výhody registrácie

1. kniha kráľov

Biblia - Sväté písmo

(BKR - Český - Kralický)

1Kr 13, 1-34

1 (BKR) A aj, muž Boží přišel z Judstva s slovem Hospodinovým do Bethel, tehdáž když Jeroboám, stoje u oltáře, kadil.
1 (B21) Právě když Jeroboám stál u oltáře a chystal se na něm obětovat, vtom na Hospodinův rozkaz přišel do Bet-elu Boží muž z Judska.

2 (BKR) I zvolal proti oltáři slovem Hospodinovým, řka: Oltáři, oltáři, toto praví Hospodin: Hle, syn narodí se domu Davidovu, jménem Joziáš, kterýž obětovati bude na tobě kněží výsostí, jenž zapalují kadidlo na tobě; i kosti lidské páliti budou na tobě.
2 (B21) "Oltáři, oltáři," zvolal k oltáři na Hospodinův rozkaz, "tak praví Hospodin: Hle, domu Davidovu se narodí syn jménem Jošiáš. Ten na tobě bude obětovat kněze posvátných výšin, kteří na tobě přinášejí oběti. I lidské kosti na tobě budou páleny!"

3 (BKR) I dal téhož dne znamení, řka: Totoť jest znamení, že mluvil Hospodin: Aj, oltář roztrhne se a vysype se popel, kterýž jest na něm.
3 (B21) Tehdy také určil znamení: "Toto bude znamení, že promluvil Hospodin. Hle, tento oltář se roztrhne a popel na něm se rozsype!"

4 (BKR) V tom uslyšev král Jeroboám slovo muže Božího, že zvolal proti oltáři v Bethel, vztáhl ruku svou od oltáře a řekl: Jměte ho. I uschla ruka jeho, kterouž vztáhl proti němu, a nemohl ji zase přitáhnouti k sobě.
4 (B21) Jakmile král Jeroboám uslyšel, co Boží muž zvolal k betelskému oltáři, namířil na něj od oltáře rukou a poručil: "Chopte se ho!" Ruka, kterou na něj ukázal, mu ale odumřela, a už ji nemohl přitáhnout zpět k sobě.

5 (BKR) Oltář také se roztrhl, a vysypal se popel z oltáře podlé znamení, kteréž byl předpověděl muž Boží slovem Hospodinovým.
5 (B21) Vtom se oltář roztrhl a popel z něj se rozsypal - přesně podle znamení, které Boží muž na Hospodinův rozkaz určil.

6 (BKR) Protož mluvil král a řekl tomu muži Božímu: Pomodl se medle Hospodinu Bohu svému a pros za mne, abych mohl přitáhnouti ruku svou k sobě. I modlil se muž Boží Hospodinu, a přitáhl král ruku zase k sobě, a byla jako prvé.
6 (B21) Tehdy se král obrátil na Božího muže: "Přimluv se prosím u Hospodina, svého Boha, a modli se za mě, abych mohl ruku zase přitáhnout k sobě." Boží muž se přimluvil u Hospodina, král přitáhl ruku k sobě a byla zase jako dřív.

7 (BKR) Tedy řekl král muži Božímu: Poď se mnou domů a posilň se, a dámť dar.
7 (B21) Poté král Božího muže vyzval: "Pojď ke mně domů, posilni se a já tě obdaruji."

8 (BKR) I řekl muž Boží králi: Bys mi dal polovici domu svého, nešel bych s tebou, aniž bych jedl chleba, aniž bych pil vody na místě tomto.
8 (B21) Boží muž ale králi odpověděl: "I kdybys mi dal polovinu svého domu, nešel bych s tebou. Nic na tomto místě nesním, ani vody se nenapiju.

9 (BKR) Nebo tak mi přikázal slovem svým Hospodin, řka: Nebudeš jísti chleba, ani píti vody, aniž se navrátíš tou cestou, kterouž jsi přišel.
9 (B21) Hospodin mi dal jasný rozkaz: ‚Nic nejez ani nepij a nevracej se cestou, kterou jsi přišel.'"

10 (BKR) A tak odšel jinou cestou, a nenavrátil se tou cestou, kterouž byl přišel do Bethel.
10 (B21) Odešel tedy jinou cestou, aby se vrátil jinudy, než kudy do Bet-elu přišel.

11 (BKR) Prorok pak jeden starý bydlil v Bethel, jehož syn přišed, vypravoval mu všecky věci, kteréž učinil muž Boží toho dne v Bethel; i slova, kteráž mluvil králi, vypravovali otci svému.
11 (B21) V Bet-elu ale bydlel jeden starý prorok. Jeho synové přišli a pověděli mu o všem, co toho dne v Bet-elu udělal ten Boží muž a co řekl králi. Když to svému otci vylíčili,

12 (BKR) Tedy řekl jim otec jejich: Kterou cestou šel? I ukázali mu synové jeho cestu, kterouž šel ten muž Boží, kterýž byl z Judstva přišel.
12 (B21) zeptal se jich: "Kterou cestou šel?" Synové mu ukázali cestu, kterou ten Boží muž, příchozí z Judska, odešel.

13 (BKR) Zatím řekl synům svým: Osedlejte mi osla. Kteříž osedlali mu osla, a on vsedl na něj.
13 (B21) "Osedlejte mi osla," řekl nato svým synům. Když mu ho osedlali, nasedl na něj

14 (BKR) A jel za mužem Božím a nalezl jej, an sedí pod dubem. I řekl jemu: Ty-li jsi ten muž Boží, kterýž jsi přišel z Judstva? A on odpověděl: Jsem.
14 (B21) a vypravil se za Božím mužem. Zastihl ho, jak sedí pod dubem. "Ty jsi ten Boží muž, který přišel z Judska?" zeptal se ho. "Ano," odpověděl.

15 (BKR) Kterýž řekl jemu: Poď se mnou domů, a pojíš chleba.
15 (B21) "Pojď ke mně domů a najez se," řekl mu.

16 (BKR) Ale on odpověděl: Nemohuť se navrátiti, ani jíti s tebou, aniž budu jísti chleba, ani píti vody s tebou na místě tomto.
16 (B21) Boží muž ale odpověděl: "Nemohu se s tebou vrátit, nemohu s tebou jít. Nebudu tu s tebou ani nic jíst, ani vody se nenapiju,

17 (BKR) Nebo stala se ke mně řeč slovem Hospodinovým: Nebudeš tam jísti chleba, ani píti vody; nenavrátíš se, jda touž cestou, kterouž jsi šel.
17 (B21) protože jsem od Hospodina dostal jasný rozkaz: ‚Nic tam nejez ani nepij a nevracej se cestou, kterou jsi přišel.'"

18 (BKR) Jemuž odpověděl: Takéť já prorok jsem jako i ty, a mluvil ke mně anděl slovem Hospodinovým, řka: Navrať ho s sebou do domu svého, ať pojí chleba a napije se vody. To pak sklamal jemu.
18 (B21) "I já jsem prorok jako ty," řekl mu na to. "Na Hospodinův rozkaz ke mně promluvil anděl: ‚Přiveď ho zpátky k sobě domů, ať něco sní a napije se vody.'" (To mu ale lhal.)

19 (BKR) Takž se navrátil s ním, a jedl chléb v domě jeho a pil vodu.
19 (B21) Boží muž se tedy vrátil s ním, pojedl u něj doma a napil se vody.

20 (BKR) Když pak oni seděli za stolem, stalo se slovo Hospodinovo k proroku tomu, kterýž onoho byl zase navrátil.
20 (B21) Ještě seděli za stolem, když vtom prorok, který ho přivedl, dostal slovo Hospodinovo

21 (BKR) A zvolal na muže Božího, kterýž byl přišel z Judstva, řka: Toto praví Hospodin: Proto že jsi na odpor učinil řeči Hospodinově, a neostříhal jsi přikázaní, kteréžť vydal Hospodin Bůh tvůj,
21 (B21) a zvolal na Božího muže, který přišel z Judska: "Tak praví Hospodin: ‚Vzepřel ses Hospodinovu rozkazu! Nedodržel jsi příkaz, který ti dal Hospodin, tvůj Bůh,

22 (BKR) Ale navrátils se a jedls chléb, a pils vodu na místě, o kterémžť řekl: Nebudeš jísti chleba, ani píti vody: nebudeť pochováno tělo tvé v hrobě otců tvých.
22 (B21) ale vrátil ses a jedl jsi pokrm a pil jsi vodu na místě, o kterém jsem ti řekl: ‚Nic tam nejez ani nepij.' Proto tvé tělo nebude pochováno v hrobě tvých otců!"

23 (BKR) Tedy když pojedl chleba a napil se, osedlal mu osla, totiž tomu proroku, kteréhož byl navrátil.
23 (B21) Když Boží muž dojedl a dopil, osedlal mu ten prorok, který ho přivedl, svého osla

24 (BKR) A když odšel, trefil na něj lev na cestě a udávil jej. I leželo tělo jeho na cestě, a osel stál podlé něho; lev také stál vedlé těla mrtvého.
24 (B21) a on odjel. Na cestě ho ale potkal lev a zabil ho. Jeho tělo pak leželo přes cestu a osel stál u něj. Také lev stál u té mrtvoly.

25 (BKR) A aj, muži někteří jdouce tudy, uzřeli tělo mrtvé ležící na cestě, a lva, an stojí vedlé něho. Kteříž přišedše, pověděli v městě, v kterémž ten starý prorok bydlil.
25 (B21) Vtom šli okolo nějací muži a viděli, jak přes cestu leží mrtvola a u ní stojí lev. Přišli do města, kde bydlel ten starý prorok, a vyprávěli to.

26 (BKR) Což když uslyšel ten prorok, kterýž ho byl navrátil s cesty, řekl: Muž Boží jest, kterýž na odpor učinil řeči Hospodinově; protož vydal jej Hospodin lvu, kterýž potřev ho, udávil jej vedlé řeči Hospodinovy, kterouž mluvil jemu.
26 (B21) Když je ten prorok, který ho odvrátil z cesty, uslyšel, prohlásil: "To byl Boží muž. Protože se vzepřel Hospodinovu rozkazu, Hospodin ho vydal lvu. Ten ho roztrhal a zabil, jak ho Hospodin svým slovem varoval."

27 (BKR) Zatím mluvě k synům svým, řekl: Osedlejte mi osla. I osedlali.
27 (B21) Potom ten starý prorok řekl svým synům: "Osedlejte mi osla." Jakmile ho osedlali,

28 (BKR) A odjev, nalezl mrtvé tělo jeho ležící na cestě, a osla i lva, an stojí u toho těla; a nejedl lev těla toho, aniž co uškodil oslu.
28 (B21) vyrazil na cestu, kde našel mrtvolu a osla se lvem, jak stojí u ní. Lev ji nesežral ani neroztrhal osla.

29 (BKR) Protož vzav prorok tělo muže Božího, vložil je na osla, a přinesl je. I přišel do města svého, aby ho plakal a pochoval.
29 (B21) Prorok zvedl tělo Božího muže, naložil ho na osla a vezl zpět. Dovezl ho do svého města, aby ho oplakal a pohřbil.

30 (BKR) Položil pak tělo jeho v hrobě svém, a plakali ho: Ach, bratře můj.
30 (B21) Jeho tělo pochoval do svého hrobu. "Ach, bratře můj!" naříkali nad ním.

31 (BKR) A pochovav ho, mluvil k synům svým, řka: Když já umru, pochovejte mne v témž hrobě, v němž muž Boží jest pochován, vedlé kostí jeho položte kosti mé.
31 (B21) Když ho pohřbil, řekl svým synům: "Až umřu, pochovejte mě do hrobu, kde je pochován Boží muž. Uložte mé kosti k jeho kostem.

32 (BKR) Neboť se jistě stane to, což ohlásil slovem Hospodinovým proti oltáři, kterýž jest v Bethel, a proti všechněm domům výsostí, kteréž jsou v městech Samařských.
32 (B21) To slovo, které na Hospodinův rozkaz provolal proti oltáři v Bet-elu i proti všem svatostánkům na výšinách samařských měst, se totiž jistě naplní."

33 (BKR) Po těchto příbězích neodvrátil se Jeroboám od cesty své zlé, ale opět nadělal z lidu obecného kněží výsostí. Kdo jen chtěl, posvětil ruky jeho, a ten byl knězem výsostí.
33 (B21) Ani po tom všem se Jeroboám neodvrátil od své zlé cesty. Naopak, z kdekoho nadělal kněze posvátných výšin. Kdokoli chtěl, toho pověřil, aby se na těch výšinách stal knězem.

34 (BKR) I byla ta věc domu Jeroboámovu příčinou k hřešení, aby vypléněn a vyhlazen byl se svrchku země.
34 (B21) Toto byl hřích Jeroboámova domu, který vedl k jeho pádu a k jeho vyhlazení ze země.


1Kr 13, 1-34





Verš 32
Neboť se jistě stane to, což ohlásil slovem Hospodinovým proti oltáři, kterýž jest v Bethel, a proti všechněm domům výsostí, kteréž jsou v městech Samařských.
2Kr 23:16 - A obrátiv se Joziáš, uzřel hroby, kteříž tu na hoře byli, a poslav, pobral kosti z těch hrobů a spálil je na tom oltáři. A tak poškvrnil ho vedlé řeči Hospodinovy, kterouž mluvil muž Boží ten, kterýž to předpověděl.

Verš 33
Po těchto příbězích neodvrátil se Jeroboám od cesty své zlé, ale opět nadělal z lidu obecného kněží výsostí. Kdo jen chtěl, posvětil ruky jeho, a ten byl knězem výsostí.
1Kr 12:31 - Vzdělal zajisté dům výsostí, a ustanovil kněží z lidu obecného, kteříž nebyli z synů Léví.

Verš 2
I zvolal proti oltáři slovem Hospodinovým, řka: Oltáři, oltáři, toto praví Hospodin: Hle, syn narodí se domu Davidovu, jménem Joziáš, kterýž obětovati bude na tobě kněží výsostí, jenž zapalují kadidlo na tobě; i kosti lidské páliti budou na tobě.
2Kr 23:15 - Nadto i oltář, jenž byl v Bethel, a výsost, kterouž udělal Jeroboám syn Nebatův, kterýž přivedl k hřešení Izraele, i ten oltář i výsost zkazil, a spáliv výsost, setřel ji na prach; spálil i háj.

Verš 6
Protož mluvil král a řekl tomu muži Božímu: Pomodl se medle Hospodinu Bohu svému a pros za mne, abych mohl přitáhnouti ruku svou k sobě. I modlil se muž Boží Hospodinu, a přitáhl král ruku zase k sobě, a byla jako prvé.
Ex 8:8 - Tedy Farao povolav Mojžíše a Arona, řekl: Modlte se Hospodinu, ať odejme žáby ode mne a od lidu mého; a propustím ten lid, aby obětovali Hospodinu.
Ex 9:28 - Modlte se Hospodinu, (nebo dosti jest), ať není hřímání Božího a krupobití. Tedy propustím vás, aniž déle zůstávati budete.
Ex 10:17 - Ale nyní, odpusť, prosím, hřích můj aspoň tento, a modlte se Hospodinu Bohu vašemu, ať jen tuto smrt odejme ode mne.
Nm 21:7 - Tedy přišel lid k Mojžíšovi a řekli: Zhřešili jsme nebo jsme mluvili proti Hospodinu a proti tobě; modl se Hospodinu, ať odejme od nás ty hady. I modlil se Mojžíš za lid.
Sk 8:24 - I odpověděv Šimon, řekl: Modltež vy se za mne Pánu, aby na mne nepřišlo něco z těch věcí, kteréž jste mluvili.

Verš 8
I řekl muž Boží králi: Bys mi dal polovici domu svého, nešel bych s tebou, aniž bych jedl chleba, aniž bych pil vody na místě tomto.
Nm 22:18 - Odpovídaje pak Balám, řekl služebníkům Balákovým: Byť mi pak dal Balák plný dům svůj stříbra a zlata, nemohl bych přestoupiti slova Hospodina Boha svého, a učiniti proti němu malé neb veliké věci.

Verš 18
Jemuž odpověděl: Takéť já prorok jsem jako i ty, a mluvil ke mně anděl slovem Hospodinovým, řka: Navrať ho s sebou do domu svého, ať pojí chleba a napije se vody. To pak sklamal jemu.
Gal 1:8 - Ale bychom pak i my neb anděl s nebe kázal vám mimo to, což jsme vám kázali, prokletý buď.

Verš 24
A když odšel, trefil na něj lev na cestě a udávil jej. I leželo tělo jeho na cestě, a osel stál podlé něho; lev také stál vedlé těla mrtvého.
1Kr 20:36 - Kterýž řekl jemu: Proto že jsi neuposlechl hlasu Hospodinova, aj teď, když půjdeš ode mne, udáví tě lev. A když šel od něho, trefil na něj lev a udávil ho.

1Kr 13,2 - Ľudské kosti poškvrnia oltár. Splnenie proroctva pozri 2 Kr 23,16.

1Kr 13,18 - Prorok nehovoril pravdu. Aj medzi prorokmi sa mohli nájsť ľudia s chybami. Boh si vyvolil za nástroj niekedy aj ľudí s mravnými nedostatkami (Jonáš). Balám bol dokonca pohan a Boh ho predsa použil na oznámenie budúcnosti, Nm 24,17.

1Kr 13,22 - Pospolití ľudia aj dnes si žiadajú, aby ich mŕtve telo odpočívalo v blízkosti zomrelých pokrvných; u starých východniarov bola táto túžba oveľa väčšia, porov. Gn 47,30; 50,25.

1Kr 13,29 - Slová v zátvorkách nepatria do pôvodnej osnovy.

1Kr 13,33 - Pri posviacke za kňaza dávali vysväteným do rúk časť obetných darov, to volali "naplnenie rúk". Preto výraz "naplniť ruku" znamená: vysvätiť, ustanoviť za kňaza (Ex 28,4; 29,9.22).