  | Kniha GenezisBiblia - Sväté písmo(CEP - Český - Ekumenický preklad) | Gn 49, 1-33 |
1 Gn 49, 1 I povolal Jákob své syny a řekl: "Sejděte se, oznámím vám, co v budoucnu vás potká. 2 Gn 49, 2 Shromážděte se a slyšte, synové Jákobovi, slyšte Izraele, svého otce. 3 Gn 49, 3 Rúbene, tys můj prvorozený, síla má a prvotina mého mužství; povzneseností a mocí překypuješ. 4 Gn 49, 4 Přetekls jak vody; nebudeš však první, protože jsi vstoupil na otcovo lože. Tehdy znesvětils je. Na mé lůžko vstoupil! 5 Gn 49, 5 Šimeón a Lévi, bratři, jejich zbraně - nástroj násilí. 6 Gn 49, 6 V jejich kruh ať nevstupuje moje duše, s jejich spolkem zajedno ať není moje sláva, neboť v hněvu povraždili muže, ve svém rozvášnění ochromili býky. 7 Gn 49, 7 Buď proklet jejich hněv, že byl tak prudký, jejich prchlivost, že byla tak krutá. Rozdělím je v Jákobovi, rozptýlím je v Izraeli. 8 Gn 49, 8 Tobě, Judo, tobě vzdají čest tví bratři. Na šíji nepřátel dopadne tvá ruka; synové tvého otce se ti budou klanět. 9 Gn 49, 9 Mládě lví je Juda. S úlovkem, můj synu, vystoupil jsi vzhůru. Stočil se a odpočíval jako lev, jak lvice. Kdo ho donutí, aby povstal? 10 Gn 49, 10 Juda nikdy nebude zbaven žezla ani palcátu, jenž u nohou mu leží, dokud nepřijde ten, který z něho vzejde; toho budou poslouchat lidská pokolení. 11 Gn 49, 11 Své oslátko si přiváže k vinné révě, mládě své oslice k révoví. Oděv svůj vypere ve víně, háv knížecí v krvi hroznů. 12 Gn 49, 12 Oči bude mít tmavší než víno, zuby bělejší než mléko. 13 Gn 49, 13 Zabulón se rozloží až k břehům moře, tam, kde lodě kotví, dosáhne až k Sidónu svým bokem. 14 Gn 49, 14 Isachar, to kostnatý je osel. Mezi dvěma ohradami odpočívá. 15 Gn 49, 15 Uviděl, jak dobré odpočinutí mít bude a že rozkošná je země; sehnul hřbet a břemena nosil, podrobil se otrockým pracím. 16 Gn 49, 16 Dan, ten povede pře svého lidu jako jeden z kmenů Izraele. 17 Gn 49, 17 Hadem na cestě buď Dan, buď na stezce růžkatou zmijí, jež do paty uštkne koně, že se jeho jezdec skácí nazpět. - 18 Gn 49, 18 Ve tvou spásu naději jsem složil, Hospodine! 19 Gn 49, 19 Na Gáda se vrhne horda, on však hordě té do týla vpadne. 20 Gn 49, 20 Ašerův chléb bude tučnost sama, lahůdky i králům bude skýtat. 21 Gn 49, 21 Neftalí, laň vypuštěná, promlouvá úchvatnými slovy. 22 Gn 49, 22 Josef, toť mladý plodonosný štěp, plodonosný štěp nad pramenem, přes zeď pnou se jeho ratolesti. 23 Gn 49, 23 Hořkostí ho naplnili, ohrožovali ho, střelci úklady mu nastrojili. 24 Gn 49, 24 Jeho luk si zachová svou pružnost, jeho paže svoji svěžest. Z rukou Přesilného Jákobova vzejde pastýř, kámen Izraele, 25 Gn 49, 25 z rukou Boha tvého otce. Kéž pomáhá tobě, kéž ti Všemohoucí žehná shora hojným požehnáním nebes, hojným požehnáním tůně propastné, jež odpočívá dole, hojným požehnáním prsů, požehnáním lůna. 26 Gn 49, 26 Požehnání tvého otce překonají požehnání horstev věčných, pahorků dávnověkých dary vytoužené. Ať přijdou na hlavu Josefovu, na temeno zasvěcence mezi bratry. 27 Gn 49, 27 Benjamín svůj úlovek rve jako vlk, co odvlekl, požírá hned ráno, večer dělí kořist." 28 Gn 49, 28 To jsou všechny izraelské kmeny, celkem dvanáct, a toto k nim mluvil jejich otec, když jim žehnal. Každému požehnal zvláštním požehnáním. 29 Gn 49, 29 Také jim přikázal: "Až budu připojen ke svému lidu, pochovejte mě k mým otcům do jeskyně, která je na poli Chetejce Efróna, 30 Gn 49, 30 do jeskyně na poli v Makpele, naproti Mamre v kenaanské zemi; to pole koupil Abraham od Chetejce Efróna, aby měl vlastní hrob. 31 Gn 49, 31 Tam pochovali Abrahama a jeho ženu Sáru, tam pochovali Izáka a jeho ženu Rebeku, a tam jsem pochoval Leu. 32 Gn 49, 32 To pole bylo i s jeskyní získáno od Chetejců." 33 Gn 49, 33 Když Jákob dokončil příkazy svým synům, uložil se opět na lože a zesnul. Tak byl připojen k svému lidu.
| | | Gn 49, 1-33 |
Verš 33
Když Jákob dokončil příkazy svým synům, uložil se opět na lože a zesnul. Tak byl připojen k svému lidu.
Sk 7:15 - Tak se Jákob dostal do Egypta a tam zemřel on i naši praotcové.
Verš 3
Rúbene, tys můj prvorozený, síla má a prvotina mého mužství; povzneseností a mocí překypuješ.
Gn 29:32 - Lea otěhotněla, porodila syna a pojmenovala ho Rúben (to je Hleďte-syn); řekla totiž: "Hospodin viděl mé pokoření; nyní mě už bude můj muž milovat."
Verš 4
Přetekls jak vody; nebudeš však první, protože jsi vstoupil na otcovo lože. Tehdy znesvětils je. Na mé lůžko vstoupil!
Gn 35:22 - Když Izrael přebýval v oné zemi, šel Rúben a ležel s ženinou svého otce Bilhou. Izrael se o tom doslechl... Synů Jákobových bylo dvanáct.
1Krn 5:1 - Synové Rúbena, prvorozeného syna Izraelova; byl sice prvorozený, ale když poskvrnil lože svého otce, bylo jeho prvorozenství přeneseno na syny Josefa, syna Izraelova, takže zůstal bez zápisu prvorozenství do rodového seznamu.
Verš 6
V jejich kruh ať nevstupuje moje duše, s jejich spolkem zajedno ať není moje sláva, neboť v hněvu povraždili muže, ve svém rozvášnění ochromili býky.
Gn 34:25 - Ale třetího dne, když byli v bolestech, vtrhli bezpečně do města s mečem v ruce dva Jákobovi synové, Šimeón a Lévi, bratři Díny, a všechny mužského pohlaví povraždili.
Verš 7
Buď proklet jejich hněv, že byl tak prudký, jejich prchlivost, že byla tak krutá. Rozdělím je v Jákobovi, rozptýlím je v Izraeli.
Joz 19:1 - Druhý los vyšel Šimeónovi, totiž pokolení Šimeónovců pro jejich čeledi. Jejich dědičný podíl byl uprostřed podílu Judovců.
Joz 21:3 - Izraelci dali tedy lévijcům podle Hospodinova rozkazu ze svého dědičného podílu tato města s pastvinami:
Verš 9
Mládě lví je Juda. S úlovkem, můj synu, vystoupil jsi vzhůru. Stočil se a odpočíval jako lev, jak lvice. Kdo ho donutí, aby povstal?
Nm 24:9 - Stočil se a lehl jako lev, jak lvice. Donutí ho někdo, aby povstal? Kdo ti bude žehnat, buď požehnán, kdo tě bude proklínat, buď proklet."
Mi 5:8 - Budeš vyvýšen nad své protivníky, všichni tvoji nepřátelé budou vyhlazeni.
Verš 10
Juda nikdy nebude zbaven žezla ani palcátu, jenž u nohou mu leží, dokud nepřijde ten, který z něho vzejde; toho budou poslouchat lidská pokolení.
Mt 2:6 - 'A ty Betléme v zemi judské, zdaleka nejsi nejmenší mezi knížaty judskými, neboť z tebe vyjde vévoda, který bude pastýřem mého lidu, Izraele.'"
Verš 13
Zabulón se rozloží až k břehům moře, tam, kde lodě kotví, dosáhne až k Sidónu svým bokem.
Joz 19:10 - Třetí los byl vytažen Zabulónovcům pro jejich čeledi. Pomezí jejich dědičného podílu sahalo až k Sarídu.
Verš 22
Josef, toť mladý plodonosný štěp, plodonosný štěp nad pramenem, přes zeď pnou se jeho ratolesti.
1Krn 5:1 - Synové Rúbena, prvorozeného syna Izraelova; byl sice prvorozený, ale když poskvrnil lože svého otce, bylo jeho prvorozenství přeneseno na syny Josefa, syna Izraelova, takže zůstal bez zápisu prvorozenství do rodového seznamu.
Verš 23
Hořkostí ho naplnili, ohrožovali ho, střelci úklady mu nastrojili.
Gn 50:20 - Vy jste proti mně zamýšleli zlo, Bůh však zamýšlel dobro; tím, co se stalo, jak dnes vidíme, zachoval naživu četný lid.
Verš 30
do jeskyně na poli v Makpele, naproti Mamre v kenaanské zemi; to pole koupil Abraham od Chetejce Efróna, aby měl vlastní hrob.
Gn 23:9 - ať mi přenechá svou makpelskou jeskyni, která je na konci jeho pole; ať mi ji před vámi přenechá za plnou cenu stříbra, abych měl vlastní hrob."
Gn 23:16 - Abraham souhlasil a odvážil Efrónovi stříbro, jak on sám v přítomnosti Chetejců navrhl, čtyři sta šekelů stříbra, běžných mezi obchodníky.
Verš 31
Tam pochovali Abrahama a jeho ženu Sáru, tam pochovali Izáka a jeho ženu Rebeku, a tam jsem pochoval Leu.
Gn 25:9 - Jeho synové Izák a Izmael ho pochovali do makpelské jeskyně na poli Efróna, syna Chetejce Sóchara, naproti Mamre.
Gn 35:29 - I zesnul Izák a zemřel a byl připojen k svému lidu, stár a sytý dnů. Jeho synové Ezau a Jákob ho pochovali.
Sk 7:16 - Jejich ostatky přenesli do Sichemu a uložili je do hrobky, kterou Abraham koupil od synů Emorových v Sichemu a zaplatil stříbrem.
Gn 49,3 - O význame jednotlivých mien Jakubových synov porov. 29,31 – 30,22. Ruben je Jakubovou silou, prvotina jeho mužskosti, čiže jeho plodnej sily. Ruben, ako prvorodený, mal obsiahnuť plnosť požehnania, ale nestáva sa tak. Stal sa totižto nehodným tejto veľkosti pre svoj mrzký prečin (49,3 n.; 35,21 n.).
Gn 49,5 - Aj Simeon a Lévi, nasledujúci po Rubenovi, sú vytvorení z požehnania prvorodeného, oni sa prehrešili krutosťou voči Sichemským (34,25–31), a tak stratili lásku u svojho otca.
Gn 49,6 - Hoci boli vlastní bratia a hoci takú jednotu preukázali vo svojej ukrutnosti, neujdú trestu, budú od seba oddelení a rozdelení medzi ostatné kmene. Vyplnilo sa to najmä na potomstve Léviho, ktoré nedostalo v Kanaáne ani len vlastný podiel… Potomkovia Simeonovi miznú čoskoro, stanú sa súčasťou Júdovcov.
Gn 49,8 - Júda, štvrtý syn Jakubov, stane sa účastným mimoriadnej milosti a otcovského požehnania; z jeho potomstva sa má narodiť prisľúbený Spasiteľ. Aj Júda zhrešil (38), no neskoršie sa ukázal veľkodušný (38,26); zachraňuje Jozefa od smrti (37,26) a ani za Benjamína sa neváha obetovať (44,18 n.). Júda značí ,pochválený'. Teda v pôvodine je tu slovná hračka: Pochválený, chváliť ťa budú…
Gn 49,10 - Žezlo, doslovne palica, je odznakom panovníckej moci. Vládca ho držiaval medzi kolenami, keď sedel na tróne, inakšie sa oň opieral. Júda bude mať vládu nad ostatnými kmeňmi, nie síce nad všetkými, a to až dotiaľ, kým nepríde ten, ktorého je to žezlo, kým nepríde Mesiáš, kým nepríde ten, ktorého je (žezlo). Júda teda bude mať žezlo ako zástupca toho, koho je žezlo, až dotiaľ, kým si ho sám neprevezme, kým nepríde Kráľ Mesiáš, ktorý má neobmedzené a absolútne kráľovstvo. Toto je okrem Protoevanjelia najstaršie miesto, kde sa v Biblii hovorí o osobnom Mesiášovi.
Gn 49,13 - Proroctvo o Zabulonovi sa tiež vyplnilo. Kmeň Zabulonov osadil sa na severe Palestíny v blízkosti Sidonu a bol neďaleko mora (Joz 19,10–16).
Gn 49,14 - Isacharovi bude prináležať žírna pôda, a tak aj bolo, patrila mu Ezdrelonská nížina a južná Galilea. A pretože cez Ezdrelonskú nížinu viedla obchodná cesta, Isacharovci vypomáhali v doprave. Preto ho Jakub prirovnáva k pracovitému oslovi. Mal z čoho žiť, obchod mu nebol potrebný, dal sa naň však dobrovoľne.
Gn 49,16 - Dan ,sudca' uháji a zaobstará právo svojmu ľudu, svojim príslušníkom. Slovná hračka ako 30,6. Rohatá zmija je piesočná zmija, veľmi jedovatá.
Gn 49,22-26 - O Jozefovi naznačuje Jakub niečo z minulosti, niečo mu predpovedá do budúcnosti. Potomstvo Jozefovo bude vzrastať ako chránený strom, ktorého vetvy prerastú aj záhradnú ohradu. Požehnanie nebies zhora je dážď a rosa. Požehnanie hlbín sú mnohé vodné pramene, ktoré budú na území Jozefovho panstva. Požehnanie pŕs a lona je početné potomstvo a hojnosť zvierat.
Gn 49,27 - Hoci Benjamín bol najmenším kmeňom, splnilo sa na ňom Jakubovo proroctvo. Ukázal sa odvážnym, ako to vysvitá z dejín sudcov a prvého kráľa v Izraeli Šaula (Sdc 3,15 n.; 5,14; 2 Sam 2,15 atď.).
Gn 49,29 - Pozri 25,8.
Gn 49,30 - O jaskyni Makpele porov. 23,9-18.
Gn 49,33 - Tak sa pripojil… pozri 25,8.17; 35,29.
