Kniha Nehemiášova

1 (KAT) Stalo sa to v mesiaci nisan, v dvadsiatom roku kráľa Artaxerxa. Bolo pred ním víno a ja som vzal víno a podal som ho kráľovi. Nebýval som pred ním smutný.
1 (SVD) وفي شهر نيسان في السنة العشرين لأرتحشستا الملك كانت خمر امامه فحملت الخمر واعطيت الملك. ولم اكن قبل مكمدا امامه.
1 (B21) V měsíci nísanu dvacátého roku Artaxerxova jsem obsluhoval krále. Když jsem králi nosil víno, nikdy jsem před ním nebýval zasmušilý.

2 (KAT) A kráľ sa ma spýtal: „Prečo je tvoj výzor taký smutný? Hádam nie si chorý? Akiste ti smútok zviera srdce.“ Veľmi som sa zľakol
2 (SVD) فقال لي الملك لماذا وجهك مكمّد وانت غير مريض. ما هذا الا كآبة قلب. فخفت كثيرا جدا
2 (B21) Proto se mě král zeptal: "Proč se tváříš ztrápeně? Nejsi přece nemocný. Asi tě něco tíží." Ve velikém úleku

3 (KAT) a kráľovi som odvetil: „Kráľ ži naveky! Ako by môj výzor nebol smutný, keď je mesto, kde sú hroby mojich otcov, spustnuté a jeho brány vypálené ohňom.“
3 (SVD) وقلت للملك. ليحيى الملك الى الابد. كيف لا يكمد وجهي والمدينة بيت مقابر آبائي خراب وابوابها قد اكلتها النار.
3 (B21) jsem králi odpověděl: "Král nechť žije navěky! Jak nemám mít ztrápenou tvář, když město, v němž jsou hroby mých předků, je rozbořeno a jeho brány zničil oheň."

4 (KAT) Kráľ sa ma opýtal: „Čo by si rád?“ Povzdychol som k nebeskému Bohu
4 (SVD) فقال لي الملك ماذا طالب انت. فصلّيت الى اله السماء.
4 (B21) "Co tedy žádáš?" zeptal se král. Modlil jsem se tedy k Bohu nebes

5 (KAT) a odpovedal som kráľovi: „Ak kráľ uzná za dobré a keď tvoj sluha zasluhuje tvoju milosť, ráč ma poslať do Judey, do mesta, kde sú hroby mojich otcov, aby som ho zasa postavil.“
5 (SVD) وقلت للملك اذا سرّ الملك واذا احسن عبدك امامك ترسلني الى يهوذا الى مدينة قبور آبائي فابنيها.
5 (B21) a odpověděl jsem králi takto: "Kdyby král ráčil a prokázal svému služebníku laskavost, pošli mě do Judska, do města, v němž jsou hroby mých předků, abych ho znovu vystavěl."

6 (KAT) Kráľ sa ma ďalej pýtal (a kráľovná sedela vedľa neho): „Ako dlho ti potrvá cesta a kedy sa vrátiš?“ A kráľovi sa páčilo pustiť ma. Udal som mu čas
6 (SVD) فقال لي الملك والملكة جالسة بجانبه الى متى يكون سفرك ومتى ترجع. فحسن لدى الملك وارسلني فعينت له زمانا.
6 (B21) Král, po boku s chotí, se mě zeptal: "Jak dlouho tvá cesta potrvá? Kdy se vrátíš?" Když jsem mu udal dobu, král se rozhodl, že mě vyšle.

7 (KAT) a potom som povedal kráľovi: „Ak uzná kráľ za dobré, nech mi dajú listy pre vladárov na Záriečí, aby mi dovolili prejsť, kým neprídem do Judey,
7 (SVD) وقلت للملك ان حسن عند الملك فلتعط لي رسائل الى ولاة عبر النهر لكي يجيزوني حتى اصل الى يهوذا
7 (B21) "Kdyby král ráčil," řekl jsem ještě králi, "mohl bych dostat doporučující listy pro místodržící za Eufratem, aby mi zajistili bezpečný průchod do Judska?

8 (KAT) taktiež list kráľovskému polesnému Asafovi, aby mi dal drevo na pokrytie brán chrámového hradu, mestských múrov a domu, kde sa zložím.“ Kráľ mi vyhovel i v tomto, lebo bola nado mnou dobrotivá ruka môjho Boha.
8 (SVD) ورسالة الى آساف حارس فردوس الملك لكي يعطيني اخشابا لسقف ابواب القصر الذي للبيت ولسور المدينة وللبيت الذي ادخل اليه. فاعطاني الملك حسب يد الهي الصالحة عليّ
8 (B21) Mohl bych dostat také dopis pro Asafa, královského lesmistra, aby mi poskytl trámové dříví na brány chrámové pevnosti, na městské hradby a na dům, kde bych bydlel?" A král svolil, neboť můj Bůh nade mnou držel svou laskavou ruku.

9 (KAT) A tak keď som prišiel k vladárom na Záriečí, odovzdal som im kráľovské listiny. Kráľ však so mnou poslal aj vojenských veliteľov a jazdcov.
9 (SVD) فأتيت الى ولاة عبر النهر واعطيتهم رسائل الملك وارسل معي الملك رؤساء جيش وفرسانا.
9 (B21) Když jsem přišel k zaeufratským místodržícím, předal jsem jim královské listy. Král se mnou poslal vojenské velitele a jízdu.

10 (KAT) Keď sa o tom dozvedeli Sanabalat Choronský a amonský otrok Tobiáš, náramne sa im neľúbilo, že prišiel ktosi, komu leží na srdci blaho izraelských synov.
10 (SVD) ولما سمع سنبلط الحوروني وطوبيا العبد العموني ساءهما مساءة عظيمة لانه جاء رجل يطلب خيرا لبني اسرائيل
10 (B21) Jakmile se to doslechl Sanbalat Choronský a úředník Tobiáš Amonský, popadla je strašná zlost, že přišli lidé, kteří se snaží o dobro synů Izraele.

11 (KAT) Keď som došiel do Jeruzalema, najprv som tam čakal tri dni.
11 (SVD) فجئت الى اورشليم وكنت هناك ثلاثة ايام.
11 (B21) Tak jsem dorazil do Jeruzaléma. Když jsem tam pobyl tři dny,

12 (KAT) Potom som sa vybral v noci, ja a so mnou hŕstka mužov, lenže ani jednému som neoznámil, čo mi vnukol môj Boh vykonať pre Jeruzalem. Zviera som nemal so sebou, iba to, na ktorom som sedel.
12 (SVD) ثم قمت ليلا انا ورجال قليلون معي. ولم اخبر احدا بما جعله الهي في قلبي لاعمله في اورشليم. ولم يكن معي بهيمة الا البهيمة التي كنت راكبها.
12 (B21) vstal jsem v noci a vzal s sebou jen několik mužů. Nikomu jsem neřekl, co mi můj Bůh položil na srdce, abych vykonal pro Jeruzalém. Ani zvířata jsem nevzal kromě toho, na němž jsem jel sám.

13 (KAT) V noci som sa dostal bránou v údolí von k Dračej studnici a k Hnojnej bráne a poprezeral som jeruzalemský múr, ktorý bol miestami zborený. I jeho brány boli poničené ohňom.
13 (SVD) وخرجت من باب الوادي ليلا امام عين التنين الى باب الدّمن وصرت اتفرس في اسوار اورشليم المنهدمة وابوابها التي أكلتها النار.
13 (B21) Tu noc jsem se vydal Údolní branou kolem Dračího pramene a k Hnojné bráně. Přitom jsem prohlížel pobořené jeruzalémské hradby a brány poničené ohněm.

14 (KAT) Odtiaľ som sa pobral k Studničnej bráne a ku Kráľovskému rybníku. Pretože však zviera, na ktorom som išiel, nemalo kade ísť ďalej,
14 (SVD) وعبرت الى باب العين والى بركة الملك ولم يكن مكان لعبور البهيمة التي تحتي.
14 (B21) Došel jsem ke Studniční bráně a až ke Královskému rybníku, tam už ale zvíře pode mnou nemělo kudy projít.

15 (KAT) išiel som v noci hore dolinou a prezeral som múr. Potom som sa obrátil, a keď som prišiel k bráne na doline, vrátil som sa domov.
15 (SVD) فصعدت في الوادي ليلا وكنت اتفرس في السور ثم عدت فدخلت من باب الوادي راجعا.
15 (B21) Pokračoval jsem tedy vzhůru do noci podél potoka a prohlížel hradby. Pak jsem se obrátil zpět, prošel Údolní bránou a vrátil se.

16 (KAT) Predstavení (mesta) nevedeli, kam som odišiel a čo som robil. Ani Židom, ani kňazom, ani popredným, ani predstaveným, ani iným pracovníkom na stavbe som dovtedy nič neoznámil.
16 (SVD) ولم يعرف الولاة الى اين ذهبت ولا ما انا عامل ولم اخبر الى ذلك الوقت اليهود والكهنة والاشراف والولاة وباقي عاملي العمل.
16 (B21) Hodnostáři netušili, kde jsem byl a co jsem dělal, neboť jsem do té doby Židům nic neprozradil, a to ani kněžím, knížatům, hodnostářům ani jiným úředníkům.

17 (KAT) Vtedy som im povedal: „Vidíte tú tieseň, v ktorej sme. Hľa, Jeruzalem spustošený, jeho brány zničené ohňom! Poďte, stavajme jeruzalemský múr a nebuďme ďalej na potupu!“
17 (SVD) ثم قلت لهم انتم ترون الشر الذي نحن فيه كيف ان اورشليم خربة وابوابها قد احرقت بالنار هلم فنبني سور اورشليم ولا نكون بعد عارا.
17 (B21) Teď jsem jim ale řekl: "Sami vidíte, jak bídně na tom jsme. Jeruzalém je zpustošený a jeho brány spálené. Pojďme znovu vystavět jeruzalémské hradby, ať skončí naše potupa!"

18 (KAT) Keď som im rozpovedal, ako bola dobrotivá ruka môjho Boha nado mnou, aj slová, ktoré mi vravel kráľ, povedali: „Poďme a stavajme!“ A priložili riadne ruky k dobrej veci.
18 (SVD) واخبرتهم عن يد الهي الصالحة عليّ وايضا عن كلام الملك الذي قاله لي. فقالوا لنقم ولنبن. وشددوا اياديهم للخير
18 (B21) Potom jsem jim vyprávěl, jak nade mnou můj Bůh držel svou laskavou ruku a jaká slova ke mně pronesl král. "Pojďme stavět!" řekli na to a sebrali odvahu k tomu dobrému dílu.

19 (KAT) Keď sa o tom dozvedeli Sanabalat Choronský, amonský otrok Tobiáš a Arab Gešem, posmievali sa nám a s pohŕdaním nám vraveli: „Čože to tu robíte?! Ste azda odbojníkmi proti kráľovi?“
19 (SVD) ولما سمع سنبلّط الحوروني وطوبيا العبد العموني وجشم العربي هزأوا بنا واحتقرونا وقالوا ما هذا الأمر الذي انتم عاملون أعلى الملك تتمردون.
19 (B21) Když se to doslechli Sanbalat Choronský, úředník Tobiáš Amonský a Gešem Arabský, začali se nám posmívat. Uráželi nás: "Co to tam provádíte za věci? Chcete se protivit králi?"

20 (KAT) Na odvetu som im povedal: „Nebeský Boh nás bude požehnávať a my, jeho služobníci, púšťame sa do práce a staviame. Vy však nemáte v Jeruzaleme ani čiastky, ani práva, ani pamiatky.“
20 (SVD) فاجبتهم وقلت لهم ان اله السماء يعطينا النجاح ونحن عبيده نقوم ونبني. واما انتم فليس لكم نصيب ولا حق ولا ذكر في اورشليم
20 (B21) "Bůh nebes nám pomůže," odpověděl jsem jim na to. "My jsme jeho služebníci a začali jsme stavět. Vy ale v Jeruzalémě nemáte žádný podíl, právo ani nárok!"