2. kniha kráľov

1 (BKR) To když uslyšel král Ezechiáš, roztrhl roucho své, a oděv se žíní, všel do domu Hospodinova.
1 (B21) Když to král Ezechiáš uslyšel, roztrhl své roucho a zahalen pytlovinou vešel do Hospodinova chrámu.

2 (BKR) I poslal Eliakima správce domu, a Sobnu písaře, i starší z kněží, oblečené v žíně, k Izaiášovi proroku, synu Amosovu.
2 (B21) Správce paláce Eliakima, písaře Šebnu a starší kněze, zahalené pytlovinou, poslal k proroku Izaiášovi, synu Amosovu,

3 (BKR) Kteříž řekli jemu: Toto praví Ezechiáš: Den úzkosti a útržek i rouhání jest den tento; přiblížilť se plod k vyjití, ale není síly při rodičce.
3 (B21) aby mu řekli: "Tak praví Ezechiáš: Dnes je den soužení, trestání a ponížení. Porod už začal, ale není dost sil.

4 (BKR) Ó by slyšel Hospodin Bůh tvůj všecka slova Rabsacova, jehož poslal král Assyrský pán jeho, aby utrhal Bohu živému, aby pomstil Hospodin Bůh tvůj těch slov, kteráž by slyšel. Protož pozdvihni modlitby své za tento ostatek, kterýž se nalézá.
4 (B21) Kéž by Hospodin, tvůj Bůh, slyšel, co všechno řekl nejvyšší komoří vyslaný svým pánem, asyrským králem, aby urážel živého Boha. Kéž by je ztrestal za ta slova, která Hospodin, tvůj Bůh, slyšel. Modli se proto za tu hrstku, která tu z nás ještě zůstala."

5 (BKR) A tak přišli služebníci krále Ezechiáše k Izaiášovi.
5 (B21) Služebníci krále Ezechiáše tedy přišli k Izaiášovi.

6 (BKR) Jimž odpověděl Izaiáš: Toto povíte pánu svému: Takto praví Hospodin: Nestrachuj se slov těch, kteráž jsi slyšel, jimiž se mi rouhali služebníci krále Assyrského.
6 (B21) Izaiáš jim odpověděl: "Vyřiďte svému pánu: Tak praví Hospodin - Neboj se slov, která jsi slyšel, když se proti mně rouhali sluhové asyrského krále.

7 (BKR) Aj, já pustím naň vítr, aby uslyše pověst, navrátil se do země své, a učiním to, že padne od meče v zemi své.
7 (B21) Hle, zavanu na něj duchem, zaslechne zvěst, vrátí se do své země a v jeho zemi ho nechám padnout mečem."

8 (BKR) Rabsace pak navrátiv se, nalezl krále Assyrského, an dobývá Lebna; nebo uslyšel, (pročež odtrhl od Lachis),
8 (B21) Mezitím se nejvyšší komoří doslechl, že asyrský král opustil Lachiš. Stáhl se tedy za ním a zastihl ho při obléhání Libny.

9 (BKR) Uslyšel, pravím, o Tirhákovi králi Mouřenínském, ano pravili: Aj, teď táhne, aby bojoval s tebou. I navrátil se, a však poslal jiné posly k Ezechiášovi s těmito slovy:
9 (B21) Vtom se král dozvěděl o Tirhakovi: "Habešský král vytáhl proti tobě do boje." Obratem proto vyslal posly k Ezechiášovi se slovy:

10 (BKR) Takto povíte Ezechiášovi králi Judskému, řkouce: Nechť tebe nesvodí Bůh tvůj, v němž ty doufáš, říkaje: Nebudeť dán Jeruzalém v ruku krále Assyrského.
10 (B21) "Vyřiďte judskému králi Ezechiášovi: Nedej se klamat svým Bohem, na něhož spoléháš. Říkáš si, že Jeruzalém nepadne do rukou asyrského krále.

11 (BKR) Aj, slyšels, co jsou činili králové Assyrští všechněm zemím, pohubivše je, a ty bys měl býti vysvobozen?
11 (B21) Slyšel jsi ale, jak asyrští králové naložili se všemi zeměmi - vyhubili je! A ty bys měl uniknout?

12 (BKR) Zdaliž jsou je vysvobodili bohové těch národů, kteréž zahladili otcové moji, totiž Gozana, Charana, Resefa a syny Eden, kteříž byli v Telasar?
12 (B21) Copak jiní bohové vysvobodili své národy? Mí předkové je vyhladili! Jak dopadl Gozan, Charan, Recef a lid Edenu v Tel-asaru?

13 (BKR) Kde jest král Emat, a král Arfad, a král města Sefarvaim, Ana i Ava?
13 (B21) Kde je král Chamátu, král Arpádu, král města Sefarvaim, Heny a Ivy?"

14 (BKR) Protož vzav Ezechiáš list z ruky poslů, přečetl jej, a vstoupiv do domu Hospodinova, rozvinul jej Ezechiáš před Hospodinem.
14 (B21) Král Ezechiáš převzal list od poslů a přečetl ho. Potom šel do Hospodinova chrámu a rozložil ho před Hospodinem.

15 (BKR) A modlil se Ezechiáš před Hospodinem, řka: Hospodine Bože Izraelský, kterýž sedíš nad cherubíny, ty jsi sám Bůh všech království země, ty jsi učinil nebe i zemi.
15 (B21) Ezechiáš se tehdy k Hospodinu modlil: "Hospodine, Bože Izraele, jenž trůníš na cherubech, ty jsi jediný Bůh všech království země! To ty jsi učinil nebesa i zem!

16 (BKR) Nakloniž, Hospodine, ucha svého a uslyš; otevři, Hospodine, oči své a pohleď; slyš slova Senacheribova, kterýž poslal k činění útržek Bohu živému.
16 (B21) Nakloň, Hospodine, své ucho a slyš, otevři své oči a viz. Slyšel jsi, co vzkázal Senacherib, jak urážel živého Boha?

17 (BKR) Takť jest, Hospodine, žeť jsou zkazili králové Assyrští národy ty i země jejich.
17 (B21) Je to tak, Hospodine, asyrští králové ty národy i jejich země zpustošili

18 (BKR) A uvrhli bohy jejich do ohně. Nebo nebyli bohové, ale dílo rukou lidských, dřevo a kámen, protož zahladili je.
18 (B21) a jejich bohy naházeli do ohně. Nejsou to přece žádní bohové, ale jen dílo lidských rukou, dřevo a kámen - to proto je zničili.

19 (BKR) A nyní, Hospodine Bože náš, vysvoboď nás, prosím, z ruky jeho, ať by poznala všecka království země, že jsi ty sám, Hospodine, Bohem.
19 (B21) Teď ale prosím, Hospodine, Bože náš, vysvoboď nás z jeho rukou, ať všechna království země poznají, že ty, Hospodine, jsi jediný Bůh!"

20 (BKR) Tedy poslal Izaiáš syn Amosův k Ezechiášovi, řka: Toto praví Hospodin Bůh Izraelský: Zač jsi mi se modlil strany Senacheriba krále Assyrského, vyslyšel jsem tě.
20 (B21) Izaiáš, syn Amosův, tehdy Ezechiášovi vzkázal: "Tak praví Hospodin, Bůh Izraele: Tvou modlitbu ohledně asyrského krále Senacheriba jsem vyslyšel.

21 (BKR) Totoť jest slovo, kteréž mluvil Hospodin o něm: Pohrdá tebou, a posmívá se tobě, králi, panna dcera Sionská, potřásá za tebou hlavou dcera Jeruzalémská.
21 (B21) Toto je slovo, které o něm vyřkl Hospodin: Posmívá se ti, pohrdá tebou panna, Dcera sionská; pošklebuje se nad tebou Dcera jeruzalémská!

22 (BKR) Kohož jsi zhaněl? A komus se rouhal? Proti komu jsi povýšil hlasu a pozdvihls vzhůru očí svých? Však proti svatému Izraelskému.
22 (B21) Kohos to urážel, komu ses rouhal, proti komu jsi zvedl hlas? Koho sis pyšně měřil očima? Svatého Izraelova!

23 (BKR) Skrze posly své utrhal jsi Pánu, a řekl jsi: Ve množství vozů svých vytáhl jsem na hory vysoké, na stráně Libánské, a zpodtínám vysoké cedry jeho, i spanilé jedle jeho, a vejdu do nejdalších příbytků jeho, do lesů a výborných rolí jeho.
23 (B21) Urážels Pána ústy svých poslů, prý: ‚Já mám přece tolik vozů! Všemi svahy Libanonu vystoupal jsem k hřebenům, vykácel tam cedry, bory, dosáh jsem až na vrcholy, do lesů a do hvozdů.

24 (BKR) Já jsem vykopal a pil jsem vody cizí, a vysušil jsem nohama svýma všecky potoky podmaněných.
24 (B21) Kopal jsem a vypil vodu cizincům, nohama jsem rozdupal všechny řeky Egypta!'

25 (BKR) Zdaliž jsi neslyšel, že již dávno jsem jej učinil, a ode dnů starých jej sformoval? Což tedy nyní přivedl bych jej k zkažení a v hromady rumu, jako jiná města hrazená?
25 (B21) Neslyšel jsi ve svých dálkách? To já jsem to ustanovil, rozhodl jsem odedávna! Nyní jsem to tedy splnil: města dobře opevněná proměníš v hromady suti!

26 (BKR) Jejichž obyvatelé mdlí byli, předěšení a zahanbení, byvše jako bylina polní a zelina vzcházející, jako tráva na střechách, a jako osení rzí zkažené, prvé než by dorostlo obilí.
26 (B21) Kdo v nich bydlí, vysíleni, vyděšeni, zahanbeni, jak bylina polní byli, jako tráva zelená, jako plevel na střechách - uschne dřív, než uzrává!

27 (BKR) Sedání pak tvé, vycházení tvé i vcházení tvé znám, i vzteklost tvou proti mně.
27 (B21) Ať sedíš, chodíš sem a tam, ať na mě běsníš, já tě znám.

28 (BKR) Poněvadž jsi se rozzlobil proti mně, a tvé zpouzení přišlo v uši mé, protož vpustím udici svou v chřípě tvé, a udidla svá do úst tvých, a odvedu tě zase tou cestou, kterouž jsi přišel.
28 (B21) Tvé běsnění a tvá pýcha ke mně dolehla. Udidlo dám na tvá ústa, do nosu zabodnu ti hák, odvedu tě, kudys přišel, stejnou cestou půjdeš zpět!

29 (BKR) Toto pak měj, Ezechiáši, za znamení: Že jíte roku prvního to, což se samo rodí, též druhého roku, což samo vzchází, třetího teprv roku sejte a žněte, a štěpujte vinice, a jezte ovoce z nich.
29 (B21) A toto budeš mít jako znamení, Ezechiáši: Letos budete jíst, co samo vyroste. I napřesrok jen to, co se samo urodí. Třetího roku ale sejte a sklízejte, sázejte vinice a jezte z úrody.

30 (BKR) Ostatek zajisté domu Judova, kterýž pozůstal, vpustí zase kořeny své hluboce, a vydá užitek nahoru.
30 (B21) Pozůstatek z domu Judy hluboce zakoření, vypučí vzhůru a přinese ovoce.

31 (BKR) Nebo z Jeruzaléma vyjdou ostatkové, a ti, kteříž jsou zachováni, z hory Siona. Horlivost Hospodina zástupů učiní to.
31 (B21) Z Jeruzaléma vzejde pozůstatek a z hory Sion ti, kdo se zachrání. Horlivost Hospodina zástupů to učiní!

32 (BKR) A protož toto praví Hospodin o králi Assyrském: Nevejdeť do města tohoto, aniž sem střely vstřelí, aniž se ho zmocní pavézníci, aniž udělají u něho náspu.
32 (B21) Nuže, toto praví Hospodin o asyrském králi: Nevstoupí do tohoto města, nevystřelí sem ani šíp, násep proti němu nenavrší a nikdo nenastaví štít.

33 (BKR) Cestou, kterouž přitáhl, zase navrátí se, a do města tohoto nevejde, praví Hospodin.
33 (B21) Odejde, kudy přivedla ho cesta, do tohoto města nevstoupí, praví Hospodin.

34 (BKR) Nebo chrániti budu města tohoto, abych je zachoval pro sebe a pro Davida služebníka svého.
34 (B21) To město budu hájit, já sám je zachráním, pro sebe učiním to a pro Davida, jenž byl můj služebník!"

35 (BKR) Tedy stalo se té noci, že vyšel anděl Hospodinův, a zbil v vojště Assyrském sto osmdesáte pět tisíců. I vstali ráno, a aj, všickni mrtví.
35 (B21) Téže noci pak vyšel Hospodinův anděl a pobil v asyrském táboře 185 000 mužů. Ráno vstali a hle - všude samé mrtvoly!

36 (BKR) Pročež odjel a utekl Senacherib král Assyrský, a navrátiv se, bydlil v Ninive.
36 (B21) Asyrský král Senacherib se sebral, odtáhl pryč a zůstal v Ninive.

37 (BKR) I stalo se, když se klaněl v chrámě Nizrocha boha svého, že Adramelech a Sarasar, synové jeho, zabili jej mečem, a sami utekli do země Ararat. I kraloval Esarchaddon syn jeho místo něho.
37 (B21) Jednou, když se klaněl v chrámu svého boha Nisrocha, ho jeho synové Adramelech a Sarecer probodli mečem. Uprchli pak do země Ararat a na jeho místě kraloval jeho syn Esar-chadon.