2. kniha kráľov

1 (BKR) Náman hejtman vojska krále Syrského, jsa muž veliký u pána svého, a osoba vzácná, skrze něho zajisté dal Hospodin vysvobození zemi Syrské, ten, pravím, muž tak udatný byl malomocný.
1 (ROH) A Náman, veliteľ vojska sýrskeho kráľa, bol veľký muž pred svojím pánom a veľmi vážený, lebo skrze neho dal Hospodin záchranu Sýrii, a bol to udatný muž, ale bol malomocný.

2 (BKR) Byli pak vyšli z země Syrské lotříkové, kteříž zajali z země Izraelské děvečku malou, a ta sloužila manželce Námanově.
2 (ROH) A Sýrovia boli vyšli po čatách lúpežiť a zajali z Izraelskej zeme nejaké malé dievča, ktoré potom bolo v službe pred ženou Námanovou.

3 (BKR) Kteráž řekla paní své: Ó by pán můj dostal se k proroku, kterýž jest v Samaří, tedy on by ho uzdravil od malomocenství jeho.
3 (ROH) A dievča povedalo svojej panej: Ó, keby sa môj pán dostal pred proroka, ktorý je v Samárii, vtedy by ho ten sprostil jeho malomocenstva!

4 (BKR) A on všed, oznámil pánu svému, řka: Takto a takto pravila děvečka, kteráž jest z země Izraelské.
4 (ROH) A Náman vojdúc oznámil to svojmu pánovi a riekol: Tak a tak hovorí dievčina, ktorá je z Izraelskej zeme.

5 (BKR) Tedy řekl král Syrský: Jdi, vyprav se, a já pošli list králi Izraelskému. A odcházeje, vzal s sebou deset centnéřů stříbra a šest tisíců zlatých, nad to desatero roucho proměnné.
5 (ROH) Na to povedal sýrsky kráľ: Iď, vojdi a vystroj sa, a ja pošlem izraelskému kráľovi list. A tak išiel, vzal so sebou desať hrivien striebra, šesť tisíc šeklov zlata a desatoro rúcha na premenu.

6 (BKR) I přinesl list králi Izraelskému v tato slova: Hned, jakž tě dojde list tento, aj, poslal jsem k tobě Námana služebníka svého, abys ho uzdravil od malomocenství jeho.
6 (ROH) A doniesol list k izraelskému kráľovi takéhoto obsahu: A tak teraz hneď, ako prijde tento list k tebe, hľa, poslal som k tebe Námana, svojho služobníka, sprosti ho jeho malomocenstva.

7 (BKR) I stalo se, že když přečetl král Izraelský ten list, roztrhl roucho své a řekl: Zdali jsem já Bohem, abych mohl umrtviti a obživiti, že tento poslal ke mně, abych uzdravil muže od malomocenství jeho? Nýbrž posuďte, prosím, a pohleďte, že příčiny hledá proti mně.
7 (ROH) A stalo sa, keď prečítal izraelský kráľ list, že roztrhol svoje rúcho a riekol: Či som ja azda Bôh, aby som mohol usmrtiť a oživiť, že tento posiela ku mne sprostiť človeka jeho malomocenstva?! Ale vedzte, prosím, a vidzte, že hľadá zámienku proti mne.

8 (BKR) A když uslyšel Elizeus muž Boží, že roztrhl král Izraelský roucho své, poslal k králi, řka: Proč jsi roztrhl roucho své? Nechť nyní přijde ke mně a zvíť, že jest prorok v Izraeli.
8 (ROH) A stalo sa, keď počul Elizeus, muž Boží, že izraelský kráľ roztrhol svoje rúcho, poslal ku kráľovi s odkazom: Prečo si roztrhol svoje rúcho? Nože nech prijde ku mne, aby zvedel, že je prorok v Izraelovi.

9 (BKR) A tak přibral se Náman s jízdou svou a s vozy svými, a stál u dveří domu Elizeova.
9 (ROH) Tak prišiel Náman so svojimi koňmi a so svojimi vozmi a zastál pri dveriach domu Elizeovho.

10 (BKR) Poslal pak k němu Elizeus posla, řka: Jdi a umej se sedmkrát v Jordáně, a uzdraveno bude tělo tvé, a čist budeš.
10 (ROH) A Elizeus poslal k nemu posla s odkazom: Iď a umy sa sedem ráz v Jordáne, a tvoje telo sa ti navráti zdravé, a budeš čistý.

11 (BKR) Tedy rozhněvav se Náman, bral se odtud a mluvil: Hle, řekl jsem u sebe, že jistotně vyjde, a stoje, vzývati bude jméno Hospodina Boha svého, a vznášeje ruku svou nad místem neduživým, tak uzdraví malomocenství mé.
11 (ROH) Ale Náman sa rozhneval, odišiel a riekol: Hľa, povedal som si, že dozaista vyjde a stojac bude vzývať meno Hospodina, svojho Boha a že bude vznášať svoju ruku nad miestom, postihnutým nemocou, a zaženie malomocenstvo.

12 (BKR) Zdali nejsou lepší Abana a Farfar, řeky Damašské, nad všecky vody Izraelské? Zdaliž bych se nemohl v nich zmýti, abych čist byl? A obrátiv se, jel s hněvem.
12 (ROH) Či nie sú lepšie Abana a Farfar, rieky Damašku, ako všetky vody Izraelove? Či by som sa nemohol umyť v tých, aby som bol čistý? A obrátiac sa išiel s hnevom.

13 (BKR) Ale přistoupivše služebníci jeho, mluvili k němu a řekli: Otče můj, jakkoli velikou věc prorok ten rozkázal by tobě, což bys neměl učiniti toho? Čím tedy více, kdyžť řekl: Umej se, a budeš čist.
13 (ROH) Ale pristúpili jeho služobníci a hovorili mu a riekli: Môj otče, keby ti bol kázal prorok vykonať nejakú veľkú vec, či by si nebol vykonal? Čím skôr tedy, keď ti povedal: Umy sa a buď čistý!

14 (BKR) A protož sstoupiv, pohřížil se v Jordáně sedmkrát vedlé řeči muže Božího. I učiněno jest tělo jeho jako tělo dítěte malého, a očištěn jest.
14 (ROH) A tak sišiel a pohrúžil sa v Jordáne sedem ráz podľa slova muža Božieho. A jeho telo sa navrátilo, zdravé, takže bolo jako telo malého chlapca, a bol čistý.

15 (BKR) A hned navrátil se k muži Božímu se vším komonstvem svým, a přišed, stál před ním a řekl: Aj, již jsem poznal, žeť není Boha na vší zemi, jediné v Izraeli. Protož nyní vezmi, prosím, dary tyto od služebníka svého.
15 (ROH) Potom sa navrátil k mužovi Božiemu i s celým svojím sprievodom a prijdúc zastál pred ním a povedal: Hľa, prosím, poznal som, že nieto Boha nikde na celej zemi, jedine v Izraelovi. A tak teraz, vezmi, prosím, požehnanie, dar to od svojho služobníka.

16 (BKR) On pak řekl: Živť jest Hospodin, před jehož oblíčejem stojím, žeť nic nevezmu. A ač ho nutil, aby vzal, však nikoli nechtěl.
16 (ROH) Ale on riekol: Ako že žije Hospodin, pred ktorého tvárou stojím, že nevezmem. A hoci ho aj nútil, aby vzal odoprel.

17 (BKR) I řekl Náman: Tedy nic? Ale nechť jest dáno, prosím, mně služebníku tvému břímě země na dva mezky; neboť nebude více obětovati služebník tvůj zápalů aneb obětí bohům cizím, ale Hospodinu.
17 (ROH) Vtedy povedal Náman: Keď tedy len nechceš vziať, nech sa dá, prosím, tvojmu služobníkovi bremä dvoch mulíc zeme; lebo tvoj služobník nebude viacej obetovať zápalu alebo bitnej obeti iným bohom, ale Hospodinovi.

18 (BKR) V této však věci odpusť Hospodin služebníku tvému: Když vchází pán můj do chrámu Remmon, aby se tam modlil, a on podpírá se na mou ruku, že i já skláním se v chrámě Remmon. Toho sklánění mého v chrámě Remmon nechť neváží, prosím, Hospodin služebníku tvému při té věci.
18 (ROH) Len túto vec nech odpustí Hospodin tvojmu služobníkovi: keď pojde kedy môj pán do domu Rimmonovho, aby sa tam klaňal, a bude sa podopierať na moju ruku, že sa i ja pokloním v dome Rimmonovom. Tedy, keď sa budem klaňať v dome Rimmonovom, nech odpustí, prosím, Hospodin tvojmu služobníkovi v tejto veci.

19 (BKR) I řekl jemu: Jdi v pokoji. A když odjel od něho nedaleko,
19 (ROH) A on mu riekol: Iď v pokoji. A tak odišiel od neho, nejaký kus cesty.

20 (BKR) V tom řekl Gézi služebník Elizea muže Božího: Hle, nedopustil pán můj Námanovi Syrskému tomuto, aby dáti měl z ruky své to, což přivezl. Živť jest Hospodin, žeť poběhnu za ním, a vezmu něco od něho.
20 (ROH) Vtedy povedal Geházi, služobník Elizea, muža Božieho: Hľa, môj pán ušetril tohoto Námana Sýrskeho nevezmúc z jeho ruky toho, čo doniesol. Ako že žije Hospodin, pobežím za ním a vezmem niečo od neho.

21 (BKR) Protož běžel Gézi za Námanem. A vida Náman běžícího za sebou, rychle skočil s vozu vstříc jemu a řekl: Dobře-li se děje?
21 (ROH) A tak bežal Geházi za Námanom. A keď videl Náman, že ktosi beží za ním, soskočil s voza jemu vústrety a povedal: Či je pokoj?

22 (BKR) A on odpověděl: Dobře. Pán můj poslal mne, aťbych řekl: Aj, teď nyní přišli ke mně dva mládenci s hory Efraim z synů prorockých; dej jim medle centnéř stříbra a dvoje roucho proměnné.
22 (ROH) A on odpovedal: Pokoj. Môj pán ma poslal, aby som povedal: Hľa, práve teraz prišli ku mne dvaja mládenci s vrchu Efraimovho, zo synov prorokov; daj im, prosím, hrivnu striebra a dve rúcha na premenu.

23 (BKR) I řekl Náman: Raději vezmi dva centnéře. I přinutil ho. A svázav dva centnéře stříbra do dvou pytlů, a dvoje roucho proměnné, vložil to na dva pacholky své, kteříž nesli před ním.
23 (ROH) A Náman povedal: Ráč, vezmi dve hrivny. A prinútil ho. A zaviažuc dve hrivny striebra do dvoch vreciek i dve rúcha na premenu na premenu naložil to na dvoch svojich služobníkov, a niesli pred ním.

24 (BKR) A když přišel na vrch, vzal to z rukou jejich, a složil v jednom domě, propustiv muže ty, kteřížto odešli.
24 (ROH) A keď prišiel na vŕšok, vzal z ich ruky a složil to v nejakom dome a prepustil mužov, a išli.

25 (BKR) Sám pak všed, stál před pánem svým. I řekl mu Elizeus: Odkudžto, Gézi? Odpověděl: Nechodil služebník tvůj nikam.
25 (ROH) A on sám prišiel a postavil sa pred svojho pána. Ale Elizeus mu riekol: Odkiaľže, Geházi? A on odpovedal: Nechodil tvoj služobník nikde.

26 (BKR) Kterýž řekl jemu: Zdaliž srdce mé nebylo při tom, když obrátil se muž s vozu svého vstříc tobě? Zdaliž čas byl bráti stříbro aneb roucho, aneb olivoví a vinice, aneb stáda a voly, neb služebníky aneb děvky?
26 (ROH) A riekol mu: Či nechodilo moje srdce s tebou a či nebolo pri tom, keď sa obrátil muž so svojho voza tebe vústrety? Či je toto čas brať striebro alebo brať rúcha a kupovať olivy, vinice, ovce a voly, a najímať sluhov a dievky?

27 (BKR) Protož malomocenství Námanovo přichytí se tebe i semene tvého na věky. I vyšel od tváři jeho malomocný jako sníh.
27 (ROH) Ale malomocenstvo Námanovo prichytí sa teba i tvojho semena, a bude tak až na veky. A vyšiel zpred jeho tvári malomocný, biely jako sneh.