1 (ROH) Moja duša si oškliví môj život. A už akokoľvek, zanechám na sebe svoju žiaľbu; budem hovoriť v horkosti svojej duše.
1 (B21) Už se mi hnusí žít, proto teď svému nářku povolím, z hořkosti duše promluvím.

2 (ROH) Poviem Bohu: Neodsudzuj ma! Oznám mi, prečo sa so mnou pravotíš?
2 (B21) Neodsuzuj mě předem - tak Boha oslovím - z čeho mě obviňuješ, prozraď mi.

3 (ROH) Či ti je to dobré, že utiskuješ, že opovrhuješ prácnym dielom svojich rúk a svietiš na radu bezbožných?
3 (B21) Dělá ti dobře, že mě sužuješ? Proč pohrdáš vlastnoručním výtvorem a záměry ničemů vítáš s úsměvem?

4 (ROH) Či ty máš azda oči nejakého tela? Či ty vidíš, ako vidí smrteľný človek?
4 (B21) Copak máš oči tělesné? Pohledem smrtelníka díváš se?

5 (ROH) Či sú tvoje dni jako dni smrteľníka? Či sú tvoje roky jako dni muža,
5 (B21) Copak jsou tvé dny lidským podobné, připomínají tvé roky lidský věk,

6 (ROH) že vyhľadávaš moju neprávosť a pýtaš sa na môj hriech?
6 (B21) že na mně hledáš nějaký přestupek a po mém hříchu pídíš se?

7 (ROH) Napriek tomu, že vieš, že nie som bezbožný, a že nieto nikoho, kto by vytrhnul z tvojej ruky.
7 (B21) Víš přece, že jsem nevinen a že mě z tvé ruky nikdo nevyrve!

8 (ROH) Tvoje ruky ma sformovaly a učinily ma celého dookola, a teraz ma pohlcuješ!
8 (B21) Tvé ruce mne hnětly a tvořily - teď ses obrátil a chceš mě zahubit?

9 (ROH) Pamätaj, prosím, že si ma učinil ako blato a že ma zase navrátiš do prachu!
9 (B21) Vzpomeň si, že jsi mne z hlíny vytvořil - to mě chceš znovu na prach obrátit?

10 (ROH) Či si ma neslial ako mlieko a nezhustil si ma jako na syr?
10 (B21) Což jsi mě kdysi jak mléko nenalil, nenechal jsi mě zhoustnout jako sýr?

11 (ROH) Priodial si ma kožou a mäsom a pospletal si ma kosťami a žilami.
11 (B21) Kůží a masem jsi mě přioděl, kostmi a šlachami spojils mě.

12 (ROH) Daroval si mi život a učinil si so mnou milosť: tvoj starostlivý dozor ostríhal môjho ducha.
12 (B21) Z lásky jsi mě obdaroval životem, tvá péče střežila můj každý dech.

13 (ROH) Ale toto si skryl vo svojom srdci; viem, že je to u teba:
13 (B21) Toto však v srdci skrýval jsi, teď už jsem poznal tvé úmysly:

14 (ROH) ak zhreším, spozoruješ ma, a neoprostíš ma mojej neprávosti.
14 (B21) Abys mě hlídal, zda nezhřeším, abys mi neodpustil žádné přestupky.

15 (ROH) Keby som spáchal bezbožnosť, beda mi, a jestli som spravedlivý, nepozdvihnem svojej hlavy, sýty potupy a vidiac svoje trápenie.
15 (B21) Pokud jsem vinen, běda mi, nezvednu ale hlavu, i když jsem nevinný; přesycen jsem hanbou, zpitý trápením.

16 (ROH) A keď sa pozdvihne, budeš ma honiť ako lev a znova budeš predivne so mnou zaobchodiť;
16 (B21) Kdybych se narovnal, budeš mě honit jako lev, svou úžasnou sílu na mě znovu prokážeš.

17 (ROH) obnovíš svojich svedkov proti mne a rozmnožíš u mňa svoju nevoľu; vyšleš čatu za čatou, a vojsko bude u mňa.
17 (B21) Postavíš další svědky proti mně, tvůj hněv proti mně se ještě rozmůže, tvá vojska mě zas a znovu vezmou útokem.

18 (ROH) Prečo si ma tedy vyviedol zo života matky? Bol by som zomrel, a nebolo by ma uvidelo oko;
18 (B21) Proč jsi mě vůbec z lůna vyváděl? Kéž bych byl zhynul, než mě kdo uviděl!

19 (ROH) bol by som, ako keby ma nebolo nikdy bývalo; z lona by som bol býval zanesený do hrobu.
19 (B21) Jako bych nikdy nebyl, tak bych na tom byl, z klína do hrobu by mě přenesli.

20 (ROH) Či azda nie je i tak mojich dní iba málo? Nechže už prestane; nech odvráti odo mňa svoj pozor, aby som sa poveselil trochu,
20 (B21) Copak mi nezbývá už jen pár dnů? Nech mě být, ať pookřeji aspoň na chvilku,

21 (ROH) prv ako pojdem, a viacej sa nevrátim, do zeme tmy a tône smrti,
21 (B21) dříve než bez návratu odejdu do země příšeří a stínu,

22 (ROH) do zeme hustej tmy jako mrak tône smrti, kde nieto nijakého poriadku, ta, kde je svetlosť ako mrak.
22 (B21) do země černé jako tma, kde vládne stín a není řád, kde i sám rozbřesk je temnota."