Kniha Ester

Biblia - Sväté písmo

(BKR - Český - Kralický)

Est 3, 1-15

1 Po těch věcech zvelebil král Asverus Amana syna Hammedatova Agagského, a vyvýšil ho, tak že vyzdvihl stolici jeho nade všecka jiná knížata, kteříž byli při něm. 2 A všickni služebníci královští, kteříž vcházeli do brány královské, klaněli se a padali před Amanem; nebo tak přikázal o něm král. Ale Mardocheus se neklaněl, ani padal. 3 Protož řekli služebníci královští, kteříž byli v bráně královské, Mardocheovi: Proč přestupuješ přikázaní královské? 4 I stalo se, když o to s ním mluvívali každého dne, a neposlechl jich, že to oznámili Amanovi, aby viděli, bude-li stálý v svých slovích Mardocheus; nebo oznámil jim, že jest Žid. 5 Vida pak Aman, že se Mardocheus neklaní, ani padá před ním, naplněn jest Aman prchlivostí. 6 Ale za malou věc sobě položil, vztáhnouti ruku na Mardochea samého, (nebo byli oznámili jemu, z kterého by lidu byl Mardocheus). Protož smýšlel Aman, aby zahubil národ Mardocheův, totiž všecky Židy, kteříž byli ve všem království Asverovu. 7 Takž měsíce prvního, totiž měsíce Nísan, léta dvanáctého kralování Asverova, rozkázal uvrci pur, totiž los, před sebou ode dne ke dni, a od měsíce až do měsíce dvanáctého, jenž jest měsíc Adar. 8 Nebo byl řekl Aman králi Asverovi: Jest lid jakýsi rozptýlený a roztroušený mezi lidem ve všech krajinách království tvého, jejichž práva rozdílná jsou ode všech národů, práv pak královských neostříhají. Protož králi není užitečné, nechati jich. 9 Jestliže se králi za dobré vidí, nechť se napíše, aby je zahladili, a já deset tisíc centnéřů stříbra odvážím do rukou představeným té práci, aby je vnesli do komory královské. 10 Tedy král sňav prsten svůj s ruky své, dal jej Amanovi synu Hammedatovu Agagskému, nepříteli Židovskému. 11 A řekl král Amanovi: Stříbro to daruji tobě i lid ten, abys naložil s ním, jakť se koli líbí. 12 Protož povoláni jsou písaři královští téhož měsíce prvního třináctého dne, a psáno jest všecko tak, jakž přikázal Aman, k knížatům královským i vývodám, kteříž byli v jedné každé krajině, i hejtmanům jednoho každého národu, každé krajině vedlé písma jejího, a každému národu vedlé jazyku jeho; jménem krále Asvera psáno, a zapečetěno prstenem královským. 13 I jsou posláni listové po poslích do všech krajin královských, aby hubili, mordovali a vyhladili všecky Židy, od mladého až do starce, děti i ženy, jednoho dne, totiž třináctého, měsíce dvanáctého, (jenž jest měsíc Adar), a loupeže jejich aby rozbitovali. 14 Summa toho psání byla: Aby vyhlášeno bylo v jedné každé krajině a oznámeno všechněm národům, aby hotovi byli ke dni tomu. 15 Tedy vyjeli poslové stěží s poručením královským, a vyhlášeno jest to v Susan, městě královském. Král pak a Aman seděli, kvasíce, ale měšťané Susan zkormouceni byli.

Est 3,1 - "Z Agagu", t.j. z médskeho mesta Agag. Dávnejšie asi nesprávne odvádzali jeho rod od Agaga, kráľa Amalekovho (1 Sam 15,8 n.).

Est 3,2 - Aman ako najväčší hodnostár v krajine žiadal pre seba najväčšiu úctu po kráľovi. Pri hlbokom sklonení hlavy bolo treba až na zem sa vrhnúť (klaňať sa). Abrahám sa tiež tak poklonil pred vedúci- mi osobnosťami krajiny, do ktorej prišiel bývať. Ezdráš aj Nehemiáš podobne sa korili perzskému kráľovi. Mohol teda aj Mardochej túto úctu prejaviť Amanovi. Možno sa domnievať, že Aman prepínal v požadovaní prejavov úcty pre svoju osobu, takže Mardochej pokladal sa za oprávneného odoprieť mu taký prejav úcty, ktorý by sa rovnal Božej úcte.

Est 3,7 - Dávni ľudia boli poverčiví, a preto kockami alebo iným spôsobom skúmali, ktorý deň by bol najšťastnejší na vykonanie dôležitého podujatia. Tak sa chcel aj Aman lósom dozvedieť, ktorý mesiac a ktorý deň by bol najsúcejší, aby svoj úmysel proti Židom mohol najľahšie previesť. Tak sa zdá, že najradšej vrhali lós v prvom mesiaci – v jeho prvý deň, na Nový rok, keď sa nazdávali, že zhromaždení bohovia určujú osudy človeka pre nastávajúci rok. Trinásty deň pokladali za šťastný.

Est 3,8 - Aman kryje svoje osobné záujmy verejným záujmom štátu.

Est 3,10 - Xerxesa označujú aj mimobiblické pramene ako panovníka ľahkoverného, ktorý úplne podliehal vôli svojich úradníkov.