| Kniha EzdrášovaBiblia - Sväté písmo(B21 - Český - Bible 21) | Ezd 9, 1-15 |
1 Ezd 9, 1 Po tom všem za mnou přišli někteří z představených se slovy: "Izraelský lid, kněží ani levité se neoddělují od okolních národů - Kananejců, Chetejců, Perizejců, Jebusejců, Amonců, Moábců, Egypťanů a Emorejců. Přejímají jejich ohavnosti a 2 Ezd 9, 2 žení sebe i své syny s jejich dcerami. Svaté símě se mísí s okolními národy a vedoucí hodnostáři jdou v té nevěrnosti příkladem!" 3 Ezd 9, 3 Jak jsem to uslyšel, roztrhl jsem své roucho i plášť a rval si vlasy i vousy. V naprostém zděšení jsem usedl 4 Ezd 9, 4 a zůstal zděšen sedět až do večerní oběti. Všichni, kdo se třesou před slovy Boha Izraele, se kvůli nevěrnosti těch navrátilců shromáždili kolem mě. 5 Ezd 9, 5 Teprve v čas večerní oběti jsem se ze své trýzně vzpamatoval. Stále ještě v roztrženém rouchu a plášti jsem padl na kolena a vzepjal ruce k Hospodinu, svému Bohu, 6 Ezd 9, 6 se slovy: "Je mi hanba, Bože můj! Stydím se k tobě zvednout tvář, Bože můj! Naše hříchy nám přerostly přes hlavu, naše vina dosáhla k nebi. 7 Ezd 9, 7 Ode dnů našich praotců až dodnes hromadíme svou vinu, a tak jsme pro své hříchy i se svými králi a kněžími byli vydáváni do rukou okolních králů. Až dodnes jsme zakoušeli meč, zajetí, plenění i zjevné zostuzení. 8 Ezd 9, 8 Teď nám ale Hospodin, náš Bůh, na okamžik daroval milost, takže hrstka z nás vyvázla a směli jsme zakotvit na jeho svatém místě; náš Bůh nám rozjasnil oči a dal nám v našem zotročení maličko pookřát. 9 Ezd 9, 9 I když jsme byli otroci, náš Bůh nás v otroctví neopustil. Milostivě nám naklonil krále Persie a dal nám pookřát, abychom vystavěli dům našeho Boha, obnovili jeho trosky a našli útočiště v Judsku a v Jeruzalémě. 10 Ezd 9, 10 Teď ale, Bože náš, co máme říci po tom všem? Opustili jsme tvá přikázání, 11 Ezd 9, 11 jež jsi nám vydal skrze své služebníky proroky, kteří říkali: ‚Země, kterou jdete obsadit, je poskvrněná nečistotou okolních národů, kteří tu zemi naplnili svými špinavými ohavnostmi od jednoho konce až po druhý. 12 Ezd 9, 12 Nevdávejte proto své dcery za jejich syny a své syny nežeňte s jejich dcerami. Nikdy neusilujte o mír s nimi ani o jejich prospěch. Jedině tak budete moci užívat darů této země a zanecháte ji svým synům jako věčné dědictví.' 13 Ezd 9, 13 Po tom všem, co nás potkalo za naše veliké zločiny a provinění, víme, Bože náš, že jsi nás netrestal, jak bychom za své hříchy zasloužili, ale nechal jsi nás vyváznout. 14 Ezd 9, 14 Jak bychom mohli znovu porušovat tvá přikázání a příznit se s těmito národy páchajícími ohavnost? Což by ses na nás nerozhněval a nevyhladil nás do posledního, takže by nikdo nevyvázl a nepřežil?! 15 Ezd 9, 15 Hospodine, Bože Izraele, ty jsi spravedlivý. Je nás tu dnes jen hrstka těch, kdo vyvázli. Stojíme před tebou ve svých vinách, s vědomím, že nic takového před tebou neobstojí."
| | Ezd 9, 1-15 |
Verš 11
jež jsi nám vydal skrze své služebníky proroky, kteří říkali: ‚Země, kterou jdete obsadit, je poskvrněná nečistotou okolních národů, kteří tu zemi naplnili svými špinavými ohavnostmi od jednoho konce až po druhý.
Lv 18:25 - Sama země se jimi poskvrnila; proto ji potrestám za její hřích a země vyvrhne své obyvatele.
Lv 18:27 - Všechny tyto ohavnosti páchali lidé, kteří byli v té zemi před vámi, a tak se země poskvrnila.
Dt 7:3 - Nespřízníš se s nimi - nedáš svou dceru jejich synovi ani nevezmeš jejich dceru pro svého syna.
Verš 6
se slovy: "Je mi hanba, Bože můj! Stydím se k tobě zvednout tvář, Bože můj! Naše hříchy nám přerostly přes hlavu, naše vina dosáhla k nebi.
Ž 38:4 - Tvůj hněv na mně nenechal zdravé místo, můj hřích připravil mé kosti o pokoj.
Ezd 9,1 - Zákon zakazoval Židom výslovne len sobáš s pohanskými Kanaánčankami (Ex 34,15–16; Dt 7,3), lenže v duchu Zákona sa jeho zákaz rozprestieral isteže i na sobáše s pohankami vôbec. Miešanými manželstvami bola totiž ohrozená rýdzosť jednobožstva, lebo takí manželia sa mohli ľahko spreneveriť židovskému náboženstvu a oddať sa modloslužobníctvu.
Ezd 9,7 - "Ako je tomu i dnes" – mohol tak hovoriť, lebo v tom čase sa ešte všetci nevrátili.
Ezd 9,8 - Kočovník je všade doma, kde si postaví stan. Vbije kolík do zeme a týmto vlastne začína stan stavať. Kolík teda označuje jeho bydlisko. – Boh dal Židom po návrate z vyhnanstva tiež domov, bydlisko, stan, "kolík" blízo zrúcaného chrámu, v Jeruzaleme a v Júdsku.