1. kniha kráľov

1 (BKR) Král pak David sstaral se a sešel věkem, a ačkoli jej šaty přikrývali, však nemohl se zahřívati.
1 (ROH) A kráľ Dávid bol starý a sošlý vekom, a hoci ho prikrývali rúchom, nezohrial sa.

2 (BKR) I řekli jemu služebníci jeho: Nechť pohledají pánu našemu králi děvečky panny, kteráž by byla při králi a opatrovala jej, a aby spala v lůnu jeho, a zahřívala pána našeho krále.
2 (ROH) Preto mu povedali jeho služobníci: Nech pohľadajú môjmu pánu kráľovi devu pannu, ktorá by stála pred kráľom a opatrovala ho, a bude ležať v tvojom lone, a tak bude môjmu pánu kráľovi teplo.

3 (BKR) A protož hledajíce děvečky krásné ve všech končinách Izraelských, nalezli Abizag Sunamitskou, a přivedli ji k králi.
3 (ROH) A tak hľadali krásnu devu po všetkých krajoch Izraelových a našli Abizagu Sunamitskú a doviedli ju ku kráľovi.

4 (BKR) Kterážto děvečka byla velmi krásná. I opatrovala krále a přisluhovala jemu, ale král jí nepoznal.
4 (ROH) A deva bola náramne krásna a opatrovala kráľa a posluhovala mu, ale kráľ jej nepoznal.

5 (BKR) Adoniáš pak syn Haggity pozdvihoval se, říkaje: Jáť budu kralovati. I najednal sobě vozů a jezdců, a padesáte mužů, kteříž by běhali před ním.
5 (ROH) A Adoniáš, syn Chaggity, sa pozdvihoval a vravel: Ja budem kraľovať! A zadovážil si vozy a jazdcov a päťdesiatich mužov, ktorí behali pred ním.

6 (BKR) A nikdy ho nezarmoutil otec jeho, aby řekl: Proč jsi to učinil? Nebo byl i on velmi krásné postavy, kteréhož porodila po Absolonovi.
6 (ROH) A jeho otec ho nikdy nezarmútil, aby bol povedal: Prečo to robíš? A on bol tiež veľmi krásnej postavy, ktorého porodila po Absalomovi.

7 (BKR) I mluvíval s Joábem synem Sarvie a s Abiatarem knězem, kteříž napomáhali Adoniášovi.
7 (ROH) A mal dohovor s Joábom, synom Ceruje, a s Ebiatárom, kňazom. A pomáhali za Adoniášom.

8 (BKR) Ale Sádoch kněz a Banaiáš syn Joiadův, též Nátan prorok a Simei i Rehi, a jiní přednější, kteréž měl David, nebyli s Adoniášem.
8 (ROH) Ale Cádok, kňaz, a Benaiáš, syn Jehojadov, a prorok Nátan a Šimei a Rei a iní hrdinovia, ktorých mal Dávid, neboli s Adoniášom.

9 (BKR) Tedy nabil Adoniáš ovcí a volů a krmného dobytka u kamene Zohelet, kterýž byl u studnice Rogel, a pozval všech bratří svých synů královských, i všech mužů Judských, služebníků králových.
9 (ROH) A Adoniáš nabil oviec a volov a iného tučného dobytka pri kameni Zochelet, ktorý je vedľa studne Rogel, a povolal všetkých svojich bratov, synov kráľových, i všetkých mužov Júdových, služobníkov kráľových.

10 (BKR) Nátana však proroka a Banaiáše a jiných přednějších mužů, ani Šalomouna bratra svého nepozval.
10 (ROH) Ale proroka Nátana a Benaiáša a hrdinov ani Šalamúna, svojho brata, nepovolal.

11 (BKR) I mluvil Nátan k Betsabé matce Šalomounově, řka: Neslyšela-lis, že kraluje Adoniáš syn Haggity, a pán náš David nic neví o tom?
11 (ROH) Vtedy povedal Nátan Bat-šebe, matke Šalamúnovej, a riekol: Či si nepočula, že kraľuje Adoniáš, syn Chaggity? A náš pán Dávid nevie o tom.

12 (BKR) Protož nyní poď, prosím, a dámť radu, kterouž vysvobodíš život svůj, i život syna svého Šalomouna.
12 (ROH) Preto teraz poď, prosím, nech ti dám radu, a zachráň, svoj život i život svojho syna, Šalamúna.

13 (BKR) Jdiž, a vejda k králi Davidovi, rci jemu: Zdaliž jsi ty, pane můj králi, nepřisáhl služebnici své, řka: Šalomoun syn tvůj kralovati bude po mně, a onť seděti bude na stolici mé? Pročež tedy kraluje Adoniáš?
13 (ROH) Iď a vojdi ku kráľovi Dávidovi a povieš mu: Či si ty, môj pán kráľ, neprisahal svojej služobnici povediac: Šalamún, tvoj syn, bude kraľovať po mne, cele iste, a on bude sedieť na mojom tróne? Nuž prečože kraľuje Adoniáš?

14 (BKR) A aj, když ty ještě tam mluviti budeš s králem, přijduť za tebou a doplním řeč tvou.
14 (ROH) A hľa, kým ty tam budeš ešte hovoriť s kráľom, vojdem ja za tebou a doplním tvoje slová.

15 (BKR) A tak vešla Betsabé k králi do pokoje. Král pak již byl velmi starý, a Abizag Sunamitská přisluhovala králi.
15 (ROH) A tak vošla Bat-šeba ku kráľovi do izby. A kráľ už bol veľmi starý, a Abizaga Sunamitská posluhovala kráľovi.

16 (BKR) Tedy Betsabé naklonivši hlavy, poklonila se králi. Jížto řekl král: Což chceš?
16 (ROH) A Bat-šeba sa zohla a poklonila sa kráľovi. A kráľ povedal: Čo chceš?

17 (BKR) I odpověděla jemu: Pane můj, ty jsi přisáhl skrze Hospodina Boha svého služebnici své, řka: Šalomoun syn tvůj kralovati bude po mně, a on seděti bude na stolici mé.
17 (ROH) A riekla mu: Môj pane, ty si prisahal svojej služobnici na Hospodina, svojho Boha, povediac: Šalamún, tvoj syn, bude kraľovať po mne, cele iste, a on bude sedieť na mojom tróne.

18 (BKR) A nyní, hle, Adoniáš kraluje, ty pak nyní, pane můj králi, nic nevíš o tom.
18 (ROH) A teraz hľa, Adoniáš kraľuje, a teraz ty, môj pán kráľ, nevieš o tom.

19 (BKR) Nebo nabiv volů a krmného dobytka a ovec množství, pozval všech synů královských, i Abiatara kněze a Joába hejtmana vojska, Šalomouna pak služebníka tvého nepozval.
19 (ROH) Nabil volov a vytučeného statku a drobného dobytka množstvo a povolal všetkých synov kráľových aj Ebiatára, kňaza, i Joába, veliteľa vojska, ale Šalamúna, tvojho služobníka, nepovolal.

20 (BKR) Ješto ty, pane můj králi, víš, že oči všeho Izraele na tebe jsou obráceny, abys jim oznámil, kdo by seděti měl na stolici pána mého krále po tobě.
20 (ROH) A ty, môj pán kráľ, vieš, že oči celého Izraela obrátené sú na teba, aby si im oznámil, kto má sedieť na tróne môjho pána kráľa po ňom.

21 (BKR) Sic jinak bude to, když usne pán můj král s otci svými, že já a syn můj Šalomoun budeme jako hříšníci.
21 (ROH) Lebo ináče stane sa, keď raz bude ležať môj pán kráľ so svojimi otcami, že ja i môj syn Šalamún budeme hriešnikmi

22 (BKR) A aj, když ještě ona mluvila s králem, přišel Nátan prorok.
22 (ROH) A hľa, kým ona ešte hovorila s kráľom, prišiel prorok Nátan.

23 (BKR) I oznámili králi, řkouce: Aj, teď Nátan prorok. A tak všel před krále, a poklonil se jemu tváří svou až k zemi.
23 (ROH) A oznámili kráľovi a riekli: Hľa, prorok Nátan! A keď vošiel pred kráľa, poklonil sa kráľovi na svoju tvár k zemi.

24 (BKR) Zatím řekl Nátan: Pane můj králi, ty-lis pověděl: Adoniáš kralovati bude po mně, a on seděti bude na stolici mé?
24 (ROH) A Nátan povedal: Môj pán kráľ, či si ty povedal: Adoniáš bude kraľovať po mne a on bude sedieť na mojom tróne?

25 (BKR) Nebo odšed dnes, nabil volů a krmného dobytka, i ovec množství, a sezval všecky syny královy a hejtmany vojska, i Abiatara kněze. A hle, oni jedí a pijí před ním, a praví: Živ buď král Adoniáš.
25 (ROH) Lebo dnes odišiel dolu a nabil volov a tučného statku a drobného dobytka množstvo a povolal všetkých synov kráľových i veliteľov vojska i Ebiatára, kňaza, a hľa, jedia a pijú pred ním a hovoria: Nech žije kráľ Adoniáš!

26 (BKR) Mne pak služebníka tvého, a Sádocha kněze, a Banaiáše syna Joiadova, a Šalomouna služebníka tvého nepozval.
26 (ROH) Ale mňa, tvojho služobníka, ani Cádoka, kňaza, ani Benaiáša, syna Jehojadovho, ani Šalamúna, tvojho služobníka, nepovolal.

27 (BKR) Tak-liž jest ode pána mého krále nařízeno? Mně jsi zajisté neoznámil služebníku svému, kdo bude seděti na stolici pána mého krále po tobě?
27 (ROH) Jestli sa stala táto vec od môjho pána kráľa, nuž neoznámil si svojim služobníkom, kto bude sedieť na tróne môjho pána kráľa po ňom.

28 (BKR) A odpovídaje král David, řekl: Zavolejte mi Betsabé. Kteráž všedši před krále, stála před ním.
28 (ROH) A kráľ Dávid odpovedal a riekol: Zavolajte mi Bat-šebu! A vojdúc pred kráľa stála pred kráľom.

29 (BKR) I přisáhl král, řka: Živť jest Hospodin, kterýž vysvobodil duši mou ze všelikých úzkostí,
29 (ROH) A kráľ prisahal a riekol: Ako že žije Hospodin, ktorý vyslobodil moju dušu zo všetkých úzkostí,

30 (BKR) Že jakož jsem přisáhl tobě skrze Hospodina Boha Izraelského, řka, že syn tvůj Šalomoun kralovati bude po mně, a on seděti bude na stolici mé místo mně, takť učiním dnes.
30 (ROH) že jako som ti prisahal na Hospodina, Boha Izraelovho, povediac, že Šalamún, tvoj syn, bude, cele iste, kraľovať po mne a že on bude sedieť na mojom tróne miesto mňa, tak aj učiním tohoto dňa.

31 (BKR) A naklonivši hlavy Betsabé tváří k zemi, poklonu učinila králi a řekla: Živ buď pán můj král David na věky.
31 (ROH) Vtedy sa sklonila Bat-šeba svojou tvárou k zemi a poklonila sa kráľovi a riekla: Nech žije môj pán kráľ Dávid na veky!

32 (BKR) Řekl ještě král David: Zavolejte ke mně Sádocha kněze a Nátana proroka, a Banaiáše syna Joiadova. Kteřížto vešli před krále.
32 (ROH) A kráľ Dávid povedal: Zavolajte mi Cádoka, kňaza, a Nátana, proroka, a Benaiáša, syna Jehojadovho! A prišli pred kráľa.

33 (BKR) I řekl jim král: Vezměte s sebou služebníky pána svého, a vsaďte Šalomouna syna mého na mezkyni mou, a veďte ji k Gihonu.
33 (ROH) Vtedy im povedal kráľ: Vezmite so sebou služobníkov svojho pána a vysaďte Šalamúna, môjho syna, na moju mulicu a zaveďte ho dolu do Gichona.

34 (BKR) I pomaže ho tam Sádoch kněz a Nátan prorok za krále nad Izraelem, a troubiti budete troubou, a díte: Živ buď král Šalomoun.
34 (ROH) A tam ho pomaže Cádok, kňaz, a Nátan, prorok, za kráľa nad Izraelom, a zatrúbite na trúbu a poviete: Nech žije kráľ Šalamún!

35 (BKR) Potom vstoupíte zase, jdouce za ním. Kterýž přijda, seděti bude na stolici mé, a on kralovati bude místo mne; nebť jsem jemu přikázal, aby byl vůdcí nad Izraelem i nad Judou.
35 (ROH) Potom pojdete za ním sem hore, a prijde a sadne na môj trón a on bude kraľovať miesto mňa, a jemu som prikázal, aby bol vodcom nad Izraelom i nad Júdom.

36 (BKR) A odpovídaje Banaiáš syn Joiadův králi, řekl: Amen. Způsobiž to Hospodin, Bůh pána mého krále.
36 (ROH) A Benaiáš, syn Jehojadov, odpovedal kráľovi a riekol: Ameň! Tak nech povie i Hospodin, Bôh môjho pána kráľa!

37 (BKR) A jakož byl Hospodin se pánem mým králem, tak budiž i s Šalomounem, a zvelebiž stolici jeho více, než stolici pána mého krále Davida.
37 (ROH) Jako bol Hospodin s mojím pánom kráľom, tak nech je aj so Šalamúnom a nech zvelebí jeho trón nad to, jako bol zvelebený trón môjho pána kráľa Dávida!

38 (BKR) A tak šli dolů Sádoch kněz a Nátan prorok, a Banaiáš syn Joiadův, Cheretejští také i Peletejští, a vsadili Šalomouna na mezkyni krále Davida, a dovedli jej k Gihonu.
38 (ROH) A tak odišiel dolu Cádok, kňaz, a Nátan, prorok, a Benaiáš, syn Jehojadov, a Keréťania a Peléťania a vysadili Šalamúna na mulicu kráľa Dávida a zaviedli ho na rovinu Gichon.

39 (BKR) Vzal také Sádoch kněz roh oleje z stánku, a pomazal Šalomouna. Potom troubili trubou, a řekl všecken lid: Živ buď král Šalomoun.
39 (ROH) A Cádok, kňaz, vzal roh na olej zo stánu Božieho, pomazal Šalamúna, a zatrúbili na trúbu, a riekli, všetok ľud: Nech žije kráľ Šalamún!

40 (BKR) I vstoupil všecken lid za ním; kterýžto lid prozpěvoval s plésáním, a veselil se radostí velikou, tak až se všudy rozléhalo od zvuku jejich.
40 (ROH) A všetok ľud išiel za ním hore, a ľud pískal na píšťaly, a všetci sa radovali veľkou radosťou, tak, že sa až zem trhala od ich radostného kriku.

41 (BKR) Což slyše Adoniáš i všickni pozvaní, kteříž byli s ním, (byli pak již pojedli), slyše také i Joáb zvuk trouby, řekl: Jaký to zvuk v městě hlučících?
41 (ROH) A počul to Adoniáš i všetci povolaní, ktorí boli s ním, keď boli práve dojedli. A keď počul Joáb zvuk trúby, povedal: Prečo ten zvuk mesta búrlivý?

42 (BKR) A když on ještě mluvil, aj, Jonata syn Abiatara kněze přišel, jemuž řekl Adoniáš: Přistup sem, nebo jsi muž udatný a dobré poselství neseš.
42 (ROH) No, kým on ešte hovoril, tu hľa, prišiel Jonatán, syn Ebiatára, kňaza. A Adoniáš mu povedal: Vojdi, lebo si chrabrý muž a nesieš dobrú zvesť.

43 (BKR) Tedy odpovídaje Jonata, řekl Adoniášovi: Právě jižtě pán náš král David ustanovil Šalomouna za krále.
43 (ROH) A Jonatán odpovedal a riekol Adoniášovi: Áno, ale náš pán kráľ Dávid ustanovil za kráľa Šalamúna.

44 (BKR) Nebo poslal s ním král Sádocha kněze a Nátana proroka a Banaiáše syna Joiadova, ano i Cheretejské a Peletejské, a vsadili jej na mezkyni královskou.
44 (ROH) A kráľ poslal s ním Cádoka, kňaza, a Nátana, proroka, a Benaiáša, syna Jehojadovho, a Keréťanov a Peléťanov, a vysadili ho na mulicu kráľovu.

45 (BKR) I pomazali jej Sádoch kněz a Nátan prorok za krále u Gihonu, a vstupovali odtud s radostí, tak že hlučelo město. Toť jest zvuk ten, kterýž jste slyšeli.
45 (ROH) A pomazali ho Cádok, kňaz, a Nátan, prorok, za kráľa v Gichone a odišli odtiaľ hore radujúci sa tak, že až hučalo mesto. To je ten hukot, ktorý ste počuli.

46 (BKR) Ano již i dosedl Šalomoun na stolici královskou.
46 (ROH) Ba už sa aj posadil Šalamún na tróne kráľovstva.

47 (BKR) Nýbrž i služebníci královští přišli, aby dobrořečili pánu našemu, králi Davidovi, řkouce: Učiniž slavné Bůh tvůj jméno Šalomounovo nad jméno tvé, a zvelebiž stolici jeho nad stolici tvou. I poklonil se král na ložci svém.
47 (ROH) Áno, aj služobníci kráľovi prišli, aby dobrorečili nášmu pánu kráľovi Dávidovi a riekli: Nech učiní tvoj Bôh meno Šalamúnovo ešte lepším než tvoje meno a nech zvelebí jeho trón nad to, jako bol zvelebený tvoj trón! A kráľ sa poklonil na posteli.

48 (BKR) Ano i král takto řekl: Požehnaný Hospodin Bůh Izraelský, kterýž dal dnes sedícího na trůnu mém, a abych na to očima svýma hleděl.
48 (ROH) A ešte aj takto povedal kráľ: Požehnaný Hospodin, Bôh Izraelov, ktorý dal dnes toho, ktorý by sedel na mojom tróne, a moje oči to vidia.

49 (BKR) I předěšeni jsou, a vstavše všickni ti pozvaní, kteříž byli při Adoniášovi, odešli jeden každý cestou svou.
49 (ROH) Vtedy sa predesili a vstali všetci pozvaní, ktorí boli za Adoniáša, a išli každý svojou cestou.

50 (BKR) Adoniáš také boje se Šalomouna, vstav, odšel a chytil se rohů oltáře.
50 (ROH) A Adoniáš bojac sa Šalamúna vstal a odišiel a chytil sa rohov oltára.

51 (BKR) I pověděli Šalomounovi, řkouce: Aj, Adoniáš bojí se krále Šalomouna, a hle, drží se rohů oltáře a praví: Nechť mi přisáhne dnes král Šalomoun, že nezabije mne služebníka svého mečem.
51 (ROH) A oznámili Šalamúnovi a riekli: Hľa, Adoniáš sa bojí kráľa Šalamúna a hľa, drží sa rohov oltára a hovorí: Nech mi prisahá dnes kráľ Šalamún, že nezabije svojho služobníka mečom.

52 (BKR) I řekl Šalomoun: Bude-li muž statečný, nespadneť vlas s něho na zem; pakliť co zlého na něm nalezeno bude, umřeť.
52 (ROH) A Šalamún riekol: Ak bude statočným mužom chrabrým, ani jeho vlas nepadne na zem, ale jestli sa najde na ňom zlé, zomrie.

53 (BKR) Poslal tedy král Šalomoun, aby jej odvedli od oltáře. Kterýž přišed, poklonil se králi Šalomounovi. Jemuž řekl Šalomoun: Jdiž do domu svého.
53 (ROH) Potom poslal kráľ Šalamún, aby ho doviedli od oltára dolu. A keď prišiel, poklonil sa kráľovi Šalamúnovi. A Šalamún mu povedal: Idi do svojho domu.