2. kniha kroník

1 (BKR) Tehdy řekl Šalomoun: Hospodin řekl, že bude přebývati v mrákotě.
1 (ROH) Vtedy povedal Šalamún: Hospodin riekol, že chce bývať v mrákave.

2 (BKR) Aj, jižť jsem vystavěl tobě, Pane, dům k přebývání, a místo, v němž bys přebýval na věky.
2 (ROH) A ja som ti, ó, Pane, vystavil dom za príbytok a stále miesto na to, aby si tam býval na veky.

3 (BKR) A obrátiv král tvář svou, dával požehnání všemu shromáždění Izraelskému. (Všecko pak shromáždění Izraelské stálo.)
3 (ROH) A kráľ obrátiac svoju tvár žehnal celému shromaždeniu Izraelovmu, a celé shromaždenie Izraelovo stálo.

4 (BKR) A řekl: Požehnaný Hospodin Bůh Izraelský, kterýž mluvil ústy svými Davidovi otci mému, a to teď skutečně naplnil, řka:
4 (ROH) A riekol: Požehnaný Hospodin, Bôh Izraelov, ktorý hovoril svojimi ústami s Dávidom, mojím otcom, a svojimi rukami to naplnil povediac:

5 (BKR) Od toho dne, jakž jsem vyvedl lid svůj z země Egyptské, nevyvolil jsem města z žádného pokolení Izraelského k vystavení domu, kdež by přebývalo jméno mé, aniž jsem vyvolil kterého muže, aby byl vývodou nad lidem mým Izraelským.
5 (ROH) Po celý čas od toho dňa, ktorého som vyviedol svoj ľud z Egyptskej zeme, nevyvolil som si niktorého mesta z niktorého pokolenia Izraelovho vystaviť dom, aby tam bolo moje meno, ani som si nevyvolil niktorého muža, aby bol vojvodom nad mojím ľudom Izraelom;

6 (BKR) Ale vyvolil jsem Jeruzalém, aby tu přebývalo jméno mé, a vyvolil jsem Davida, aby byl nad lidem mým Izraelským.
6 (ROH) ale som si vyvolil Jeruzalem, aby tam bolo moje meno, a vyvolil som si Dávida, aby bol nad mojím ľudom Izraelom.

7 (BKR) Uložil tě byl zajisté David otec můj stavěti dům jménu Hospodina Boha Izraelského.
7 (ROH) A Dávid, môj otec, zamýšľal vystaviť menu Hospodina, Boha Izraelovho, dom.

8 (BKR) Ale Hospodin řekl Davidovi otci mému: Ačkoli jsi uložil v srdci svém stavěti dům jménu mému, a dobřes učinil, žes to myslil v srdci svém,
8 (ROH) Ale Hospodin riekol Dávidovi, môjmu otcovi: To, že si zamýšľal vystaviť môjmu menu dom, dobre si učinil, že to bolo v tvojom srdci.

9 (BKR) A však ty nebudeš stavěti toho domu, ale syn tvůj, kterýž vyjde z bedr tvých, on vystaví dům ten jménu mému.
9 (ROH) Len že ty nebudeš staväť toho domu, ale tvoj syn, ktorý pojde z tvojich bedier, ten vystaví môjmu menu dom.

10 (BKR) A tak splnil Hospodin slovo své, kteréž byl mluvil. Nebo jsem povstal na místo Davida otce svého, a dosedl jsem na stolici Izraelskou, jakož byl mluvil Hospodin, a ustavěl jsem dům tento jménu Hospodina Boha Izraelského.
10 (ROH) A Hospodin splnil svoje slovo, ktoré hovoril. Lebo som povstal namiesto Dávida, svojho otca, a sedím na tróne Izraelovom tak, ako hovoril Hospodin, a vystavil som menu Hospodina, Boha Izraelovho, dom.

11 (BKR) A postavil jsem tam truhlu, v níž jest smlouva Hospodinova, kterouž učinil s syny Izraelskými.
11 (ROH) A postavil som tam truhlu, v ktorej je smluva Hospodinova, ktorú učinil so synmi Izraelovými.

12 (BKR) I postavil se před oltářem Hospodinovým, přede vším shromážděním Izraelským, a pozdvihl rukou svých.
12 (ROH) A postavil sa pred oltár Hospodinov pred celým shromaždením Izraelovým a rozprestrel svoje ruky.

13 (BKR) Udělal pak byl Šalomoun výstupek měděný ku podobenství pánve, a postavil jej u prostřed síně, pěti loktů zdélí, a pěti loket zšíří, a tří loket zvýší, i vstoupil na něj, a poklekl na kolena svá přede vším shromážděním Izraelským, a pozdvihl rukou svých k nebi,
13 (ROH) Lebo Šalamún bol spravil medený nástupok, ktorý umiestil prostred nádvoria; päť lakťov bol dlhý, päť lakťov široký a tri lakte vysoký, a postavil sa naň. Potom kľakol na svoje kolená pred celým shromaždením Izraelovým a rozprestrúc svoje ruky k nebesiam

14 (BKR) A řekl: Hospodine Bože Izraelský, neníť podobného tobě Boha na nebi ani na zemi, kterýž by ostříhal smlouvy a milosrdenství služebníkům svým, chodícím před tebou v celém srdci svém,
14 (ROH) riekol: Hospodine, Bože Izraelov, nie je tebe podobného Boha ani na nebi ani na zemi, ktorý ostríhaš smluvu a milosť svojim služobníkom, chodiacim pred tebou celým svojím srdcom,

15 (BKR) Kterýž jsi splnil služebníku svému, Davidovi otci mému, to, což jsi mluvil jemu. Jakž jsi mluvil ústy svými, tak jsi to skutečně naplnil, jakž se to dnes vidí.
15 (ROH) ktorý si zachoval svojmu služobníkovi Dávidovi, môjmu otcovi, to, čo si mu hovoril; a hovoril si svojimi ústami a svojou rukou si to naplnil, ako to vidieť dnes.

16 (BKR) Nyní tedy, ó Hospodine Bože Izraelský, naplniž služebníku svému, Davidovi otci mému, což jsi mluvil jemu, řka: Nebudeť vyhlazen muž z rodu tvého od tváři mé, aby neměl seděti na stolici Izraelské, jestliže toliko ostříhati budou synové tvoji cesty své, chodíce v zákoně mém, tak jakož jsi ty chodil přede mnou.
16 (ROH) A tak teraz, Hospodine, Bože Izraelov, zachovaj svojmu služobníkovi Dávidovi, môjmu otcovi, to, čo si mu hovoril, povediac: Nebude ti vyhladený muž zpred mojej tvári, ktorý by sedel na tróne Izraelovom, ak len budú ostríhať tvoji synovia svoju cestu, aby chodili v mojom zákone, jako si ty chodil predo mnou.

17 (BKR) Protož nyní, ó Hospodine Bože Izraelský, nechť jest upevněno slovo tvé, kteréž jsi mluvil služebníku svému Davidovi.
17 (ROH) Nuž teraz, Hospodine, Bože Izraelov, nech stojí pevne tvoje slovo, ktoré si hovoril svojmu služobníkovi, Dávidovi.

18 (BKR) (Ač zdali v pravdě bydliti bude Bůh s člověkem na zemi? Aj, nebesa, nýbrž nebesa nebes neobsahují tě, mnohem méně dům tento, kterýž jsem vystavěl.)
18 (ROH) Lebo či naozaj bude bývať Bôh s človekom na zemi?! Veď hľa, nebesia a nebesia nebies ťa neobsiahnu a čo potom tento dom, ktorý som vystavil!

19 (BKR) A popatř k modlitbě služebníka svého a k úpění jeho, Hospodine Bože můj, slyše volání a modlitbu, kterouž služebník tvůj modlí se před tebou,
19 (ROH) Ale však pohliadni na modlitbu svojho služobníka a na jeho pokornú prosbu, Hospodine, môj Bože, počujúc radostný krik a modlitbu, ktorú sa modlí tvoj služobník pred tebou,

20 (BKR) Aby oči tvé byly otevřené na dům tento dnem i nocí, na místo toto, o němž jsi mluvil, že tu přebývati bude jméno tvé, abys vyslýchal modlitbu, kterouž se modlívati bude služebník tvůj na místě tomto.
20 (ROH) aby boly tvoje oči otvorené na tento dom vodne i vnoci, na miesto, o ktorom si povedal, že tam položíš svoje meno, aby si vyslýchal modlitbu, ktorú sa bude modliť tvoj služobník, obrátený k tomuto miestu.

21 (BKR) Vyslýchejž tedy modlitbu služebníka svého, i lidu svého Izraelského, kterouž se modlívati budou na místě tomto, ty vždy vyslýchej z místa přebývání svého, s nebe, a vyslýchaje, buď milostiv.
21 (ROH) A budeš počúvať na pokorné prosby svojho služobníka a svojho ľudu Izraela, ktoré sa budú modliť k tomuto miestu, a tak ty vypočuješ z miesta svojho bývania, z nebies, a vyslyšíš a odpustíš.-

22 (BKR) Když by zhřešil člověk proti bližnímu svému, a nutil by ho k přísaze, tak že by přisahati musil, a přišla by ta přísaha před oltář do domu tohoto:
22 (ROH) Keby zhrešil človek proti svojmu blížnemu, a naloží mu prísahu, aby ju prisahal, a keď prijde prísaha pred tvoj oltár do tohoto domu,

23 (BKR) Ty vyslýchej s nebe, a rozeznej i rozsuď služebníky své, mstě nad bezbožným, obraceje usilování jeho na hlavu jeho, a ospravedlňuje spravedlivého, odplacuje mu podlé spravedlnosti jeho.
23 (ROH) ty vypočuj z nebies a učiň a rozsúď svojich služobníkov zaplatiac bezbožnému dajúc mu jeho cestu na jeho hlavu a ospravedlniac spravedlivého dajúc mu podľa jeho spravedlivosti.-

24 (BKR) Tolikéž když by poražen byl lid tvůj Izraelský od nepřátel, proto že zhřešili proti tobě, jestliže by obrátíce se, vyznávali jméno tvé, a modléce se, poníženě by prosili tebe v domě tomto:
24 (ROH) A keby bol tvoj ľud Izrael porazený pred nepriateľom, preto, že zhrešili proti tebe a keď sa navrátia a budú oslavovať tvoje meno a budú sa modliť a pokorne prosiť pred tebou v tomto dome,

25 (BKR) Ty vyslýchej s nebe, a odpusť hřích lidu svému Izraelskému, a přiveď je zase do země, kterouž jsi jim dal i otcům jejich.
25 (ROH) ty vyslyš z nebies a odpusti hriech svojho ľudu Izraela a navráť ich do zeme, ktorú si im dal aj ich otcom.-

26 (BKR) Podobně když by zavříno bylo nebe, a nepršel by déšť, proto že zhřešili proti tobě, a modléce se na místě tomto, vyznávali by jméno tvé, a od hříchu svého by se odvrátili po tvém trestání:
26 (ROH) Keby boly zavrené nebesia, a nebolo by dažďa, pretože zhrešili proti tebe a keby sa modlili, obrátení k tomuto miestu a oslavovali by tvoje meno a odvrátili by sa od svojho hriechu, pretože si ich ponížil,

27 (BKR) Ty vyslýchej na nebi, a odpusť hřích služebníků svých a lidu svého Izraelského, vyučuje je cestě výborné, po níž by chodili, a dej déšť na zemi svou, kterouž jsi dal lidu svému za dědictví.
27 (ROH) ty vyslyš na nebesiach a odpusti hriech svojich služobníkov a svojho ľudu Izraela, ktorých si ponížil, pretože ich učíš dobrej ceste, ktorou majú ísť, a daj dážď na svoju zem, ktorú si dal svojmu ľudu za dedičstvo.-

28 (BKR) Byl-li by hlad na zemi, byl-li by mor, sucho neb rez, kobylky neb brouci jestliže by byli, ssoužil-li by jej nepřítel jeho v zemi obývání jeho, aneb jakákoli rána a jakákoli nemoc:
28 (ROH) Keby bol hlad v zemi, keby bol mor, sucho a ruda, kobylky a chrústy keby boly; keby ho sovrel jeho nepriateľ v zemi jeho brán, keby ho stihla jakákoľvek rana a jakákoľvek nemoc:

29 (BKR) Všelikou modlitbu a každé úpění, kteréž by pocházelo od kteréhokoli člověka, aneb ode všeho lidu tvého Izraelského, když by jen poznajíce jeden každý ránu svou a bolest svou, pozdvihl by rukou svých v domě tomto,
29 (ROH) každú modlitbu, každú pokornú prosbu, ktorú by mal ktorýkoľvek človek, alebo všetok tvoj ľud Izrael, ktorí by poznali, každý svoju ranu a svoju bolesť, a keby rozprestrel svoje ruky, obrátený k tomuto domu,

30 (BKR) Ty vyslýchej s nebe, z místa přebývání svého, a slituj se, a odplať jednomu každému podlé skutků jeho, vedlé toho, jakž znáš srdce jeho, (ty zajisté sám znáš srdce lidská),
30 (ROH) ty vyslyš z nebies, na pevnom mieste svojho bývania a odpusti a daj každému podľa všetkých jeho ciest, ty, ktorý znáš jeho srdce,- lebo len ty sám znáš srdce synov človeka,-

31 (BKR) Aby se báli tebe, a chodili po všech cestách tvých, po všecky dny, v nichž by živi byli na zemi, kterouž jsi dal otcům našim.
31 (ROH) aby sa ťa báli a chodili po tvojich cestách po všetky dni, ktoré budú žiť na tvári zeme, ktorú si dal našim otcom.

32 (BKR) Nýbrž také i cizozemec, kterýž není z lidu tvého Izraelského, přišel-li by z země daleké pro jméno tvé veliké a ruku tvou silnou, a rámě tvé vztažené, když by přišli a modlili se v domě tomto:
32 (ROH) Áno i cudzozemca, ktorý nie je z tvojho ľudu Izraela, keby prišiel z ďalekej zeme pre tvoje veľké meno a pre tvoju mocnú ruku a pre tvoje vystreté rameno, tedy keby prišli a modlili by sa, obrátení k tomuto domu,

33 (BKR) Ty vyslýchej s nebe, z místa přebývání svého, a učiň všecko to, o čež volati bude k tobě cizozemec ten, aby poznali všickni národové země jméno tvé, a báli se tebe jako lid tvůj Izraelský, a aby poznali, že jméno tvé vzýváno jest nad domem tímto, kterýž jsem vystavěl.
33 (ROH) ty vyslyš z nebies, z pevného miesta svojho bývania a učiň všetko, o čo bude ktorý volať k tebe, cudzozemec, aby poznaly všetky národy zeme tvoje meno, a aby sa ťa báli, jako sa ťa bojí tvoj ľud Izrael, a aby vedeli, že je tvoje meno menované nad týmto domom, ktorý som vystavil.-

34 (BKR) Když by vytáhl lid tvůj k boji proti nepřátelům svým cestou, kterouž bys je poslal, a modlili by se tobě naproti městu tomuto, kteréž jsi vyvolil, a domu tomuto, kterýž jsem ustavěl jménu tvému:
34 (ROH) Keby vyšiel tvoj ľud do boja proti svojim nepriateľom, cestou, ktorou by si ich poslal, a keď sa ti budú modliť, obrátení smerom k tomuto mestu, ktoré si si vyvolil, a k domu, ktorý som vystavil tvojmu menu,

35 (BKR) Ty vyslýchej s nebe modlitbu a úpění jejich, a vyvoď při jejich.
35 (ROH) vyslyš z nebies ich modlitbu a ich pokornú prosbu a učiň ich súd.-

36 (BKR) Když by zhřešili proti tobě, (jakož není člověka, ješto by nehřešil), a rozhněvaje se na ně, vydal bys je v moc nepříteli, tak že by je jaté vedli ti, kteříž by je zjímali, do země daleké neb blízké;
36 (ROH) Keby zhrešili proti tebe, lebo veď nieto človeka, ktorý by nehrešil, a rozhneval by si sa na nich a vydal by si ich nepriateľovi, a ich jatci by ich zajali do ďalekej zeme alebo hoc i do blízkej,

37 (BKR) A usmyslili by sobě v zemi, do níž by zajati byli, a obrátíce se, modlili by se tobě v zemi zajetí svého, řkouce: Zhřešili jsme, převráceně jsme činili, a bezbožně jsme se chovali;
37 (ROH) a keby vstúpili do svojho srdca v zemi, v ktorej by boli zajatí, a keby sa obrátili a pokorne by prosili volajúc k tebe v zemi svojho zajatia a vraveli by: Zhrešili sme, činili sme prevrátene a páchali sme bezbožnosť,

38 (BKR) A tak navrátili by se k tobě celým srdcem svým a celou duší svou v zemi zajetí svého, do kteréž by zajati byli, a modlili by se naproti zemi své, kterouž jsi dal otcům jejich, a naproti městu, kteréž jsi vyvolil, a domu, kterýž jsem vzdělal jménu tvému:
38 (ROH) a tedy keby sa obrátili k tebe celým svojím srdcom a celou svojou dušou v zemi svojho zajatia, do ktorej by ich zajali, a keby sa modlili, obrátení smerom k svojej zemi, ktorú si dal ich otcom, a smerom k mestu, ktoré si vyvolil, a k domu, ktorý som vystavil tvojmu menu,

39 (BKR) Vyslýchej s nebe, z místa příbytku svého, modlitbu jejich a úpění jejich, a vyvoď při jejich, a odpusť lidu svému, kterýž by zhřešil proti tobě.
39 (ROH) vyslyš z nebies, z pevného miesta svojho bývania, ich modlitbu a ich pokorné prosby a učiň ich súd a odpusti svojmu ľudu, čo zhrešili proti tebe.

40 (BKR) Nyní tedy, Bože můj, nechť jsou, prosím, oči tvé otevřené, a uši tvé nakloněné k modlitbě na místě tomto.
40 (ROH) Teraz, môj Bože, nech sú, prosím, tvoje oči otvorené a tvoje uši pripravené počuť modlitbu z tohoto miesta.

41 (BKR) Aj, nyní povstaň, ó Hospodine Bože, k odpočinutí svému, ty i truhla síly tvé; kněží tvoji, Hospodine Bože, nechť jsou oblečeni v spasení, a svatí tvoji ať se veselí v dobrých věcech.
41 (ROH) A tak teraz povstaň, Hospodine, Bože, aby si si odpočinul ty i truhla tvojej sily; tvoji kňazi, Hospodine, Bože, nech sa oblečú v spasenie, a tvoji svätí nech sa radujú v dobrom!

42 (BKR) Hospodine Bože, neodvracejž tváři od pomazaného svého, pamatuj na milosrdenství zaslíbená Davidovi služebníku svému.
42 (ROH) Hospodine, Bože, neodvracuj tvári svojho pomazaného, pamätaj na rôznu milosť, preukázanú Dávidovi, svojmu služobníkovi!