1. kniha kráľov

1 (BKR) Stalo se pak po těch věcech, měl Nábot Jezreelský vinici, kteráž byla v Jezreel podlé paláce Achaba krále Samařského.
1 (ROH) A po tých udalostiach stalo sa toto. Nábot Jizreelský mal vinicu, ktorá bola v Jizreele vedľa paláca Achaba, kráľa Samárie.
1 (B21) Později došlo k následující události: Palác samařského krále Achaba v Jizreelu sousedil s vinicí jistého Nábota Jizreelského.

2 (BKR) I mluvil Achab k Nábotovi, řka: Dej mi vinici svou, ať ji mám místo zahrady k zelinám, poněvadž jest blízko podlé domu mého, a dámť za ni vinici lepší, než ta jest, aneb jestližeť se vidí, dámť stříbra cenu její.
2 (ROH) A Achab hovoril Nábotovi a riekol: Daj mi svoju vinicu a bude mi zahradou na zeleniny, lebo je blízko vedľa môjho domu, a dám ti za ňu lepšiu vinicu, ako je tá. Alebo ak sa ti ľúbi, dám ti za ňu peňazí, koľko je hodna.
2 (B21) Achab Nábota přemlouval: "Dej mi tu svou vinici. Udělám si z ní zelinářskou zahradu - vždyť sousedí s mým palácem! Dám ti místo ní jinou vinici, lepší, anebo jestli chceš, zaplatím ti její cenu ve stříbře."

3 (BKR) Odpověděl Nábot Achabovi: Nedejž mi toho Hospodin, abych měl dáti dědictví otců mých tobě.
3 (ROH) Ale Nábot riekol Achabovi: Od toho nech ma zachová Hospodin, aby som dal tebe dedičstvo svojich otcov!
3 (B21) Nábot ale Achabovi odpověděl: "Hospodin mě chraň! Nemůžu ti dát své otcovské dědictví."

4 (BKR) Tedy přišel Achab do domu svého, smutný jsa a hněvaje se pro řeč, kterouž mluvil jemu Nábot Jezreelský, řka: Nedám tobě dědictví otců svých. I lehl na lůžko své, a odvrátiv tvář svou, ani chleba nejedl.
4 (ROH) Vtedy prišiel Achab do svojho domu, namrzený a nahnevaný pre slovo, ktoré mu hovoril Nábot Jizreelský, vraj nedám ti dedičstva svojich otcov. A ľahnúc si na svoju posteľ odvrátil svoju tvár a nejedol chleba.
4 (B21) Achab se vrátil domů mrzutý a nevrlý, protože mu Nábot Jizreelský řekl: "Své otcovské dědictví ti nedám!" Lehl si do postele, otočil se ke zdi a nechtěl ani jíst.

5 (BKR) V tom přišedši k němu Jezábel žena jeho, řekla jemu: Proč tak smutný jest duch tvůj, že ani nejíš chleba?
5 (ROH) V tom prišla k nemu Jezábeľ, jeho žena, a hovorila mu: Prečo je tvoj duch namrzený, a neješ chleba?
5 (B21) Když za ním přišla za ním jeho žena Jezábel, ptala se ho: "Co že jsi tak mrzutý? Ani jsi nic nesnědl."

6 (BKR) Kterýž odpověděl jí: Proto že jsem mluvil s Nábotem Jezreelským, a řekl jsem jemu: Dej mi vinici svou za peníze, aneb jestliže raději chceš, dámť jinou vinici za ni. On pak odpověděl: Nedám tobě své vinice.
6 (ROH) A hovoril jej a povedal: Preto, lebo som hovoril Nábotovi Jizreelskému a povedal som mu: Daj mi svoju vinicu za peniaze, alebo ak sa ti ľúbi, dám ti za ňu inú vinicu. Ale on odpovedal: Nedám ti svojej vinice.
6 (B21) Vyprávěl jí tedy: "Ale, mluvil jsem s Nábotem Jizreelským. Říkám mu: ‚Prodej mi svou vinici za stříbro, anebo jestli chceš, dám ti za ni jinou.' Jenže on na to: ‚Tu vinici ti nedám!'"

7 (BKR) I řekla mu Jezábel žena jeho: Takliž bys ty nyní spravoval království Izraelské? Vstaň, pojez chleba a buď dobré mysli, já tobě dám vinici Nábota Jezreelského.
7 (ROH) Na to mu riekla Jezábeľ, jeho žena: A ty teraz vykonávaš kráľovskú moc nad Izraelom? Vstaň pojedz chlieb a buď dobrej vôle. Ja ti dám vinicu Nábota Jizreelského.
7 (B21) Jeho žena Jezábel mu řekla: "No tak, jsi přece král Izraele. Vstaň, něco sněz a rozvesel se. Já ti tu vinici Nábota Jizreelského obstarám."

8 (BKR) Zatím napsala list jménem Achabovým, kterýž zapečetila jeho pečetí, a poslala ten list k starším a předním města jeho, spoluobyvatelům Nábotovým.
8 (ROH) A napísala list v mene Achabovom a zapečatila jeho pečaťou a poslala list starším a popredným, ktorí boli v jeho meste, a ktorí bývali s Nábotom.
8 (B21) Potom napsala dopisy Achabovým jménem, zapečetila jeho pečetí a rozeslala je stařešinům a urozeným mužům ve městě, kde Nábot bydlel.

9 (BKR) Napsala pak v tom listu takto: Vyhlaste půst, a posaďte Nábota mezi předními z lidu,
9 (ROH) A v liste napísala nasledovne: Vyhláste pôst a posaďte Nábota na prvé miesto ľudu.
9 (B21) V těch dopisech psala: "Vyhlaste půst a posaďte Nábota do čela lidu.

10 (BKR) A postavte dva muže nešlechetné proti němu, kteříž by svědčili na něj, řkouce: Zlořečil jsi Bohu a králi. Potom vyveďte ho a ukamenujte jej, ať umře.
10 (ROH) A posaďte dvoch mužov, synov beliála, naproti nemu, ktorí budú svedčiť na neho povediac: Zlorečil si Bohu i kráľovi. Potom ho vyveďte a ukameňujte, aby zomrel.
10 (B21) Naproti němu posaďte nějaké dva ničemy, ať dosvědčí, že zlořečil Bohu i králi. Pak ho vyveďte a ukamenujte k smrti."

11 (BKR) Učinili tedy muži města toho, starší a přední, kteříž bydlili v městě jeho, jakž rozkázala jim Jezábel, tak jakž psáno bylo v listu, kterýž jim byla poslala.
11 (ROH) A mužovia jeho mesta, starší a poprední, ktorí bývali v jeho meste, urobili tak, ako im rozkázala Jezábeľ, ako bolo napísané v liste, ktorý im poslala.
11 (B21) Stařešinové a urození muži z města, kde Nábot bydlel, tedy udělali, co jim Jezábel nařídila v dopisech, které jim poslala.

12 (BKR) Vyhlásili půst, a posadili Nábota mezi předními z lidu.
12 (ROH) Vyhlásili pôst a posadili Nábota na predné miesto ľudu.
12 (B21) Vyhlásili půst a posadili Nábota do čela lidu.

13 (BKR) Potom přišli ti dva muži nešlechetní, a posadivše se naproti němu, svědčili proti němu muži ti nešlechetní, proti Nábotovi před lidem, řkouce: Zlořečil Nábot Bohu a králi. I vyvedli ho za město a kamenovali jej, až umřel.
13 (ROH) Potom prišli dvaja mužovia, synovia beliála, a posadili sa naproti nemu. A tí mužovia beliála svedčili na neho, na Nábota, pred ľudom a riekli: Nábot zlorečil Bohu i kráľovi! A vyviedli ho von za mesto a uhádzali ho kamením, až i zomrel.
13 (B21) Pak přišli dva ničemové, posadili se naproti němu a veřejně Nábota obvinili: "Nábot zlořečil Bohu i králi!" Vyvedli ho tedy za město a ukamenovali k smrti.

14 (BKR) A poslali k Jezábel, řkouce: Ukamenovánť jest Nábot a umřel.
14 (ROH) Potom poslali k Jezábeli zprávu: Nábot je ukameňovaný a zomrel.
14 (B21) Potom poslali Jezábel zprávu: "Nábot byl ukamenován a je mrtev."

15 (BKR) I stalo se, jakž uslyšela Jezábel, že by ukamenován byl Nábot, a že by umřel, řekla Achabovi: Vstaň, vládni vinicí Nábota Jezreelského, kteréžť nechtěl dáti za peníze; neboť není živ Nábot, ale umřel.
15 (ROH) A stalo sa, keď počula Jezábeľ, že je Nábot ukameňovaný a že zomrel, že povedala Jezábeľ Achabovi: Vstaň, vezmi do vlastníctva vinicu Nábota Jizreelského, ktorú ti nechcel dať za peniaze, lebo Nábot už nežije, ale zomrel.
15 (B21) Jakmile Jezábel slyšela, že Nábot byl ukamenován a je mrtev, řekla Achabovi: "Vstávej. Tu vinici Nábota Jizreelského, kterou ti odmítal prodat, už můžeš zabrat. Nábot není naživu, zemřel."

16 (BKR) A tak uslyšev Achab, že by umřel Nábot, vstal, aby šel do vinice Nábota Jezreelského, a aby ji ujal.
16 (ROH) A keď počul Achab, že zomrel Nábot, vstal Achab, aby odišiel dolu do vinice Nábota Jizreelského, aby ju prevzal do vlastníctva.
16 (B21) Když Achab uslyšel, že Nábot zemřel, vstal a šel tu vinici Nábota Jizreelského zabrat.

17 (BKR) Tedy stala se řeč Hospodinova k Eliášovi Tesbitskému, řkoucí:
17 (ROH) Vtedy stalo sa slovo Hospodinovo k Eliášovi Tišbänskému povediac:
17 (B21) Eliáš Tišbejský tehdy dostal slovo Hospodinovo:

18 (BKR) Vstana, vyjdi vstříc Achabovi králi Izraelskému, kterýž bydlí v Samaří, a hle, jest na vinici Nábotově, do níž všel, aby ji ujal.
18 (ROH) Vstaň, idi dolu vústrety Achabovi, izraelskému kráľovi, ktorý býva v Samárii, hľa, je vo vinici Nábotovej, do ktorej sišiel, aby ju prevzal do vlastníctva.
18 (B21) "Vstaň, jdi do Samaří vstříc izraelskému králi Achabovi. Hle, je na vinici, kterou přišel zabrat.

19 (BKR) A mluviti budeš k němu těmito slovy: Takto praví Hospodin: Zdaliž jsi nezabil, ano sobě i nepřivlastnil? Mluv tedy k němu, řka: Takto praví Hospodin: Proto že lízali psi krev Nábotovu, i tvou krev také lízati budou.
19 (ROH) A budeš mu hovoriť a povieš: Takto hovorí Hospodin: Zavraždil si? A či vezmeš aj do vlastníctva? A ešte mu budeš hovoriť a povieš: Takto hovorí Hospodin: Na mieste, na ktorom psi lízali krv Nábotovu psi budú lízať i tvoju krv.
19 (B21) Řekni mu: ‚Toto praví Hospodin: Vraždil jsi a teď ještě zabíráš?' A dodej: ‚Toto praví Hospodin: Tam, kde psi chlemtali krev Nábotovu, budou chlemtat i tvou.'"

20 (BKR) I řekl Achab Eliášovi: Což jsi mne našel, nepříteli můj? Kterýž odpověděl: Našel, nebo jsi prodal se, abys činil to, což zlého jest před oblíčejem Hospodinovým.
20 (ROH) Na to povedal Achab Eliášovi: Či si ma našiel, môj nepriateľu? A riekol: Našiel, pretože si sa predal robiť to, čo je zlé v očiach Hospodinových.
20 (B21) "Tak jsi mě našel, můj nepříteli?" oslovil Achab Eliáše. "Ano," odpověděl, "protože ses zaprodal, abys páchal, co je v Hospodinových očích zlé.

21 (BKR) Aj, já uvedu na tebe zlé, a odejmu potomky tvé, a vypléním z domu Achabova močícího na stěnu, i zajatého i zanechaného v Izraeli.
21 (ROH) Hľa, uvediem na teba zlé a odpracem po tebe a vyplienim Achabovi močiaceho na stenu, a to zavretého i opusteného, v Izraelovi.
21 (B21) Vzkazuje ti: ‚Hle, uvedu na tebe zlé věci. Vymetu za tebou tak, že Achabovy potomky dočista vyhladím z Izraele - pána i kmána až do posledního pacholka!

22 (BKR) A učiním s domem tvým jako s domem Jeroboáma syna Nebatova, a jako s domem Bázy syna Achiášova, pro zdráždění, kterýmž jsi mne popudil, a že jsi k hřešení přivodil Izraele.
22 (ROH) A dám, aby bol tvoj dom ako dom Jeroboáma, syna Nebátovho a jako dom Bášu, syna Achiášovho, pre popudzovanie, ktorým si ma popudzoval, a spôsobil si to, aby hrešil Izrael.
22 (B21) Naložím s tvým domem jako s domem Jeroboáma, syna Nebatova, a jako s domem Baašy, syna Achiášova, protože jsi mě popouzel a svedl jsi Izrael k hříchu.'

23 (BKR) Ano i proti Jezábel mluvil Hospodin, řka: Psi žráti budou Jezábel mezi zdmi Jezreelskými.
23 (ROH) Aj o Jezábeli hovoril Hospodin a riekol: Psi budú žrať Jezábeľ medzi múrami Jizreela.
23 (B21) A ohledně Jezábel Hospodin praví: ‚Jezábel budou žrát psi z celého jizreelského okolí.'

24 (BKR) Toho, kdož umře z domu Achabova v městě, psi žráti budou, a kdož umře na poli, ptáci nebeští jísti budou.
24 (ROH) Toho, kto zomrie Achabovi v meste, budú žrať psi, a toho, kto zomrie na poli, budú žrať nebeskí vtáci.
24 (B21) Kdo Achabovi zemře ve městě, toho psi sežerou, kdo mu zemře venku na cestě, toho ptáci rozklovou!"

25 (BKR) Nebo nebylo podobného Achabovi, kterýž by se prodal, aby činil to, což zlého jest před oblíčejem Hospodinovým, proto že ho ponoukala Jezábel žena jeho.
25 (ROH) Len že nebolo takého jako Achab, ktorý sa predal robiť to, čo je zlé v očiach Hospodinových, ktorého zvádzala Jezábeľ, jeho žena.
25 (B21) (Vskutku nebyl nikdo jako Achab, kdo by se tak zaprodal, aby páchal, co je v Hospodinových očích zlé, jak ho k tomu ponoukala jeho žena Jezábel.

26 (BKR) Dopouštěl se zajisté věcí velmi ohavných, následuje modl vedlé všeho toho, čehož se dopouštěli Amorejští, kteréž vyplénil Hospodin od tváři synů Izraelských.
26 (ROH) A páchal veľkú ohavnosť chodiac za ukydanými bohy celkom tak, ako robili Amoreji, ktorých vyhnal Hospodin zpred tvári synov Izraelových.
26 (B21) Páchal hrozné ohavnosti. Následoval hnusné modly přesně tak, jako to dělali Emorejci, které Hospodin vyhnal před syny Izraele.)

27 (BKR) I stalo se, když uslyšel Achab slova tato, že roztrhl roucho své, a vzav žíni na tělo své, postil se a léhal na pytli, a chodil krotce.
27 (ROH) A stalo sa, keď počul Achab tie slová, že roztrhol svoje rúcho a vzal smútočnú vrecovinu na svoje telo a postil sa, líhal na vrecovine a chodil krotký.
27 (B21) Jakmile Achab uslyšel ta slova, roztrhl své roucho, vzal na sebe pytlovinu, postil se, spával v pytlovině a choval se pokorně.

28 (BKR) Tedy stala se řeč Hospodinova k Eliášovi Tesbitskému, řkoucí:
28 (ROH) Vtedy sa stalo slovo Hospodinovo k Eliášovi Tišbänskému povediac:
28 (B21) Eliáš Tišbejský tehdy dostal slovo Hospodinovo:

29 (BKR) Viděl-lis, jak se ponížil Achab před tváří mou? Poněvadž se tak ponížil před tváří mou, neuvedu toho zlého za dnů jeho, ale za dnů syna jeho uvedu to zlé na dům jeho.
29 (ROH) Či si videl, že sa ponížil Achab predo mnou? Pretože sa ponížil pred mojou tvárou, neuvediem toho zlého za jeho dní; za dní jeho syna uvediem to zlé na jeho dom.
29 (B21) "Vidíš, jak se přede mnou Achab pokořil? Protože se přede mnou tak pokořil, nepřivedu to neštěstí na jeho dům už za jeho dnů, ale až za dnů jeho syna."