2. kniha Samuelova

1 (BKR) A když David sešel maličko s vrchu, aj Síba služebník Mifibozetův vyšel proti němu se dvěma osly osedlanými, na nichž nesl dvě stě chlebů, a sto hroznů suchých, a sto hrud fíků, a nádobu vína.
1 (B21) Sotva David minul vrchol hory, hle - naproti mu jde Cíba, Mefibošetův sluha, se dvěma osedlanými osly a na nich dvě stě chlebů, sto sušených hroznů, sto kusů letního ovoce a měch vína.

2 (BKR) I řekl král Síbovi: K čemu jsou tyto věci? Odpověděl Síba: Oslové pro čeled královskou k jízdě, chléb pak a fíky, aby jedli služebníci, a víno, aby se napil, kdož by ustal na poušti.
2 (B21) "Na co to máš?" zeptal se ho král. "Osli jsou k jízdě pro královský dům," odpověděl Cíba, "chleba s ovocem je k jídlu pro mládence a víno je k pití, až budete na poušti unavení."

3 (BKR) Opět král řekl: Kdež jest pak syn pána tvého? Odpověděl Síba králi: Aj, zůstal v Jeruzalémě, nebo řekl: Dnes navrátí mi dům Izraelský království otce mého.
3 (B21) "A kde je vnuk tvého pána?" zeptal se král. "Ten čeká v Jeruzalémě," odpověděl Cíba. "Myslí si: ‚Izraelský lid mi dnes navrátí království mého děda.'"

4 (BKR) Řekl ještě král Síbovi: Aj, tvéť jsou všecky věci, kteréž má Mifibozet. Jemuž řekl Síba s poklonou: Nechať vždycky tak nalézám milost před očima tvýma, pane můj králi.
4 (B21) "Ať tedy všechen Mefibošetův majetek připadne tobě," řekl mu na to král. "Klaním se, můj pane a králi," odpověděl Cíba. "Jsi ke mně tak laskav!"

5 (BKR) Tedy bral se král David do Bahurim, a aj, vyšel odtud muž z čeledi domu Saulova, jehož jméno bylo Semei, syn Gerův, kterýžto vždy jda, zlořečil.
5 (B21) Když se potom král David blížil k Bachurim, hle - vyšel odtud nějaký muž rodem ze Saulova domu. Jmenoval se Šimei, syn Gerův, a jak šel, zlořečil

6 (BKR) Ano i kamením házel na Davida, a na všecky služebníky krále Davida, ačkoli všecken lid a všickni udatní byli po pravici jeho i po levici jeho.
6 (B21) a házel po Davidovi i všech jeho služebnících kamení, ačkoli byl král David zprava i zleva obklopen svými lidmi i všemi bojovníky.

7 (BKR) A takto mluvil Semei, když mu zlořečil: Vyjdi, vyjdi, vražedlníče a nešlechetníče.
7 (B21) Šimei chrlil nadávky: "Táhni, ty vrahu! Táhni, ty bídáku!

8 (BKR) Obrátilť jest na tebe Hospodin všelikou krev domu Saulova, na jehož jsi místě kraloval, a dal Hospodin království v ruku Absolona syna tvého. A aj, již se vidíš v svém neštěstí, nebo jsi vražedlník.
8 (B21) Hospodin ti oplatil za všechnu krev Saulova domu. Stal ses králem místo něj, ale Hospodin dal království do rukou tvého syna Abšaloma. To máš za svou špatnost, protože jsi vrah!"

9 (BKR) I řekl Abizai syn Sarvie králi: I proč zlořečí tento mrtvý pes pánu mému králi? Nechť jdu medle a setnu mu hlavu.
9 (B21) Abišaj, syn Ceruji, tehdy řekl králi: "Proč má tenhle chcíplý pes zlořečit mému pánu a králi? Půjdu mu srazit hlavu, ano?"

10 (BKR) Ale král řekl: Co vám do toho, synové Sarvie, že zlořečí? Poněvadž Hospodin jemu rozkázal: Zlořeč Davidovi, i kdož by směl říci: Proč tak činíš?
10 (B21) Král však odpověděl: "Co je vám do toho, synové Ceruji, že mi zlořečí? Jestli mu Hospodin přikázal: ‚Zlořeč Davidovi,' kdo pak smí říci: ‚Co to děláš?'"

11 (BKR) Řekl ještě David k Abizai i ke všechněm služebníkům svým: Aj, syn můj, kterýž pošel z života mého, hledá bezživotí mého, čím více nyní tento syn Jemini? Nechte ho, ať zlořečí, nebo jemu rozkázal Hospodin.
11 (B21) David tehdy Abišajovi a všem svým služebníkům řekl: "Vždyť i můj vlastní syn mi usiluje o život, natožpak tento Benjamínec. Nechte ho, ať zlořečí, jestli mu to Hospodin přikázal.

12 (BKR) Snad popatří Hospodin na ssoužení mé, a odplatí mi Hospodin dobrým za zlořečenství jeho dnes.
12 (B21) Snad Hospodin pohlédne na mé trápení a odplatí mi za ty dnešní nadávky dobrodiním."

13 (BKR) A tak šel David a muži jeho cestou. Semei také šel po stráni hory naproti němu, a jda, zlořečil a házel kamením proti němu a zmítal prachem.
13 (B21) David tedy se svými muži pokračoval v cestě. Šimei ale šel podél nich po protějším svahu, a jak šel, zlořečil, házel po něm kameny a vířil prach.

14 (BKR) I přišel král a všecken lid, kterýž byl s ním, ustalý, a odpočinul tu.
14 (B21) Utrmácený král i všichni, kdo byli s ním, nakonec dorazili na místo, kde si odpočinuli.

15 (BKR) Absolon pak i všecken lid Izraelský přišli do Jeruzaléma, a Achitofel s ním.
15 (B21) Abšalom zatím s celým izraelským vojskem vstoupil do Jeruzaléma. Také Achitofel byl s ním.

16 (BKR) A když přišel Chusai Architský, přítel Davidův k Absolonovi, řekl Chusai Absolonovi: Živ buď král, živ buď král.
16 (B21) Tehdy k Abšalomovi přišel i Davidův důvěrník Chušaj Arkijský a zvolal: "Ať žije král! Ať žije král!"

17 (BKR) Tedy řekl Absolon k Chusai: Toliž jest vděčnost tvá k příteli tvému? Pročež jsi nešel s přítelem svým?
17 (B21) "Takhle se odvděčuješ svému příteli?" řekl mu Abšalom. "Proč jsi nešel s ním?"

18 (BKR) Odpověděl Chusai Absolonovi: Nikoli, ale kohož vyvolil Hospodin a lid tento i všickni muži Izraelští, toho budu a s tím zůstanu.
18 (B21) "To ne," odpověděl mu Chušaj. "Koho vyvolil Hospodin a celý tento izraelský lid, s tím jsem a s tím zůstanu.

19 (BKR) Přesto komuž bych já sloužiti měl? Zdali ne synu jeho? Jakož jsem sloužil otci tvému, tak sloužiti budu tobě.
19 (B21) A komu jinému bych měl sloužit než jeho synu? Jako jsem sloužil tvému otci, tak budu sloužit tobě."

20 (BKR) Řekl pak Absolon Achitofelovi: Raďtež, co máme činiti?
20 (B21) Abšalom se obrátil na Achitofela: "Poraďte, co máme dělat."

21 (BKR) Odpověděl Achitofel Absolonovi: Vejdi k ženinám otce svého, kterýchž zanechal, aby hlídaly doma. I uslyší všecken Izrael, žes se zošklivil otci svému, a zsilí se ruce všech, kteříž jsou s tebou.
21 (B21) Achitofel mu odpověděl: "Spi s konkubínami svého otce, které tu nechal, aby se staraly o dům. Když celý Izrael uslyší, jak ses svému otci zprotivil, posílí to odhodlání všech, kdo jsou s tebou."

22 (BKR) A protož rozbili Absolonovi stan na paláci. I všel Absolon k ženinám otce svého před očima všeho Izraele.
22 (B21) A tak pro Abšaloma roztáhli na střeše baldachýn a Abšalom před zraky všeho Izraele spal s konkubínami svého otce.

23 (BKR) Rada pak Achitofelova, kterouž dával toho času, byla, jako by se kdo doptával na řeč Boží. Taková byla každá rada Achitofelova, jakož u Davida tak u Absolona.
23 (B21) Radit se s Achitofelem, který byl tenkrát rádcem, bylo jako doptávat se na Boží slovo. Takto bral všechny jeho rady jak David, tak Abšalom.