| 2. kniha kráľovBiblia - Sväté písmo(BKR - Český - Kralický) | 2Kr 17, 1-41 |
1 2Kr 17, 1 Léta dvanáctého Achasa krále Judského kraloval Ozee syn Ela v Samaří nad Izraelem devět let. 2 2Kr 17, 2 A činil to, což jest zlého před očima Hospodinovýma, ač ne tak jako jiní králové Izraelští, kteříž byli před ním. 3 2Kr 17, 3 Proti němuž přitáhl Salmanazar král Assyrský. I učiněn jest Ozee služebníkem jeho, a dával mu plat. 4 2Kr 17, 4 Shledal pak král Assyrský při Ozee puntování; nebo poslal posly k Sua králi Egyptskému, a neposílal králi Assyrskému ročního platu. Protož oblehl ho král Assyrský, a svázaného dal do žaláře. 5 2Kr 17, 5 I táhl král Assyrský po vší zemi; přitáhl také do Samaří, a ležel u ní tři léta. 6 2Kr 17, 6 Léta pak devátého Ozee vzal král Assyrský Samaří, a přenesl Izraele do Assyrie, a osadil je v Chelach a v Chabor při řece Gozan, a v městech Médských. 7 2Kr 17, 7 To se stalo, proto že hřešili synové Izraelští proti Hospodinu Bohu svému, kterýž je vyvedl z země Egyptské, aby nebyli pod mocí Faraona krále Egyptského, a ctili bohy cizí, 8 2Kr 17, 8 Chodíce v ustanoveních pohanů, (kteréž byl vyvrhl Hospodin od tváři synů Izraelských), a králů Izraelských, kteráž nařídili. 9 2Kr 17, 9 Přesto pokrytě se měli synové Izraelští, činíce to, což není dobrého před Hospodinem Bohem svým, a vzdělali sobě výsosti ve všech městech svých, od věže strážných až do města hrazeného. 10 2Kr 17, 10 A nastavěli sobě obrazů i hájů na všelikém pahrbku vysokém, a pod každým stromem zeleným, 11 2Kr 17, 11 Zapalujíce tam vonné věci na všech výsostech, rovně jako pohané, kteréž vyhnal Hospodin od tváři jejich. A činili věci nejhorší, popouzejíce Hospodina. 12 2Kr 17, 12 A sloužili bohům nečistým, o nichž byl Hospodin řekl jim, aby nečinili toho. 13 2Kr 17, 13 I osvědčoval Hospodin proti Izraelovi a proti Judovi skrze všecky proroky i všecky vidoucí, řka: Odvraťte se od cest svých zlých, a ostříhejte přikázaní mých a ustanovení mých vedlé všeho zákona, kterýž jsem vydal otcům vašim, a kterýž jsem poslal k vám skrze služebníky své proroky. 14 2Kr 17, 14 Však neposlechli, ale zatvrdili šíji svou, jako i otcové jejich šíje své, kteříž nevěřili v Hospodina Boha svého. 15 2Kr 17, 15 A opovrhli ustanovení jeho i smlouvu jeho, kterouž učinil s otci jejich, i osvědčování jeho, kterýmiž se jim osvědčoval, a odešli po marnosti, a marní učiněni jsou, následujíce pohanů, kteříž byli vůkol nich, o nichž jim byl přikázal Hospodin, aby nečinili jako oni. 16 2Kr 17, 16 A opustivše všecka přikázaní Hospodina Boha svého, udělali sobě slitinu, dvé telat a háj, a klaněli se všemu vojsku nebeskému; sloužili také Bálovi. 17 2Kr 17, 17 A vodili syny své a dcery své skrze oheň, a obírali se s hádáním a kouzly, a tak vydali se v činění toho, což jest zlé před očima Hospodinovýma, popouzejíce ho. 18 2Kr 17, 18 Protož rozhněval se Hospodin náramně na Izraele, a zahnal je od tváři své, nezanechav z nich nic, kromě samého pokolení Judova. 19 2Kr 17, 19 Ano i Juda neostříhal přikázaní Hospodina Boha svého, ale chodili v ustanoveních Izraelských, kteráž byli nařídili. 20 2Kr 17, 20 A protož opovrhl Hospodin všecko símě Izraelské a ssužoval je, a vydal je v ruku loupežníků, až je i zavrhl od tváři své. 21 2Kr 17, 21 Nebo odtrhl Izraele od domu Davidova, a krále ustanovili Jeroboáma syna Nebatova, Jeroboám pak odvrátil Izraele od následování Hospodina, a přivedl je k hřešení hříchem velikým. 22 2Kr 17, 22 A chodili synové Izraelští ve všech hříších Jeroboámových, kteréž on činil, a neodstoupili od nich, 23 2Kr 17, 23 Až zavrhl Hospodin Izraele od tváři své, jakož byl mluvil skrze všecky služebníky své proroky. I vyhnán jest Izrael z země své do Assyrie až do tohoto dne. 24 2Kr 17, 24 Potom král Assyrský přivedl lidi z Babylona, a z Kut a z Ava, a z Emat a z Sefarvaim, a osadil je v městech Samařských místo synů Izraelských, kteříž opanovavše Samaří, bydlili v městech jejich. 25 2Kr 17, 25 I stalo se, když tam bydliti počali, a nesloužili Hospodinu, že poslal na ně Hospodin lvy, kteříž je dávili. 26 2Kr 17, 26 Protož mluvili králi Assyrskému, řkouce: Národové ti, kteréž jsi přenesl a osadil v městech Samařských, neznají obyčeje Boha země té; protož poslal na ně lvy, kteříž je hubí, proto že neznají obyčeje Boha země té. 27 2Kr 17, 27 I přikázal král Assyrský, řka: Doveďte tam jednoho z těch kněží, kteréž jste odtud přivedli, a odejdouce, nechť tam bydlí, a učí je obyčeji Boha země té. 28 2Kr 17, 28 Přišel tedy jeden z kněží, kteréž byli přivedli z Samaří, a bydlil v Bethel, a učil je, jak by měli sloužiti Hospodinu. 29 2Kr 17, 29 A však nadělali sobě jeden každý národ bohů svých, kteréž stavěli v domě výsostí, jichž byli nadělali Samařští, jeden každý národ v městech svých, v nichž bydlili. 30 2Kr 17, 30 Muži zajisté Babylonští udělali Sukkot Benot, muži pak Kutští udělali Nergale, a muži Ematští udělali Asima. 31 2Kr 17, 31 Hevejští tolikéž udělali Nibchaz a Tartak, a Sefarvaimští pálili syny své ohněm Adramelechovi a Anamelechovi, bohům Sefarvaimským. 32 2Kr 17, 32 A tak sloužili Hospodinu, nadělavše sobě z počtu svého kněží výsostí, kteříž přisluhovali jim v domích výsostí. 33 2Kr 17, 33 Hospodina ctili, však předce bohům svým sloužili vedlé obyčeje těch národů, odkudž převedeni byli. 34 2Kr 17, 34 A do dnes činí vedlé obyčejů starých; nebojí se Hospodina, a nečiní vedlé ustanovení a úsudků jeho, ani vedlé zákona a přikázaní, kteráž vydal Hospodin synům Jákobovým, jehož nazval Izraelem. 35 2Kr 17, 35 Učinil také byl Hospodin s nimi smlouvu, a přikázal jim, řka: Nebudete ctíti bohů cizích, ani se jim klaněti, ani jim sloužiti, ani jim obětovati. 36 2Kr 17, 36 Ale Hospodina, kterýž vás vyvedl z země Egyptské v síle veliké a v rameni vztaženém, toho ctíti budete, a jemu se klaněti, a jemu obětovati. 37 2Kr 17, 37 Také ustanovení a úsudků, i zákona a přikázaní, kteráž napsal vám, ostříhati budete, plníce je po všecky dny, a nebudete ctíti bohů cizích. 38 2Kr 17, 38 Nadto na smlouvu, kterouž jsem učinil s vámi, nezapomínejte, aniž ctěte bohů cizích. 39 2Kr 17, 39 Ale Hospodina Boha vašeho se bojte; onť vás vysvobodí z ruky všech nepřátel vašich. 40 2Kr 17, 40 A však neposlechli, ale vedlé obyčeje svého starého činili. 41 2Kr 17, 41 A tak ti národové ctili Hospodina, a však proto rytinám svým sloužili. Takž i synové jejich a synové synů jejich vedlé toho, což činili otcové jejich, také činí až do dnešního dne.
| | 2Kr 17, 1-41 |
Verš 32
A tak sloužili Hospodinu, nadělavše sobě z počtu svého kněží výsostí, kteříž přisluhovali jim v domích výsostí.
1Kr 12:31 - Vzdělal zajisté dům výsostí, a ustanovil kněží z lidu obecného, kteříž nebyli z synů Léví.
Verš 33
Hospodina ctili, však předce bohům svým sloužili vedlé obyčeje těch národů, odkudž převedeni byli.
Sof 1:5 - I ty, kteříž se klanějí na střechách vojsku nebeskému, i ty, kteříž klanějíce se, přisahají skrze Hospodina, i ty, kteříž přisahají skrze Melecha svého.
Verš 34
A do dnes činí vedlé obyčejů starých; nebojí se Hospodina, a nečiní vedlé ustanovení a úsudků jeho, ani vedlé zákona a přikázaní, kteráž vydal Hospodin synům Jákobovým, jehož nazval Izraelem.
Gn 32:28 - I dí: Nebude více nazýváno jméno tvé toliko Jákob, ale také Izrael; nebo jsi statečně zacházel s Bohem i lidmi, a přemohls.
Gn 35:10 - I řekl jemu Bůh: Jméno tvé jest Jákob. Nebude více nazývano jméno tvé toliko Jákob, ale Izrael také bude jméno tvé. Protož nazval jméno jeho Izrael.
1Kr 18:31 - Nebo vzal Eliáš dvanácte kamenů, (vedlé počtu pokolení synů Jákobových, k němuž se byla stala řeč Hospodinova, že Izrael bude jméno jeho),
Verš 35
Učinil také byl Hospodin s nimi smlouvu, a přikázal jim, řka: Nebudete ctíti bohů cizích, ani se jim klaněti, ani jim sloužiti, ani jim obětovati.
Sdc 6:10 - I řekl jsem vám: Já jsem Hospodin Bůh váš, nebojte se bohů Amorejských, v jejichž zemi bydlíte. Ale neposlechli jste hlasu mého.
Verš 5
I táhl král Assyrský po vší zemi; přitáhl také do Samaří, a ležel u ní tři léta.
2Kr 18:9 - Stalo se pak léta čtvrtého krále Ezechiáše, (jenž byl sedmý rok Ozee syna Ela, krále Izraelského), vytáhl Salmanazar král Assyrský proti Samaří a oblehl ji.
Verš 6
Léta pak devátého Ozee vzal král Assyrský Samaří, a přenesl Izraele do Assyrie, a osadil je v Chelach a v Chabor při řece Gozan, a v městech Médských.
2Kr 18:10 - I vzali ji při konci léta třetího; léta šestého Ezechiášova, (jenž byl rok devátý Ozee krále Izraelského), vzata jest Samaří.
Iz 8:4 - Nebo prvé než bude uměti dítě to volati: Otče můj, matko má, odejme zboží Damašské a loupeže Samařské lid krále Assyrského.
Verš 8
Chodíce v ustanoveních pohanů, (kteréž byl vyvrhl Hospodin od tváři synů Izraelských), a králů Izraelských, kteráž nařídili.
Lv 18:3 - Vedlé skutků země Egyptské, v níž jste bydlili, nečiňte, ani podlé skutků země Kananejské, do kteréž já vás uvozuji, činiti budete, a v ustanoveních jejich nechoďte.
Verš 12
A sloužili bohům nečistým, o nichž byl Hospodin řekl jim, aby nečinili toho.
Ex 20:3 - Nebudeš míti bohů jiných přede mnou.
Dt 5:7 - Nebudeš míti bohů jiných přede mnou.
Verš 13
I osvědčoval Hospodin proti Izraelovi a proti Judovi skrze všecky proroky i všecky vidoucí, řka: Odvraťte se od cest svých zlých, a ostříhejte přikázaní mých a ustanovení mých vedlé všeho zákona, kterýž jsem vydal otcům vašim, a kterýž jsem poslal k vám skrze služebníky své proroky.
Jer 18:11 - Protož nyní rci mužům Judským i obyvatelům Jeruzalémským, řka: Takto praví Hospodin: Aj, já strojím na vás zlou věc, a obrátím na vás pohromu; navraťtež se již jeden každý od cesty své zlé, a polepšte cest svých i předsevzetí svých.
Jer 25:5 - Kteříž říkali: Navraťtež se již jeden každý z cesty své zlé a od nešlechetnosti předsevzetí svých, a tak osazujte se v té zemi, kterouž dal Hospodin vám i otcům vašim od věků až na věky.
Jer 35:15 - Nadto posílám k vám všecky služebníky své proroky, ráno přivstávaje, a to ustavičně, říkaje: Navraťte se již jeden každý z cesty své zlé, a polepšte předsevzetí svých, a nechoďte za bohy cizími, sloužíce jim, a tak přebývejte v zemi této, kterouž jsem dal vám i otcům vašim: však nenakloňujete uší svých, aniž mne posloucháte.
Verš 14
Však neposlechli, ale zatvrdili šíji svou, jako i otcové jejich šíje své, kteříž nevěřili v Hospodina Boha svého.
Dt 31:27 - Nebo já znám zpouru tvou a zatvrdilost šíje tvé. Aj, poněvadž, když jsem já ještě živ nyní s vámi, zpurní jste bývali Hospodinu, čím tedy více, když já umru?
Mal 3:7 - Hned ode dnů otců vašich odešli jste od ustanovení mých, a neostříhali jste jich. Navraťtež se ke mně, a navrátím se k vám, praví Hospodin zástupů. Ale říkáte: V čem bychom se navrátiti měli?
Verš 16
A opustivše všecka přikázaní Hospodina Boha svého, udělali sobě slitinu, dvé telat a háj, a klaněli se všemu vojsku nebeskému; sloužili také Bálovi.
Ex 32:8 - Sešli brzo s cesty, kterouž jsem přikázal jim. Udělali sobě tele slité, a klaněli se mu, a obětovali jemu, řkouce: Tito jsou bohové tvoji, Izraeli, kteříž tě vyvedli z země Egyptské.
1Kr 12:28 - Protož poradiv se král, udělal dvé telat zlatých a řekl lidu: Dosti jste již chodili do Jeruzaléma. Aj, teď bohové tvoji, ó Izraeli, kteříž tě vyvedli z země Egyptské.
Verš 17
A vodili syny své a dcery své skrze oheň, a obírali se s hádáním a kouzly, a tak vydali se v činění toho, což jest zlé před očima Hospodinovýma, popouzejíce ho.
Lv 20:3 - Nebo já postavím tvář svou proti takovému, a vyhladím ho z prostředku lidu jeho, proto že z semene svého dal modle Moloch, a tak zprznil svatyni mou, a poškvrnil jména svatosti mé.
Dt 18:10 - Nebude nalezen v tobě, kdož by vedl syna svého aneb dceru svou skrz oheň, ani věštěc, ani planétník, ani čarodějník, ani kouzedlník.
2Kr 16:3 - Nýbrž chodil po cestě králů Izraelských; nadto i syna svého dal provésti skrze oheň vedlé ohavností pohanských, kteréž byl Hospodin vyplénil před oblíčejem synů Izraelských.
Verš 18
Protož rozhněval se Hospodin náramně na Izraele, a zahnal je od tváři své, nezanechav z nich nic, kromě samého pokolení Judova.
Oz 1:6 - Opět počala znovu a porodila dceru. I řekl jemu: Nazov jméno její Lorucháma; nebo již více neslituji se nad domem Izraelským, abych jim co prominouti měl.
Verš 19
Ano i Juda neostříhal přikázaní Hospodina Boha svého, ale chodili v ustanoveních Izraelských, kteráž byli nařídili.
Lv 18:3 - Vedlé skutků země Egyptské, v níž jste bydlili, nečiňte, ani podlé skutků země Kananejské, do kteréž já vás uvozuji, činiti budete, a v ustanoveních jejich nechoďte.
Verš 21
Nebo odtrhl Izraele od domu Davidova, a krále ustanovili Jeroboáma syna Nebatova, Jeroboám pak odvrátil Izraele od následování Hospodina, a přivedl je k hřešení hříchem velikým.
1Kr 12:16 - Protož vida všecken Izrael, že by je král oslyšel, odpověděl lid králi v tato slova: Jakýž máme díl v Davidovi? Ani dědictví nemáme v synu Izai. K stanům svým, ó Izraeli! Nyní opatř dům svůj, Davide. Odšel tedy Izrael k stanům svým,
1Kr 12:26 - Řekl pak Jeroboám v srdci svém: Tudíž by se navrátilo království toto k domu Davidovu,
2Kr 17,4 - Salmanassar V. panoval v r. 727–722 pr. Kr. – Egyptského kráľa Su stotožňujú s faraónom Sabakonom. Tento však panoval len o 30 rokov neskoršie. Preto iní myslia, že Su bol nejaké egyptské knieža. – Mimobiblické pramene poznajú akéhosi tartana (vojvodcu, teda nie kráľa!) v krajine Musri, ktorý mal podobné meno, volal sa Sibu. Preto sa mnohí dnes domnievajú, že tu spomínaný Su je totožný s týmto Sibum; nie je teda kráľom Egypta (hebr. Misraim), ale vojvodcom severoarabskej krajiny Musri.
2Kr 17,6 - Pád Samárie spadá do roku, v ktorom zomrel Salmanassar (722). Z nápisov jeho nástupcu Sargona II. (722–705) však vieme, že Samáriu dobyl až tento kráľ. Asýrsky kráľ, ktorý sa v tomto verši spomína, už nie je Salmanassar V., ale Sargon II. – Hala bol akýsi kraj v Mezopotámii. Mimobiblické pramene ho volajú Halahhu. Rieka Habor ústí do Eufratu pri Karkemiši. Pri tejto rieke ležala krajina Gozan. Podnes je tam miesto, ktoré sa volá Kaušan.
2Kr 17,9 - Z veží strážili stáda (Gn 35,21) a vinice (Iz 5,2). Okolo nich sa tvorili malé osady. Celý výraz rozumej: "od najmenšej osady až po najväčšie mestá".
2Kr 17,16 - Pozri 1 Kr 14,24; 15,12; 22,47. – "Nebeské vojsko" sú nebeské telesá. Izraelitom sa tu prvý raz vyčituje, že sa klaňali hviezdam.
2Kr 17,17 - Pozri pozn. k 16,3.
2Kr 17,23 - Až po dnešný deň – porov. pozn. 14,7.
2Kr 17,24 - Kuta bolo mesto boha Nergala. Ležalo asi tam, kde je dnešný Tel Ibrahim, severovýchodne od Babylonu. Neskoršie volali Židia Samaritánov Kutejcami (Jozef Flávius, Starožitnosti 13, 9,1), z čoho možno usudzovať, že títo tvorili väčšinu medzi novoosadníkmi bývalej severnej ríše. – Avu sa doteraz nepodarilo zistiť. Myslia na sýrske mesto, ktoré sa na amarnských tabuľkách volá "Ammia" a bolo na východ od Antiochie. – O Emate pozri 1 Kr 8,65. – Sefarvaim je buď Sipar (Sippar) severne od Babylonu, na ľavom brehu Eufratu (kde je dnes Abu Chabba), alebo niektoré sýrske mesto, azda mesto, ktoré klinopisné pamiatky volajú Šipri. Toto posledné je pravdepodobnejšie, pretože vo vv. 18,34 a 19,13 sa Sefarvaim spomína medzi sýrskymi mestami.
2Kr 17,30 - Sochotbenot je asi bohyňa, ktorú Babylonci volali Serbanitu a pokladali ju za manželku svojho hlavného boha Marduka. – Boh podsvetia Nergal bol miestnym bohom mesta Kuta. Ďalšie tu spomínané mená božstiev sú nám ináč neznáme. V menách oboch bohov Sefarvaimu sa skrýva asi Moloch, ktorému k úcte tiež pálili dietky (porov. pozn. k 16,3).