2. kniha Samuelova

1 (B21) Sotva David minul vrchol hory, hle - naproti mu jde Cíba, Mefibošetův sluha, se dvěma osedlanými osly a na nich dvě stě chlebů, sto sušených hroznů, sto kusů letního ovoce a měch vína.

2 (B21) "Na co to máš?" zeptal se ho král. "Osli jsou k jízdě pro královský dům," odpověděl Cíba, "chleba s ovocem je k jídlu pro mládence a víno je k pití, až budete na poušti unavení."

3 (B21) "A kde je vnuk tvého pána?" zeptal se král. "Ten čeká v Jeruzalémě," odpověděl Cíba. "Myslí si: ‚Izraelský lid mi dnes navrátí království mého děda.'"

4 (B21) "Ať tedy všechen Mefibošetův majetek připadne tobě," řekl mu na to král. "Klaním se, můj pane a králi," odpověděl Cíba. "Jsi ke mně tak laskav!"

5 (B21) Když se potom král David blížil k Bachurim, hle - vyšel odtud nějaký muž rodem ze Saulova domu. Jmenoval se Šimei, syn Gerův, a jak šel, zlořečil

6 (B21) a házel po Davidovi i všech jeho služebnících kamení, ačkoli byl král David zprava i zleva obklopen svými lidmi i všemi bojovníky.

7 (B21) Šimei chrlil nadávky: "Táhni, ty vrahu! Táhni, ty bídáku!

8 (B21) Hospodin ti oplatil za všechnu krev Saulova domu. Stal ses králem místo něj, ale Hospodin dal království do rukou tvého syna Abšaloma. To máš za svou špatnost, protože jsi vrah!"

9 (B21) Abišaj, syn Ceruji, tehdy řekl králi: "Proč má tenhle chcíplý pes zlořečit mému pánu a králi? Půjdu mu srazit hlavu, ano?"

10 (B21) Král však odpověděl: "Co je vám do toho, synové Ceruji, že mi zlořečí? Jestli mu Hospodin přikázal: ‚Zlořeč Davidovi,' kdo pak smí říci: ‚Co to děláš?'"

11 (B21) David tehdy Abišajovi a všem svým služebníkům řekl: "Vždyť i můj vlastní syn mi usiluje o život, natožpak tento Benjamínec. Nechte ho, ať zlořečí, jestli mu to Hospodin přikázal.

12 (B21) Snad Hospodin pohlédne na mé trápení a odplatí mi za ty dnešní nadávky dobrodiním."

13 (B21) David tedy se svými muži pokračoval v cestě. Šimei ale šel podél nich po protějším svahu, a jak šel, zlořečil, házel po něm kameny a vířil prach.

14 (B21) Utrmácený král i všichni, kdo byli s ním, nakonec dorazili na místo, kde si odpočinuli.

15 (B21) Abšalom zatím s celým izraelským vojskem vstoupil do Jeruzaléma. Také Achitofel byl s ním.

16 (B21) Tehdy k Abšalomovi přišel i Davidův důvěrník Chušaj Arkijský a zvolal: "Ať žije král! Ať žije král!"

17 (B21) "Takhle se odvděčuješ svému příteli?" řekl mu Abšalom. "Proč jsi nešel s ním?"

18 (B21) "To ne," odpověděl mu Chušaj. "Koho vyvolil Hospodin a celý tento izraelský lid, s tím jsem a s tím zůstanu.

19 (B21) A komu jinému bych měl sloužit než jeho synu? Jako jsem sloužil tvému otci, tak budu sloužit tobě."

20 (B21) Abšalom se obrátil na Achitofela: "Poraďte, co máme dělat."

21 (B21) Achitofel mu odpověděl: "Spi s konkubínami svého otce, které tu nechal, aby se staraly o dům. Když celý Izrael uslyší, jak ses svému otci zprotivil, posílí to odhodlání všech, kdo jsou s tebou."

22 (B21) A tak pro Abšaloma roztáhli na střeše baldachýn a Abšalom před zraky všeho Izraele spal s konkubínami svého otce.

23 (B21) Radit se s Achitofelem, který byl tenkrát rádcem, bylo jako doptávat se na Boží slovo. Takto bral všechny jeho rady jak David, tak Abšalom.