1. kniha kroník

1 (BKR) Satan pak povstal proti Izraelovi, a ponukl Davida, aby sečtl lid Izraelský.
1 (B21) Proti Izraeli pak povstal satan a podnítil Davida, aby sečetl Izrael.

2 (BKR) Protož řekl David Joábovi a knížatům lidu: Jděte, sečtěte lid Izraelský od Bersabé až do Dan, a oznamte mi, abych věděl počet jich.
2 (B21) David tehdy řekl Joábovi a velitelům vojska: "Jděte, sečtěte Izrael od Beer-šeby až po Dan. Potom se vraťte a sdělte mi jejich počet."

3 (BKR) Ale Joáb řekl: Přidejž Hospodin lidu svého, což ho koli, stokrát více. I zdaliž, pane můj králi, nejsou všickni oni pána mého služebníci? Proč toho vyhledává pán můj? Proč má býti uvedena pokléska na Izraele?
3 (B21) Joáb ale namítl: "Hospodin kéž rozmnoží svůj lid nastokrát! Můj pane a králi, nejsou to snad všechno tvoji poddaní? Proč to chce můj pán udělat? Proč má být na Izrael uvalena vina?"

4 (BKR) Ale řeč královská přemohla Joába. A tak vyšed Joáb, prošel všecken lid Izraelský; potom navrátil se do Jeruzaléma.
4 (B21) Proti královskému slovu ale Joáb ani velitelé vojska nic nezmohli, a tak se vydali projít celý Izrael. Když se vrátil do Jeruzaléma,

5 (BKR) I dal Joáb počet lidu sečteného Davidovi. A bylo všeho lidu Izraelského jedenáctekrát sto tisíc mužů bojovných, lidu pak Judského čtyřikrát sto tisíc, a sedmdesáte tisíc mužů bojovných.
5 (B21) předal Davidovi seznam lidu: Celý Izrael čítal 1 100 000 bojeschopných mužů; Juda čítal 470 000 bojeschopných mužů.

6 (BKR) Pokolení pak Léví a Beniaminova nepočítal mezi ně; nebo v ošklivosti měl Joáb rozkázaní královo.
6 (B21) Joáb ale mezi ně nezapočítal Leviho a Benjamína, protože se mu králův rozkaz příčil.

7 (BKR) Ovšem nelíbila se Bohu ta věc, protož ranil Izraele.
7 (B21) Ani Bohu se ten rozkaz nelíbil, a tak udeřil na Izrael.

8 (BKR) I řekl David Bohu: Zhřešil jsem těžce, že jsem to učinil, ale nyní odejmi, prosím, nepravost služebníka svého, nebo jsem velmi bláznivě učinil.
8 (B21) "Spáchal jsem veliký hřích!" volal pak David k Bohu. "Prosím tě ale, odpusť vinu svého služebníka! Zachoval jsem se jako hrozný hlupák."

9 (BKR) V tom mluvil Hospodin k Gádovi, proroku Davidovu, řka:
9 (B21) Hospodin tehdy promluvil k Davidovu vidoucímu Gádovi:

10 (BKR) Jdi a rci Davidovi: Toto praví Hospodin: Trojíť věci podávám, vyvol sobě jednu z nich, kteroužť bych učinil.
10 (B21) "Jdi a promluv k Davidovi: ‚Tak praví Hospodin - Nabízím ti trojí trest. Vyber si jeden a ten ti dám.'"

11 (BKR) Tedy přišel Gád k Davidovi a řekl jemu: Toto praví Hospodin: Vol sobě,
11 (B21) Gád tedy přišel k Davidovi a řekl mu: "Tak praví Hospodin - ‚Vyber si:

12 (BKR) Buďto hlad za tři léta, buď abys za tři měsíce kažen byl od protivníků svých, když by meč nepřátel tvých dotekl se tebe, aneb aby za tři dni meč Hospodinův a mor byl v zemi, a anděl Hospodinův aby hubil po všech končinách Izraelských. Již tedy viz, co mám odpovědíti tomu, kterýž mne poslal.
12 (B21) tři roky hladu, tři měsíce drancování, kdy tě bude stíhat meč tvých nepřátel, anebo tři dny meče Hospodinova, kdy bude v zemi řádit mor a Hospodinův anděl bude rozsévat zhoubu po celé izraelské zemi.' Teď uvaž, jak mám odpovědět Tomu, který mě posílá."

13 (BKR) I řekl David Gádovi: Úzko mi náramně; nechť prosím, upadnu v ruce Hospodinovy, neboť jsou mnohá slitování jeho, jediné ať v ruce lidské neupadám.
13 (B21) "Je mi tak úzko!" odpověděl David Gádovi. "Ať raději padneme do rukou Hospodinu - je přece velmi milosrdný. Jen ať nepadnu do rukou lidem."

14 (BKR) A tak uvedl Hospodin mor na lid Izraelský, a padlo jich z Izraele sedmdesáte tisíc mužů.
14 (B21) Hospodin tedy na Izrael dopustil mor. V Izraeli padlo 70 000 mužů

15 (BKR) Poslal také Bůh anděla i na Jeruzalém, aby hubil jej. A když hubil, popatřil Hospodin, a zželelo mu se toho zlého. I řekl andělu, kterýž hubil: Dostiť jest, zdrž ruku svou. Anděl pak stál podlé humna Ornana Jebuzejského.
15 (B21) a Bůh poslal anděla, aby hubil Jeruzalém. Když pak Hospodin viděl tu zhoubu, pojala ho nad tím neštěstím lítost a řekl andělovi hubícímu lid: "Dost už, zadrž!" Hospodinův anděl právě stál u mlatu Aravny Jebusejského.

16 (BKR) Mezi tím pozdvih David očí svých, uzřel anděla Hospodinova, stojícího mezi zemí a nebem, a meč dobytý v ruce jeho, vztažený proti Jeruzalému. I padl David, ano i starší, odíni jsouce žíněmi, na tváři své.
16 (B21) David vzhlédl a spatřil Hospodinova anděla, jak stojí mezi nebem a zemí s taseným mečem namířeným proti Jeruzalému. David i stařešinové, oblečeni pytlovinou, tehdy padli na tvář

17 (BKR) A řekl David Bohu: Zdaliž jsem já nerozkázal čísti lidu? A jáť jsem sám ten, kterýž jsem zhřešil, a převelmi jsem zle učinil, tyto pak ovce co učinily? Hospodine, Bože můj, nechť jest, prosím, ruka tvá proti mně, a proti domu otce mého, ale proti lidu tvému nechť není rána.
17 (B21) a David řekl Bohu: "To přece já jsem nechal sečíst lid. Já jsem ten, kdo zhřešil, já jsem spáchal zlo! Co ale provedly tyto ovečky? Hospodine, Bože můj, ať tvá ruka dolehne na mě a na mou rodinu! Jen ať ta rána nepadá na tvůj lid!"

18 (BKR) Zatím anděl Hospodinův mluvil k Gádovi, aby řekl Davidovi, aby vstoupě, vzdělal oltář Hospodinu na humně Ornana Jebuzejského.
18 (B21) Hospodinův anděl promluvil ke Gádovi: "Řekni Davidovi, ať jde a postaví Hospodinu oltář na mlatu Aravny Jebusejského."

19 (BKR) I vstoupil David podlé řeči Gádovy, kterouž byl mluvil ve jménu Hospodinovu.
19 (B21) David poslechl, co mu Gád v Hospodinově jménu vyřídil, a šel.

20 (BKR) A obrátiv se Ornan, uzřel toho anděla, a čtyři synové jeho s ním skryli se. Ornan pak mlátil pšenici.
20 (B21) Aravna, který zatím mlátil pšenici, se ohlédl a spatřil anděla. Jeho čtyři synové, kteří tam byli s ním, se schovali.

21 (BKR) V tom přišel David k Ornanovi. A pohleděv Ornan, uzřel Davida, a vyšed z humna toho, klaněl se Davidovi až k zemi.
21 (B21) Právě tehdy k Aravnovi přicházel David. Když Aravna vzhlédl a uviděl ho, vyšel z mlatu a poklonil se Davidovi až k zemi.

22 (BKR) Tedy řekl David Ornanovi: Dej mi to místo humna, ať vzdělám na něm oltář Hospodinu; za slušné peníze dej mi je, i přestane rána v lidu.
22 (B21) "Přenech mi ten mlat," řekl David Aravnovi. "Postavím na něm oltář Hospodinu, aby se ta rána mezi lidem zastavila. Prodej mi ho za plnou cenu."

23 (BKR) I řekl Ornan Davidovi: Nechť sobě vezme, a učiní pán můj král, což se mu za dobré vidí. Hle, přidám i voly tyto k oběti zápalné, a smyky na drva, i pšenici k oběti suché, to všecko dávám.
23 (B21) "Vezmi si ho," odpověděl mu Aravna. "Jen ať můj královský pán udělá, co se mu zlíbí. Pohleď, přidám býčky k zápalným obětem, smyky jako dříví a pšenici pro moučnou oběť - to vše daruji."

24 (BKR) Král pak David řekl Ornanovi: Nikoli, ale raději koupím je od tebe za slušné peníze; neboť nevezmu, což tvého jest, Hospodinu, aniž budu obětovati oběti zápalné darem dané.
24 (B21) "To ne," řekl na to král Aravnovi. "Koupím ho za plnou cenu. Nevezmu pro Hospodina nic tvého. Přece mu nepřinesu oběť, která je zadarmo."

25 (BKR) I dal David Ornanovi za to místo zlata ztíží šesti set lotů.
25 (B21) A tak David Aravnovi za ten pozemek odvážil 600 šekelů zlata.

26 (BKR) A vzdělal tu David oltář Hospodinu, a obětoval zápaly a oběti pokojné, a vzýval Hospodina. Kterýžto vyslyšel ho, spustiv oheň s nebe na oltář zápalu.
26 (B21) Potom tam postavil oltář Hospodinu a přinesl zápalné i pokojné oběti. Vzýval Hospodina a on mu odpověděl - na zápalný oltář padl oheň z nebe.

27 (BKR) I řekl Hospodin andělu, aby obrátil meč svůj do pošvy jeho.
27 (B21) Hospodin pak řekl andělu, ať vrátí svůj meč do pochvy.

28 (BKR) Toho času když uzřel David, že jej vyslyšel Hospodin na humně Ornana Jebuzejského, obětovával tu oběti.
28 (B21) Když David tenkrát viděl, že ho Hospodin na mlatu Aravny Jebusejského vyslyšel, začal tam obětovat.

29 (BKR) Nebo stánek Hospodinův, kterýž byl učinil Mojžíš na poušti, a oltář k zápalu toho času byl na výsosti v Gabaon.
29 (B21) (Hospodinův příbytek, který zhotovil Mojžíš na poušti, stával v té době i se zápalným oltářem na výšině v Gibeonu.

30 (BKR) David pak nemohl tam choditi k němu, aby hledal Boha, proto že se zhrozil meče anděla Hospodinova.
30 (B21) David tam ale nebyl s to chodit hledat Boha, protože ho děsil meč Hospodinova anděla.)