2. kniha Samuelova

1 (B21) Král byl otřesen. S pláčem stoupal do horní místnosti brány a cestou naříkal: "Synáčku Abšalome, synáčku můj! Synáčku Abšalome! Proč jsem jen místo tebe neumřel já, Abšalome? Synáčku můj, synáčku můj!"
1 (KAT) Kráľ sa zachvel, vystúpil do izby nad bránou a zaplakal. Keď odchádzal, hovoril: „Syn môj, Absolón, syn môj, syn môj, Absolón! Keby som ja bol zomrel namiesto teba, Absolón, syn môj, syn môj!“

2 (B21) Joábovi bylo oznámeno, jak král pláče a naříká pro Abšaloma.
2 (KAT) Joabovi oznámili: „Hľa, kráľ plače a smúti za Absolónom!“

3 (B21) Když vojsko uslyšelo, jak král truchlí nad svým synem, vítězství toho dne se všem obrátilo v nářek.
3 (KAT) Tak sa v ten deň víťazstvo zmenilo na smútok pre celý ľud, lebo ľud v ten deň počul, že sa kráľ trápi pre svojho syna.

4 (B21) Vojáci se toho dne kradli do města, jako se krade vojsko, které s hanbou prchlo z boje.
4 (KAT) Preto vojsko v ten deň len ukradomky vchádzalo do mesta, ako sa vkráda vojsko, ktoré sa hanbí, lebo ušlo z boja.

5 (B21) Král si zakryl tvář a hlasitě bědoval: "Synáčku Abšalome! Abšalome, synáčku můj! Synáčku můj!"
5 (KAT) Kráľ si však zahalil hlavu a kráľ volal veľkým hlasom: „Syn môj Absolón, Absolón, syn môj, syn môj!“

6 (B21) Joáb tehdy šel za králem domů a řekl: "Dnes jsi urazil všechny své muže, kteří dnes tobě, tvým synům a dcerám, tvým manželkám i konkubínám zachránili život.
6 (KAT) Vtedy prišiel ku kráľovi do domu Joab a povedal: „Dnes si potupil tvár všetkých svojich sluhov, ktorí dnes zachránili tvoj život a život tvojich synov a dcér, život tvojich žien a život tvojich vedľajších žien.

7 (B21) Miluješ ty, kdo tě nenávidí, a nenávidíš ty, kdo tě milují! Dnes jsi ukázal, že tví velitelé ani vojáci pro tebe nic neznamenají. Dnes je mi jasné, že kdyby Abšalom žil a my všichni dnes byli mrtví, byl bys spokojen.
7 (KAT) Lebo preukazuješ lásku tým, čo ťa nenávidia, a nenávidíš tých, čo ťa milujú. Veď si dnes prezradil, že nemáš za nič vojvodcov ani služobníkov! Dnes viem, že keby bol Absolón nažive a my by sme dnes boli všetci mŕtvi, to by ti bolo po vôli.

8 (B21) Tak se vzchop a jdi povzbudit své muže! Přísahám při Hospodinu, že jinak s tebou do večera nezůstane jediný z nich. To pro tebe bude horší neštěstí než všechno, co tě potkalo od mládí!"
8 (KAT) A teraz vstaň a prehovor k srdcu svojich sluhov! Lebo prisahám na Pána, ak nevyjdeš von, neostane s tebou tejto noci ani muž. A toto ti bude horšie ako všetko nešťastie, ktoré ťa postihlo od mladi až doteraz.“

9 (B21) Král tedy vstal a posadil se do brány. Když se všichni vojáci dozvěděli, že král sedí v bráně, celé vojsko před králem vykonalo přehlídku. Ostatní z Izraele se rozutekli, každý odkud přišel.
9 (KAT) Nato kráľ vstal a sadol si do brány. A keď všetkému ľudu oznámili: „Hľa, kráľ sedí v bráne,“ všetok ľud prišiel pred kráľa. Izraeliti však utiekli každý do svojho domu.

10 (B21) V celém lidu, ve všech izraelských kmenech se dohadovali: "Král nás zachránil z rukou našich nepřátel; vysvobodil nás ze spárů Filištínů. Pak ale uprchl ze země před Abšalomem
10 (KAT) Vtedy sa dohadoval celý národ vo všetkých izraelských kmeňoch a hovorili: „Kráľ nás vyslobodil z ruky našich nepriateľov, on nás vytrhol z ruky Filištíncov a teraz ušiel z krajiny pre Absolóna.

11 (B21) a Abšalom, kterého jsme si pomazali za krále, padl v boji. Na co tedy čekáte? Proč nepřivedeme krále zpět?"
11 (KAT) Absolón, ktorého sme pomazali nad sebou, padol v boji. Nuž dokedy chcete váhať priviesť kráľa naspäť?“

12 (B21) Když se do králova domu doneslo, o čem mluvil celý Izrael, vzkázal král David kněžím Sádokovi a Abiatarovi: "Vyřiďte judským stařešinům: Proč máte být poslední při králově návratu domů?
12 (KAT) A kráľ Dávid poslal kňazom Sadokovi a Abiatarovi odkaz: „Povedzte júdskym starším toto: »Prečo ste vy poslední, čo chcú priviesť kráľa naspäť do jeho domu?« (Lebo reči celého Izraela došli ku kráľovi do jeho domu.)

13 (B21) Jste mí bratři, má krev a tělo - proč máte být při návratu krále poslední?
13 (KAT) »Vy ste moji bratia, vy ste moja kosť a moje telo, nuž prečo ste poslední, čo chcú kráľa priviesť naspäť?«

14 (B21) A pokud jde o Amasu, tomu vyřiďte: Nejsi snad má krev a tělo? Ať mě Bůh potrestá a ještě mi přidá, jestli se nestaneš natrvalo mým vojevůdcem namísto Joába."
14 (KAT) A Amasovi povedzte: »Nie si ty moja kosť a moje telo? Toto nech mi urobí Boh a toto nech mi pridá, ak nebudeš u mňa celý čas vojvodcom namiesto Joaba.«“

15 (B21) Tím si naklonil srdce všech obyvatel Judska. Jednomyslně králi vzkázali: "Pojď se vrátit i se všemi svými muži."
15 (KAT) Takto si naklonil srdce všetkých Júdovcov ako srdce jedného muža. I poslali po kráľa: „Vráť sa ty i všetci tvoji sluhovia!“

16 (B21) Král se tedy vypravil zpět. Když dorazil k Jordánu, judští muži vyšli králi naproti do Gilgalu, aby ho převedli přes Jordán.
16 (KAT) Kráľ sa vrátil a prišiel až k Jordánu. Júdovci prišli do Galgaly, chceli ísť v ústrety kráľovi, aby kráľa previedli cez Jordán.

17 (B21) Také Šimei, syn Gerův, Benjamínec z Bachurim, si pospíšil a vydal se s judskými muži přivítat krále Davida.
17 (KAT) Gérov syn Semei, Benjamínec z Bahurimu, zostupoval chytro s Júdovcami v ústrety kráľovi Dávidovi.

18 (B21) Byla s ním i tisícovka mužů z Benjamína a také Cíba, sluha ze Saulova domu, a jeho patnáct synů a dvacet služebníků. Ti před králem vběhli do Jordánu,
18 (KAT) Mal so sebou tisíc mužov z Benjamína. Aj Siba, sluha Šaulovho domu, a s ním jeho pätnásti synovia a dvadsiati sluhovia ponáhľali sa k Jordánu pred kráľa.

19 (B21) že se budou brodit tam a zpět, aby přepravili královský dvůr a splnili každé královo přání. Když už měl král překročit Jordán, Gerův syn Šimei padl před králem k zemi
19 (KAT) Prešli cez brod, aby previedli kráľovu rodinu a aby sa mu dali k službám. Gérov syn Semei však padol pred kráľom, keď prechádzal cez Jordán,

20 (B21) se slovy: "Kéž mi to můj pán nepočítá za vinu a kéž zapomene, čím se tvůj služebník provinil onoho dne, kdy můj pán a král opouštěl Jeruzalém; kéž to král nechová v srdci.
20 (KAT) a hovoril kráľovi: „Nech mi môj pán nepripočítava za zločin a nepripomína si, čím sa previnil tvoj sluha v ten deň, keď môj kráľovský pán vychádzal z Jeruzalema! Nech si to kráľ neberie k srdcu!

21 (B21) Zhřešil jsem - to tvůj služebník ví. Pohleď ale, přišel jsem dnes svému pánu a králi naproti jako první z celého domu Josefova."
21 (KAT) Veď ja, tvoj sluha, viem, že som sa prehrešil. Preto som prišiel prvý z celého Jozefovho domu a išiel som v ústrety svojmu kráľovskému pánovi!“

22 (B21) Abišaj, syn Ceruji, ho přerušil: "Nemá snad Šimei zemřít? Vždyť zlořečil pomazanému Hospodinovu!"
22 (KAT) Nato sa ozval Abisai, syn Sarvie, a spýtal sa: „Nemá Semei zomrieť za to, že preklínal Pánovho pomazaného?!“

23 (B21) "Co je vám do toho, synové Ceruji?" odpověděl mu David. "To mi dnes musíte dělat žalobce? To by dnes měl v Izraeli někdo zemřít? Copak nevím, že jsem dnes opět králem Izraele?"
23 (KAT) Ale Dávid odpovedal: „Nechajte to, synovia Sarvie! Dnes ste mi na pokušenie! Dnes má niekto zomrieť v Izraeli? Či neviem, že som dnes kráľom nad Izraelom?“

24 (B21) Poté se král obrátil k Šimeimu: "Nezemřeš," řekl a potvrdil to královskou přísahou.
24 (KAT) Potom kráľ povedal Semeimu: „Nezomrieš!“ A kráľ sa mu zaprisahal.

25 (B21) Také Mefibošet, vnuk Saulův, šel přivítat krále. Nedbal o své nohy ani o své vousy a oděv si nepral ode dne králova odchodu až do dne jeho vítězného návratu.
25 (KAT) Aj Šaulov syn Mifiboset prišiel dolu v ústrety kráľovi. Neošetril si nohy, neupravil si bradu a neopral si šaty odo dňa, čo kráľ odišiel, až do dňa, keď sa vrátil v pokoji.

26 (B21) Když přišel do Jeruzaléma přivítat krále, král se ho zeptal: "Proč jsi nešel se mnou, Mefibošete?"
26 (KAT) Keď prišiel kráľovi v ústrety do Jeruzalema, kráľ sa ho spýtal: „Prečo si nešiel so mnou, Mifiboset?“

27 (B21) Ten odpověděl: "Pane můj, králi, můj sluha mě oklamal! Řekl jsem mu: ‚Osedlej mi osla, nasednu na něj a pojedu s králem!' Víš přece, že tvůj služebník je chromý.
27 (KAT) Odpovedal: „Môj kráľovský pane, môj sluha ma oklamal. Lebo tvoj sluha povedal: »Osedlaj mi osla, chcem naň vysadnúť a ísť s kráľom.« Veď tvoj sluha je chromý!

28 (B21) Jenže on mě, tvého služebníka, u tebe pomluvil. Můj pán a král je ale jako Boží anděl. Udělej tedy, co pokládáš za dobré.
28 (KAT) Ale osočoval tvojho sluhu u môjho kráľovského pána. Lenže môj kráľovský pán je ako Boží anjel. Nuž urob, čo uznáš za dobré!

29 (B21) Celý můj otcovský dům si přece od tebe zasloužil smrt. Ty jsi ale svému služebníku dovolil jíst u tvého stolu. Jaké další právo bych ještě měl chtít? Čeho bych se ještě u krále dovolával?"
29 (KAT) Veď celý dom môjho otca nemohol čakať od môjho kráľovského pána nič iné, iba smrť. A predsa si zaradil svojho sluhu medzi tých, čo jedia z tvojho stola. Akéže mám ešte právo volať ďalej ku kráľovi?“

30 (B21) "Nech už těch řečí," přerušil ho král. "Říkám: To pole si s Cíbou rozdělíte."
30 (KAT) Kráľ mu povedal: „Načo hovoríš toľko rečí? Rozkazujem: Ty a Siba si podelíte pole!“

31 (B21) "Ať si klidně vezme všechno," řekl na to Mefibošet, "hlavně že se pan král v pořádku vrátil domů!"
31 (KAT) Mifiboset povedal kráľovi: „Nech si vezme hoci všetko, len keď sa môj kráľovský pán vrátil domov v pokoji!“

32 (B21) Také Barzilaj Gileádský se vypravil z Rogelim a provázel krále až k Jordánu, aby se tam s ním rozloučil.
32 (KAT) Aj Galaádčan Berzelai prišiel dolu z Rogelimu a išiel s kráľom až po Jordán, chcel ho sprevádzať cez Jordán.

33 (B21) Barzilaj byl už velmi starý, bylo mu osmdesát let. To on se o krále staral během jeho pobytu v Machanajim, neboť to byl zámožný člověk.
33 (KAT) Berzelai bol veľmi starý, mal osemdesiat rokov. On zaopatroval kráľa, keď sa zdržoval v Mahanaime, bol totiž veľmi zámožný.

34 (B21) Proto král Barzilajovi nabídl: "Pojď se mnou. V Jeruzalémě se postarám já o tebe."
34 (KAT) Dávid povedal Berzelaimu: „Poď so mnou, budem ťa opatrovať u seba v Jeruzaleme!“

35 (B21) Barzilaj ale namítl: "Kolik let života mi ještě zbývá, abych šel s králem vzhůru do Jeruzaléma?
35 (KAT) Berzelai odpovedal kráľovi: „Koľkože rokov budem ešte žiť, aby som šiel s kráľom do Jeruzalema?

36 (B21) Je mi už osmdesát let. Copak ještě rozeznám dobré od špatného? Copak by tvůj služebník vůbec věděl, co jí a pije? Slyšel bych ještě hlas zpěváků a zpěvaček? Proč by tvůj služebník ještě měl být mému pánu a králi břemenem?
36 (KAT) Dnes mám osemdesiat rokov. Vari poznám ešte rozdiel medzi dobrým a zlým? Azda chutí ešte tvojmu sluhovi, čo je a pije? Alebo môžem ešte počúvať hlasy spevákov a speváčok? Nuž načo by mal byť tvoj sluha ešte na ťarchu svojmu kráľovskému pánovi?

37 (B21) Tvůj služebník vyprovodí krále jen kousek cesty, k Jordánu. Proč by se mi král tak štědře odplácel?
37 (KAT) Len trocha chce ísť tvoj sluha s kráľom k Jordánu, prečo ma chce kráľ odmieňať za túto službičku?

38 (B21) Dovol prosím svému služebníku, aby se vrátil. Ať zemřu ve svém městě, kde je hrob mého otce a matky. Mého pána a krále ale může doprovodit zde tvůj služebník Kimham. K němu se zachovej, jak uznáš za dobré."
38 (KAT) Nechže sa tvoj sluha smie vrátiť; chcem zomrieť vo svojom meste, pri hrobe svojho otca a matky. Ale hľa, tvoj sluha Chamám môže ísť s mojím kráľovským pánom, nalož s ním, ako uznáš za dobré!“

39 (B21) Na to král řekl: "Ať tedy se mnou jde Kimham, a já pro něj udělám, co uznáš za dobré. Splním ti, cokoli si budeš přát."
39 (KAT) Kráľ odpovedal: „Chamám nech ide so mnou a ja naložím s ním, ako ty uznáš za dobré. Urobím ti všetko, čo odo mňa žiadaš.“

40 (B21) A tak král se všemi svými lidmi překročil Jordán. Políbil Barzilaje, požehnal mu a on se vrátil domů.
40 (KAT) Potom všetok ľud prešiel cez Jordán. Prešiel aj kráľ. Kráľ pobozkal Berzelaiho, požehnal ho a on sa vrátil do svojho domova.

41 (B21) Král pak pokračoval do Gilgalu doprovázen Kimhamem. S králem šlo celé judské vojsko a polovina izraelského vojska.
41 (KAT) Kráľ potom išiel do Galgaly a Chamám išiel s ním. Kráľa sprevádzal všetok júdsky ľud aj polovica ľudu izraelského.

42 (B21) Vtom ke králi dorazili také ostatní Izraelci. "Jak to, že si tě ukradli naši judští bratři?" ptali se. "Jak to, že sami přepravili krále i jeho dvůr a všechny Davidovy muže přes Jordán?"
42 (KAT) Tu prišli ku kráľovi všetci Izraeliti a spýtali sa kráľa: „Prečo si ťa ukradli naši bratia Júdovci a previedli cez Jordán kráľa, jeho rodinu aj celú Dávidovu družinu?“

43 (B21) "Král je přece náš příbuzný," řekli jim na to Judští. "Proč se kvůli tomu zlobíte? Copak jsme krále vyjídali? Nebo nás zahrnul nějakými dary?"
43 (KAT) Nato Júdovci odpovedali Izraelitom: „Preto, že nám je kráľ príbuzný. Čo sa pre túto vec hneváte? Azda sme niečo zjedli z kráľa? Alebo sme ho azda uniesli?“

44 (B21) Izraelci jim ale odpověděli: "Máme na krále desetkrát větší nárok - David nám patří víc než vám! Jak jste námi mohli takhle pohrdnout? My jsme přece byli první, kdo začal mluvit o králově návratu!" A Judští muži pak Izraelcům odpovídali ještě ostřeji.
44 (KAT) Izraeliti odpovedali Júdovcom: „My máme nárok na desať čiastok z kráľa a aj Dávid patrí väčšmi nám ako vám. Nuž prečo ste nás znevážili? A nehovorili sme my prví o návrate nášho kráľa?“ Ale reči Júdovcov boli ešte tvrdšie než Izraelitov.