1. kniha kráľov

Biblia - Sväté písmo

(B21 - Český - Bible 21)

1Kr 2, 1-46

1 Když se přiblížil čas Davidovy smrti, dal svému synu Šalomounovi tyto pokyny: 2 "Já odcházím jako všechno pozemské, ty ale jednej statečně a mužně 3 a zachovávej, co ti svěřil Hospodin, tvůj Bůh. Choď po jeho cestách, dodržuj jeho ustanovení, přikázání, pravidla i svědectví zapsaná v Mojžíšově zákoně, aby se ti dařilo vše, co podnikneš, všude, kam se obrátíš. 4 Potom Hospodin splní slovo, které mi dal: ‚Budou-li tví synové dbát na svou cestu a budou-li věrně, z celého srdce a ze vší duše žít přede mnou, pak na izraelském trůnu nikdy nebude chybět tvůj potomek.' 5 Víš také, co mi provedl Joáb, syn Ceruji - co provedl dvěma izraelským vojevůdcům - Abnerovi, synu Nerovu, a Amasovi, synu Jeterovu. Zavraždil je, prolil jejich krev jako ve válečné řeži, ačkoli byl mír. Prolitou krví potřísnil pás na svých bedrech i obuv na svých nohou. 6 Zachovej se tedy podle své moudrosti, ale nenech ho v šedinách pokojně ulehnout do hrobu. 7 Synům Barzilaje Gileádského ale prokaž přízeň - přijmi je mezi své spolustolovníky, neboť se ke mně zachovali jako přátelé, když jsem prchal před tvým bratrem Abšalomem. 8 Hle, máš u sebe také Šimeiho, syna Gerova, Benjamínce z Bachurim. Tenkrát, když jsem šel do Machanajim, zlořečil mi hroznými kletbami. Potom mi vyšel vstříc k Jordánu a já jsem mu přísahal při Hospodinu, že ho nezabiji. 9 Ty ho ale nenech bez trestu. Však jsi moudrý a budeš vědět, jak s ním máš naložit, abys jeho šediny poslal do hrobu v krvi." 10 Poté David ulehl ke svým předkům a byl pohřben ve Městě Davidově. 11 David kraloval nad Izraelem celkem čtyřicet let. Sedm let kraloval v Hebronu a třiatřicet let kraloval v Jeruzalémě. 12 Na trůn svého otce Davida usedl Šalomoun a vzal královskou vládu pevně do rukou. 13 Za Šalomounovou matkou Batšebou přišel Adoniáš, syn Chagity. "Přicházíš v pokoji?" otázala se ho. "Ano," odvětil. 14 "Rád bych s tebou promluvil." "Mluv," vybídla ho. 15 "Ty víš, že následnictví bylo na mně a celý Izrael očekával, že budu kralovat. To se ale změnilo a království z Hospodinovy vůle připadlo mému bratrovi. 16 Teď tedy mám k tobě jedinou prosbu, neodmítni mě." "Mluv," odpověděla. 17 "Požádej prosím krále Šalomouna - tebe přece neodmítne - ať mi dá za ženu Šunemitku Abišag." 18 "Dobrá," odpověděla Batšeba, "promluvím o tobě s králem." 19 Potom šla za králem Šalomounem, aby mu řekla o Adoniášovi. Král vstal a vykročil jí vstříc, poklonil se jí a posadil se na trůn. Také své matce dal král přistavit trůn a ona zasedla po jeho pravici. 20 "Chci tě požádat o jednu maličkost," řekla. "snad mě neodmítneš." "Žádej, matko, tebe neodmítnu," odpověděl král. 21 Tehdy řekla: "Mohl by tvůj bratr Adoniáš dostat za ženu Šunemitku Abišag?" 22 "Proč žádáš pro Adoniáše Šunemitku Abišag?" odpověděl jí král Šalomoun. "To už pro něj rovnou žádej království! Vždyť je to můj starší bratr a navíc má na své straně kněze Abiatara i Joába, syna Ceruji." 23 A král Šalomoun tehdy přísahal při Hospodinu: "Ať mě Bůh potrestá a ještě mi přidá, jestli Adoniáš za ta slova nezaplatí životem! 24 Jakože je živ Hospodin, který mě pevně usadil na trůnu mého otce Davida a který mi podle svého slova vybudoval dům - Adoniáš zemře ještě dnes!" 25 Král Šalomoun pak poslal Benajáše, syna Jojadova, a ten ho popravil. 26 Kněze Abiatara král vykázal do Anatotu. "Odejdi ke svým polím. Zasloužíš si smrt, ale dnes tě nenechám zemřít, protože jsi před mým otcem Davidem nosil Truhlu Panovníka Hospodina a snášel jsi všechna strádání mého otce." 27 Tak Šalomoun Abiatarovi odebral Hospodinovo kněžství, aby se naplnilo slovo, které Hospodin v Šílu promluvil o domu Elího. 28 Zpráva o tom se donesla i k Joábovi, který se také přiklonil k Adoniášovi (ačkoli k Abšalomovi se předtím nepřidal). Joáb proto utekl k Hospodinovu stánku a chytil se rohů oltáře. 29 Králi Šalomounovi bylo oznámeno, že Joáb utekl k Hospodinovu stánku a že je u oltáře. Šalomoun poslal Benajáše, syna Jojadova, se slovy: "Jdi ho zabít." 30 Benajáš přišel k Hospodinovu stánku a řekl Joábovi: "Král nařizuje: Vyjdi ven!" On ale odpověděl: "Ne. Raději umřu tady." Benajáš tedy vyřídil králi: "Joáb mi odpověděl tak a tak." 31 Král na to prohlásil: "Udělej, jak řekl - zabij ho. Pak ho pohřbíš a sejmeš tak ze mě i z domu mého otce krev, kterou Joáb bezdůvodně prolil. 32 Hospodin obrátí jeho krev na jeho hlavu, protože napadl dva muže spravedlivější a lepší, než je sám, a zavraždil je mečem. Můj otec David přece o vraždě izraelského vojevůdce Abnera, syna Nerova, ani o vraždě judského vojevůdce Amasy, syna Jeterova, nevěděl. 33 To krveprolití provždy padne na hlavu Joába a jeho potomků. Na Davida a jeho símě, na jeho dům i jeho trůn ať ale přijde Hospodinův pokoj až navěky." 34 Benajáš, syn Jojadův, tedy šel a popravil ho. Potom ho pohřbili u něj doma na venkově. 35 Král místo něj ustanovil vrchním velitelem Benajáše, syna Jojadova, a knězem namísto Abiatara ustanovil Sádoka. 36 Potom král poslal pro Šimeiho a řekl mu: "Postav si dům v Jeruzalémě a bydli v něm. Nebudeš ale odtud nikam odcházet. 37 Buď si jist, že v den, kdy bys přece jen odešel a překročil potok Kidron, jistě zemřeš. Tvá krev pak padne na tvou hlavu." 38 Šimei králi odpověděl: "Můj pán a král rozhodl dobře. Tvůj služebník udělá, jak jsi řekl." Šimei pak dlouho bydlel v Jeruzalémě. 39 Po třech letech utekli dva Šimeiho otroci ke gatskému králi Achišovi, synu Maaky. Šimei dostal zprávu: "Víš, že tví otroci jsou v Gatu?" 40 A tak vstal, osedlal osla a vydal se do Gatu k Achišovi hledat své otroky. Když odcházel z Gatu, vedl si otroky s sebou. 41 Když se Šalomoun dozvěděl, že Šimei odešel z Jeruzaléma do Gatu a zase se vrátil, 42 dal si ho zavolat a řekl mu: "Nezapřísahal jsem tě při Hospodinu? Nevaroval jsem tě: ‚Buď si jist, že v den, kdy odejdeš a někam se vydáš, jistě zemřeš'? Ještě jsi mi na to řekl: ‚Rozhodl jsi dobře. Poslechnu.' 43 Proč jsi tedy nedodržel Hospodinovu přísahu ani můj příkaz?" 44 Král tehdy Šimeimu řekl: "Sám v srdci dobře víš, jak zle jsi mému otci Davidovi ublížil. Hospodin tvé zlo obrátil na tvou hlavu! 45 Král Šalomoun ale bude požehnaný a trůn Davidův bude před Hospodinem pevný navěky." 46 Potom král přikázal Benajášovi, synu Jojadovu, a ten šel a popravil ho. A tak vzal Šalomoun královskou vládu pevně do rukou.

Verš 3

a zachovávej, co ti svěřil Hospodin, tvůj Bůh. Choď po jeho cestách, dodržuj jeho ustanovení, přikázání, pravidla i svědectví zapsaná v Mojžíšově zákoně, aby se ti dařilo vše, co podnikneš, všude, kam se obrátíš.

Dt 17:18 - Až dosedne na svůj královský trůn, ať si nechá od levitských kněží pořídit opis tohoto Zákona.

Dt 29:9 - Vy všichni dnes stojíte před Hospodinem, svým Bohem - vaši kmenoví náčelníci, vaši stařešinové a správcové, všichni izraelští muži,

Joz 1:7 - Jen buď silný a velmi statečný, abys pečlivě dodržoval celý Zákon, který ti přikázal můj služebník Mojžíš. Neuchyluj se od něj napravo ani nalevo, a bude se ti dařit, kamkoli půjdeš.

Verš 4

Potom Hospodin splní slovo, které mi dal: ‚Budou-li tví synové dbát na svou cestu a budou-li věrně, z celého srdce a ze vší duše žít přede mnou, pak na izraelském trůnu nikdy nebude chybět tvůj potomek.'

2Sam 7:12 - Až se naplní tvé dny a ulehneš ke svým předkům, pozdvihnu tvého potomka, jenž vzejde z tvých beder, a jeho království upevním.

Ž 132:12 - Když tvoji synové mou smlouvu zachovají a má svědectví, jimž je vyučím, i jejich synové na věky věků dosednou na tvůj trůn."

Verš 5

Víš také, co mi provedl Joáb, syn Ceruji - co provedl dvěma izraelským vojevůdcům - Abnerovi, synu Nerovu, a Amasovi, synu Jeterovu. Zavraždil je, prolil jejich krev jako ve válečné řeži, ačkoli byl mír. Prolitou krví potřísnil pás na svých bedrech i obuv na svých nohou.

2Sam 3:27 - Když byl Abner zpátky v Hebronu, Joáb si ho vzal stranou dovnitř městské brány, aby si s ním promluvil o samotě. Tam ho ale ranou do břicha zabil, aby pomstil krev svého bratra Asaela.

2Sam 20:10 - Amasa přitom už nesledoval meč v Joábově druhé ruce. Joáb ho jím bodl do břicha, až mu vyhřezly vnitřnosti na zem. Nebylo třeba další rány, aby zemřel. Joáb se potom se svým bratrem Abišajem pustil za Šebou, synem Bichriho.

Verš 7

Synům Barzilaje Gileádského ale prokaž přízeň - přijmi je mezi své spolustolovníky, neboť se ke mně zachovali jako přátelé, když jsem prchal před tvým bratrem Abšalomem.

2Sam 17:27 - Když David dorazil do Machanajim, Šobi, syn Nachaše z Raby Amonců, spolu s Machirem, synem Amiela z Lo-debaru, a s Barzilajem Gileádským z Rogelim

2Sam 19:31 - "Ať si klidně vezme všechno," řekl na to Mefibošet, "hlavně že se pan král v pořádku vrátil domů!"

Verš 8

Hle, máš u sebe také Šimeiho, syna Gerova, Benjamínce z Bachurim. Tenkrát, když jsem šel do Machanajim, zlořečil mi hroznými kletbami. Potom mi vyšel vstříc k Jordánu a já jsem mu přísahal při Hospodinu, že ho nezabiji.

2Sam 16:5 - Když se potom král David blížil k Bachurim, hle - vyšel odtud nějaký muž rodem ze Saulova domu. Jmenoval se Šimei, syn Gerův, a jak šel, zlořečil

2Sam 19:19 - že se budou brodit tam a zpět, aby přepravili královský dvůr a splnili každé královo přání. Když už měl král překročit Jordán, Gerův syn Šimei padl před králem k zemi

Verš 44

Král tehdy Šimeimu řekl: "Sám v srdci dobře víš, jak zle jsi mému otci Davidovi ublížil. Hospodin tvé zlo obrátil na tvou hlavu!

2Sam 16:5 - Když se potom král David blížil k Bachurim, hle - vyšel odtud nějaký muž rodem ze Saulova domu. Jmenoval se Šimei, syn Gerův, a jak šel, zlořečil

Verš 10

Poté David ulehl ke svým předkům a byl pohřben ve Městě Davidově.

Sk 2:29 - Bratři, o praotci Davidovi vám mohu směle říci, že zemřel a byl pochován - jeho hrob tu máme dodneška!

Sk 13:36 - David ve svém pokolení zajisté posloužil Boží vůli. Když však zesnul a byl připojen ke svým otcům, podlehl rozkladu.

Verš 11

David kraloval nad Izraelem celkem čtyřicet let. Sedm let kraloval v Hebronu a třiatřicet let kraloval v Jeruzalémě.

1Krn 29:27 - jeho vláda nad Izraelem trvala čtyřicet let. Sedm let kraloval v Hebronu a třiatřicet let v Jeruzalémě.

Verš 12

Na trůn svého otce Davida usedl Šalomoun a vzal královskou vládu pevně do rukou.

1Krn 29:23 - Tak Šalomoun dosedl na Hospodinův královský trůn namísto svého otce Davida. Vše se mu dařilo a celý Izrael ho poslouchal.

2Krn 1:1 - Davidův syn Šalomoun se pevně chopil královské vlády. Hospodin, jeho Bůh, byl s ním a obdařil ho velkolepou mocí.

Verš 46

Potom král přikázal Benajášovi, synu Jojadovu, a ten šel a popravil ho. A tak vzal Šalomoun královskou vládu pevně do rukou.

2Krn 1:1 - Davidův syn Šalomoun se pevně chopil královské vlády. Hospodin, jeho Bůh, byl s ním a obdařil ho velkolepou mocí.

Verš 15

"Ty víš, že následnictví bylo na mně a celý Izrael očekával, že budu kralovat. To se ale změnilo a království z Hospodinovy vůle připadlo mému bratrovi.

1Krn 22:9 - Narodí se ti ale syn a ten bude mužem pokoje, neboť mu dám zakusit pokoj ode všech nepřátel kolem dokola. Bude se jmenovat Šalomoun, Pokojný, neboť za jeho dnů dám Izraeli pokoj a mír.

1Krn 28:5 - Ze všech mých synů - a Hospodin mi jich dal mnoho - pak vyvolil mého syna Šalomouna, aby usedl na trůn Hospodinova království nad Izraelem.

Verš 35

Král místo něj ustanovil vrchním velitelem Benajáše, syna Jojadova, a knězem namísto Abiatara ustanovil Sádoka.

1Sam 2:35 - Já si pak vzbudím věrného kněze, který bude jednat podle mého srdce a podle mé duše. Jemu zbuduji trvalý dům a zůstane ve službě před mým pomazaným navždycky.

Verš 24

Jakože je živ Hospodin, který mě pevně usadil na trůnu mého otce Davida a který mi podle svého slova vybudoval dům - Adoniáš zemře ještě dnes!"

2Sam 7:12 - Až se naplní tvé dny a ulehneš ke svým předkům, pozdvihnu tvého potomka, jenž vzejde z tvých beder, a jeho království upevním.

Verš 26

Kněze Abiatara král vykázal do Anatotu. "Odejdi ke svým polím. Zasloužíš si smrt, ale dnes tě nenechám zemřít, protože jsi před mým otcem Davidem nosil Truhlu Panovníka Hospodina a snášel jsi všechna strádání mého otce."

1Sam 22:20 - Jeden ze synů Achimelecha, syna Achitubova, jménem Abiatar ale unikl. Uprchl k Davidovi

2Sam 15:24 - Vtom se objevil i Sádok a s ním všichni levité nesoucí Truhlu Boží smlouvy. Postavili Boží truhlu a nechali ji stát, dokud celý zástup neopustil město. Přišel tam i Abiatar.

Verš 27

Tak Šalomoun Abiatarovi odebral Hospodinovo kněžství, aby se naplnilo slovo, které Hospodin v Šílu promluvil o domu Elího.

1Sam 2:31 - Hle, přicházejí dny, kdy zlomím tvou moc a moc tvého otcovského rodu! Nikdo v tvém domě se nedočká stáří.

Verš 28

Zpráva o tom se donesla i k Joábovi, který se také přiklonil k Adoniášovi (ačkoli k Abšalomovi se předtím nepřidal). Joáb proto utekl k Hospodinovu stánku a chytil se rohů oltáře.

1Kr 1:50 - Adoniáš vstal a ze strachu před Šalomounem se běžel chytit rohů oltáře.

1Kr 2,2 - "Idem cestou, ktorou ide celý svet", rozumej: čaká na mňa smrť, ktorú každý musí okúsiť.

1Kr 2,5 - O Joabových vraždách pozri: 2 Sam 3,22-27 a 2 Sam 20,8-10. V oboch prípadoch konal Joab ako vojvodca Dávidov, zodpovednosť mohla padnúť na kráľa, Joab teda poškvrnil kráľovu česť. - Koniec verša prekladáme podľa niektorých gréckych (LXX) rukopisov. V dnešnej hebrejskej osnove a vo Vulg stojí: "opasok, ktorý má na páse, a obuv, ktorú má na nohách".

1Kr 2,7 - "Takto mi vyšli v ústrety" rozumej: aj oni mi poskytovali pokrm. Príbeh pozri 2 Sam 17,27 n. a 2 Sam 19,33.

1Kr 2,8 - O prípade Semeiho čítaj 2 Sam 16,6 n. a 2 Sam 19,24.

1Kr 2,17 - Pozri pozn. k 1,4. Betsabe nezbadala, kam mieri Adoniáš, preto sa úprimne ujíma jeho prosby, chce ho udobriť.

1Kr 2,24 - Kráľovský rod júdsky pokladali vždy za rod Dávidov, a nie Šalamúnov. Preto niektorí menia osnovu a čítajú: "založil si mu (Dávidovi) dom".

1Kr 2,26 - Kňazské mesto Anatot (dnes Anata) ležalo na území kmeňa Benjamín, asi na hodinu severovýchodne od Jeruzalema (Joz 21,18).

1Kr 2,28 - Pozri pozn. k 1,50.

1Kr 2,31 - Šalamún sa obával, že Boh bude trestať jeho a jeho rodinu, ak nebude stíhať vraždy, ktorých sa Joab dopustil na nevinných ľuďoch (porov. 2 Sam 21,1-9).

1Kr 2,32 - Šalamún odmieta zodpovednosť za smrť Joabovu, i keď je nútený dať ho zabiť pri oltári. Joab bol vrah a útočištné miesta chránili len toho, kto nemal na svedomí úmyselnú vraždu. Joab si teda smrť zavinil sám.

1Kr 2,36 - Krv Semeiho nezaťaží kráľa, sám si zaviní smrť, ak neposlúchne kráľov rozkaz.

1Kr 2,44 - Porov. 2 Sam 16,6 n.

1Kr 2,46 - Pri posúdení Šalamúnovho počínania nesmieme zabudnúť, že všetci, ktorých odstránil, boli zákerní ľudia, ktorí by boli trvalo ohrozovali pokoj krajiny.