1. kniha kráľov

1 (BKR) Spříznil se pak Šalomoun s Faraonem králem Egyptským, nebo pojal dceru Faraonovu a uvedl ji do města Davidova, dokudž nedostavěl domu svého, a domu Hospodinova i zdi Jeruzalémské vůkol.
1 (ROH) A Šalamún sa spríbuznil s faraonom, kráľom Egypta, stanúc sa jeho zaťom, lebo si vzal dcéru faraonovu za ženu a doviedol ju do mesta Dávidovho, a býval tam, dokiaľ nedostavil svojho domu a domu Hospodinovho jako aj múru Jeruzalema dookola.
1 (B21) Šalomoun se spříznil s faraonem, vládcem Egypta. Vzal si totiž faraonovu dceru a přivedl si ji do Města Davidova. Tam bydlela, než dostavěl svůj palác, Hospodinův chrám a hradby okolo Jeruzaléma.

2 (BKR) Toliko lid obětoval na výsostech, proto že nebyl vystaven dům jménu Hospodinovu až do těch dnů.
2 (ROH) Iba ľud obetoval na výšinách preto, že ešte nebol vystavený dom menu Hospodinovmu až do tých dní.
2 (B21) Lid ovšem v té době obětoval na různých výšinách, neboť ještě nebyl postaven chrám jménu Hospodinovu.

3 (BKR) Nebo miloval Šalomoun Hospodina, chodě v přikázaních Davida otce svého, a toliko na těch výsostech obětoval a kadil.
3 (ROH) A Šalamún miloval Hospodina chodiac v ustanoveniach Dávida svojho otca, len že tiež obetoval a kadil na výšinách.
3 (B21) Šalomoun miloval Hospodina a řídil se vším, co mu přikázal jeho otec David, až na to, že obětoval a pálil kadidlo na výšinách.

4 (BKR) Protož šel král do Gabaon, aby tam obětoval; ta výsost zajisté byla největší. Tisíc obětí zápalných obětoval Šalomoun na tom oltáři.
4 (ROH) A kráľ odišiel do Gibeona, aby tam obetoval, lebo to bola najväčšia výšina. Tisíc zápalných obetí obetoval Šalamún na tom oltári.
4 (B21) Král chodil obětovat na výšinu v Gibeonu, která z nich byla nejvýznamnější. Na tamním oltáři Šalomoun obětoval na tisíc zápalných obětí.

5 (BKR) Ukázal se pak Hospodin v Gabaon Šalomounovi ve snách noci té, a řekl Bůh: Žádej začkoli, a dám tobě.
5 (ROH) V Gibeone sa ukázal Hospodin Šalamúnovi vo sne vnoci, a Bôh riekol: Žiadaj si, čo ti mám dať.
5 (B21) Jednou v noci se Šalomounovi v Gibeonu zjevil Hospodin. "Žádej mě o cokoli a dám ti to," řekl mu Bůh ve snu.

6 (BKR) I řekl Šalomoun: Ty jsi učinil s služebníkem svým Davidem, otcem mým, milosrdenství veliké, když chodil před tebou v pravdě a v spravedlnosti, a v upřímnosti srdce stál při tobě. Ovšem zachoval jsi jemu zvláštní toto milosrdenství, že jsi dal jemu syna, kterýž by seděl na stolici jeho, jakž se to dnes vidí.
6 (ROH) A Šalamún povedal: Ty si učinil svojmu služobníkovi Dávidovi, môjmu otcovi, veľkú milosť, tak ako chodil pred tvojou tvárou v pravde a spravedlivosti a v úprimnosti srdca s tebou, a zachoval si mu túto veľkú milosť, že si mu dal syna, ktorý by sedel na jeho tróne, jako je tomu dnes.
6 (B21) Šalomoun odpověděl: "Prokázal jsi mému otci Davidovi velikou přízeň, neboť žil před tebou věrně a spravedlivě a s upřímným srdcem stál při tobě. Tuto velikou přízeň jsi mu zachoval, když jsi dal, aby jeho syn seděl na jeho trůnu, jak tomu dnes je.

7 (BKR) Ačkoli pak nyní, ó Hospodine Bože můj, ty jsi ustanovil služebníka svého králem místo Davida otce mého, já však jsa velmi mladý, neumím vycházeti ani vcházeti.
7 (ROH) A teraz, Hospodine, môj Bože, ty si učinil svojho služobníka kráľom namiesto Dávida, môjho otca, no, a ja som len malé dieťa, neviem ani vyjsť ani vojsť, čo a jako robiť.
7 (B21) Hospodine, Bože můj, ty jsi učinil svého služebníka králem po mém otci Davidovi. Já jsem ale velmi mladý a nezkušený ve vedení.

8 (BKR) Služebník, pravím, tvůj jest u prostřed lidu tvého, kterýž jsi vyvolil, lidu velikého, kterýž nemůže ani sečten ani sepsán býti pro množství.
8 (ROH) A tvoj služobník je prostred tvojho ľudu, ktorý si si vyvolil, prostred veľkého ľudu, ktorý nie je možné ani spočítať ani popísať pre množstvo;
8 (B21) Tvůj služebník je přitom obklopen tvým vyvoleným lidem, lidem tak velikým, že ho nelze sepsat ani spočítat.

9 (BKR) Dejž tedy služebníku svému srdce rozumné, aby soudil lid tvůj, a aby rozeznal mezi dobrým a zlým; nebo kdo bude moci souditi tento lid tvůj tak mnohý?
9 (ROH) daj tedy svojmu služobníkovi poslušné srdce rozumné, aby súdil tvoj ľud a aby vedel rozoznať medzi dobrým a zlým; lebo kto bude môcť súdiť tento tvoj ľud tak mnohý?!
9 (B21) Dej tedy svému služebníku chápavé srdce, aby dokázal soudit tvůj lid a rozlišovat dobro od zla. Kdo by jinak mohl soudit tento tvůj nesmírný lid?"

10 (BKR) I líbilo se to Hospodinu, že žádal Šalomoun za tu věc.
10 (ROH) A ľúbilo sa to Pánovi, že Šalamún žiadal tú vec.
10 (B21) Hospodinu se líbilo, že Šalomoun žádal právě o to.

11 (BKR) A řekl jemu Bůh: Proto že jsi žádal věci takové, a neprosils sobě za dlouhý věk, aniž jsi žádal sobě bohatství, aniž jsi žádal bezživotí nepřátel svých, ale žádal jsi sobě rozumnosti, abys slýchati uměl rozepře,
11 (ROH) A Bôh mu povedal: Preto, že si žiadal tú vec a nežiadal si si dlhého života ani si si nežiadal bohatstva ani si nežiadal duše svojich nepriateľov, ale že si si žiadal rozum vypočuť súd,
11 (B21) Bůh mu řekl: "Protože jsi žádal právě o to - nežádal jsi dlouhý život, nežádal jsi bohatství, nežádal jsi ani smrt svých nepřátel, ale žádal jsi rozum schopný soudu -

12 (BKR) Aj, učinil jsem vedlé řeči tvé, aj, dalť jsem srdce moudré a rozumné, tak že rovného tobě nebylo před tebou, ani po tobě aby nepovstal rovný tobě.
12 (ROH) nuž hľa, učinil som podľa tvojho slova. Hľa, dal som ti múdre srdce a rozumné, takže nebolo tebe rovného pred tebou a ani po tebe nepovstane rovný tebe.
12 (B21) proto udělám, co jsi řekl. Dám ti moudré a rozumné srdce, takže ti nebude rovného v minulosti ani v budoucnu.

13 (BKR) K tomu i to, začež jsi nežádal, dal jsem tobě, totiž bohatství a slávu, tak aby nebylo rovného tobě žádného mezi králi po všecky dny tvé.
13 (ROH) Ale i to, čoho si nežiadal, som ti dal, i bohatstvo i slávu, takže nebude nikoho tebe rovného medzi kráľmi po všetky tvoje dni.
13 (B21) K tomu ti přidám i to, oč jsi nežádal: bohatství a slávu, takže ti po všechny tvé dny nebude mezi králi rovného.

14 (BKR) Přes to jestliže choditi budeš po cestách mých, ostříhaje ustanovení mých a přikázaní mých, jako chodil David otec tvůj, prodlím i dnů tvých.
14 (ROH) A keď budeš chodiť po mojich cestách ostríhajúc moje ustanovenia a moje prikázania, ako chodil Dávid, tvoj otec, predĺžim aj dni tvojeho života.
14 (B21) A budeš-li chodit po mých cestách a dbát na mé zákony a nařízení, jako to dělal tvůj otec David, dám ti dlouhý život."

15 (BKR) A když procítil Šalomoun, a aj, byl sen. I přišel do Jeruzaléma a stál před truhlou smlouvy Hospodinovy, a obětoval oběti zápalné a oběti pokojné; udělal také hody všechněm služebníkům svým.
15 (ROH) A keď sa prebudil Šalamún, hľa, bol to sen. A prijdúc do Jeruzalema postavil sa pred truhlu smluvy Pánovej a obetoval zápalné obeti a učinil pokojné obeti a pripravil hostinu všetkým svojim služobníkom.
15 (B21) Šalomoun se pak probudil a hle - byl to sen. Přišel tedy do Jeruzaléma a postavil se před Truhlu Panovníkovy smlouvy. Obětoval zápalné a pokojné oběti a všem svým dvořanům vystrojil hostinu.

16 (BKR) Tedy přišly dvě ženy hokyně k králi, a stály před ním.
16 (ROH) Vtedy prišly dve ženy - smilnice ku kráľovi a postavily sa pred ním.
16 (B21) Jednou přišly ke králi dvě nevěstky a postavily se před ním.

17 (BKR) I řekla jedna z těch žen: Prosím, pane můj, já a žena tato bydlíme v jednom domě. I porodila jsem u ní v témž domě.
17 (ROH) Jedna zo žien povedala: Prosím, môj pane, ja a táto žena bývame v jednom dome, a porodila som u nej v tom dome.
17 (B21) "Prosím, pane můj!" promluvila jedna z nich. "Já a tahle žena bydlíme v jednom domě. A když jsme byly spolu doma, porodila jsem.

18 (BKR) Potom stalo se dne třetího po porodu mém, že porodila také žena tato, a byly jsme spolu. Nebylo žádného cizího s námi v domě, kromě nás dvou v témž domě.
18 (ROH) A stalo sa tretieho dňa po mojom pôrode, že porodila i táto žena, a boly sme spolu, nebolo nikoho cudzieho s nami v dome; len my dve samotné sme boly v dome.
18 (B21) Tři dny po mně pak porodila i ona. Byly jsme doma jen my dvě, kromě nás tam nebyl nikdo cizí.

19 (BKR) Umřel pak syn ženy této v noci, nebo spěci, udávila ho.
19 (ROH) A syn tejto ženy zomrel vnoci, pretože naľahla na neho.
19 (B21) V noci ale syn téhle ženy umřel, protože ho zalehla.

20 (BKR) A vstavši o půl noci, vzala syna mého ode mne, když spala služebnice tvá, a položila jej v lůnu svém, a syna svého mrtvého položila do lůna mého.
20 (ROH) Potom vstala o polnoci a vzala môjho syna od môjho boku, keď spala tvoja služobnica, a uložila ho do svojho lona, a svojho mŕtveho syna uložila do môjho lona.
20 (B21) A tak ještě tu noc vstala a vzala mi mého syna, když tvá služebnice spala. Vzala si ho do náručí a toho svého mrtvého syna dala do náručí mně.

21 (BKR) Ale když jsem vstala ráno, abych přikojila syna svého, a aj, mrtvý. Na kteréhož když jsem ráno pilněji pohleděla, a aj, nebyl syn můj, kteréhož jsem porodila.
21 (ROH) A keď som vstala ráno, aby som nakojila svojho syna, hľa, bol mŕtvy. Ale ráno, keď som pozorne hľadela na neho, hľa, nebol to môj syn, ktorého som porodila.
21 (B21) Nad ránem vstanu, že svého syna nakojím - a on je mrtvý! Pak jsem se ale na něj podívala v ranním světle a vidím - to není můj syn; tohohle jsem neporodila!"

22 (BKR) I řekla žena druhá: Není tak, ale syn můj jest ten živý, a ten mrtvý jest syn tvůj. Ona pak řekla: Nikoli, ale syn tvůj jest ten mrtvý, a syn můj jest ten živý. A tak se hádaly před králem.
22 (ROH) Avšak tá druhá žena povedala: Nie, ale môj syn je ten živý, a tvoj syn je ten mŕtvy. A zase táto hovorila: Nie, ale tvoj syn je ten mŕtvy, a môj syn je ten živý. A tak hovorily a hovorily pred kráľom.
22 (B21) Ta druhá žena ale tvrdila: "Ne, ne! Ten živý syn je můj a ten mrtvý tvůj!" "Ne, ne," bránila se ta první. "Ten mrtvý je tvůj a ten živý můj!" Tak se před králem hádaly.

23 (BKR) I řekl král: Tato praví: Ten živý jest syn můj, a syn tvůj jest ten mrtvý. Tato zase praví: Neníť tak, ale syn tvůj jest ten mrtvý, a syn můj jest ten živý.
23 (ROH) A kráľ povedal: Táto hovorí: Ten živý je môj syn, a tvoj syn je ten mŕtvy, a tamtá hovorí: Nie, ale tvoj syn je ten mŕtvy, a môj syn je ten živý.
23 (B21) Král je přerušil: "Takže jedna tvrdí: ‚Ten živý syn je můj a ten mrtvý tvůj,' a druhá tvrdí: ‚Ne, ne, ten mrtvý je tvůj a ten živý můj.'"

24 (BKR) Protož řekl král: Přineste mi meč. I přinesli meč před krále.
24 (ROH) Vtedy povedal kráľ: Podajte mi meč! A doniesli meč pred kráľa.
24 (B21) Tehdy král rozkázal: "Přineste mi meč." Přinesli mu tedy meč.

25 (BKR) Tedy řekl král: Rozetněte to dítě živé na dvé, a dejte jednu polovici jedné, a polovici druhou druhé.
25 (ROH) A kráľ povedal: Rozotnite to živé dieťa na dvoje a dajte polovicu jednej a polovicu druhej.
25 (B21) "Rozsekněte to živé dítě vedví," řekl král. "Polovinu dejte jedné a polovinu druhé."

26 (BKR) Ale žena, jejíž syn byl ten, kterýž živ zůstal, mluvila králi, (nebo pohnula se střeva její nad synem jejím), a řekla: Prosím, pane můj, dejte jí nemluvňátko to živé, a nikoli nezabijejte ho. Druhá pak řekla: Nechť není ani mně ani tobě, rozetněte.
26 (ROH) Ale žena, ktorej syn bol ten živý, povedala kráľovi, lebo sa vzrušily jej vnútornosti nad jej synom, a tedy riekla: Prosím, môj pane, dajte jej to živé dieťa, a len ho nezabite! Ale tamtá hovorila: Nech nemám ani ja ani ty, rozotnite!
26 (B21) Vtom ale žena, které patřil ten živý syn, zvolala ke králi: "Prosím, pane můj! Dejte jí to živé dítě! Jen ho nezabíjejte!" Srdce se jí totiž sevřelo soucitem nad jejím synem. Ta druhá ale řekla: "Nebude moje ani tvoje. Sekejte!"

27 (BKR) K čemuž odpovídaje král, řekl: Dejtež této dítě to živé, a nikoli nezabijejte ho, onať jest matka jeho.
27 (ROH) Vtedy odpovedal kráľ a riekol: Dajte je to živé dieťa a nezabite ho, ona je jeho matka.
27 (B21) Král tehdy rozhodl: "Nezabíjejte ho! Dejte to živé dítě té první ženě - to je jeho matka."

28 (BKR) Tedy uslyšavše všickni Izraelští soud tento, kterýž vynesl král, báli se krále; nebo viděli, že moudrost Boží jest v srdci jeho k vykonávání soudu.
28 (ROH) A celý Izrael počul súd, ktorý rozsúdil kráľ, a báli sa kráľa, lebo videli, že múdrosť Božia je v jeho srdci činiť súd.
28 (B21) Když se v celém Izraeli doslechli o rozsudku, který král vynesl, pojala je před králem bázeň. Viděli totiž, že má v sobě Boží moudrost, aby vynášel soud.