2. kniha Samuelova

1 (BKR) I stalo se, že když král seděl v domě svém, a Hospodin jemu dal odpočinutí vůkol přede všemi nepřátely jeho,
1 (ROH) A stalo sa, keď už býval kráľ vo svojom dome, a Hospodin mu dal odpočinutia zo všetkých strán, od všetkých jeho nepriateľov,

2 (BKR) Řekl král Nátanovi proroku: Pohleď medle, já bydlím v domě cedrovém, truhla pak Boží přebývá mezi kortýnami.
2 (ROH) že povedal kráľ prorokovi Nátanovi: Pozri, prosím, ja bývam v cedrovom dome, a truhla Božia býva medzi pokrovcami.

3 (BKR) I dí Nátan králi: Cožkoli jest v srdci tvém, jdi, učiň, nebo Hospodin s tebou jest.
3 (ROH) Na to riekol Nátan kráľovi: Iď a učiň všetko, čo je v tvojom srdci, lebo Hospodin je s tebou.

4 (BKR) Potom té noci stalo se slovo Hospodinovo k Nátanovi, řkoucí:
4 (ROH) A stalo sa tej istej noci, že sa stalo slovo Hospodinovo k Nátanovi a Hospodin riekol takto:

5 (BKR) Jdi a pověz služebníku mému Davidovi: Takto praví Hospodin: Zdaliž ty mi stavěti budeš dům, v kterémž bych přebýval?
5 (ROH) Iď a povieš môjmu služobníkovi Dávidovi: Takto hovorí Hospodin: Či mi ty vystavíš dom, v ktorom by som býval?

6 (BKR) Poněvadž jsem nebydlil v domě od toho dne, jakž jsem vyvedl syny Izraelské z Egypta, až do dne tohoto, ale přecházel jsem s stánkem a příbytkem sem i tam.
6 (ROH) Lebo veď som nebýval v dome od toho dňa, ktorého som vyviedol synov Izraelových z Egypta hore až do tohoto dňa, ale som chodil sem a ta v stáne a v svätopríbytku.

7 (BKR) Nadto kudyž jsem koli chodil se všechněmi syny Izraelskými, zdali jsem jedno slovo řekl kterému z soudců Izraelských, kterémuž jsem přikázal pásti lid svůj Izraelský, řka: Proč jste mi neustavěli domu cedrového?
7 (ROH) Kadekoľvek som chodil medzi všetkými synmi Izraelovými, či som azda voľakedy povedal slovo niektorému z pokolení Izraelových, ktorému som prikázal pásť môj ľud, Izraela, aby som bol povedal: Prečo ste mi nevystavili cedrového domu?

8 (BKR) Protož nyní toto díš služebníku mému Davidovi: Takto praví Hospodin zástupů: Jáť jsem tě vzal z ovčince od stáda, abys byl vývodou lidu mého Izraelského.
8 (ROH) A tak teraz takto povieš môjmu služobníkovi, Dávidovi: Takto hovorí Hospodin Zástupov: Ja som ťa vzal s pastviska zpoza oviec, aby si bol vojvodom nad mojím ľudom, nad Izraelom.

9 (BKR) A býval jsem s tebou všudy, kamž jsi koli se obracel; všecky také nepřátely tvé vyhladil jsem před tváří tvou, a učinil jsem tobě jméno veliké, jako jméno vyvýšených na zemi.
9 (ROH) A bol som s tebou všade, kamkoľvek si išiel, a vyhladil som všetkých tvojich nepriateľov zpred tvojej tvári a učinil som ti veľké meno jako meno niektorého z tých velikánov, ktorí sú na zemi.

10 (BKR) Způsobím tolikéž místo lidu svému Izraelskému, a vštípím jej, a bydliti bude v místě svém a nepohne se více, aniž ho budou více trápiti lidé nešlechetní jako prvé,
10 (ROH) A ustanovil som svojmu ľudu, Izraelovi, miesto a zasadil som ho tak, že býva na svojom vlastnom mieste a nebude sa viacej triasť pred svojimi nepriateľmi, ani ho už nebudú trápiť synovia neprávosti jako tam prv,

11 (BKR) Hned od toho dne, jakž jsem ustanovil soudce nad lidem svým Izraelským, až jsem teď dal odpočinutí tobě přede všemi nepřátely tvými. Přesto oznamujeť Hospodin, že on sám tobě dům vzdělá.
11 (ROH) a jako ho trápievali od toho dňa, ktorého som ustanovil sudcov nad svojím ľudom Izraelom, a dal som ti odpočinutia od všetkých tvojich nepriateľov. A k tomu ti oznamuje Hospodin, že on, Hospodin, učiní tebe dom.

12 (BKR) Když se vyplní dnové tvoji, a usneš s otci svými, vzbudím símě tvé po tobě, kteréž vyjde z života tvého, a utvrdím království jeho.
12 (ROH) Keď sa vyplnia tvoje dni, a budeš ležať so svojimi otcami, postavím tvoje semeno po tebe, ktoré vyjde z tvojho života, a upevním jeho kráľovstvo.

13 (BKR) Onť ustaví dům jménu mému, a já utvrdím trůn království jeho až na věky.
13 (ROH) Ten vystaví môjmu menu dom, a ja postavím pevne trón jeho kráľovstva, takže bude stáť až na veky.

14 (BKR) Já budu jemu otcem, a on mi bude synem. Kterýž když zhřeší, trestati ho budu metlou lidskou a ranami synů lidských.
14 (ROH) Ja mu budem otcom, a on mi bude synom, ktorého, keby sa dopustil nejakej neprávosti, budem trestať ľudským prútom a údermi synov človeka.

15 (BKR) Ale milosrdenství mé nebude odjato od něho, tak jako jsem je odjal od Saule, kteréhož jsem zahnal od tváři tvé.
15 (ROH) Ale moja milosť neuhne od neho, jako som urobil, aby uhla od Saula, ktorého som odstránil zpred tvojej tvári.

16 (BKR) A tak utvrzen bude dům tvůj a království tvé až na věky před tebou, a trůn tvůj bude stálý až na věky.
16 (ROH) A nepodvrátiteľne stály bude tvoj dom a tvoje kráľovstvo až na veky pred tebou, a tvoj trón bude stáť pevne až na veky.-

17 (BKR) Vedlé všech slov těchto, a podlé všeho vidění tohoto, tak mluvil Nátan Davidovi.
17 (ROH) Podľa všetkých tých slov a podľa celého toho videnia, tak hovoril Nátan Dávidovi.

18 (BKR) Tedy všed král David, posadil se před Hospodinem a řekl: Kdo jsem já, Panovníče Hospodine, a jaký jest dům můj, že jsi mne přivedl v ta místa.
18 (ROH) Potom vošiel kráľ Dávid do stánu Božieho a posadil sa pred Hospodinom a povedal: Kto som ja, Pane, Hospodine, a kto je môj dom, že si ma doviedol až sem!

19 (BKR) Nýbrž ještěť se to málo vidělo, Panovníče Hospodine, že jsi také mluvil i o domu služebníka svého na dlouhé časy, ješto jest to povaha lidská, Panovníče Hospodine.
19 (ROH) A ešte i to bolo málo v tvojich očiach, Pane, Hospodine, takže si hovoril ešte aj o dome svojho služobníka do ďalekej budúcnosti, a to na spôsob človeka, Pane, Hospodine!

20 (BKR) Ale což již více má mluviti David před tebou? Však ty znáš služebníka svého, Panovníče Hospodine.
20 (ROH) A čože ti má ešte viac hovoriť Dávid, keď ty predsa znáš svojho služobníka, Pane, Hospodine!

21 (BKR) Pro slovo své a podlé srdce svého činíš všecky tyto věci veliké, v známost je uvodě služebníku svému.
21 (ROH) Pre svoje slovo a podľa dobroty svojho srdca činíš všetko toto veľké a dal si to znať svojmu služobníkovi.

22 (BKR) (Protož zveleben jsi Hospodine Bože, nebo není tobě rovného, anobrž není žádného Boha kromě tebe), podlé toho všeho, jakž jsme slýchali ušima svýma.
22 (ROH) Preto si zvelebený, Hospodine, Bože, lebo nie je nikoho tebe rovného, ani niet Boha krome teba, podľa všetkého toho, čo sme počuli na svoje uši.

23 (BKR) Kdo tedy jest jako lid tvůj, jako Izrael, který národ na zemi, jehož by Bůh šel, aby jej sobě vykoupil za lid, a dobyl sobě jména, a učinil tobě, ó Izraeli, tyto veliké věci a hrozné v zemi tvé, před oblíčejem lidu svého, kterýž jsi sobě vysvobodil z Egypta, z pohanstva bohů jejich?
23 (ROH) A kto je ako tvoj ľud, ako Izrael, jediný to národ na zemi, ktorý išli Bohovia, sám Bôh vykúpiť sebe za ľud a učiniť si meno (A vykonať vám, synovia Izraelovi, túto tak veľkú vec!), a prišiel si, ó, Bože, učiniť svojej zemi strašné veci, pred tvárou svojho ľudu, ktorý si si vykúpil z Egypta, z národov, a od jeho bohov.

24 (BKR) A vzdělal jsi sobě lid svůj Izraelský, sobě v lid až na věky, a protož, Hospodine, jsi jejich Bohem.
24 (ROH) A pevne si si postavil svoj ľud, Izraela, sebe za ľud až na veky. A ty, Hospodine, stal si sa im Bohom.

25 (BKR) Nyní tedy, Hospodine Bože, slovo to, jímž jsi se zamluvil služebníku svému a domu jeho, naplniž je až na věky, a učiň tak, jakž jsi mluvil,
25 (ROH) A tak teraz, Hospodine, Bože, slovo, ktoré si hovoril vzhľadom na svojho služobníka a na jeho dom, ráč postaviť tak, aby stálo až na veky, a učiň, ako si hovoril.

26 (BKR) Tak aby zvelebováno bylo jméno tvé až na věky, když se říkati bude: Hospodin zástupů jest Bůh nad Izraelem, a dům služebníka tvého Davida aby byl stálý před oblíčejem tvým.
26 (ROH) A nech je tvoje meno veľké až na veky, tým, že budú hovoriť: Hospodin Zástupov je Bohom nad Izraelom, a dom tvojho služobníka Dávida nech je stály pred tvojou tvárou!

27 (BKR) Nebo ty, Hospodine zástupů, Bože Izraelský, zjevil jsi mně služebníku svému, řka: Dům ustavím tobě. Protož usoudil služebník tvůj v srdci svém, aby se modlil tobě modlitbou touto.
27 (ROH) Lebo ty, Hospodine Zástupov, Bože Izraelov, zjavil si svojmu služobníkovi povediac: Zbudujem ti dom. Preto našiel tvoj služobník hotové svoje srdce pomodliť sa ti túto modlitbu.

28 (BKR) A tak již, Panovníče Hospodine, ty sám jsi Bůh, a slova tvá jsou pravda, jimiž jsi zaslíbil služebníku svému dobré věci tyto.
28 (ROH) A tak teraz, Pane, Hospodine, ty si Bôh, a tedy nech sú tvoje slová pravdou, keď už si hovoril svojmu služobníkovi sľúbiac mu to dobré.

29 (BKR) Již tedy rač požehnati domu služebníka svého, aby trval na věky před oblíčejem tvým. Nebo ty jsi, Hospodine Bože, mluvil, že požehnáním tvým požehnán bude dům služebníka tvého na věky.
29 (ROH) A teraz tedy ráč a požehnaj dom svojho služobníka, aby bol na veky pred tvojou tvárou, lebo ty, Pane, Hospodine, si hovoril, a z tvojho požehnania nech je požehnaný dom tvojho služobníka až na veky!