2. kniha Samuelova

1 (BKR) I trvala dlouho válka mezi domem Saulovým a domem Davidovým. David pak čím dále tím více se silil, ale dům Saulův čím dále tím se více umenšoval.
1 (ROH) A vojna trvala dlho medzi domom Saulovým a medzi domom Dávidovým. Ale Dávid mocnel vše viac a viac, a dom Saulov slabnul viac a viac.

2 (BKR) I zrodili se Davidovi synové v Hebronu, z nichž prvorozený jeho byl Amnon z Achinoam Jezreelské;
2 (ROH) A Dávidovi sa narodili synovia v Hebrone, z ktorých jeho prvorodený bol Amnon, syn Achinoami Jezreelskej,

3 (BKR) A druhý po něm Cheleab z Abigail, ženy někdy Nábale Karmelského; třetí pak Absolon, syn z Maachy dcery Tolmai krále Gessur;
3 (ROH) a jeho druhý bol Kileáb, syn Abigaili, predtým ženy Nábala Karmelského; tretí bol Absalom, syn Maachy, dcéry Talmaja, kráľa Gešúra;

4 (BKR) A čtvrtý Adoniáš syn Haggit, a pátý Sefatiáš syn Abitál;
4 (ROH) štvrtý bol Adoniáš, syn Chaggity, piaty Šefatiáš, syn Abitály,

5 (BKR) Šestý pak Jetram z Egly manželky Davidovy. Ti se zrodili Davidovi v Hebronu.
5 (ROH) a šiesty bol Jitream, syn Egly, ženy Dávidovej. Tí sa narodili Dávidovi v Hebrone.

6 (BKR) I stalo se, když byla válka mezi domem Saulovým a mezi domem Davidovým, a Abner statečně zastával domu Saulova,
6 (ROH) A stalo sa, keď bola vojna medzi domom Saulovým a medzi domom Dávidovým, že sa Abner mocne zastával domu Saulovho.

7 (BKR) (Měl pak byl Saul ženinu, jejíž jméno bylo Rizpa, dcera Aja), že řekl Izbozet Abnerovi: I proč jsi všel k ženině otce mého?
7 (ROH) Ale Saul mal ženinu, ktorej bolo meno Ricpa, dcéra Ajju. A Iš-bóšet povedal Abnerovi: Prečo si vošiel k ženine môjho otca?

8 (BKR) Tedy rozhněvav se Abner velmi pro slova Izbozetova, řekl: I zdali já jsem psí hlava, kterýž jsem proti Judovi dnes učinil milosrdenství s domem Saule otce tvého, s bratřími jeho i příbuznými jeho, a nevydal jsem tě v ruku Davidovu, a však vyhledáváš na mně dnes nepravosti té ženy.
8 (ROH) A Abner sa veľmi nahneval pre slová Iš-bóšeta a povedal: A či som ja azda psia hlava, ktorá je za Júdu? Dnes činím milosrdenstvo s domom Saula, tvojho otca, proti jeho bratom a proti jeho priateľovi a nedal som, aby si sa našiel v ruke Dávidovej, a ty dnes vyhľadávaš na mne neprávosť tej ženy?

9 (BKR) Toto učiň Bůh Abnerovi a toto mu přidej, jestliže nedopomohu k tomu Davidovi, jakož jemu přisáhl Hospodin,
9 (ROH) Tak nech učiní Bôh Abnerovi a tak nech pridá, že jako prisahal Hospodin Dávidovi, tak mu aj istotne urobím,

10 (BKR) Aby přeneseno bylo království od domu Saulova, a upevněn byl trůn Davidův nad Izraelem i nad Judou, od Dan až do Bersabé.
10 (ROH) aby preniesol kráľovstvo preč od domu Saulovho a aby postavil trón Dávidov nad Izraelom a nad Júdom od Dána až po Bér-šebu.

11 (BKR) A nemohl k tomu nic více odpovědíti Abnerovi, proto že se ho bál.
11 (ROH) A nemohol viacej odpovedať Abnerovi ani slova, pretože sa ho bál.

12 (BKR) A tak poslal Abner posly k Davidovi na místě svém, řka: Čí jest země? A aby řekli: Učiň smlouvu se mnou, a aj, ruka má bude s tebou, abych obrátil k tobě všecken Izrael.
12 (ROH) A Abner poslal poslov k Dávidovi hneď na mieste s odkazom: Komuže patrí zem? A tiež aby povedali: Učiň so mnou svoju smluvu, a hľa, moja ruka bude s tebou, aby som obrátil k tebe celého Izraela.

13 (BKR) Jemuž odpověděl: Dobře. Jáť učiním s tebou smlouvu, a však jedné věci od tebe žádám, totiž, abys neviděl tváři mé, leč prvé dáš přivésti Míkol dceru Saulovu, když bys chtěl přijíti, abys viděl tvář mou.
13 (ROH) A Dávid odpovedal: Dobre, ja učiním s tebou smluvu, len jednu vec žiadam od teba, a to, aby si neuvidel mojej tvári, krome ak prv dovedieš Míchaľ, dcéru Saulovu, keď prijdeš, aby si videl moju tvár.

14 (BKR) I poslal David posly k Izbozetovi synu Saulovu, aby řekli: Dej mi ženu mou Míkol, kterouž jsem sobě zasnoubil ve stu obřízek Filistinských.
14 (ROH) A Dávid poslal poslov k Iš-bóšetovi, synovi Saulovmu, aby mu riekli: Daj mi moju ženu Míchaľ, ktorú som si zasnúbil za sto neobriezok Filištínov.

15 (BKR) Poslav tedy Izbozet, vzal ji od muže Faltiele syna Lais.
15 (ROH) A Iš-bóšet poslal a vzal ju od muža, od Paltiela, syna Laišovho.

16 (BKR) Šel pak s ní muž její, a jda za ní až do Bahurim, plakal. Tedy řekl jemu Abner: Jdi, navrať se zase. I navrátil se.
16 (ROH) A jej muž išiel s ňou, a išiel plačúci za ňou až po Bachúrim. A Abner mu povedal: Idi, vráť sa! A vrátil sa.

17 (BKR) Potom Abner učinil řeč k starším Izraelským, řka: Předešle stáli jste o to, aby David byl králem nad vámi.
17 (ROH) A Abner hovoril so staršími Izraelovými a riekol: Už dávno hľadáte Dávida, aby bol kráľom nad vami.

18 (BKR) Protož nyní vykonejtež to; neboť jest Hospodin mluvil o Davidovi, řka: Skrze ruku Davida služebníka svého vysvobodím lid svůj Izraelský z ruky Filistinských, a z ruky všech nepřátel jeho.
18 (ROH) A tak teraz to vykonajte. Lebo Hospodin povedal o Dávidovi: Rukou Dávida, svojho služobníka, zachránim svoj ľud Izraela vytrhnúc ho z ruky Filištínov ako i z ruky všetkých jeho nepriateľov.

19 (BKR) To též mluvil Abner i k Beniaminským. Potom odšel Abner, aby mluvil k Davidovi v Hebronu všecko, což se za dobré vidělo Izraelovi a všemu domu Beniamin.
19 (ROH) A Abner hovoril aj v uši Benjamina. A potom odišiel Abner, aby hovoril aj v uši Dávida v Hebrone, všetko, čo sa videlo za dobré Izraelovi a celému domu Benjaminovmu.

20 (BKR) Když tedy přišel Abner k Davidovi do Hebronu a s ním dvadceti mužů, učinil David Abnerovi i mužům, kteříž s ním byli, hody.
20 (ROH) Tak prišiel Abner k Dávidovi do Hebrona a s ním dvadsať mužov. A Dávid učinil Abnerovi a mužom, ktorí boli s ním, hostinu.

21 (BKR) I řekl Abner Davidovi: Vstanu a půjdu, abych shromáždil ku pánu svému králi všecken lid Izraelský, kteříž vejdou s tebou v smlouvu, a budeš kralovati nade všemi, jakož toho žádá duše tvá. I propustil David Abnera, kterýž odšel v pokoji.
21 (ROH) A Abner povedal Dávidovi: Vstanem a pojdem a shromaždím k svojmu pánovi kráľovi celého Izraela, a učinia s tebou smluvu, a budeš kraľovať nad všetkým, čo si žiada tvoja duša. A tak prepustil Dávid Abnera, a odišiel v pokoji.

22 (BKR) A aj, služebníci Davidovi a Joáb vraceli se z vojny, kořisti veliké s sebou nesouce. Ale Abnera již nebylo s Davidem v Hebronu, nebo byl ho propustil, a již odšel v pokoji.
22 (ROH) A tu hľa, hneď za tým prišli služobníci Dávidovi, i Joáb prišiel, od porážky lupičov, a dopravili so sebou veľkú korisť. Ale Abnera už nebolo s Dávidom v Hebrone, lebo ho prepustil, a odišiel v pokoji.

23 (BKR) Joáb tedy i všecko vojsko, kteréž bylo s ním, přišli tam. I oznámili Joábovi, řkouce: Byl zde Abner syn Nerův u krále, ale propustil jej, a odšel v pokoji.
23 (ROH) A tedy Joáb i všetko vojsko, ktoré bolo s ním, prišli. A oznámili Joábovi a riekli: Prišiel Abner, syn Nérov, ku kráľovi, a prepustil ho, a odišiel v pokoji.

24 (BKR) Protož všed Joáb k králi, řekl: Co jsi učinil? Aj, přišel byl Abner k tobě; proč jsi ho pustil, aby zase odšel?
24 (ROH) Potom prišiel Joáb ku kráľovi a povedal: Čo si to urobil? Hľa, prišiel k tebe Abner, prečo si ho prepustil, aby zase odišiel?

25 (BKR) Znáš Abnera syna Nerova. Proto, aby podvedl tebe, přišel, a aby vyšpehoval vycházení tvé i vcházení tvé, a zvěděl všecko, co ty činíš.
25 (ROH) Veď znáš Abnera, syna Nérovho. Lebo prišiel na to, aby ťa podviedol a aby zvedel tvoje vychádzanie a tvoje vchádzanie ako aj aby zvedel všetko, čo robíš.

26 (BKR) Tedy vyšed Joáb od Davida, poslal posly za Abnerem, kteříž ho přivedli zase od čisterny Sírach, o čemž David nic nevěděl.
26 (ROH) A keď vyšiel Joáb od Dávida, poslal poslov za Abnerom, ktorí ho vrátili a doviedli od cisterny Síra. Ale Dávid nevedel o tom.

27 (BKR) A když se navrátil Abner do Hebronu, uvedl ho Joáb do prostřed brány, aby s ním mluvil tiše. I udeřil ho v páté žebro, a umřel pro krev Azaele bratra jeho.
27 (ROH) A keď sa navrátil Abner do Hebrona, zaviedol ho Joáb do ústrania, doprostred brány, aby s ním potajme hovoril, a tam ho uderil do brucha, a zomrel, za krv Azaela, jeho brata.

28 (BKR) To když potom David uslyšel, řekl: Čist jsem já i království mé před Hospodinem až na věky od krve Abnera syna Nerova.
28 (ROH) Keď to potom počul Dávid, riekol: Bez viny som i ja i moje kráľovstvo pred Hospodinom až na veky na krvi Abnera, syna Nérovho.

29 (BKR) Nechať přijde na hlavu Joábovu i na všecken dům otce jeho, a nechť není prázden dům Joábův toho, jenž by trpěl tok, aneb malomocného a na hůl se podpírajícího, aneb padajícího od meče a nemajícího chleba.
29 (ROH) Nech prijde jeho krv na hlavu Joábovu a na celý dom jeho otca, ani nech nie je vyťatý z domu Joábovho trpiaci na tok semena ani malomocný ani chodiaci o palici ani ten, kto by padol od meča, ani trpiaci nedostatkom chleba.

30 (BKR) A tak Joáb a Abizai bratr jeho zamordovali Abnera, proto že byl zabil Azaele bratra jejich v Gabaon v bitvě.
30 (ROH) A tak Joáb a Abišaj, jeho brat, zavraždili Abnera preto, že zabil Azaela, ich brata, v Gibeone v boji.

31 (BKR) I řekl David Joábovi a ke všemu lidu, kterýž byl s ním: Roztrhněte roucha svá, a přepašte se pytli, a plačte před Abnerem. Král pak David šel za márami.
31 (ROH) A Dávid riekol Joábovi a všetkému ľudu, ktorý bol s ním: Roztrhnite svoje rúcha a opášte sa vrecovinou a smúťte pred Abnerom! A kráľ Dávid išiel za márami.

32 (BKR) A když pochovávali Abnera v Hebronu, pozdvih král hlasu svého, plakal nad hrobem Abnerovým, plakal také všecken lid.
32 (ROH) A tak pochovali Abnera v Hebrone. A kráľ pozdvihol svoj hlas a plakal nad hrobom Abnerovým a plakal i všetok ľud.

33 (BKR) V tom naříkaje král pro Abnera, řekl: Tak-liž jest měl umříti Abner, jako umírá nějaký ničemný člověk?
33 (ROH) A kráľ trúchliac za Abnerom povedal: Či tak mal zomrieť Abner, ako zomiera blázon?

34 (BKR) Ruce tvé nebyly svázány a nohy tvé měděnými poutami nebyly sevříny, ale padl jsi jako ten, kdož padá od lidí nešlechetných. Tedy ještě více všecken lid plakal nad ním.
34 (ROH) Tvoje ruky neboly poviazané, a tvoje nohy neboly sovrené medenými putami. Tak si padol, ako niekto padne pred synmi neprávosti. Vtedy sa znova pustil všetok ľud do plaču nad ním.

35 (BKR) Potom přišel všecken lid, a měli k tomu Davida, aby jedl chléb ještě záhy. Ale David přisáhl, řka: Toto ať mi učiní Bůh a toto přidá, jestliže prvé, než slunce zapadne, okusím chleba aneb čehokoli jiného.
35 (ROH) A keď potom prišiel všetok ľud, aby dali Dávidovi pokrm, kým ešte bol deň, prisahal Dávid povediac: Nech mi tak učiní Bôh a tak nech pridá, jestli prv, ako zajde slnce, okúsim chleba, alebo nech už by to bolo čokoľvek.

36 (BKR) Což když poznal všecken lid, líbilo se jim to; a všecko, což činil král, líbilo se všemu lidu.
36 (ROH) A poznal to všetok ľud, a ľúbilo sa mu to, jako i všetko, čo učinil kráľ, ľúbilo sa všetkému ľudu.

37 (BKR) I poznal všecken lid a všecken Izrael v ten den, že nepošlo to od krále, aby zabili Abnera syna Nerova.
37 (ROH) A tak poznal všetok ľud i celý Izrael toho dňa, že to nebolo od kráľa, aby zabili Abnera, syna Nérovho.

38 (BKR) Řekl pak král služebníkům svým: Nevíte-liž, že kníže, a veliké, padlo dnes v Izraeli?
38 (ROH) A kráľ povedal svojim služobníkom: Či neviete, že knieža a velikán padol tohoto dňa v Izraelovi?

39 (BKR) A já ještě nyní mdlý jsem, jakožto pomazaný král, muži pak tito, synové Sarvie, jsou mi nepovolní. Odplatiž Hospodin tomu, kdož zle činí, vedlé zlosti jeho.
39 (ROH) A ja som dnes ešte slabý, hoci som pomazaný kráľ, a títo mužovia, synovia Ceruje, sú mi priťažkí a pritvrdí. Hospodin nech odplatí tomu, kto robí zlé, podľa jeho zlosti.