Kniha Nehemiášova

1 (B21) Prostí lidé a zvláště ženy tehdy velmi naříkali na své židovské bratry.
1 (ROH) A povstal veliký krik ľudu a ich žien proti ich bratom Židom.

2 (B21) Jedni říkali: "Máme tolik synů a dcer, že za ně pořizujeme obilí, abychom měli co jíst a přežili."
2 (ROH) Pretože boli niektorí takí, ktorí hovorili: Je nás mnoho, našich synov a našich dcér; zadovážime si za nich zbožia a budeme jesť a tak budeme žiť!

3 (B21) Jiní říkali: "Musíme svá pole, vinice i domy dávat do zástavy, abychom v tom hladu pořídili obilí."
3 (ROH) A boli iní, ktorí hovorili: Pozastavujeme svoje polia a svoje vinice a svoje domy a zadovážime si zbožia v tomto hlade.

4 (B21) Další říkali: "Musíme si půjčovat peníze na královskou daň z našich polí a vinic.
4 (ROH) A zase niektorí iní hovorili: Požičali sme si peniaze na daň kráľovu zastaviac svoje polia a svoje vinice,

5 (B21) Nejsme snad stejní jako naši bratři? Nejsou naše děti jako jejich děti?! Vždyť budeme muset prodat své syny a dcery do otroctví! Některé z našich dcer už jsou v porobě a my jsme bezmocní; vždyť naše pole a vinice už nám nepatří."
5 (ROH) kým predsa je naše telo jako telo našich bratov; jakí sú ich synovia, takí sú aj naši synovia, a hľa, my depceme svojich synov a svoje dcéry predávajúc ich za otrokov, a už aj sú niektoré z našich dcér zdeptané za otrokyne, a nemôžeme si pomôcť, a naše polia a naše vinice majú iní. -

6 (B21) Když jsem uslyšel jejich křik a jejich slova, velmi mě to rozhněvalo.
6 (ROH) Preto som sa veľmi rozhneval, keď som počul ich krik a tie slová.

7 (B21) Rozhodl jsem se, že to knížatům a hodnostářům vytknu. "Vy všichni odíráte své bratry!" řekl jsem jim a svolal kvůli nim veřejné shromáždění.
7 (ROH) A rozmýšľal som o tom vo svojom srdci a dohováral som popredným a pohlavárom správy a povedal som im: Vy úžerou utiskujete každý svojho brata! A svolal som proti nim veľké shromaždenie.

8 (B21) Tam jsem jim řekl: "Kdykoli jsme mohli, vykoupili jsme své židovské bratry, kteří se museli prodat pohanům. A vy jim teď své bratry prodáváte, aby je zase prodali nám?!" Nato zmlkli a neměli co říci.
8 (ROH) A riekol som im: My kupujeme svojich bratov Židov, ktorí boli predaní pohanom, podľa svojej možnosti. A čo azda aj vy budete predávať svojich bratov, aby sa potom nám predávali? A mlčali ani nenašli slova.

9 (B21) "Co děláte, není správné," pokračoval jsem. "Nemáte raději žít v bázni před naším Bohem, aby nás nepřátelské národy neměly proč hanět?
9 (ROH) A ďalej som povedal: Nie je to dobrá vec, ktorú robíte. Či nemáte radšej chodiť v bázni našeho Boha ako v potupe pohanov, našich nepriateľov?

10 (B21) I já se svými bratry a mládenci jsem jim půjčil peníze a obilí. Nechme už toho odírání!
10 (ROH) A veď i ja, moji bratia a moji služobníci im požičiavame peniaze i zbožie. Nože zanechajme tú úžeru!

11 (B21) Vraťte jim ještě dnes jejich pole, vinice, olivy a domy a také úrok z peněz, z obilí, vína i oleje, za který jim půjčujete!"
11 (ROH) Navráťte im, prosím, ešte dnes ich polia, ich vinice, ich olivové sady a ich domy a celý úrok peňazí a zbožia, vína a oleja, čo od nich úžerou beriete.

12 (B21) "Všechno vrátíme," odpověděli na to. "Už od nich nebudeme nic požadovat. Uděláme, jak říkáš." Svolal jsem tedy kněze a zavázal knížata i hodnostáře přísahou, že se tak zachovají.
12 (ROH) A odpovedali: Navrátime a nebudeme pohľadávať od nich. Urobíme tak, ako hovoríš. Vtedy som svolal kňazov a zaviazal som ich prísahou, aby urobili tak.

13 (B21) Pak jsem vytřásl kapsu svého pláště a prohlásil: "Každého, kdo nedodrží své slovo, ať Bůh takto vytřese z jeho domu i z jeho vlastnictví. Takto ať zůstane vytřesen a prázdný." Celé shromáždění na to odpovědělo: "Amen," a chválili Hospodina. Lid se pak zachoval podle tohoto slova.
13 (ROH) Vytriasol som i svoje ňádra a povedal som: Tak nech vytrasie Bôh každého muža, ktorý by nedodržal toho slova, z jeho domu a z výťažku jeho práce, a nech je taký vytrasený a prázdny! Na to rieklo celé shromaždenie: Ameň! A chválili Hospodina. A tedy ľud urobil tak.

14 (B21) Celých těch dvanáct let ode dne, kdy jsem byl jmenován místodržícím v Judsku, od dvacátého do dvaatřicátého roku krále Artaxerxe, jsem se svými bratry nepobíral místodržitelské dávky.
14 (ROH) Ani odo dňa, ktorého mi prikázali, aby som bol ich vojvodom v zemi Júdovej, od dvadsiateho roku až do tridsiateho druhého roku kráľa Artaxerxa, dvanásť rokov, nejedol som vojvodského chleba ani ja ani moji bratia.

15 (B21) Všichni místodržící přede mnou přitom od lidu vymáhali denní dávku 40 šekelů stříbra na jídlo a víno. Také jejich mládenci lid utiskovali. Já jsem ale z úcty k Bohu nic takového nedělal.
15 (ROH) A drievni vojvodovia, ktorí boli predo mnou, uvaľovali ťarchu na ľud berúc od nich na chlieb a na víno, keď už boli vybrali v peňazoch štyridsať šeklov. Ba ešte aj ich sluhovia panovali nad ľudom, ale ja som tak nerobil, pretože som sa bál Boha.

16 (B21) Osobně jsem pomáhal s opravou hradeb. Neskupovali jsme pozemky, naopak, všichni mí muži se zapojili do díla.
16 (ROH) Ale aj pri práci toho múru som spolu opravoval, a nekúpili sme poľa, a všetci moji služobníci boli tam shromaždení ku práci.

17 (B21) U mého stolu sedávalo 150 židovských hodnostářů a k tomu všichni návštěvníci z okolních národů.
17 (ROH) A k tomu Židia a pohlavári správy, sto päťdesiat mužov, ako aj tí, ktorí prichádzali k nám z národov, ktoré boly vôkol nás, jedávali pri mojom stole.

18 (B21) Každý den se na můj účet podával jeden býk, šest vybraných ovcí a množství drůbeže. Každých deset dní se podávala hojnost veškerého vína. Přesto jsem ale nepožadoval místodržitelské dávky, protože lid tížily jiné povinnosti.
18 (ROH) A tak to, čo bolo pripravené na jeden deň, bolo: jeden vôl, šesť vybraných oviec a vtáci mi boli pripravovaní, a jeden deň v desiatich dňoch dávalo sa všelijakého vína hojne. A pri tom pri všetkom nežiadal som vojvodského chleba, lebo to bola ťažká služba, ktorá doliehala na ten ľud.

19 (B21) Pamatuj na mě, Bože můj, v dobrém. Pamatuj na vše, co jsem pro tento lid vykonal.
19 (ROH) Pamätaj mi, môj Bože, na dobré čo do všetkého toho, čo som robil tomuto ľudu!