2. kniha Samuelova

1 (BKR) I stalo se potom, že sobě najednal Absolon vozů a koní a padesáte mužů, kteříž by běhali před ním.
1 (B21) Abšalom si později opatřil vůz, koně a padesát mužů, kteří před ním běhali.

2 (BKR) A vstávaje ráno Absolon, stával u cesty při bráně, a každého muže, kterýž, maje při, šel k králi pro rozsouzení, povolával Absolon, říkaje: Z kterého jsi ty města? A když mu odpověděl: Z toho a z toho pokolení Izraelského jest služebník tvůj,
2 (B21) Od časného rána stával u cesty vedle brány. Zavolal si každého, kdo chtěl přednést králi nějakou věc k rozsouzení. "Z kteréhopak jsi města?" ptal se. Odpovídali mu: "Tvůj služebník je z toho a toho izraelského kmene."

3 (BKR) Řekl jemu Absolon: Hle, tvá pře výborná jest a pravá, ale kdo by tě vyslyšel, není žádného u krále.
3 (B21) Abšalom pak říkal: "Víš, tvá žádost je správná a oprávněná, ale u krále se žádného vyslyšení nedočkáš.

4 (BKR) Říkal také Absolon: Ó kdyby mne kdo ustanovil soudcím v zemi této, aby ke mně chodil každý, kdož by měl nesnáz a při, a dopomáhal bych jemu k spravedlnosti.
4 (B21) Kdybych tak byl soudcem v této zemi já!" dodával. "Pak by každý mohl přijít se svým sporem nebo žalobou za mnou a já bych mu zjednal právo."

5 (BKR) Ano i když někdo přicházel, klaněje se jemu, vztáhl ruku svou, a uchopě ho, políbil jej.
5 (B21) A když k němu někdo přistoupil, aby se mu poklonil, Abšalom k němu vztáhl ruku, objal ho a políbil.

6 (BKR) Činíval pak Absolon tím způsobem všemu Izraelovi, kterýž pro rozsudek přicházel k králi; a tak obracel k sobě Absolon srdce mužů Izraelských.
6 (B21) Takovým způsobem se choval ke všem Izraelcům, kteří chodili hledat zastání u krále. Tak si získal srdce Izraelců.

7 (BKR) Stalo se také po čtyřidcíti letech, že řekl Absolon k králi: Nechť jdu, prosím, a splním slib svůj v Hebronu, který jsem učinil Hospodinu.
7 (B21) Po čtyřech letech pak Abšalom řekl králi: "Dovol mi prosím jít do Hebronu splnit slib, který jsem dal Hospodinu.

8 (BKR) Nebo byl učinil slib služebník tvůj, když jsem bydlil v Gessur v Syrii, řka: Jestliže mne zase kdy přivede Hospodin do Jeruzaléma, tedy službu jemu učiním.
8 (B21) Když jsem totiž bydlel v aramejském Gešuru, složil jsem tento slib: ‚Jestli mě Hospodin přivede zpět do Jeruzaléma, budu sloužit Hospodinu.'"

9 (BKR) Jemuž řekl král: Jdi u pokoji. Kterýžto vstav, odšel do Hebronu.
9 (B21) Král mu odpověděl: "Jdi v pokoji," a tak se Abšalom vypravil do Heb-ronu.

10 (BKR) I poslal Absolon špehéře do všech pokolení Izraelských, aby řekli: Když uslyšíte zvuk trouby, rcete: Kralujeť Absolon v Hebronu.
10 (B21) Po všech izraelských kmenech ale rozeslal tajné posly se vzkazem: "Jakmile uslyšíte troubení rohu, zvolejte: ‚Abšalom se v Hebronu stal králem!'"

11 (BKR) S Absolonem pak šlo dvě stě mužů z Jeruzaléma pozvaných, ale šli v upřímnosti své, aniž co o tom věděli.
11 (B21) S Abšalomem odešlo z Jeruzaléma dvě stě mužů (byli ovšem pozváni, a tak šli bezelstně s ním, protože nic netušili).

12 (BKR) Poslal také Absolon pro Achitofele Gilonského, rádce Davidova, aby přišel z města svého Gilo, když měl obětovati oběti. I stalo se spiknutí veliké, nebo lidu ustavičně přibývalo Absolonovi.
12 (B21) Když se Abšalom chystal přinášet oběti, poslal také pro Davidova rádce Achitofela Gilonského, aby přišel ze svého města Gilo. Spiknutí narůstalo a s Abšalomem bylo stále více lidu.

13 (BKR) V tom přišel posel k Davidovi, řka: Srdce Izraelských obrátilo se po Absolonovi.
13 (B21) K Davidovi pak dorazil posel se zprávou: "Srdce Izraelců je s Abšalomem."

14 (BKR) Tedy řekl David všechněm služebníkům svým, kteříž byli s ním v Jeruzalémě: Vstaňte a utecme, sic jinak nemohli bychom ujíti tváři Absolonovy. Pospěšte, ať odejdeme, aby se neuspíšil, a nezastihl nás, a neuvalil na nás zlého a nepohubil města ostrostí meče.
14 (B21) David řekl všem svým služebníkům, kteří s ním byli v Jeruzalémě: "Musíme ihned utéct! Abšalom by nás už vyváznout nenechal. Pojďme rychle, jinak nás brzy přepadne, udělá nám to nejhorší a město vybije mečem."

15 (BKR) I řekli služebníci královští králi: Což by koli zvolil pán náš král, teď jsme služebníci tvoji.
15 (B21) "Jsme ti k službám," odpověděli královi služebníci, "uděláme, cokoli náš pán a král rozhodne."

16 (BKR) A tak vyšel král se vší svou čeledí pěšky; toliko zanechal král desíti ženin, aby doma hlídaly.
16 (B21) A tak král odešel, následován celým svým dvorem. Zanechal tam jen deset konkubín, aby se staraly o dům.

17 (BKR) Když pak vyšel král a všecken lid pěšky, postavili se na jednom místě zdaleka.
17 (B21) Když král s celým tím zástupem odcházel, zastavili se u posledního domu.

18 (BKR) I šli všickni služebníci při něm; též všickni Cheretejští a všickni Peletejští, i všickni Gittejští, šest set mužů, kteříž přišli pěšky z Gát, šli před králem.
18 (B21) Všichni jeho služebníci procházeli kolem něj - všichni Kréťané a Pléťané i všech šest set mužů, kteří ho následovali z Gatu - ti všichni procházeli před králem.

19 (BKR) Tedy řekl král k Ittai Gittejskému: Proč ty také jdeš s námi? Navrať se a zůstaň při králi; nebo cizozemec jsi, kterýž se tudíž zase odbéřeš k místu svému.
19 (B21) Tehdy král řekl Itajovi Gatskému: "Proč bys odcházel s námi? Vrať se a zůstaň u nového krále. Jsi přece cizinec, který už opustil svou vlast.

20 (BKR) Nedávnos přišel, a již bych dnes tebou pohnouti měl, abys s námi chodil? Jáť zajisté půjdu, kdež mi se nahodí. Navratiž se a zprovoď zase bratří své, a budiž s tebou milosrdenství a pravda.
20 (B21) Jako bys přišel teprve včera, a dnes bych tě měl zase vláčet s námi někam dál? Já půjdu, kam jen to půjde. Ty se ale i se svými bratry vrať. Kéž ti Hospodin projeví milosrdenství a věrnost."

21 (BKR) Odpovídaje pak Ittai králi, řekl: Živť jest Hospodin a živť jest pán můj král, že na kterémkoli místě bude pán můj král, buď mrtev aneb živ, tuť bude i služebník tvůj.
21 (B21) Itaj ale králi namítl: "Jakože je živ Hospodin a živ je můj pán a král - kdekoli bude můj královský pán, ať mrtev nebo živ, tam bude i tvůj služebník."

22 (BKR) I řekl David k Ittai: Podiž a přejdi. I přešel Ittai Gittejský a všickni muži jeho, i všecky dítky, kteréž byly s ním.
22 (B21) David na to Itajovi řekl: "Pojď, pokračuj tedy s námi." A tak Itaj Gatský se všemi svými muži i se všemi dětmi, které měli s sebou, pokračovali dál.

23 (BKR) Tedy plakala všecka země hlasem velikým, i všecken lid přecházející. A tak přešel král potok Cedron; i všecken lid přešel proti cestě vedoucí na poušť.
23 (B21) Celá země hlasitě plakala, když celý ten zástup procházel kolem. Král překročil potok Kidron a se všemi svými lidmi zamířil do pouště.

24 (BKR) A aj, byl také Sádoch a všickni Levítové s ním, nesouce truhlu smlouvy Boží; i postavili truhlu Boží. Šel pak i Abiatar, a stál, dokudž všecken ten lid nepřešel z města.
24 (B21) Vtom se objevil i Sádok a s ním všichni levité nesoucí Truhlu Boží smlouvy. Postavili Boží truhlu a nechali ji stát, dokud celý zástup neopustil město. Přišel tam i Abiatar.

25 (BKR) I řekl král Sádochovi: Dones zase truhlu Boží do města. Jestližeť najdu milost před očima Hospodinovýma, přivedeť mne zase, a ukážeť mi ji i příbytek svůj.
25 (B21) Král ale Sádokovi řekl: "Vrať se s Boží truhlou do města. Najdu-li u Hospodina milost, přivede mě zpět a dovolí mi znovu spatřit Truhlu i jeho Příbytek.

26 (BKR) Pakliť řekne takto: Nelíbíš mi se, aj, teď jsem, nechť mi učiní, což se mu dobrého vidí.
26 (B21) Řekne-li však: ‚Nemám v tobě zalíbení' - zde jsem; ať se mnou naloží, jak bude chtít."

27 (BKR) Řekl ještě král Sádochovi knězi: Zdaliž ty nejsi vidoucí? Navratiž se do města u pokoji, Achimaas pak syn tvůj, a Jonata syn Abiatarův, dva synové vaši, budou s vámi.
27 (B21) Král ještě knězi Sádokovi řekl: "Dávej pozor. Vrať se s Abiatarem pokojně do města. Ať jsou s vámi také oba vaši synové - tvůj syn Achimaac a jeho syn Jonatan.

28 (BKR) Hle, já pobudu na rovinách pouště, dokudž nepřijde poselství od vás, skrze něž by mi oznámeno bylo.
28 (B21) Počkám totiž v poušti naproti brodu, než od vás dostanu další zprávu."

29 (BKR) A tak donesl zase Sádoch a Abiatar truhlu Boží do Jeruzaléma, a zůstali tam.
29 (B21) A tak Sádok s Abiatarem vrátili Boží truhlu do Jeruzaléma a zůstali tam.

30 (BKR) Ale David šel vzhůru k vrchu hory Olivetské, vstupuje a pláče, maje přikrytou hlavu svou; šel pak bos. Všecken také lid, kterýž byl s ním, přikryl jeden každý hlavu svou, a šli, ustavičně plačíce.
30 (B21) David pak stoupal na Olivetskou horu a celou cestu plakal, hlavu zahalenou a bos. Také všichni, kdo byli s ním, si zahalili hlavu a celou cestu vzhůru plakali.

31 (BKR) Tedy povědíno Davidovi, že Achitofel jest s těmi, kteříž se spikli s Absolonem. I řekl David: Zruš, prosím, ó Hospodine, radu Achitofelovu.
31 (B21) David se tehdy dozvěděl, že mezi Abšalomovými spiklenci je také Achitofel, a tak se modlil: "Hospodine, obrať prosím Achitofelovu radu vniveč!"

32 (BKR) I stalo se, jakž přišel David na vrch hory, aby se tam pomodlil Bohu, aj, potkal se s ním Chusai Architský, maje roztržené roucho své a hlavu prstí posypanou.
32 (B21) Když David dorazil na vrchol hory, kde bylo zvykem klanět se Bohu, hle - naproti mu jde Chušaj Arkijský, roucho roztržené a na hlavě hlínu.

33 (BKR) I řekl jemu David: Půjdeš-li se mnou, budeš mi břemenem.
33 (B21) David mu řekl: "Když půjdeš se mnou, budeš mi břemenem.

34 (BKR) Pakli se navrátíš do města a díš k Absolonovi: Služebníkem tvým budu, ó králi, služebníkem zajisté otce tvého byl jsem již zdávna, již pak budu služebníkem tvým, tedy zrušíš radu Achitofelovu.
34 (B21) Když se ale vrátíš do města a řekneš Abšalomovi: ‚Jsem ti k službám, králi; dříve jsem sloužil tvému otci, teď ale budu sloužit tobě,' pak pro mě budeš moci mařit Achitofelovy rady.

35 (BKR) Však tam budou s tebou Sádoch a Abiatar kněží. Protož cožkoli uslyšíš z domu králova, oznámíš Sádochovi a Abaitarovi kněžím.
35 (B21) Budou tam s tebou také kněží Sádok a Abiatar. Cokoli tedy na královském dvoře uslyšíš, to oznámíš kněžím Sádokovi a Abiatarovi.

36 (BKR) Aj, tam s nimi jsou dva synové jejich, Achimaas Sádochův a Jonata Abiatarův, po nichž mi vzkážete, což byste koli uslyšeli.
36 (B21) Jsou tam s nimi i jejich dva synové, Achimaac Sádokův a Jonatan Abiatarův. Po nich mi vzkážete, cokoli se dozvíte."

37 (BKR) Šel tedy Chusai, přítel Davidův do města; Absolon také přijel do Jeruzaléma.
37 (B21) Davidův důvěrník Chušaj tedy odešel do města, právě když do Jeruzaléma vstupoval Abšalom.