Kniha Genezis

Biblia - Sväté písmo

(CEP - Český - Ekumenický preklad)

Gn 44, 1-34

1 Josef pak přikázal správci svého domu: "Naplň žoky těch mužů potravou, kolik jen budou moci unést, a stříbro každého z nich vlož navrch do jeho žoku. 2 Můj kalich, ten stříbrný, vlož navrch do žoku nejmladšího spolu se stříbrem za nakoupené obilí." I učinil, jak mu Josef uložil. 3 Ráno za svítání byli ti muži propuštěni i se svými osly. 4 Když vyšli z města a nebyli ještě daleko, řekl Josef správci svého domu: "Pronásleduj ty muže. Až je dostihneš, řekni jim: »Proč jste se za dobro odvděčili zlem? 5 Což jste nevzali to, z čeho můj pán pije a čeho používá k věštění? Zle jste se zachovali, že jste to udělali!«" 6 Když je správce dostihl, řekl jim ta slova. 7 Odvětili mu: "Proč mluví můj pán taková slova? Tvoji otroci jsou daleci toho, aby udělali něco takového! 8 Vždyť stříbro, které jsme našli navrchu ve svých žocích, jsme ti přinesli ze země kenaanské zpět. Jak bychom mohli ukrást stříbro nebo zlato z domu tvého pána? 9 U koho z tvých otroků se to najde, ten ať zemře a my se staneme otroky svého pána!" 10 Správce souhlasil: "Dobře, ať je po vašem. Ten, u koho se to najde, se stane mým otrokem; vy budete bez viny." 11 Každý rychle složil svůj žok na zem a rozvázal jej. 12 Nastala prohlídka; začala nejstarším a skončila u nejmladšího. Kalich se našel v žoku Benjamínově. 13 Tu roztrhli svůj šat, náklad naložili na osly a vrátili se do města. 14 Tak přišel Juda se svými bratry do Josefova domu. Josef tam ještě byl; i padli před ním k zemi. 15 Josef se na ně rozkřikl: "Co jste to spáchali za čin! Což nevíte, že muž jako já všechno uhodne?" 16 Juda odvětil: "Co můžeme svému pánu říci? Jak to omluvíme? Čím se ospravedlníme? Sám Bůh stíhá tvé otroky za jejich provinění. Teď jsme otroky svého pána, my i ten, u něhož se kalich našel." 17 Josef řekl: "Takového jednání jsem dalek; mým otrokem se stane jen ten, u něhož se našel kalich, a vy odejděte v pokoji k svému otci." 18 Juda k němu přistoupil a řekl: "Dovol, můj pane, aby tvůj otrok směl promluvit ke svému pánu. Ať proti tvému otroku nevzplane tvůj hněv. Ty jsi přece jako sám farao. 19 Můj pán se svých otroků vyptával: »Máte ještě otce nebo bratra?« 20 My jsme svému pánu odvětili: »Máme ještě starého otce a malého hocha, kterého zplodil ve svém stáří. Jeho bratr je mrtev, zůstal tedy po své matce sám; jeho otec jej miluje.« 21 Nato jsi svým otrokům řekl: »Přiveďte ho sem ke mně, chci ho vidět na vlastní oči.« 22 My jsme svému pánu odvětili: »Ten chlapec nemůže svého otce opustit. Opustí-li jej, otec zemře.« 23 Ale ty jsi svým otrokům řekl: »Nepřijde-li sem s vámi váš nejmladší bratr, nikdy nespatříte mou tvář.« 24 Když jsme pak přišli k tvému otroku, mému otci, oznámili jsme mu slova mého pána. 25 Později náš otec řekl: »Nakupte nám znovu trochu potravy!« 26 My jsme odvětili: »Nemůžeme tam sestoupit. Sestoupíme tam jen tehdy, bude-li s námi náš nejmladší bratr. Tvář toho muže nespatříme, nebude-li náš nejmladší bratr s námi.« 27 Tvůj otrok, náš otec, nám řekl: »Vy víte, že mi má žena porodila dva syny. 28 Jeden mi odešel. Naříkal jsem: Rozsápán je, rozsápán. Už jsem ho nespatřil. 29 Vezmete-li mi i tohoto a přijde-li o život, uvalíte na mé šediny neštěstí a přivedete mě do podsvětí.« 30 Co teď, až přijdu k tvému otroku, svému otci, a chlapec, na němž lpí celou svou duší, s námi nebude? 31 Jakmile spatří, že chlapec s námi není, umře. Tvoji otroci uvalí žal na šediny tvého otroka, našeho otce, a přivedou ho do podsvětí. 32 Tvůj otrok se za toho chlapce, aby ho otec pustil, zaručil takto: »Nepřivedu-li ho k tobě, prohřeším se proti svému otci na celý život.« 33 Proto dovol, aby tvůj otrok zůstal u svého pána v otroctví namísto tohoto chlapce, a chlapec ať smí se svými bratry odejít. 34 Jak bych mohl k svému otci přijít, kdyby chlapec nebyl se mnou? Což bych se mohl dívat na utrpení, které by mého otce postihlo?"

Verš 32

Tvůj otrok se za toho chlapce, aby ho otec pustil, zaručil takto: »Nepřivedu-li ho k tobě, prohřeším se proti svému otci na celý život.«

Gn 43:9 - Já sám se za něho zaručuji, můžeš mě volat k odpovědnosti. Jestli ti ho nepřivedu a nepostavím před tebe, prohřešil jsem se proti tobě na celý život.

Verš 29

Vezmete-li mi i tohoto a přijde-li o život, uvalíte na mé šediny neštěstí a přivedete mě do podsvětí.«

Gn 42:38 - Ale on řekl: "Můj syn s vámi do Egypta nesestoupí. Jeho bratr je mrtev, zůstal sám. Kdyby na cestě, kterou se budete ubírat, přišel o život, uvalili byste na mé šediny žal a přivedli mě do podsvětí.

Verš 28

Jeden mi odešel. Naříkal jsem: Rozsápán je, rozsápán. Už jsem ho nespatřil.

Gn 37:33 - Když si ji prohlédl, zvolal: "Suknice mého syna! Sežrala ho divá zvěř! Rozsápán, rozsápán je Josef!"

Verš 21

Nato jsi svým otrokům řekl: »Přiveďte ho sem ke mně, chci ho vidět na vlastní oči.«

Gn 42:15 - Takto budete prověřeni: Jakože živ je farao, nevyjdete odtud, dokud sem nepřijde váš nejmladší bratr.

Verš 23

Ale ty jsi svým otrokům řekl: »Nepřijde-li sem s vámi váš nejmladší bratr, nikdy nespatříte mou tvář.«

Gn 43:3 - Juda odvětil: "Ten muž nás důrazně varoval a prohlásil: »Mou tvář nespatříte, nebude-li s vámi váš bratr.«

Gn 43:5 - Nejsi-li však ochoten ho pustit, nesestoupíme. Ten muž nám přece řekl: »Mou tvář nespatříte, nebude-li s vámi váš bratr.«"

Gn 44,1-3 - Jozef skúša opäť svojich bratov v láske k Benjamínovi a Jakubovi.

Gn 44,5 - V Babylonsku z pohára veštievali kňazi. Nalialo sa doň oleja a vody a potom z rozličných figúr oleja, rozťahujúceho sa vo vode, určoval sa osud.

Gn 44,28 - Ako badať, Jakub mal vždy akú-takú nádej, že sa ešte uvidí so svojím synom.