2. kniha Samuelova

1 (B21) Jednou se David zeptal: "Zůstal ještě někdo ze Saulova domu naživu? Kvůli Jonatanovi bych mu chtěl projevit přízeň."

2 (B21) V Saulově domě sloužíval otrok jménem Cíba, a tak ho zavolali k Davidovi. "Ty jsi Cíba?" zeptal se král. "Tvůj služebník!" odpověděl.

3 (B21) "Nezbyl ze Saulova domu ještě někdo?" zeptal se ho král. "Chtěl bych mu projevit Boží přízeň." "Zůstal ještě jeden Jonatanův syn, chromý na nohy," odpověděl králi Cíba.

4 (B21) "A kde je?" ptal se král. "V domě Machira, syna Amielova, v Lo-debaru," odpověděl Cíba.

5 (B21) Král David ho tedy z Lo-debaru, z domu Machira, syna Amielova, nechal přivést.

6 (B21) Když Mefibošet, syn Jonatana, syna Saulova, přišel k Davidovi, padl na tvář a poklonil se. "Mefibošete," oslovil ho David. "Jsem tvůj služebník!" odpověděl.

7 (B21) "Neboj se," řekl mu David. "Kvůli tvému otci Jonatanovi ti chci projevit přízeň. Vrátím ti všechny pozemky tvého děda Saula a budeš vždy jíst u mého stolu."

8 (B21) Mefibošet se mu začal klanět. "Co je tvůj služebník?" říkal. "Proč se obracíš k mrtvému psu, jako jsem já?"

9 (B21) Král pak zavolal Cíbu, někdejšího Saulova sluhu, a řekl mu: "Všechno, co patřilo Saulovi a celému jeho domu, jsem dal vnukovi tvého pána.

10 (B21) Ty budeš se svými syny a služebníky obdělávat jeho půdu a sklízet úrodu, aby vnuk tvého pána měl dost potravy. A Mefibošet, vnuk tvého pána, bude vždy jíst u mého stolu." (A Cíba měl patnáct synů a dvacet služebníků.)

11 (B21) "Tvůj služebník udělá, cokoli můj pán a král přikáže," odpověděl Cíba králi. Mefibošet pak jídal u Davidova stolu jako jeden z královských synů.

12 (B21) Měl také malého syna jménem Míka. Všichni, kdo patřili k Cíbovu domu, se stali Mefibošetovými služebníky.

13 (B21) Mefibošet ovšem zůstával v Jeruzalémě, neboť vždy jídal u královského stolu. Byl chromý na obě nohy.