Kniha Genezis

1 (BKR) Rozpomenul se pak Bůh na Noé, i všecky živočichy a všecka hovada, kteráž byla s ním v korábu; pročež uvedl Bůh vítr na zemi, i zastavily se vody.
1 (VUL) Recordatus autem Deus Noe cunctorumque animantium et omnium iumentorum, quae erant cum eo in arca, adduxit spiritum super terram, et imminutae sunt aquae.
1 (KAT) Tu si Boh spomenul na Noema a na všetku zver a všetok dobytok, ktorý bol s ním v korábe, a Boh dal zaviať vetru nad zemou a vody upadávali.
1 (UKJV) "And God remembered Noah, and every living thing, and all the cattle that was with him in the ark: and God made a wind to pass over the earth, and the waters subsided; "

2 (BKR) A zavříny jsou studnice propasti i průduchové nebeští, a zastaven jest příval s nebe.
2 (VUL) Et clausi sunt fontes abyssi et cataractae caeli, et prohibitae sunt pluviae de caelo.
2 (KAT) Zatvorili sa aj žriedla hlbočín a nebeské priepusty a prestal pršať dážď z neba.
2 (UKJV) "The fountains also of the deep and the windows of heaven were stopped, and the rain from heaven was restrained; "

3 (BKR) I navrátily se vody se svrchku země, odcházejíce zase, a opadly vody po stu a padesáti dnech,
3 (VUL) Reversaeque sunt aquae de terra euntes et redeuntes et coeperunt minui post centum quinquaginta dies.
3 (KAT) Vody prúdili a odtekali a vracali sa zo zeme a po stopäťdesiatich dňoch vôd ubudlo.
3 (UKJV) And the waters returned from off the earth continually: and after the end of the hundred and fifty days the waters were decreased.

4 (BKR) Tak že odpočinul koráb sedmého měsíce, v sedmnáctý den toho měsíce na horách Ararat.
4 (VUL) Requievitque arca mense septimo, decima septima die mensis super montes Ararat.
4 (KAT) A v siedmom mesiaci, na sedemnásty deň mesiaca koráb zastal na vrchu Ararat.
4 (UKJV) And the ark rested in the seventh month, on the seventeenth day of the month, upon the mountains of Ararat.

5 (BKR) Když pak vody odcházely a opadaly až do desátého měsíce, prvního dne téhož desátého měsíce ukázali se vrchové hor.
5 (VUL) At vero aquae ibant et decrescebant usque ad decimum mensem; decimo enim mense, prima die mensis, apparuerunt cacumina montium.
5 (KAT) Vody odchádzali a upadávali až do desiateho mesiaca. V prvý deň desiateho mesiaca sa zjavili temená vrchov.
5 (UKJV) And the waters decreased continually until the tenth month: in the tenth month, on the first day of the month, were the tops of the mountains seen.

6 (BKR) I stalo se po čtyřidcíti dnech, otevřev Noé okno v korábu, kteréž byl udělal,
6 (VUL) Cumque transissent quadraginta dies, aperiens Noe fenestram arcae, quam fecerat, dimisit corvum;
6 (KAT) A keď uplynulo štyridsať dní, Noe otvoril okno korába, ktoré bol urobil,
6 (UKJV) And it came to pass at the end of forty days, that Noah opened the window of the ark which he had made:

7 (BKR) Vypustil krkavce. Kterýžto vyletuje zase se vracoval, dokudž nevyschly vody na zemi.
7 (VUL) qui egrediebatur exiens et rediens, donec siccarentur aquae super terram.
7 (KAT) a vypustil krkavca. On odlietal a vracal sa, kým nevyschli vody na zemi.
7 (UKJV) And he sent forth a raven, which went forth back and forth, until the waters were dried up from off the earth.

8 (BKR) Potom vypustil holubici od sebe, aby věděl, již-li by opadly vody se svrchku země.
8 (VUL) Emisit quoque columbam a se, ut videret si iam cessassent aquae super faciem terrae.
8 (KAT) Po ňom vypustil holubicu, aby zvedel, či sa už vody stiahli zo zeme.
8 (UKJV) "Also he sent forth a dove from him, to see if the waters were decreased from off the face of the ground; "

9 (BKR) Kterážto když nenašla, kde by odpočinula noha její, navrátila se k němu do korábu; nebo vody byly po vší zemi. On pak vztáhna ruku svou, vzal ji, a vnesl k sobě do korábu.
9 (VUL) Quae, cum non invenisset, ubi requiesceret pes eius, reversa est ad eum in arcam; aquae enim erant super universam terram. Extenditque manum et apprehensam intulit in arcam.
9 (KAT) Ale keď holubica nenašla miesto, kde by spočinula jej noha, vrátila sa späť k nemu do korába, lebo vody boli ešte na povrchu celej zeme. On vystrel ruku, chytil ju a vzal ju k sebe do korába.
9 (UKJV) But the dove found no rest for the sole of her foot, and she returned unto him into the ark, for the waters were on the face of the whole earth: then he put forth his hand, and took her, and pulled her in unto him into the ark.

10 (BKR) A počekal ještě sedm dní jiných, a opět vypustil holubici z korábu.
10 (VUL) Exspectatis autem ultra septem diebus aliis, rursum dimisit columbam ex arca.
10 (KAT) Potom čakal ďalších sedem dní a opäť vypustil z korába holubicu.
10 (UKJV) "And he stayed yet other seven days; and again he sent forth the dove out of the ark; "

11 (BKR) I přiletěla k němu holubice k večerou, a aj, list olivový utržený v ústech jejích. Tedy poznal Noé, že opadly vody se svrchku země.
11 (VUL) At illa venit ad eum ad vesperam portans ramum olivae virentibus foliis in ore suo. Intellexit ergo Noe quod cessassent aquae super terram.
11 (KAT) A holubica priletela k nemu iba v podvečer a v zobáku mala čerstvú olivovú ratolesť.
11 (UKJV) "And the dove came in to him in the evening; and, lo, in her mouth was an olive leaf plucked off: so Noah knew that the waters were decreased from off the earth. "

12 (BKR) I čekal ještě sedm dní jiných, a opět vypustil holubici, kterážto nevrátila se k němu více.
12 (VUL) Exspectavitque nihilominus septem alios dies; et emisit columbam, quae non est reversa ultra ad eum.
12 (KAT) Tu Noe poznal, že vody zo zeme zmizli. Čakal však ešte ďalších sedem dní a zasa vypustil holubicu, ale tá sa už k nemu nevrátila.
12 (UKJV) "And he stayed yet other seven days; and sent forth the dove; which returned not again unto him any more. "

13 (BKR) I stalo se šestistého prvního léta, v první den měsíce prvního, že vyschly vody na zemi. I odjal Noé přikrytí korábu a uzřel, ano již oschl svrchek země.
13 (VUL) Igitur sescentesimo primo anno, primo mense, prima die mensis, siccatae sunt aquae super terram; et aperiens Noe tectum arcae, et ecce aspexit viditque quod exsiccata erat superficies terrae.
13 (KAT) V šesťstoprvom roku teda, v prvom mesiaci, v prvý deň mesiaca vyschli vody na zemi.
13 (UKJV) And it came to pass in the six hundredth and first year, in the first month, the first day of the month, the waters were dried up from off the earth: and Noah removed the covering of the ark, and looked, and, behold, the face of the ground was dry.

14 (BKR) Druhého pak měsíce, v dvadcátý sedmý den téhož měsíce oschla země.
14 (VUL) Mense secundo, septima et vicesima die mensis, arefacta est terra.
14 (KAT) Tu Noe odstránil strechu korába, aby videl, a zemský povrch bol suchý.
14 (UKJV) And in the second month, on the seven and twentieth day of the month, was the earth dried.

15 (BKR) I mluvil Bůh k Noé, řka:
15 (VUL) Locutus est autem Deus ad Noe dicens:
15 (KAT) V druhom mesiaci, na dvadsiaty siedmy deň mesiaca bola zem suchá. Vtedy povedal Boh Noemovi:
15 (UKJV) And God spoke unto Noah, saying,

16 (BKR) Vyjdi z korábu, ty i žena tvá, a synové tvoji, i ženy synů tvých s tebou.
16 (VUL) “Egredere de arca tu et uxor tua, filii tui et uxores filiorum tuorum tecum.
16 (KAT) „Vyjdi z korába ty aj tvoja žena, tvoji synovia a ženy tvojich synov s tebou!
16 (UKJV) Go out of the ark, you, and your wife, and your sons, and your sons' wives with you.

17 (BKR) Všecky živočichy, kteříž jsou s tebou ze všelikého těla, tak z ptactva jako z hovad a všelikého zeměplazu, kterýž se hýbe na zemi, vyveď s sebou; ať se v hojnosti rozplozují na zemi, a rostou a množí se na zemi.
17 (VUL) Cuncta animantia, quae sunt apud te ex omni carne, tam in volatilibus quam in pecoribus et in universis reptilibus, quae reptant super terram, educ tecum, ut pullulent super terram et crescant et multiplicentur super eam”.
17 (KAT) A vyveď všetky druhy živočíchov, ktoré sú s tebou: vtáctvo, dobytok a všetky plazy, čo sa plazia po zemi, aby sa hemžili na zemi a aby sa množili a napĺňali zem.“
17 (UKJV) "Bring forth with you every living thing that is with you, of all flesh, both of fowl, and of cattle, and of every creeping thing that creeps upon the earth; that they may breed abundantly in the earth, and be fruitful, and multiply upon the earth. "

18 (BKR) I vyšel Noé a synové jeho, i žena jeho a ženy synů jeho s ním;
18 (VUL) Egressus est ergo Noe et filii eius, uxor illius et uxores filiorum eius cum eo.
18 (KAT) Vyšiel teda Noe a jeho synovia, jeho žena a ženy jeho synov s ním;
18 (UKJV) And Noah went forth, and his sons, and his wife, and his sons' wives with him:

19 (BKR) Každý živočich, každý zeměplaza všecko ptactvo, všecko, což se hýbe na zemi, po pokoleních svých vyšlo z korábu.
19 (VUL) Sed et omnia animantia, iumenta, volatilia et reptilia, quae reptant super terram, secundum genus suum egressa sunt de arca.
19 (KAT) všetka zver, všetky plazy a všetko vtáctvo, všetko, čo sa pohybuje na zemi, vyšlo podľa svojich druhov z korába.
19 (UKJV) Every beast, every creeping thing, and every fowl, and whatsoever creeps upon the earth, after their kinds, went forth out of the ark.

20 (BKR) Tedy vzdělal Noé oltář Hospodinu, a vzav ze všech hovad čistých i ze všeho ptactva čistého, obětoval zápaly na tom oltáři.
20 (VUL) Aedificavit autem Noe altare Domino; et tollens de cunctis pecoribus mundis et volucribus mundis obtulit holocausta super altare.
20 (KAT) Tu Noe postavil Pánovi oltár, vzal zo všetkého čistého dobytka a zo všetkých čistých vtákov a priniesol zápalnú obetu na oltári.
20 (UKJV) "And Noah built an altar unto the LORD; and took of every clean beast, and of every clean fowl, and offered burnt offerings on the altar. "

21 (BKR) I zachutnal Hospodin vůni tu příjemnou, a řekl Hospodin v srdci svém: Nebudu více zlořečiti zemi pro člověka, proto že myšlení srdce lidského zlé jest od mladosti jeho; aniž budu více bíti všeho, což živo jest, jako jsem učinil.
21 (VUL) Odoratusque est Dominus odorem suavitatis et locutus est Dominus ad cor suum: “Nequaquam ultra maledicam terrae propter homines, quia cogitatio humani cordis in malum prona est ab adulescentia sua. Non igitur ultra percutiam omnem animam viventem, sicut feci.
21 (KAT) I zavoňal Pán príjemnú vôňu a povedal si: „Už nikdy viac neprekľajem zem pre človeka, lebo zmýšľanie ľudského srdca je od mladosti zlé. Preto už nikdy nevyhubím všetko živé, ako som to urobil.
21 (UKJV) "And the LORD smelled a sweet savour; and the LORD said in his heart, I will not again curse the ground any more for man's sake; for the imagination of man's heart is evil from his youth; neither will I again strike any more every thing living, as I have done. "

22 (BKR) Nýbrž dokavadž země trvati bude, setí a žeň, studeno i horko, léto a zima, den také a noc nepřestanou.
22 (VUL) Cunctis diebus terrae, sementis et messis, frigus et aestus, aestas et hiems, dies et nox non requiescent”.
22 (KAT) Kým potrvá zem, nikdy neprestane sejba a žatva, chladno a teplo, leto a zima, deň a noc.“
22 (UKJV) While the earth remains, seedtime and harvest, and cold and heat, and summer and winter, and day and night shall not cease.