Kniha Jób

1 (BKR) Byl muž v zemi Uz, jménem Job, a muž ten byl sprostný a upřímý, boje se Boha, a vystříhaje se zlého.
1 (B21) V zemi Úc žil muž jménem Job. Ten muž byl bezúhonný a poctivý, bohabojný a prostý všeho zla.

2 (BKR) Kterémuž se narodilo sedm synů a tři dcery.
2 (B21) Měl sedm synů a tři dcery,

3 (BKR) A měl dobytka sedm tisíc ovec, tři tisíce velbloudů, pět set spřežení volů, a pět set oslic, a čeledi služebné velmi mnoho, a byl muž ten vznešenější nade všecky lidi východní.
3 (B21) jeho stáda čítala 7 000 ovcí, 3 000 velbloudů, 500 párů dobytka a 500 oslic a také služebnictva měl velmi mnoho. Mezi všemi východními národy mu nebylo rovného.

4 (BKR) I scházívali se synové jeho, a strojívali hody po domích, každý ve dni svém. Posílávali také, a zvávali své tři sestry, aby jedly a pily s nimi.
4 (B21) Jeho synové, každý ve svůj den, pořádali ve svých domech hostiny a zvali také své tři sestry, ať přijdou jíst a pít s nimi.

5 (BKR) A když vypořádali dny hodů, posílával Job, a posvěcoval jich, a vstávaje ráno, obětoval zápaly podlé počtu všech jich. Nebo říkával Job: Snad zhřešili synové moji, aneb zlořečili Bohu v srdci svém. Tak činíval Job po všecky ty dny.
5 (B21) Jakmile dny těch hodů skončily, Job pro ně posílal, aby je posvětil. Od časného rána obětoval za každého z nich zápalné oběti, neboť si říkal: "Co když mé děti zhřešily a v duchu zlořečily Bohu." Tak to Job činíval pokaždé.

6 (BKR) Jednoho pak dne, když přišli synové Boží, aby se postavili před Hospodinem, přišel také i Satan mezi ně.
6 (B21) Jednoho dne, když synové Boží přišli, aby předstoupili před Hospodina, přišel s nimi i satan.

7 (BKR) Tedy řekl Hospodin Satanovi: Odkud jdeš? I odpověděl Satan Hospodinu, řka: Procházel jsem zemi, a obcházel jsem ji.
7 (B21) "Odkud jdeš?" zeptal se Hospodin satana. "Toulal jsem se po zemi sem a tam," odpověděl mu satan.

8 (BKR) I řekl Hospodin Satanovi: Spatřil-lis služebníka mého Joba, že není jemu rovného na zemi, a že jest muž sprostný a upřímý, bojící se Boha a varující se zlého.
8 (B21) "A všiml sis mého služebníka Joba?" řekl mu na to Hospodin. "Na zemi mu není rovného - ten muž je bezúhonný a poctivý, bohabojný a prostý všeho zla."

9 (BKR) A odpovídaje Satan Hospodinu, řekl: Zdaliž se Job darmo bojí Boha?
9 (B21) "Copak Job ctí Boha zadarmo?" namítl satan Hospodinu.

10 (BKR) Zdaž jsi ty ho neohradil i domu jeho a všeho, což má, se všech stran? Dílu rukou jeho požehnal jsi, a dobytek jeho rozmnožil se na zemi.
10 (B21) "Copak jsi kolem něj, kolem jeho domu a kolem všeho, co má, nepostavil hradbu ze všech stran? Všemu, co dělá, žehnáš a jeho stáda se množí po kraji.

11 (BKR) Ale vztáhni nyní ruku svou, a dotkni se všeho, což má, nebude-liť zlořečiti v oči.
11 (B21) Zkus ale vztáhnout ruku a sáhnout mu na všechno, co má - uvidíš, že ti pak bude do očí zlořečit!"

12 (BKR) Tedy řekl Hospodin Satanovi: Aj, cožkoli má, v moci tvé buď, toliko na něj nevztahuj ruky své. I vyšel Satan od tváři Hospodinovy.
12 (B21) "Tak dobrá," řekl Hospodin satanovi. "Všechno, co má, ať je ve tvé moci. Jeho samotného se ale nedotkneš!" A s tím satan od Hospodina odešel.

13 (BKR) Jednoho pak dne synové a dcery jeho jedli, a pili víno v domě bratra svého prvorozeného.
13 (B21) Jednoho dne, když Jobovi synové a dcery jedli a popíjeli víno v domě svého prvorozeného bratra,

14 (BKR) I přišel posel k Jobovi, a řekl: Když volové orali, a oslice se pásly podlé nich,
14 (B21) dorazil k Jobovi posel: "Orali jsme s dobytkem a vedle se pásly oslice," řekl,

15 (BKR) Vpád učinivše Sabejští, zajali je, a služebníky zbili ostrostí meče, a utekl jsem toliko já sám, abych oznámil tobě.
15 (B21) "když vtom nás přepadli Sabejci, zvířata ukradli a mládence pobili mečem. Unikl jsem jenom já, abych ti to pověděl!"

16 (BKR) A když on ještě mluvil, přišed druhý, řekl: Oheň Boží spadl s nebe, a rozpáliv se na dobytek i na služebníky, sehltil je, já pak utekl jsem toliko sám, abych oznámil tobě.
16 (B21) Ještě to ani nedořekl, když dorazil další: "Boží blesk udeřil z nebe, zasáhl ovce i mládence a všichni shořeli. Unikl jsem jenom já, abych ti to pověděl!"

17 (BKR) A když ten ještě mluvil, jiný přišed, řekl: Kaldejští sšikovavše tři houfy, připadli na velbloudy, a zajali je, a služebníky zbili ostrostí meče, a utekl jsem toliko já sám, abych oznámil tobě.
17 (B21) Ještě to ani nedořekl, když dorazil další: "Chaldejci se ve třech tlupách vrhli na velbloudy, ukradli je a mládence pobili mečem. Unikl jsem jenom já, abych ti to pověděl!"

18 (BKR) A když ten ještě mluvil, jiný přišel a řekl: Synové tvoji a dcery tvé jedli, a pili víno v domě bratra svého prvorozeného.
18 (B21) Ještě to ani nedořekl, když dorazil další: "Tví synové a dcery právě jedli a popíjeli víno v domě svého prvorozeného bratra,

19 (BKR) A aj, vítr veliký strhl se z té strany od pouště, a udeřil na čtyři úhly domu, tak že se obořil na děti, i zemřeli, a utekl jsem toliko já sám, abych oznámil tobě.
19 (B21) když vtom se od pouště přihnal mohutný vichr a udeřil na ten dům ze všech stran, takže se na ně zřítil. Tvé děti jsou mrtvé. Unikl jsem jenom já, abych ti to pověděl!"

20 (BKR) Tedy Job vstav, roztrhl roucho své, a oholil hlavu svou, a padna na zem, poklonu učinil.
20 (B21) Nato Job vstal, roztrhl svůj plášť a oholil si hlavu. Potom padl na zem a klaněl se:

21 (BKR) A řekl: Nahý jsem vyšel z života matky své, nahý se také zase tam navrátím. Hospodin dal, Hospodin též odjal. Buď požehnáno jméno Hospodinovo.
21 (B21) "Nahý jsem vyšel z lůna své matky, nahý se k ní zas navrátím. Hospodin dal, Hospodin vzal. Ať je požehnáno jméno Hospodin!"

22 (BKR) V tom ve všem nezhřešil Job, a nepřivlastnil Bohu nic nemoudrého.
22 (B21) V tom ve všem Job nezhřešil a neobvinil Boha z ničeho špatného.