Kniha Jób

1 (B21) Už se mi hnusí žít, proto teď svému nářku povolím, z hořkosti duše promluvím.
1 (ROH) Moja duša si oškliví môj život. A už akokoľvek, zanechám na sebe svoju žiaľbu; budem hovoriť v horkosti svojej duše.

2 (B21) Neodsuzuj mě předem - tak Boha oslovím - z čeho mě obviňuješ, prozraď mi.
2 (ROH) Poviem Bohu: Neodsudzuj ma! Oznám mi, prečo sa so mnou pravotíš?

3 (B21) Dělá ti dobře, že mě sužuješ? Proč pohrdáš vlastnoručním výtvorem a záměry ničemů vítáš s úsměvem?
3 (ROH) Či ti je to dobré, že utiskuješ, že opovrhuješ prácnym dielom svojich rúk a svietiš na radu bezbožných?

4 (B21) Copak máš oči tělesné? Pohledem smrtelníka díváš se?
4 (ROH) Či ty máš azda oči nejakého tela? Či ty vidíš, ako vidí smrteľný človek?

5 (B21) Copak jsou tvé dny lidským podobné, připomínají tvé roky lidský věk,
5 (ROH) Či sú tvoje dni jako dni smrteľníka? Či sú tvoje roky jako dni muža,

6 (B21) že na mně hledáš nějaký přestupek a po mém hříchu pídíš se?
6 (ROH) že vyhľadávaš moju neprávosť a pýtaš sa na môj hriech?

7 (B21) Víš přece, že jsem nevinen a že mě z tvé ruky nikdo nevyrve!
7 (ROH) Napriek tomu, že vieš, že nie som bezbožný, a že nieto nikoho, kto by vytrhnul z tvojej ruky.

8 (B21) Tvé ruce mne hnětly a tvořily - teď ses obrátil a chceš mě zahubit?
8 (ROH) Tvoje ruky ma sformovaly a učinily ma celého dookola, a teraz ma pohlcuješ!

9 (B21) Vzpomeň si, že jsi mne z hlíny vytvořil - to mě chceš znovu na prach obrátit?
9 (ROH) Pamätaj, prosím, že si ma učinil ako blato a že ma zase navrátiš do prachu!

10 (B21) Což jsi mě kdysi jak mléko nenalil, nenechal jsi mě zhoustnout jako sýr?
10 (ROH) Či si ma neslial ako mlieko a nezhustil si ma jako na syr?

11 (B21) Kůží a masem jsi mě přioděl, kostmi a šlachami spojils mě.
11 (ROH) Priodial si ma kožou a mäsom a pospletal si ma kosťami a žilami.

12 (B21) Z lásky jsi mě obdaroval životem, tvá péče střežila můj každý dech.
12 (ROH) Daroval si mi život a učinil si so mnou milosť: tvoj starostlivý dozor ostríhal môjho ducha.

13 (B21) Toto však v srdci skrýval jsi, teď už jsem poznal tvé úmysly:
13 (ROH) Ale toto si skryl vo svojom srdci; viem, že je to u teba:

14 (B21) Abys mě hlídal, zda nezhřeším, abys mi neodpustil žádné přestupky.
14 (ROH) ak zhreším, spozoruješ ma, a neoprostíš ma mojej neprávosti.

15 (B21) Pokud jsem vinen, běda mi, nezvednu ale hlavu, i když jsem nevinný; přesycen jsem hanbou, zpitý trápením.
15 (ROH) Keby som spáchal bezbožnosť, beda mi, a jestli som spravedlivý, nepozdvihnem svojej hlavy, sýty potupy a vidiac svoje trápenie.

16 (B21) Kdybych se narovnal, budeš mě honit jako lev, svou úžasnou sílu na mě znovu prokážeš.
16 (ROH) A keď sa pozdvihne, budeš ma honiť ako lev a znova budeš predivne so mnou zaobchodiť;

17 (B21) Postavíš další svědky proti mně, tvůj hněv proti mně se ještě rozmůže, tvá vojska mě zas a znovu vezmou útokem.
17 (ROH) obnovíš svojich svedkov proti mne a rozmnožíš u mňa svoju nevoľu; vyšleš čatu za čatou, a vojsko bude u mňa.

18 (B21) Proč jsi mě vůbec z lůna vyváděl? Kéž bych byl zhynul, než mě kdo uviděl!
18 (ROH) Prečo si ma tedy vyviedol zo života matky? Bol by som zomrel, a nebolo by ma uvidelo oko;

19 (B21) Jako bych nikdy nebyl, tak bych na tom byl, z klína do hrobu by mě přenesli.
19 (ROH) bol by som, ako keby ma nebolo nikdy bývalo; z lona by som bol býval zanesený do hrobu.

20 (B21) Copak mi nezbývá už jen pár dnů? Nech mě být, ať pookřeji aspoň na chvilku,
20 (ROH) Či azda nie je i tak mojich dní iba málo? Nechže už prestane; nech odvráti odo mňa svoj pozor, aby som sa poveselil trochu,

21 (B21) dříve než bez návratu odejdu do země příšeří a stínu,
21 (ROH) prv ako pojdem, a viacej sa nevrátim, do zeme tmy a tône smrti,

22 (B21) do země černé jako tma, kde vládne stín a není řád, kde i sám rozbřesk je temnota."
22 (ROH) do zeme hustej tmy jako mrak tône smrti, kde nieto nijakého poriadku, ta, kde je svetlosť ako mrak.