1. kniha kráľov

1 (BKR) Král pak David sstaral se a sešel věkem, a ačkoli jej šaty přikrývali, však nemohl se zahřívati.
1 (B21) Král David byl už stařec v pokročilém věku. Nemohl se zahřát, ani když ho přikrývali plášti.

2 (BKR) I řekli jemu služebníci jeho: Nechť pohledají pánu našemu králi děvečky panny, kteráž by byla při králi a opatrovala jej, a aby spala v lůnu jeho, a zahřívala pána našeho krále.
2 (B21) Jeho dvořané mu navrhli: "Když dovolíš, necháme pro pana krále vyhledat nějakou mladou pannu, aby byla králi k službám a pečovala o něj. Bude léhat ve tvé náruči, aby se pan král zahřál."

3 (BKR) A protož hledajíce děvečky krásné ve všech končinách Izraelských, nalezli Abizag Sunamitskou, a přivedli ji k králi.
3 (B21) A tak po všech izraelských končinách hledali nejkrásnější dívku, až nalezli Šunemitku Abišag, a přivedli ji ke králi.

4 (BKR) Kterážto děvečka byla velmi krásná. I opatrovala krále a přisluhovala jemu, ale král jí nepoznal.
4 (B21) Byla to překrásná dívka. Obsluhovala krále, pečovala o něj, ale král s ní nic neměl.

5 (BKR) Adoniáš pak syn Haggity pozdvihoval se, říkaje: Jáť budu kralovati. I najednal sobě vozů a jezdců, a padesáte mužů, kteříž by běhali před ním.
5 (B21) Tehdy se začal pozvedat Chagitin syn Adoniáš. "Kralovat budu já," prohlašoval. Opatřil si vozy a jízdu a běhalo před ním padesát mužů.

6 (BKR) A nikdy ho nezarmoutil otec jeho, aby řekl: Proč jsi to učinil? Nebo byl i on velmi krásné postavy, kteréhož porodila po Absolonovi.
6 (B21) Jeho otec ho ale nikdy nepokáral, neptal se: "Co to provádíš?" Adoniáš se narodil hned po Abšalomovi a byl velmi krásný, podobně jako on.

7 (BKR) I mluvíval s Joábem synem Sarvie a s Abiatarem knězem, kteříž napomáhali Adoniášovi.
7 (B21) Domlouval se s Joábem, synem Ceruji, a s knězem Abiatarem. Ti Adoniáše podporovali.

8 (BKR) Ale Sádoch kněz a Banaiáš syn Joiadův, též Nátan prorok a Simei i Rehi, a jiní přednější, kteréž měl David, nebyli s Adoniášem.
8 (B21) Kněz Sádok, Jojadův syn Benajáš, prorok Nátan a Šimei, Rei ani Davidovi přední bojovníci ale za Adoniášem nestáli.

9 (BKR) Tedy nabil Adoniáš ovcí a volů a krmného dobytka u kamene Zohelet, kterýž byl u studnice Rogel, a pozval všech bratří svých synů královských, i všech mužů Judských, služebníků králových.
9 (B21) Adoniáš odešel obětovat ovce, býky a vykrmená telata ke kameni Zochelet nedaleko pramene En-rogel a sezval tam všechny své bratry, královské syny, i všechny královské dvořany z kmene Juda.

10 (BKR) Nátana však proroka a Banaiáše a jiných přednějších mužů, ani Šalomouna bratra svého nepozval.
10 (B21) Proroka Nátana, Benajáše, přední bojovníky, ba ani svého bratra Šalomouna ale nepozval.

11 (BKR) I mluvil Nátan k Betsabé matce Šalomounově, řka: Neslyšela-lis, že kraluje Adoniáš syn Haggity, a pán náš David nic neví o tom?
11 (B21) Nátan tehdy promluvil s Šalomounovou matkou Batšebou: "Už jsi to slyšela? Chagitin syn Adoniáš kraluje, a náš pán David o tom ani neví!

12 (BKR) Protož nyní poď, prosím, a dámť radu, kterouž vysvobodíš život svůj, i život syna svého Šalomouna.
12 (B21) Pojď tedy, poradím ti, jak zachráníš život sobě i svému synu Šalomounovi.

13 (BKR) Jdiž, a vejda k králi Davidovi, rci jemu: Zdaliž jsi ty, pane můj králi, nepřisáhl služebnici své, řka: Šalomoun syn tvůj kralovati bude po mně, a onť seděti bude na stolici mé? Pročež tedy kraluje Adoniáš?
13 (B21) Jdi hned ke králi Davidovi a řekni: ‚Můj pane a králi, nepřísahal jsi své služebnici: "Po mně bude kralovat tvůj syn Šalomoun; na můj trůn usedne on"? Jak to, že tedy kraluje Adoniáš?'

14 (BKR) A aj, když ty ještě tam mluviti budeš s králem, přijduť za tebou a doplním řeč tvou.
14 (B21) Zatímco budeš mluvit s králem, přijdu tam za tebou a tvá slova potvrdím."

15 (BKR) A tak vešla Betsabé k králi do pokoje. Král pak již byl velmi starý, a Abizag Sunamitská přisluhovala králi.
15 (B21) Batšeba tedy vešla ke králi do ložnice. Král už byl velmi starý a pečovala o něj Šunemitka Abišag.

16 (BKR) Tedy Betsabé naklonivši hlavy, poklonila se králi. Jížto řekl král: Což chceš?
16 (B21) Batšeba padla na kolena a poklonila se králi. "Co si přeješ?" zeptal se.

17 (BKR) I odpověděla jemu: Pane můj, ty jsi přisáhl skrze Hospodina Boha svého služebnici své, řka: Šalomoun syn tvůj kralovati bude po mně, a on seděti bude na stolici mé.
17 (B21) "Pane můj," odpověděla mu, "ty jsi své služebnici přísahal při Hospodinu, svém Bohu: ‚Po mně bude králem tvůj syn Šalomoun. Na můj trůn usedne on.'

18 (BKR) A nyní, hle, Adoniáš kraluje, ty pak nyní, pane můj králi, nic nevíš o tom.
18 (B21) A hle, teď kraluje Adoniáš, a ty, můj královský pane, o tom ani nevíš.

19 (BKR) Nebo nabiv volů a krmného dobytka a ovec množství, pozval všech synů královských, i Abiatara kněze a Joába hejtmana vojska, Šalomouna pak služebníka tvého nepozval.
19 (B21) Obětoval ovce, vykrmená telata a množství skotu a sezval tam všechny královské syny i kněze Abiatara a velitele vojska Joába, ale tvého služebníka Šalomouna nepozval.

20 (BKR) Ješto ty, pane můj králi, víš, že oči všeho Izraele na tebe jsou obráceny, abys jim oznámil, kdo by seděti měl na stolici pána mého krále po tobě.
20 (B21) Oči celého Izraele teď vzhlíží k tobě, můj pane a králi, abys jim oznámil, kdo usedne na královský trůn po mém pánovi.

21 (BKR) Sic jinak bude to, když usne pán můj král s otci svými, že já a syn můj Šalomoun budeme jako hříšníci.
21 (B21) Jinak, až můj královský pán ulehne ke svým otcům, já i můj syn Šalomoun dopadneme jako zločinci."

22 (BKR) A aj, když ještě ona mluvila s králem, přišel Nátan prorok.
22 (B21) Ještě hovořila s králem, když vtom přišel prorok Nátan.

23 (BKR) I oznámili králi, řkouce: Aj, teď Nátan prorok. A tak všel před krále, a poklonil se jemu tváří svou až k zemi.
23 (B21) "Je zde prorok Nátan," ohlásili králi. Když Nátan předstoupil před krále, poklonil se mu tváří k zemi

24 (BKR) Zatím řekl Nátan: Pane můj králi, ty-lis pověděl: Adoniáš kralovati bude po mně, a on seděti bude na stolici mé?
24 (B21) a řekl: "Můj pane a králi, prohlásil jsi snad: ‚Po mně bude kralovat Adoniáš; na můj trůn usedne on'?

25 (BKR) Nebo odšed dnes, nabil volů a krmného dobytka, i ovec množství, a sezval všecky syny královy a hejtmany vojska, i Abiatara kněze. A hle, oni jedí a pijí před ním, a praví: Živ buď král Adoniáš.
25 (B21) Dnes totiž odešel obětovat skot, vykrmená telata a množství ovcí a sezval všechny královské syny i vojenské velitele a také kněze Abiatara. Ti s ním hodují, pijí a volají: ‚Ať žije král Adoniáš!'

26 (BKR) Mne pak služebníka tvého, a Sádocha kněze, a Banaiáše syna Joiadova, a Šalomouna služebníka tvého nepozval.
26 (B21) Mě, tvého služebníka, ani kněze Sádoka, ani Benajáše, syna Jojadova, ba ani tvého služebníka Šalomouna ale nepozval.

27 (BKR) Tak-liž jest ode pána mého krále nařízeno? Mně jsi zajisté neoznámil služebníku svému, kdo bude seděti na stolici pána mého krále po tobě?
27 (B21) Je to snad nařízení od mého královského pána? Můj pán a král nesdělil svému služebníkovi, kdo usedne na trůn po něm."

28 (BKR) A odpovídaje král David, řekl: Zavolejte mi Betsabé. Kteráž všedši před krále, stála před ním.
28 (B21) "Zavolejte mi Batšebu," odpověděl král David. Když přišla ke králi a postavila se před ním,

29 (BKR) I přisáhl král, řka: Živť jest Hospodin, kterýž vysvobodil duši mou ze všelikých úzkostí,
29 (B21) král jí přísahal: "Jakože je živ Hospodin, který vykoupil můj život z každého soužení,

30 (BKR) Že jakož jsem přisáhl tobě skrze Hospodina Boha Izraelského, řka, že syn tvůj Šalomoun kralovati bude po mně, a on seděti bude na stolici mé místo mně, takť učiním dnes.
30 (B21) dnes ti splním, co jsem přísahal při Hospodinu, Bohu Izraele: Po mně bude králem tvůj syn Šalomoun; po mně na můj trůn usedne on."

31 (BKR) A naklonivši hlavy Betsabé tváří k zemi, poklonu učinila králi a řekla: Živ buď pán můj král David na věky.
31 (B21) Batšeba padla na kolena a poklonila se králi tváří k zemi se slovy: "David, můj pán a král, ať žije navěky!"

32 (BKR) Řekl ještě král David: Zavolejte ke mně Sádocha kněze a Nátana proroka, a Banaiáše syna Joiadova. Kteřížto vešli před krále.
32 (B21) Král David potom řekl: "Zavolejte mi kněze Sádoka, proroka Nátana a Benajáše, syna Jojadova." Když přišli ke králi,

33 (BKR) I řekl jim král: Vezměte s sebou služebníky pána svého, a vsaďte Šalomouna syna mého na mezkyni mou, a veďte ji k Gihonu.
33 (B21) řekl jim: "Vezměte s sebou služebníky svého pána, posaďte mého syna Šalomouna na moji mulu a dovezte ho k prameni Gíchon.

34 (BKR) I pomaže ho tam Sádoch kněz a Nátan prorok za krále nad Izraelem, a troubiti budete troubou, a díte: Živ buď král Šalomoun.
34 (B21) Tam ať ho kněz Sádok a prorok Nátan prohlásí za krále nad Izraelem. Potom trubte na beraní roh a volejte: ‚Ať žije král Šalomoun!'

35 (BKR) Potom vstoupíte zase, jdouce za ním. Kterýž přijda, seděti bude na stolici mé, a on kralovati bude místo mne; nebť jsem jemu přikázal, aby byl vůdcí nad Izraelem i nad Judou.
35 (B21) Pak ho doprovodíte zpět. Až přijde, usedne na můj trůn a bude kralovat místo mě. Jeho určuji za vůdce nad Izraelem i Judou."

36 (BKR) A odpovídaje Banaiáš syn Joiadův králi, řekl: Amen. Způsobiž to Hospodin, Bůh pána mého krále.
36 (B21) "Amen," odpověděl králi Benajáš, syn Jojadův. "Tak promluvil Hospodin, Bůh mého pána a krále.

37 (BKR) A jakož byl Hospodin se pánem mým králem, tak budiž i s Šalomounem, a zvelebiž stolici jeho více, než stolici pána mého krále Davida.
37 (B21) Jako býval Hospodin s mým královským pánem, tak ať je i s Šalomounem. Ať jeho trůn zvelebí ještě více než trůn mého pána, krále Davida!"

38 (BKR) A tak šli dolů Sádoch kněz a Nátan prorok, a Banaiáš syn Joiadův, Cheretejští také i Peletejští, a vsadili Šalomouna na mezkyni krále Davida, a dovedli jej k Gihonu.
38 (B21) Kněz Sádok, prorok Nátan a Benajáš, syn Jojadův, se tedy vydali s gardou Kréťanů a Pléťanů na cestu. Šalomouna posadili na mulu krále Davida a odvedli ho ke Gíchonu.

39 (BKR) Vzal také Sádoch kněz roh oleje z stánku, a pomazal Šalomouna. Potom troubili trubou, a řekl všecken lid: Živ buď král Šalomoun.
39 (B21) Kněz Sádok vzal z Hospodinova stánku roh s olejem a pomazal Šalomouna. Pak zatroubili na beraní roh a všichni přítomní zvolali: "Ať žije král Šalomoun!"

40 (BKR) I vstoupil všecken lid za ním; kterýžto lid prozpěvoval s plésáním, a veselil se radostí velikou, tak až se všudy rozléhalo od zvuku jejich.
40 (B21) Celý ten zástup ho pak doprovázel zpět, pískali na píšťaly a radovali se tak nadšeně, až se tím hlukem otřásala zem.

41 (BKR) Což slyše Adoniáš i všickni pozvaní, kteříž byli s ním, (byli pak již pojedli), slyše také i Joáb zvuk trouby, řekl: Jaký to zvuk v městě hlučících?
41 (B21) Zaslechl to Adoniáš i všichni jeho hosté. Právě když končili hostinu, Joáb uslyšel zvuk beraního rohu. "Co je to ve městě za hluk?" ptal se.

42 (BKR) A když on ještě mluvil, aj, Jonata syn Abiatara kněze přišel, jemuž řekl Adoniáš: Přistup sem, nebo jsi muž udatný a dobré poselství neseš.
42 (B21) Ještě to ani nedořekl, když vtom přišel Jonatan, syn kněze Abiatara. Adoniáš ho vyzval: "Pojď blíž. Jsi ctihodný muž, jistě neseš dobré zprávy."

43 (BKR) Tedy odpovídaje Jonata, řekl Adoniášovi: Právě jižtě pán náš král David ustanovil Šalomouna za krále.
43 (B21) "Nenesu," odpověděl mu Jonatan. "Náš pán, král David, ustanovil za krále Šalomouna.

44 (BKR) Nebo poslal s ním král Sádocha kněze a Nátana proroka a Banaiáše syna Joiadova, ano i Cheretejské a Peletejské, a vsadili jej na mezkyni královskou.
44 (B21) Poslal s ním kněze Sádoka, proroka Nátana a Benajáše, syna Jojadova, s gardou Kréťanů a Pléťanů. Posadili ho na královu mulu

45 (BKR) I pomazali jej Sádoch kněz a Nátan prorok za krále u Gihonu, a vstupovali odtud s radostí, tak že hlučelo město. Toť jest zvuk ten, kterýž jste slyšeli.
45 (B21) a kněz Sádok s prorokem Nátanem ho u Gíchonu pomazali za krále. Vraceli se odtamtud s veselím a celé město teď oslavuje. To byl ten hluk, který jste slyšeli.

46 (BKR) Ano již i dosedl Šalomoun na stolici královskou.
46 (B21) Šalomoun usedl na královský trůn.

47 (BKR) Nýbrž i služebníci královští přišli, aby dobrořečili pánu našemu, králi Davidovi, řkouce: Učiniž slavné Bůh tvůj jméno Šalomounovo nad jméno tvé, a zvelebiž stolici jeho nad stolici tvou. I poklonil se král na ložci svém.
47 (B21) Královi dvořané přišli našemu pánu a králi Davidovi blahopřát. Říkali: ‚Kéž tvůj Bůh zvelebí Šalomounovo jméno ještě více než tvé a kéž jeho trůn pozvedne ještě více než tvůj.' Nato se král na loži poklonil

48 (BKR) Ano i král takto řekl: Požehnaný Hospodin Bůh Izraelský, kterýž dal dnes sedícího na trůnu mém, a abych na to očima svýma hleděl.
48 (B21) a řekl: ‚Požehnán buď Hospodin, Bůh Izraele, který dnes před mýma očima dosadil následníka na můj trůn.'"

49 (BKR) I předěšeni jsou, a vstavše všickni ti pozvaní, kteříž byli při Adoniášovi, odešli jeden každý cestou svou.
49 (B21) Mezi Adoniášovými hosty zavládlo zděšení. Všichni přítomní se zvedli a rozprchli se každý svou cestou.

50 (BKR) Adoniáš také boje se Šalomouna, vstav, odšel a chytil se rohů oltáře.
50 (B21) Adoniáš vstal a ze strachu před Šalomounem se běžel chytit rohů oltáře.

51 (BKR) I pověděli Šalomounovi, řkouce: Aj, Adoniáš bojí se krále Šalomouna, a hle, drží se rohů oltáře a praví: Nechť mi přisáhne dnes král Šalomoun, že nezabije mne služebníka svého mečem.
51 (B21) Šalomounovi bylo oznámeno: "Hle, Adoniáš má z krále Šalomouna strach. Drží se rohů oltáře a říká: ‚Ať mi dnes král Šalomoun odpřisáhne, že svého služebníka nenechá popravit!'"

52 (BKR) I řekl Šalomoun: Bude-li muž statečný, nespadneť vlas s něho na zem; pakliť co zlého na něm nalezeno bude, umřeť.
52 (B21) "Ukáže-li se jako čestný muž," prohlásil Šalomoun, "nespadne mu z hlavy ani vlásek. Zjistí-li se však na něm něco zlého, zemře."

53 (BKR) Poslal tedy král Šalomoun, aby jej odvedli od oltáře. Kterýž přišed, poklonil se králi Šalomounovi. Jemuž řekl Šalomoun: Jdiž do domu svého.
53 (B21) S tím ho Šalomoun nechal odvést od oltáře. Adoniáš pak přišel a poklonil se Šalomounovi jakožto králi. "Jdi domů," řekl mu na to Šalomoun.