Kniha Jób

1 (CEP) Život mě omrzel, dám teď volný průchod svému lkání, budu mluvit v hořkosti své duše.
1 (ROH) Moja duša si oškliví môj život. A už akokoľvek, zanechám na sebe svoju žiaľbu; budem hovoriť v horkosti svojej duše.

2 (CEP) Řeknu Bohu: Za svévolníka mě nepokládej, dej mi vědět, proč vedeš spor se mnou.
2 (ROH) Poviem Bohu: Neodsudzuj ma! Oznám mi, prečo sa so mnou pravotíš?

3 (CEP) K čemu je ti dobré, že mě týráš? Zprotivil se ti výtvor tvých rukou, že dáváš zářit záměrům svévolníků?
3 (ROH) Či ti je to dobré, že utiskuješ, že opovrhuješ prácnym dielom svojich rúk a svietiš na radu bezbožných?

4 (CEP) Cožpak máš tělesné oči, což se díváš stejně jako člověk?
4 (ROH) Či ty máš azda oči nejakého tela? Či ty vidíš, ako vidí smrteľný človek?

5 (CEP) Jsou tvoje dny jako dny člověka, léta tvá jako dny muže,
5 (ROH) Či sú tvoje dni jako dni smrteľníka? Či sú tvoje roky jako dni muža,

6 (CEP) že vyhledáváš můj přečin a že pátráš po mém hříchu?
6 (ROH) že vyhľadávaš moju neprávosť a pýtaš sa na môj hriech?

7 (CEP) Vždyť víš, že svévolník nejsem, a že nikdo nevysvobodí z tvé ruky.
7 (ROH) Napriek tomu, že vieš, že nie som bezbožný, a že nieto nikoho, kto by vytrhnul z tvojej ruky.

8 (CEP) Tvé ruce mě ztvárnily a udělaly se vším všudy, a teď najednou mě hubíš.
8 (ROH) Tvoje ruky ma sformovaly a učinily ma celého dookola, a teraz ma pohlcuješ!

9 (CEP) Prosím, upamatuj se, že jsi mě učinil jako hlínu a že mě obracíš v prach.
9 (ROH) Pamätaj, prosím, že si ma učinil ako blato a že ma zase navrátiš do prachu!

10 (CEP) Což jsi mě nenalil do nádoby jako mléko a jako sýr nenechal srazit?
10 (ROH) Či si ma neslial ako mlieko a nezhustil si ma jako na syr?

11 (CEP) Přioděl jsi mě kůží a masem, propletls mě šlachami a kostmi,
11 (ROH) Priodial si ma kožou a mäsom a pospletal si ma kosťami a žilami.

12 (CEP) nakládal jsi se mnou milosrdně, dals mi život a tvůj dohled střežil mého ducha.
12 (ROH) Daroval si mi život a učinil si so mnou milosť: tvoj starostlivý dozor ostríhal môjho ducha.

13 (CEP) Ale ve svém srdci ukryls toto - bylo to tvým úmyslem, to vím - :
13 (ROH) Ale toto si skryl vo svojom srdci; viem, že je to u teba:

14 (CEP) že proti mě budeš ve střehu, jestliže zhřeším, že nenecháš bez trestu můj přečin.
14 (ROH) ak zhreším, spozoruješ ma, a neoprostíš ma mojej neprávosti.

15 (CEP) Běda mně, kdybych byl svévolně jednal! Ač jsem spravedlivý, hlavu nepozvedám, hanbou přesycen vidím své pokoření.
15 (ROH) Keby som spáchal bezbožnosť, beda mi, a jestli som spravedlivý, nepozdvihnem svojej hlavy, sýty potupy a vidiac svoje trápenie.

16 (CEP) Kdybych se pozvedal, jak lev bys mě honil, svoji divuplnou moc bys opět na mně zjevil.
16 (ROH) A keď sa pozdvihne, budeš ma honiť ako lev a znova budeš predivne so mnou zaobchodiť;

17 (CEP) Stavěl bys proti mně nové svědky, stupňoval své roztrpčení na mě, vystřídaly by se u mne celé voje.
17 (ROH) obnovíš svojich svedkov proti mne a rozmnožíš u mňa svoju nevoľu; vyšleš čatu za čatou, a vojsko bude u mňa.

18 (CEP) Proč jsi mě vyvedl z matčina lůna! Kéž bych byl zhynul a žádné oko mě nespatřilo.
18 (ROH) Prečo si ma tedy vyviedol zo života matky? Bol by som zomrel, a nebolo by ma uvidelo oko;

19 (CEP) Byl bych, jako bych nikdy nebyl, byl bych nesen ze života matky k hrobu.
19 (ROH) bol by som, ako keby ma nebolo nikdy bývalo; z lona by som bol býval zanesený do hrobu.

20 (CEP) Což není mých dnů tak málo? Kéž by toho nechal a odstoupil ode mne, abych trochu okřál,
20 (ROH) Či azda nie je i tak mojich dní iba málo? Nechže už prestane; nech odvráti odo mňa svoj pozor, aby som sa poveselil trochu,

21 (CEP) dřív než půjdu tam, odkud návratu není, do země temnot a šeré smrti,
21 (ROH) prv ako pojdem, a viacej sa nevrátim, do zeme tmy a tône smrti,

22 (CEP) do země temné jak mračno, do šera smrti, kde není řádu, kde záblesk svítání je jako mračno."
22 (ROH) do zeme hustej tmy jako mrak tône smrti, kde nieto nijakého poriadku, ta, kde je svetlosť ako mrak.