2. kniha Samuelova

1 (BKR) Stalo se pak po smrti Saulově, když se navrátil David od porážky Amalechitských, že pobyl v Sicelechu za dva dni.
1 (KAT) Po Šaulovej smrti, keď sa Dávid vrátil po víťazstve nad Amalekitmi, ostal Dávid dva dni v Sikelegu.

2 (BKR) A aj, dne třetího přišel jeden z vojska Saulova, maje roucho roztržené a prach na hlavě své. Kterýž když přišel k Davidovi, padl na zemi a poklonil se.
2 (KAT) Na tretí deň prišiel zo Šaulovho tábora človek, odev mal roztrhnutý a na hlave mal zem. Keď vkročil k Dávidovi, padol na zem a poklonil sa.

3 (BKR) I řekl jemu David: Odkud jdeš? Jemuž odpověděl: Z vojska Izraelského utekl jsem.
3 (KAT) Dávid sa ho spýtal: „Odkiaľ prichádzaš?“ Odpovedal mu: „Z tábora Izraelitov som ušiel.“

4 (BKR) Opět řekl jemu David: Cože se stalo? Medle, pověz mi. Kterýž odpověděl: To, že utekl lid z boje, a množství lidu padlo a zbito jest; též i Saul i Jonata syn jeho zbiti jsou.
4 (KAT) Dávid sa ho opýtal: „Ako sa vec stala? Rozpovedz mi!“ Odpovedal: „Tak, že ľud utiekol z boja. Mnohí z ľudu aj padli a zomreli. Zomrel aj Šaul a jeho syn Jonatán.“

5 (BKR) Řekl ještě David mládenci, kterýž mu to oznámil: Kterak ty víš, že umřel Saul i Jonata syn jeho?
5 (KAT) Dávid sa spýtal mladíka, ktorý mu to rozprával: „Ako vieš, že Šaul a jeho syn Jonatán zomrel?“

6 (BKR) Odpověděl mládenec, kterýž to oznamoval jemu: Náhodou přišel jsem na horu Gelboe, a aj, Saul nalehl byl na kopí své, a vozové i jezdci postihali ho.
6 (KAT) Mladík, ktorý mu to rozprával, odpovedal: „Náhodou som prišiel na vrch Gelboe a hľa, Šaul sa opieral o svoju kopiju, ale vozy a jazdci ho doháňali.

7 (BKR) Kterýžto ohlédna se zpátkem, uzřel mne a zavolal na mne. I řekl jsem: Aj, teď jsem.
7 (KAT) Vtedy sa obrátil nazad, uvidel ma a zavolal na mňa. Odpovedal som: »Tu som.«

8 (BKR) Tedy řekl mi: Kdo jsi ty? Odpověděl jsem jemu: Amalechitský jsem.
8 (KAT) Opýtal sa ma: »Kto si?« Povedal som mu: »Som Amalekita!«

9 (BKR) I řekl mi: Přistup medle sem a zabí mne, nebo mne obklíčila úzkost, a ještě všecka duše má jest ve mně.
9 (KAT) I povedal mi: »Staň si ku mne a zabi ma, lebo sa ma zmocnil závrat, ale život je vo mne celý.«

10 (BKR) Protož stoje nad ním, zabil jsem ho, nebo jsem věděl, že nebude živ po svém pádu. A vzal jsem korunu, kteráž byla na hlavě jeho, i záponu, kteráž byla na rameni jeho, a teď jsem to přinesl ku pánu svému.
10 (KAT) Preto som sa postavil k nemu a zabil som ho. Veď som vedel, že neprežije svoj pád! Potom som vzal korunu, ktorú mal na hlave, a obrúčku, ktorú mal na ramene, a doniesol som ich svojmu pánovi. Hľa, tu sú!“

11 (BKR) Tedy David uchytiv roucho své, roztrhl je; tolikéž i všickni muži, kteříž s ním byli.
11 (KAT) Nato Dávid chytil svoj odev a roztrhol ho, podobne všetci mužovia, ktorí boli pri ňom.

12 (BKR) A nesouce smutek, plakali a postili se až do večera pro Saule a pro Jonatu syna jeho, i pro lid Hospodinův a pro dům Izraelský, že padli od meče.
12 (KAT) Nariekali, plakali a postili sa až do večera za Šaulom a jeho synom Jonatánom, za Pánovým ľudom a za domom Izraela, pretože padli pod mečom.

13 (BKR) Řekl pak David mládenci, kterýž mu to oznámil: Odkud jsi ty? Odpověděl: Syn muže příchozího Amalechitského jsem.
13 (KAT) Potom sa Dávid opýtal mládenca, ktorý mu doniesol správu: „Odkiaľ si?“ Odpovedal: „Som syn chránenca Amalekitu.“

14 (BKR) Opět mu řekl David: Kterak jsi směl vztáhnouti ruku svou, abys zahubil pomazaného Hospodinova?
14 (KAT) A Dávid mu povedal: „Ako to, že si sa nebál vztiahnuť ruku a zabiť Pánovho pomazaného?“

15 (BKR) A zavolav David jednoho z mládenců, řekl jemu: Přistoupě, oboř se na něj. Kterýžto udeřil ho, tak že umřel.
15 (KAT) Vtom privolal Dávid jedného zo sluhov a povedal: „Pristúp a vrhni sa naňho!“ On ho zrazil tak, že zomrel.

16 (BKR) I řekl jemu David: Krev tvá budiž na hlavu tvou, neboť jsou ústa tvá svědčila na tebe, řkouce: Já jsem zabil pomazaného Hospodinova.
16 (KAT) A Dávid mu hovoril: „Tvoja krv nech je na tvojej hlave, veď ťa vlastné ústa usvedčili, keď vraveli: »Ja som zabil Pánovho pomazaného.«“

17 (BKR) Tedy naříkal David naříkáním tímto nad Saulem a nad Jonatou synem jeho,
17 (KAT) A Dávid spieval tento žalospev za Šaulom a Jonatánom.

18 (BKR) (Přikázav však, aby synové Judovi učeni byli stříleti z luku, jakož psáno v knize Upřímého.):
18 (KAT) A hovoril, že ho treba naučiť synov Júdu. Je napísaný v Knihe spravodlivých:

19 (BKR) Ó kráso Izraelská, na výsostech tvých zraněni, jakť jsou padli udatní!
19 (KAT) Izrael! Ozdoba na tvojich vŕškoch je zabitá! Ako padli hrdinovia!

20 (BKR) Neoznamujtež v Gát, ani toho ohlašujte na ulicích Aškalon, aby se neveselily dcery Filistinských, a neplésaly dcery neobřezaných.
20 (KAT) Neoznámte to v Géte, na uliciach Askalona nehláste, nech sa dcéry Filištíncov netešia, nech nejasajú dcéry pohanov.

21 (BKR) Ó hory Gelboe, ani rosa, ani déšť nespadej na vás, ani tu buď pole úrodné; nebo tam jest povržen štít udatných, štít Saulův, jako by nebyl pomazán olejem.
21 (KAT) Vrchy Gelboe, nech nie je na vás dážď ani rosa, ani polia prvotín! Veď tam poškvrnený bol štít hrdinov. Šaulov štít, ten nebol pomazaný olejom,

22 (BKR) Od krve raněných a od tuku udatných lučiště Jonatovo nikdy zpět neodskočilo, a meč Saulův nenavracoval se prázdný.
22 (KAT) (lež) krvou prebodnutých, tukom hrdinov. Jonatánov luk sa nevrátil nazad a Šaulov meč sa nevrátil naprázdno.

23 (BKR) Saul a Jonata milí a utěšení v životě svém, také při smrti své nejsou rozloučeni. Nad orlice bystřejší, nad lvy silnější byli.
23 (KAT) Šaul a Jonatán, milí, spanilí, nerozišli sa v živote ani v smrti. Boli rýchlejší ako orly, udatnejší než levy.

24 (BKR) Dcery Izraelské, plačte Saule, kterýž vás odíval červcem dvakrát barveným rozkošně, kterýž dával ozdoby zlaté na roucha vaše.
24 (KAT) Dcéry Izraela, zaplačte nad Šaulom, veď vás skvostne do purpuru obliekal, na šat pripínal vám zlaté ozdoby!

25 (BKR) Ach, jakť jsou padli udatní u prostřed boje? Jonata na výsostech tvých zabit jest.
25 (KAT) Ako padli hrdinovia uprostred boja! Jonatán na tvojich kopcoch zabitý!

26 (BKR) Velice jsem po tobě teskliv, bratře můj Jonato. Byl jsi mi příjemný náramně; vzácnější u mne byla milost tvá nežli milost žen.
26 (KAT) Krušno mi pre teba, brat môj Jonatán, veľmi si mi bol milý. Tvoja láska bývala mi vzácnejšia ako láska žien. (Ako matka jedináčka miluje, tak som ja miloval teba.)

27 (BKR) Ach, jakť jsou padli udatní, a zahynula odění válečná.
27 (KAT) Ako padli hrdinovia, zahynuli nástroje boja!