Verš 1
Bůh tehdy Noemovi i jeho synům požehnal a řekl jim: "Ploďte a množte se, naplňte zem.
Gn 1:28 - A Bůh jim požehnal. Bůh jim řekl: "Ploďte a množte se, naplňte zem, podmaňte si ji a panujte nad mořskými rybami, nad nebeským ptactvem i nad každým živočichem lezoucím po zemi."
Gn 8:17 - Vyveď s sebou všechno živé, co máš u sebe - veškeré tvory z ptactva, dobytka i havěti lezoucí po zemi. Ať se hemží na zemi a ať se na zemi plodí a množí."
Verš 3
Všechno živé, co se hýbe, vám bude za pokrm; to všechno vám dávám tak jako dříve zelené byliny.
Gn 1:29 - Bůh také řekl: "Hle, dal jsem vám všechny byliny vydávající semeno na celém povrchu země i každý strom, na němž je ovoce vydávající semeno. To vám bude za pokrm.
Verš 4
Nesmíte však jíst maso, dokud je v něm život, totiž krev.
Lv 3:17 - Toto je věčné ustanovení pro všechna vaše pokolení, ve všech vašich příbytcích: Nesmíte jíst žádný tuk a žádnou krev."
Lv 7:26 - V žádném ze svých příbytků nesmíte jíst žádnou krev - ať už z ptactva nebo z dobytka.
Lv 17:14 - Vždyť životem každého tvora je krev, právě ta je jeho životem! Proto jsem synům Izraele řekl: Nesmíte jíst krev žádného tvora, neboť životem každého tvora je jeho krev. Každý, kdo by ji jedl, bude vyobcován.
Lv 19:26 - Nejezte maso s krví. Nezabývejte se věštěním ani jasnovidectvím.
Dt 12:23 - Jen se utvrď v tom, abys nejedl krev - vždyť krev, to je život! Nesmíš tedy s masem jíst jeho život.
Verš 5
Krev vašeho života budu rozhodně mstít. Každé zvíře i člověka za ni budu volat k odpovědnosti. Za lidský život budu volat k odpovědnosti každého jeho bratra.
Ex 21:12 - "Kdo udeří člověka tak, že zemře, musí zemřít.
Ex 21:28 - Když býk potrká muže nebo ženu tak, že zemřou, musí být ten býk ukamenován a jeho maso se nebude jíst; majitel toho býka pak bude bez viny.
Verš 6
Kdo prolije krev člověka, toho krev bude člověkem prolita, neboť k obrazu Božímu učinil Bůh člověka.
Nár 4:13 - To kvůli hříchům jeho proroků, kvůli vinám jeho kněží - těch, kdo prolévali v jeho středu krev nevinných!
Mt 26:52 - Ježíš mu ale řekl: "Vrať svůj meč na místo. Všichni, kdo meč berou, mečem padnou.
Zjv 13:10 - Kdo má jít do zajetí, do zajetí půjde. Kdo má být zabit mečem, ten mečem padne. Zde je zapotřebí vytrvalosti a věrnosti svatých.
Gn 1:27 - Bůh stvořil člověka ke svému obrazu, k obrazu Božímu stvořil jej: jako muže a ženu stvořil je.
Verš 7
Ploďte se tedy a množte se, ať se vámi jen hemží zem, takto se na ní rozmnožte!"
Gn 1:28 - A Bůh jim požehnal. Bůh jim řekl: "Ploďte a množte se, naplňte zem, podmaňte si ji a panujte nad mořskými rybami, nad nebeským ptactvem i nad každým živočichem lezoucím po zemi."
Gn 8:17 - Vyveď s sebou všechno živé, co máš u sebe - veškeré tvory z ptactva, dobytka i havěti lezoucí po zemi. Ať se hemží na zemi a ať se na zemi plodí a množí."
Verš 9
"Hle, já uzavírám smlouvu s vámi, s vaším budoucím semenem
Iz 54:9 - Je to pro mě stejné jako za Noemových dnů, kdy jsem přísahal, že už na zem neuvedu Noemovu potopu. Právě tak nyní přísahám, že už se na tebe nerozhněvám, že už tě nebudu přísně hubovat.
Verš 18
Noemovi synové, kteří vyšli z archy, byli Sem, Cham a Jáfet (onen Cham byl otcem Kanaána).
Gn 6:10 - Noe zplodil tři syny: Sema, Chama a Jáfeta.
Gn 9,1-7 - Ako bol Boh požehnal Adama (1,28), tak teraz po potope požehnáva Noema, hlavu nového ľudstva, a dáva mu nadvládu nad všetkým, čo žije na zemi. Po dedičnom hriechu aj príroda sa spriečila človeku. Predtým vládol nad ňou ľahko a pokojne. Po potope Boh zakazuje jesť krv alebo mäso, v ktorom by ostala všetka krv. Podľa poňatia starozákonného človeka krv bola sídlom duše. Duša však prináleží len Bohu, najmä ľudská duša. Preto beda tomu, kto preleje ľudskú krv. Odteraz bude platiť zákon odvety: život za život. Prísnosť tohto zákona zakladá sa na hodnosti človeka, ktorý je stvorený na obraz Boží.
Gn 9,8-11 - Prísľub, že Boh nezničí svet celosvetovou potopou, dotýka sa človeka, zvierat a všetkého potomstva. Zvieratá, stvorené kvôli človekovi, pokladajú sa s ním za jeden celok. Boh nevyničí viac potopou všetko stvorenstvo! Boh sa zaručuje za tento prísľub a Písmo nám ho opisuje ako "zmluvu", na ktorú spomienkou bude dúha. Prítomnosťou zmluvy medzi Bohom a človekom je odteraz téma zla ohraničená a prekonaná inou témou, ktorej budú patriť nasledujúce stránky Písma – témou znovunarodenia, obnovenia a spásy.
Gn 9,12-16 - Túto zmluvu Boh potvrdzuje znamením, znakom, akoby pečaťou. Dúha bude znamením pokoja a Božieho milosrdenstva. Neskôr, pri Abrahámovi bude to obriezka (Gn 17,11), pri sinajskej zmluve pokropenie krvou obetných zvierat. Autor netvrdí, že Boh vtedy stvoril dúhu alebo, že by sa vtedy prvýkrát zjavila. Znamenie nemusí byť niečo mimoriadne.
Gn 9,18-19 - Tieto verše sú úvodom k nasledujúcej rozprave a pripravujú aj správu o rozchode národov (hl. 10 – 11). Sem, hebr. šém, značí ,meno, slávne meno'; Cham značí ,teplý' alebo ,spojený' a napokon Jafet ,krása' alebo ,šírka'.
Gn 9,25-27 - Udivuje, že Noe nepreklial ani tak Chama, ako jeho potomstvo, čo bolo pre Chama horšie. Boh najcitlivejšie tresce ľudí na deťoch. Potomci Chamovi stanú sa sluhami svojich bratov. Kanaánčania, ako to dokazujú dejiny, upadli do takej bezbožnosti, že naozaj sa splnila na nich kliatba Noemova. Izraeliti, potomci to Semovi, v čase príchodu do zasľúbenej zeme ich sčiastky podmanili, sčiastky vyhubili. Sem dostáva otcovské požehnanie a je vyslovené chválou Semovho Boha. Pravý Boh bude mať osobitný vzťah k potomstvu Semovmu. I keď mnohí zo Semitov odpadnú od viery v pravého Boha, prakticky však niektorí ostanú verní, a ako to neskoršie svätopisec ukáže, budú to Izraeliti. Požehnanie je už v tom, že so Semitmi bude Pán, Boh. – Aj Jafet dostáva požehnanie, on síce nebude nositeľom zjavenia Božieho ako Sem, ale Boh ho požehná početným potomstvom. V hebrejčine je istá slovná hra, veď Jafet značí šírku, rozvetvenie. Jafet bude bývať "pod Semovými stanmi", bude účastný na Semovom požehnaní, potomci Jafetovi poznajú pravého Boha. A vtedy aj Kanaánčania budú slúžiť potomkom Semovým.
