Kniha Ester

Biblia - Sväté písmo

(B21 - Český - Bible 21)

Est 9, 1-32

1 Třináctého dne dvanáctého měsíce zvaného adar se mělo naplnit královské nařízení. Nepřátelé čekali, že toho dne Židy přemohou, ale vše se obrátilo: Židé přemohli své protivníky. 2 Ve všech provinciích krále Xerxe se Židé ve svých městech shromáždili, aby bránili své životy proti těm, kdo jim chystali pohromu. Nikdo před nimi neobstál; strach z nich padl na všechny národy. 3 Také všichni představitelé provincií, satrapové, místodržící a královští správci podporovali Židy, neboť na ně padl strach z Mordechaje. 4 Mordechaj měl totiž v královském paláci významné postavení. Jeho pověst se šířila po všech provinciích a Mordechajův vliv rostl stále víc. 5 Židé udeřili na všechny své nepřátele mečem. Při té řeži a zhoubě naložili se svými protivníky, jak se jim zachtělo. 6 V samotném sídelním městě Súsách Židé pobili a zahubili pět set mužů. 7 Mezi nimi byli: Paršandata, Dalfon, Aspata, 8 Porata, Adalia, Aridata, 9 Parmašta, Arisaj, Aridaj, Vajzata, 10 deset synů židobijce Hamana, syna Hamedatova. Pobili je, kořisti se však ani nedotkli. 11 Téhož dne se počet zabitých v sídelním městě Súsách donesl až ke králi. 12 "V samotných Súsách," řekl král královně Ester, "Židé pobili a zahubili pět set mužů a deset Hamanových synů. Co asi udělali v ostatních provinciích říše? Tak jaké máš přání? Bude ti splněno. Žádej cokoli dalšího a stane se." 13 "Kdyby král ráčil," odpověděla Ester, "nechť je Židům dovoleno, aby v Súsách mohli podle zákona pro dnešek jednat ještě zítra. A těch deset Hamanových synů nechť pověsí na kůly." 14 Král přikázal, ať se tak stane. V Súsách byl vydán příslušný zákon a deset Hamanových synů bylo pověšeno. 15 Židé v Súsách se shromáždili ještě čtrnáctého dne měsíce adaru. Pobili v Súsách tři sta mužů, kořisti se však ani nedotkli. 16 Také ostatní Židé v říšských provinciích se shromáždili, aby bránili své životy a zjednali si klid od nepřátel. Pobili pětasedmdesát tisíc protivníků, kořisti se však ani nedotkli. 17 To se stalo třináctého dne měsíce adaru. Následujícího čtrnáctého dne už měli klid, a tak toho dne pořádali hody a veselice. 18 Židé v Súsách se ale shromáždili třináctého a ještě čtrnáctého dne téhož měsíce. Klid měli až patnáctého, a tak pořádali hody a veselice teprve toho dne. 19 A proto venkovští Židé, kteří nebydlí v hrazených městech, pořádají veselice, hody a oslavy čtrnáctého dne měsíce adaru a navzájem si posílají výslužku. 20 Mordechaj všechny tyto věci sepsal a všem Židům ve všech provinciích krále Xerxe, blízkým i vzdáleným, rozeslal listy, 21 aby jim uložil každoročně zachovávat čtrnáctý a patnáctý den měsíce adaru. 22 V tyto dny si Židé zjednali klid od svých nepřátel; v tomto měsíci se jejich žal proměnil v radost a smutek ve svátek. Proto mají v tyto dny pořádat hody a veselice, navzájem si posílat výslužku a dávat dárky chudým. 23 Tak Židé přijali svátek, který tehdy začali slavit a o kterém jim napsal Mordechaj: 24 Onen arcižidobijce Haman, syn Hamedaty Agagovce, si usmyslel vyhladit Židy. Hodil si pur (neboli los), kdy je má zničit a vyhladit. 25 Ester ale šla před krále, a ten vydal písemné nařízení, aby se ten zlovolný plán, který Haman zosnoval proti Židům, obrátil zpět na jeho hlavu: on sám i jeho synové skončili na kůlech. 26 Proto se těm dnům říká purim, od toho slova pur. Kvůli všemu, co je zapsáno v této listině, co sami zažili a co se jim vyprávělo, 27 Židé ustanovili tento nepomíjivý svátek pro sebe, pro své potomky a pro všechny, kdo se k nim připojí. Přijali, že budou každoročně zachovávat oba ty dny předepsaným způsobem a ve stanovený čas. 28 Tyto dny se budou připomínat a slavit v každém následujícím pokolení, v každé rodině, každé provincii a každém městě. Tyto dny purim v Židovstvu nepominou a jejich památka mezi jejich potomky nevymizí. 29 Tuto druhou listinu psala spolu s Židem Mordechajem také královna Ester, dcera Abichailova, aby purim potvrdila s veškerou vážností. 30 On pak ty listy rozeslal Židům do sta sedmadvaceti provincií Xerxovy říše. Přál jim pokoj a bezpečí, 31 a ať se dny těchto svátků purim dodržují ve stanovený čas. Tak jim to uložil Žid Mordechaj s královnou Ester a tak to přijali pro sebe i pro své potomstvo na paměť svého půstu a naříkání. 32 Slova ohledně purim stvrdil i rozkaz královny Ester, a tak to bylo zaneseno do knihy.

Verš 25

Ester ale šla před krále, a ten vydal písemné nařízení, aby se ten zlovolný plán, který Haman zosnoval proti Židům, obrátil zpět na jeho hlavu: on sám i jeho synové skončili na kůlech.

Est 8:8 - Edikt psaný královým jménem a zapečetěný královým prstenem ovšem odvolat nelze. Smíte však Židům napsat, co uznáte za vhodné; pište královým jménem a zapečeťte to královým prstenem."

Est 9,4-13 - Tieto verše podávajú výklad Mardochejovho sna, ktorý vyrozpráva zasa 11,2–12. Podľa myšlienkového poradia by sa žiadalo, aby nám svätopisec najprv vyrozprával sen a potom jeho výklad. Preto poradie gréckeho textu si zasluhuje prednosť, keď sen Mardochejov (11,2–12) podáva pred 1,1.

Est 9,9 - "Robil veľké divy a zázraky": Boh všetko podivuhodne riadi a spravuje. Všetko vedie bezpečne k tomu cieľu, na ktorý Boh jednotlivé veci ustanovil.

Est 9,13 - Počínanie Židov treba posúdiť zo stanoviska vtedajších zvyklostí. Ester má na mysli záujmy svojho ľudu, a tak myslí, že v záujme svojho národa je dovolené aj krviprelievanie a vraždenie nepriateľov. Kresťanstvo vykazuje aj tomuto citu spravodlivú mieru, keď žiada uplatniť lásku k blížnemu a chráni zásady objektívnej spravodlivosti.

Est 9,16 - Židia tak uhájili svoje životy, že zabili asi 75 000 ľudí. Podľa počtu krajín Perzskej ríše zodpovedalo by to priemernému číslu 600 na každý správny okres. Niektoré rukopisy majú iba 15 000. Svätopisec podáva počínanie Židov v takom svetle, akoby neboli mali iný prostriedok na svoju obranu. Treba ľutovať každú nevinne vyliatu krv, nech to robí ktokoľvek a za čokoľvek.

Est 9,17 - Sviatok Purim si Židia nevypožičali od pohanov. Nikde v dejinách židovstva niet ani najmenšej stopy o tom, že by prísnejší zákonníci boli brojili proti tomuto sviatku. Prísny postoj zákonníkov proti všetkému, čo by bolo pohanského pôvodu, rozhodne by sa bol aspoň ozval proti údajne pohanskému pôvodu tohto sviatku, ak by si ho boli Židia vypožičali od pohanov. Je pravda, že slávnosť Purim dostala u Židov povahu až skoro neviazanej samopaše. Gréci slávili do roka 5 rozličných sviatkov; bolo by otázkou, prečo by si boli Židia volili len jediný radostný deň od pohanov, a nie aj niektorý iný?

Est 9,29 - Prvý spis odporúčal Židom sláviť sviatok Purim. Napísal ho Mardochej (verš 20). Druhý spis dala napísať Ester. Pravdepodobne zopakoval všetko, čo bol napísal Mardochej o celej udalosti. "A Žid Mardochej" je asi neskoršie vsunutá poznámka.

Est 9,32 - Sviatok, ktorý slávili v dobe machabejskej dňa 17. adara, volali dňom Mardochejovým (2 Mach 15,37). Neskorší Židia konali 13. adara pôst, 14. adara zasa radostné hodovanie. V priestupnom roku (keď mal rok 13 mesiacov) slávili v 12. mesiaci malý Purim a v 13. mesiaci veľký Purim. Nijaké bohoslužby ani zvláštne obety vtedy nekonali. Neskoršie počali sa schádzať v synagóge navečer 13. adara a prečítali tam knihu Ester.