Kniha Genezis

1 (BKR) Rozkázal pak tomu, kterýž spravoval dům jeho, řka: Naplň pytle mužů těch potravou, co by jen unésti mohli; a peníze každého polož zas do pytle jeho na vrch.
1 (VUL) Praecepit autem Ioseph dispensatori domus suae dicens: “ Imple saccos eorum frumento, quantum possunt capere, et pone pecuniam singulorum in summitate sacci.
1 (KAT) Hneď nato dal svojmu správcovi takýto rozkaz: „Naplň vrecia mužov potravinami, koľko len budú môcť uniesť, a každému do jeho vreca navrch polož jeho peniaze.
1 (UKJV) And he commanded the steward of his house, saying, Fill the men's sacks with food, as much as they can carry, and put every man's money in his sack's mouth.

2 (BKR) A koflík můj, koflík stříbrný, vlož na vrch do pytle mladšího s penězi jeho za obilí. I učinil podlé řeči Jozefovy, kterouž mluvil.
2 (VUL) Scyphum autem meum argenteum et pretium, quod dedit tritici, pone in ore sacci iunioris ”. Factumque est ita.
2 (KAT) Môj pohár však, môj strieborný pohár, vlož najmladšiemu do vreca spolu s peniazmi za jeho obilie.“ A on urobil podľa rozkazu, ktorý dal Jozef.
2 (UKJV) And put my cup, the silver cup, in the sack's mouth of the youngest, and his corn money. And he did according to the word that Joseph had spoken.

3 (BKR) Ráno pak propuštěni jsou ti muži, oni i oslové jejich.
3 (VUL) Et, orto mane, dimissi sunt cum asinis suis.
3 (KAT) Ráno zavčasu potom mužov vypravili aj s ich oslami.
3 (UKJV) As soon as the morning was light, the men were sent away, they and their asses.

4 (BKR) A když vyšli z města, a nedaleko ještě byli, řekl Jozef správci domu svého: Vstaň, hoň muže ty, a dohoně se jich, mluv k nim: Pročež jste se odplatili zlým za dobré?
4 (VUL) Iamque urbem exierant et processerant paululum, tunc Ioseph, arcessito dispensatore domus: “ Surge, inquit, et persequere viros; et apprehensis dicito: "Quare reddidistis malum pro bono? Cur furati estis mihi scyphum argenteum?
4 (KAT) No len čo vyšli z mesta, ešte neboli ďaleko, povedal Jozef správcovi svojho domu: „Vstaň a pusť sa za tými mužmi a keď ich dostihneš, povedz im: »Prečo ste sa odplatili zlým za dobré? Prečo ste mi ukradli strieborný pohár?
4 (UKJV) "And when they were gone out of the city, and not yet far off, Joseph said unto his steward, Up, follow after the men; and when you do overtake them, say unto them, Wherefore have all of you rewarded evil for good? "

5 (BKR) Zdaliž to není ten koflík, z kteréhož píjí pán můj? A z tohoť on jistým zkušením pozná, jací jste vy. Zle jste učinili, co jste učinili.
5 (VUL) Nonne ipse est, in quo bibit dominus meus et in quo augurari solet? Pessimam rem fecistis!" ”.
5 (KAT) Vari to nie je ten, z ktorého pije môj pán a z ktorého veští? Veľmi zle ste konali, keď ste to urobili.«“
5 (UKJV) Is not this it in which my lord drinks, and whereby indeed he divines? all of you have done evil in so doing.

6 (BKR) Tedy dohoniv se jich, mluvil jim slova ta.
6 (VUL) Fecit ille, ut iusserat, et apprehensis per ordinem locutus est.
6 (KAT) Keď ich dostihol, dohováral im podľa tohto návodu.
6 (UKJV) And he overtook them, and he spoke unto them these same words.

7 (BKR) Kteřížto odpověděli jemu: Proč mluví pán můj taková slova? Odstup od služebníků tvých, aby co takového učinili.
7 (VUL) Qui responderunt: “ Quare sic loquitur dominus noster? Absit a servis tuis, ut tantum flagitii commiserimus.
7 (KAT) Oni mu odpovedali: „Prečo hovorí môj pán takou rečou? Je ďaleko od tvojich sluhov, žeby niečo také urobili.
7 (UKJV) And they said unto him, Wherefore says my lord these words? God forbid that your servants should do according to this thing:

8 (BKR) A my ty peníze, kteréž jsme našli na vrchu v pytlích svých, přinesli jsme tobě zase z země Kananejské; jakž bychom tedy krásti měli z domu pána tvého stříbro neb zlato?
8 (VUL) Pecuniam, quam invenimus in summitate saccorum, reportavimus ad te de terra Chanaan; et quomodo consequens est, ut furati simus de domo domini tui aurum vel argentum?
8 (KAT) Pozri, z krajiny Kanaán sme ti priniesli späť peniaze, čo sme našli navrchu vo svojich vreciach. Akože by sme teda mohli kradnúť z domu tvojho pána striebro alebo zlato?
8 (UKJV) Behold, the money, which we found in our sacks' mouths, we brought again unto you out of the land of Canaan: how then should we steal out of your lord's house silver or gold?

9 (BKR) U koho z služebníků tvých nalezeno bude, nechžť umře ten; a my také budeme pána tvého služebníci.
9 (VUL) Apud quemcumque fuerit inventum servorum tuorum, quod quaeris, moriatur; et nos erimus servi domini nostri ”.
9 (KAT) U koho z tvojich sluhov sa nájde, ten nech zomrie a my ostatní budeme otrokmi môjho pána!“
9 (UKJV) With whomsoever of your servants it be found, both let him die, and we also will be my lord's bondmen.

10 (BKR) I řekl: Nu dobře, nechť jest podlé řeči vaší. U koho se nalezne, ten bude mým služebníkem, a vy budete bez viny.
10 (VUL) Qui dixit eis: “ Fiat iuxta vestram sententiam: apud quemcumque fuerit inventum, ipse sit servus meus; vos autem eritis innoxii ”.
10 (KAT) On im odpovedal: „Hoci by to malo byť podľa vašich slov, mojím otrokom však bude iba ten, u koho sa to nájde. Vy ostatní môžete voľne odísť.“
10 (UKJV) "And he said, Now also let it be according unto your words: he with whom it is found shall be my servant; and all of you shall be blameless. "

11 (BKR) Protož rychle každý složil pytel svůj na zem, a rozvázal každý pytel svůj.
11 (VUL) Itaque festinato deponentes in terram saccos aperuerunt singuli.
11 (KAT) Tu každý rýchlo zložil na zem svoje vrece a každý svoje vrece otvoril.
11 (UKJV) Then they speedily took down every man his sack to the ground, and opened every man his sack.

12 (BKR) I přehledával, od staršího počal, a na mladším přestal; i nalezen jest koflík v pytli Beniaminovu.
12 (VUL) Quos scrutatus incipiens a maiore usque ad minimum invenit scyphum in sacco Beniamin.
12 (KAT) A on začal hľadať u najstaršieho a skončil pri najmladšom. Pohár sa našiel v Benjamínovom vreci.
12 (UKJV) And he searched, and began at the eldest, and left at the youngest: and the cup was found in Benjamin's sack.

13 (BKR) Tedy oni roztrhše roucha svá, vložil každý břímě na osla svého, a vrátili se do města.
13 (VUL) At illi, scissis vestibus, oneratisque rursum asinis, reversi sunt in oppidum.
13 (KAT) Tu si oni roztrhli odev, každý opäť naložil náklad na svojho osla a vrátili sa do mesta.
13 (UKJV) Then they rent their clothes, and laded every man his ass, and returned to the city.

14 (BKR) I přišel Juda s bratřími svými do domu Jozefova, (on pak ještě tam byl,) a padli před ním na zemi.
14 (VUL) Et Iudas cum fratribus ingressus est ad Ioseph necdum enim de loco abierat omnesque ante eum pariter in terram corruerunt.
14 (KAT) Keď Júda a jeho bratia vošli opäť do Jozefovho domu - bol ešte stále tam -, padli pred ním na zem.
14 (UKJV) "And Judah and his brethren came to Joseph's house; for he was yet there: and they fell before him on the ground. "

15 (BKR) I dí jim Jozef: Jakýž jest to skutek, který jste učinili? Zdaž nevíte, že takový muž, jako jsem já, umí poznati?
15 (VUL) Quibus ille ait: “ Cur sic agere voluistis? An ignoratis quod non sit similis mei in augurandi scientia? ”.
15 (KAT) Jozef im však povedal: „Akého skutku ste sa to dopustili? Nezbadali ste, že muž ako ja sa vyzná aj v hádaní?“
15 (UKJV) And Joseph said unto them, What deed is this that all of you have done? know all of you not that such a man as I can certainly divine?

16 (BKR) Tedy řekl Juda: Což díme pánu svému? co mluviti budeme? a čím se ospravedlníme? Bůhť jest našel nepravost služebníků tvých. Aj, služebníci jsme pána svého, i my i ten, u něhož nalezen jest koflík.
16 (VUL) Cui Iudas: “ Quid respondebimus, inquit, domino meo? Vel quid loquemur aut iuste poterimus obtendere? Deus invenit iniquitatem servorum tuorum; en omnes servi sumus domini mei, et nos et apud quem inventus est scyphus ”.
16 (KAT) Vtedy Júda povedal: „Čo my môžeme povedať môjmu pánovi? Čo hovoriť? Čím sa ospravedlniť? Boh navštevuje tvojich sluhov za previnenie! A teraz, pán môj, sme tvoji sluhovia, aj my, aj ten, u koho sa pohár našiel!“
16 (UKJV) And Judah said, What shall we say unto my lord? what shall we speak? or how shall we clear ourselves? God has found out the iniquity of your servants: behold, we are my lord's servants, both we, and he also with whom the cup is found.

17 (BKR) Odpověděl Jozef: Odstup ode mne, abych to učinil. Muž, u něhož nalezen jest koflík, ten bude mým služebníkem; vy pak jděte u pokoji k otci svému.
17 (VUL) Respondit Ioseph: “ Absit a me, ut sic agam! Qui furatus est scyphum, ipse sit servus meus; vos autem abite liberi ad patrem vestrum ”.
17 (KAT) Ale on odpovedal: „Nech je ďaleko odo mňa niečo také urobiť! Iba ten, u koho sa našiel pohár, bude mojím otrokom. Vy ostatní môžete v pokoji odísť k svojmu otcovi!“
17 (UKJV) "And he said, God forbid that I should do so: but the man in whose hand the cup is found, he shall be my servant; and as for you, get you up in peace unto your father. "

18 (BKR) I přistoupil k němu Juda a řekl: Slyš mne, pane můj. Prosím, nechažť promluví služebník tvůj slovo v uši pána svého, a nehněvej se na služebníka svého; nebo jsi ty jako sám Farao.
18 (VUL) Accedens autem propius Iudas confidenter ait: “ Oro, domine mi, loquatur servus tuus verbum in auribus tuis, et ne irascaris famulo tuo; tu es enim sicut pharao!
18 (KAT) Tu pristúpil k nemu Júda a vravel: „Pán môj, dovoľ, aby ti tvoj sluha povedal pár slov! Nehnevaj sa preto na svojho sluhu! Veď ty si ako faraón!
18 (UKJV) Then Judah came near unto him, and said, Oh my lord, let your servant, I pray you, speak a word in my lord's ears, and let not your anger burn against your servant: for you are even as Pharaoh.

19 (BKR) Pán můj ptal se služebníků svých, řka: Máte-li otce, neb bratra?
19 (VUL) Dominus meus interrogavit prius servos suos: "Habetis patrem aut fratrem?".
19 (KAT) Môj pán sa opýtal svojich sluhov: »Máte ešte otca alebo brata?«
19 (UKJV) My lord asked his servants, saying, Have all of you a father, or a brother?

20 (BKR) A odpověděli jsme pánu mému: Máme otce starého, a pachole v starosti jeho zplozené malé, jehož bratr umřel, a on sám pozůstal po mateři své, a otec jeho miluje jej.
20 (VUL) Et nos respondimus domino meo: "Est nobis pater senex et puer parvulus, qui in senectute illius natus est, cuius uterinus frater mortuus est; et ipse solus superest a matre sua, pater vero tenere diligit eum" ”.
20 (KAT) My sme vtedy odpovedali môjmu pánovi: »Máme ešte staručkého otca a tiež dosť neskoro narodeného malého brata. Jeho vlastný brat je už mŕtvy, a tak on ostal ako jediné dieťa po svojej matke; a preto je miláčkom svojho otca.«
20 (UKJV) "And we said unto my lord, We have a father, an old man, and a child of his old age, a little one; and his brother is dead, and he alone is left of his mother, and his father loves him. "

21 (BKR) I řekl jsi služebníkům svým: Přiveďte ho ke mně, a pohledím na něj.
21 (VUL) Dixistique servis tuis: "Adducite eum ad me, et ponam oculos meos super illum".
21 (KAT) Vtedy si rozkázal svojim sluhom: »Priveďte ho sem ku mne, aby som ho videl na vlastné oči!«
21 (UKJV) And you said unto your servants, Bring him down unto me, that I may set mine eyes upon him.

22 (BKR) A řekli jsme pánu mému: Nemůžeť pachole opustiti otce svého; nebo opustí-li otce svého, on umře.
22 (VUL) Suggessimus domino meo: "Non potest puer relinquere patrem suum; si enim illum dimiserit, morietur".
22 (KAT) My sme môjmu pánovi odpovedali: »Chlapec nemôže opustiť svojho otca. Ak opustí svojho otca, ten isto zomrie!«
22 (UKJV) And we said unto my lord, The lad cannot leave his father: for if he should leave his father, his father would die.

23 (BKR) Ty pak řekl jsi služebníkům svým: Nepřijde-li bratr váš mladší s vámi, nepokoušejte se více viděti tváři mé.
23 (VUL) Et dixisti servis tuis: "Nisi venerit frater vester minimus vobiscum, non videbitis amplius faciem meam".
23 (KAT) Na to si ty odpovedal svojim sluhom: »Ak váš najmladší brat nepríde s vami, neukazujte sa mi viac na oči!«
23 (UKJV) And you said unto your servants, Except your youngest brother come down with you, all of you shall see my face no more.

24 (BKR) I stalo se, když jsme se vrátili k služebníku tvému, otci mému, a jemu vypravovali slova pána svého,
24 (VUL) Cum ergo ascendissemus ad famulum tuum patrem nostrum, narravimus ei omnia, quae locutus est dominus meus,
24 (KAT) Keď sme potom došli k tvojmu sluhovi, môjmu otcovi, oznámili sme mu slová môjho pána.
24 (UKJV) And it came to pass when we came up unto your servant my father, we told him the words of my lord.

25 (BKR) Že řekl otec náš: Jděte zase, nakupte nám něco potravy.
25 (VUL) et dixit pater noster: "Revertimini et emite nobis parum tritici".
25 (KAT) A keď potom náš otec vravel: »Nože choďte a kúpte nám trochu potravy!«,
25 (UKJV) And our father said, Go again, and buy us a little food.

26 (BKR) Odpověděli jsme: Nemůžeme jíti,než bude-li bratr náš mladší s námi, tedy půjdeme; nebo bychom nemohli viděti tváři toho muže, nebyl-li by bratr náš nejmladší s námi.
26 (VUL) Cui diximus: "Ire non possumus. Si frater noster minimus descenderit nobiscum, proficiscemur simul; alioquin, illo absente, non poterimus videre faciem viri".
26 (KAT) my sme mu odvrávali: »My nemôžeme ísť. Pôjdeme len vtedy, keď bude s nami aj náš najmladší brat. Veď sa nesmieme ukázať tomu mužovi na oči, ak náš najmladší brat nebude s nami!«
26 (UKJV) And we said, We cannot go down: if our youngest brother be with us, then will we go down: for we may not see the man's face, except our youngest brother be with us.

27 (BKR) I řekl nám služebník tvůj, otec můj: Vy víte, že dva toliko syny porodila mi žena má.
27 (VUL) Ad quae servus tuus pater meus respondit: "Vos scitis quod duos genuerit mihi uxor mea.
27 (KAT) Vtedy nám povedal tvoj sluha, náš otec: »Vy viete, že moja žena mi porodila len dvoch.
27 (UKJV) And your servant my father said unto us, All of you know that my wife bare me two sons:

28 (BKR) A vyšel jeden ode mne, o němž jsem pravil: Jistě roztrhán jest, a neviděl jsem ho dosavad.
28 (VUL) Egressus est unus a me, et dixi: Bestia devoravit eum! Et hucusque non comparet.
28 (KAT) Jeden odo mňa odišiel tak, že som musel povedať: Istotne je roztrhaný, roztrhaný! - a dodnes som ho nevidel.
28 (UKJV) "And the one went out from me, and I said, Surely he is torn in pieces; and I saw him not since: "

29 (BKR) Vezmete-li i tohoto ode mne, a přišlo by na něj něco zlého, tedy uvedete šediny mé s trápením do hrobu.
29 (VUL) Si tuleritis et istum a facie mea, et aliquid ei in via contigerit, deducetis canos meos cum maerore ad inferos".
29 (KAT) Ak vezmete spred mojej tváre aj tohto a ak sa mu prihodí nešťastie, tak od bôľu privediete moje šediny do podsvetia!«
29 (UKJV) And if all of you take this also from me, and mischief befall him, all of you shall bring down my gray hairs with sorrow to the grave.

30 (BKR) Tak tedy, když přijdu k služebníku tvému, otci svému, a pacholete nebude s námi, (ješto duše jeho spojena jest s duší tohoto):
30 (VUL) Igitur, si intravero ad servum tuum patrem meum, et puer defuerit cum anima illius ex huius anima pendeat
30 (KAT) Keby som teraz prišiel k tvojmu sluhovi, môjmu otcovi, a chlapec, na ktorom on lipne celou dušou, by nebol s nami,
30 (UKJV) "Now therefore when I come to your servant my father, and the lad be not with us; seeing that his life is bound up in the lad's life; "

31 (BKR) Přijde na to, když uzří, že pacholete není, umře; a uvedou služebníci tvoji šediny služebníka tvého, otce svého, s žalostí do hrobu.
31 (VUL) videritque eum non esse nobiscum, morietur; et deducent famuli tui canos eius cum dolore ad inferos.
31 (KAT) on by zomrel, keby videl, že chlapec nie je s nami, a tvoji sluhovia by naozaj priviedli šediny tvojho sluhu, nášho otca, od bôľu do podsvetia!
31 (UKJV) It shall come to pass, when he sees that the lad is not with us, that he will die: and your servants shall bring down the gray hairs of your servant our father with sorrow to the grave.

32 (BKR) Nebo služebník tvůj slíbil za pachole, abych je vzal od otce svého, řka: Jestliže ho nepřivedu zase k tobě, tedy vinen budu hříchem otci mému po všecky dny.
32 (VUL) Servus tuus pro puero patri meo spopondit: Nisi reduxero eum, peccati reus ero in patrem meum omni tempore.
32 (KAT) A pretože sa tvoj sluha otcovi za chlapca zaručil slovami: »Ak ti ho neprivediem späť, celý svoj život budem vinný pred tebou,«
32 (UKJV) For your servant became guarantor for the lad unto my father, saying, If I bring him not unto you, then I shall bear the blame to my father for ever.

33 (BKR) Protož nyní nechť zůstane, prosím, služebník tvůj místo pacholete tohoto za služebníka pánu svému, a pachole ať vstoupí s bratry svými.
33 (VUL) Manebo itaque servus tuus pro puero in ministerio domini mei, et puer ascendat cum fratribus suis.
33 (KAT) tak teraz nech zostane namiesto chlapca tvoj sluha za otroka môjmu pánovi! Chlapec však nech odíde so svojimi bratmi!
33 (UKJV) "Now therefore, I pray you, let your servant abide instead of the lad a bondman to my lord; and let the lad go up with his brethren. "

34 (BKR) Nebo jak bych já vstoupil k otci svému, kdyby tohoto pacholete nebylo se mnou? Leč bych chtěl viděti trápení, kteréž by přišlo na otce mého.
34 (VUL) Non enim possum redire ad patrem meum, absente puero, ne calamitatis, quae oppressura est patrem meum, testis assistam ”.
34 (KAT) Veď akože by som mohol prísť k svojmu otcovi bez toho, že by bol chlapec so mnou? Nemohol by som sa pozerať na trápenie, čo zastihne môjho otca!“
34 (UKJV) For how shall I go up to my father, and the lad be not with me? lest possibly I see the evil that shall come on my father.