Kniha Genezis

Biblia - Sväté písmo

(B21 - Český - Bible 21)

Gn 43, 1-34

1 V zemi panoval krutý hlad. 2 Když spotřebovali zrní, které přivezli z Egypta, řekl jim jejich otec: "Jděte nám tam znovu koupit něco k jídlu." 3 Juda mu odpověděl: "Ten muž nás přísně varoval: ‚Nechoďte mi na oči bez svého bratra!' 4 Pošleš-li s námi našeho bratra, půjdeme ti koupit jídlo. 5 Nepošleš-li ho, nepůjdeme. Ten muž nám přece řekl: ‚Nechoďte mi na oči bez svého bratra!'" 6 Izrael zvolal: "Proč jste mi tolik ublížili? Proč jste tomu muži řekli, že máte dalšího bratra?" 7 Odpověděli: "Ten muž se podrobně vyptával na nás i na naši rodinu: ‚Žije ještě váš otec? Máte ještě dalšího bratra?' Podle toho jsme mu odpovídali. Jak jsme mohli vědět, že řekne: ‚Přiveďte svého bratra sem'?" 8 Juda tehdy svému otci Izraelovi navrhl: "Pošli toho chlapce se mnou. Nech nás vstát a jít, ať zůstaneme naživu a nezemřeme my ani ty ani naše děti! 9 Já se za něj zaručím, ode mě ho vyžaduj! Nepřivedu-li ho k tobě a nepostavím ho před tebou, ať za to před tebou nesu věčnou vinu. 10 Kdybychom neotáleli, určitě bychom se už dvakrát vrátili!" 11 Jejich otec Izrael jim nakonec řekl: "Ať se stane, co se musí stát. Udělejte tohle: Naberte do svých měchů nejvybranější plody země a odneste je tomu muži jako dar: něco balzámu, něco medu, vonné pryskyřice a myrhy, také pistácie a mandle. 12 Vezměte s sebou dvojnásob stříbra, i to vrácené navrch vašich vaků, a odneste to s sebou zpět - snad šlo o omyl. 13 Vezměte si i svého bratra. Vstaňte a vraťte se k tomu muži. 14 Kéž vám u něj Všemohoucí Bůh dopřeje slitování, aby s vámi propustil vašeho dalšího bratra i Benjamína. A já, mám-li přijít o syny, ať o ně přijdu!" 15 Vzali tedy s sebou kromě daru také dvojnásob stříbra a Benjamína. Vstali, odešli do Egypta a stanuli před Josefem. 16 Když s nimi Josef uviděl Benjamína, řekl správci svého domu: "Odveď ty muže do paláce, poraz dobytče a připrav je. Ti muži dnes budou obědvat se mnou." 17 Ten učinil, jak Josef řekl, a odvedl je do Josefova paláce. 18 Když ale uviděli, kam je vedou, polekali se a říkali si: "Určitě nás sem dal odvést kvůli tomu stříbru, vrácenému prve do našich vaků. Teď se na nás vrhne, napadne nás a vezme nás do otroctví i s našimi osly!" 19 Ještě na nádvoří tedy přistoupili ke správci Josefova domu a promluvili k němu: 20 "Odpusť, pane, opravdu jsme sem prve přišli nakoupit jídlo. 21 Když jsme cestou zpět měli nocovat, otevřeli jsme své vaky a hle, stříbro každého z nás leželo navrchu v jeho vaku - naše stříbro v plné váze! Proto jsme je teď přinesli s sebou. 22 Přinesli jsme ještě další stříbro na nákup jídla. Nevíme, kdo nám to stříbro dal do vaků!" 23 On však řekl: "Buďte klidní, nebojte se. Ten poklad vám dal do vaků váš Bůh, Bůh vašeho otce. Vaše stříbro jsem dostal v pořádku." Načež k nim přivedl Šimeona. 24 Poté je uvedl do Josefova paláce, dal jim vodu na umytí nohou a jejich oslům dal obrok. 25 Slyšeli, že tam mají obědvat, a tak připravili svůj dar, než Josef v poledne přijde. 26 A když Josef přišel domů, předložili mu ten dar, který měli s sebou, a klaněli se mu až k zemi. 27 Zeptal se jich, jak se jim daří, a řekl: "Jak se daří vašemu starému otci, o němž jste vyprávěli? Žije ještě?" 28 Odpověděli: "Našemu otci, tvému služebníku, se daří dobře, ještě žije." Tehdy padli na kolena a klaněli se mu. 29 On pozvedl oči a spatřil svého bratra Benjamína, syna své matky. Zeptal se: "Je tohle váš nejmladší bratr, o němž jste mi vyprávěli?" Potom řekl: "Kéž je ti Bůh milostiv, synu!" 30 Nato Josef odspěchal, neboť byl náklonností ke svému bratrovi pohnut až k slzám. Šel do svého pokoje a tam plakal. 31 Pak si umyl tvář, vyšel ven a s přemáháním řekl: "Podávejte jídlo!" 32 Podávali tedy zvlášť pro něj, zvlášť pro ně a zvlášť pro Egypťany, kteří jedli s ním. (Egypťané totiž nemohou jíst s Hebreji - je to pro ně ohavnost.) 33 Bratři před ním seděli v přesném pořadí, od prvorozeného až po nejmladšího, a s úžasem hleděli jeden na druhého. 34 Nechal jim podávat čestné porce ze svého stolu a Benjamínova porce byla pětkrát větší než porce všech ostatních. A tak hodovali a hojně se s ním napili.

Verš 5

Nepošleš-li ho, nepůjdeme. Ten muž nám přece řekl: ‚Nechoďte mi na oči bez svého bratra!'"

Gn 42:20 - Přiveďte však ke mně svého nejmladšího bratra! Tak se vaše slova ověří a nezemřete." S tím souhlasili.

Gn 44:23 - Ty jsi však svým služebníkům řekl: ‚Nepřijde-li s vámi váš nejmladší bratr, nechoďte mi už nikdy na oči!'

Verš 9

Já se za něj zaručím, ode mě ho vyžaduj! Nepřivedu-li ho k tobě a nepostavím ho před tebou, ať za to před tebou nesu věčnou vinu.

Gn 44:32 - Pane můj, osobně jsem se za toho chlapce svému otci zaručil. Řekl jsem: ‚Nepřivedu-li ho k tobě, ať za to před tebou nesu věčnou vinu!'

Verš 20

"Odpusť, pane, opravdu jsme sem prve přišli nakoupit jídlo.

Gn 42:3 - A tak šlo deset Josefových bratrů dolů do Egypta nakoupit obilí.

Verš 21

Když jsme cestou zpět měli nocovat, otevřeli jsme své vaky a hle, stříbro každého z nás leželo navrchu v jeho vaku - naše stříbro v plné váze! Proto jsme je teď přinesli s sebou.

Gn 42:27 - Když měli cestou nocovat, jeden z nich otevřel svůj pytel, aby dal svému oslu obrok, a vtom uviděl své stříbro: leželo navrchu v jeho vaku!

Gn 42:35 - Začali vyprazdňovat své pytle a hle, každý ve svém pytli našel svůj váček s penězi! Když viděli ty váčky s penězi, dostali strach - oni i jejich otec.

Verš 24

Poté je uvedl do Josefova paláce, dal jim vodu na umytí nohou a jejich oslům dal obrok.

Gn 18:4 - Když dovolíš, nechám přinést trochu vody. Umyjete si nohy a odpočinete si pod stromem.

Verš 26

A když Josef přišel domů, předložili mu ten dar, který měli s sebou, a klaněli se mu až k zemi.

Gn 37:10 - A když to vyprávěl otci a bratrům, otec ho okřikl: "Cos to měl za sen? To se ti já s tvojí matkou a bratry máme klanět k zemi?"

Gn 42:6 - Protože nejvyšším zemským správcem byl Josef a byl to on, kdo prodával zrní všemu lidu, Josefovi bratři přišli k němu a klaněli se tváří k zemi.

Verš 29

On pozvedl oči a spatřil svého bratra Benjamína, syna své matky. Zeptal se: "Je tohle váš nejmladší bratr, o němž jste mi vyprávěli?" Potom řekl: "Kéž je ti Bůh milostiv, synu!"

Gn 42:13 - Odpověděli: "Tvoji služebníci jsou bratři. Bývalo nás dvanáct synů jednoho muže v kanaánské zemi; nejmladší je právě doma s naším otcem a jeden - ten už není."

Verš 30

Nato Josef odspěchal, neboť byl náklonností ke svému bratrovi pohnut až k slzám. Šel do svého pokoje a tam plakal.

Gn 45:2 - Plakal ale tak hlasitě, že to Egypťané uslyšeli, a doneslo se to až do faraonova paláce.)

Gn 43,11 - Pozri poznámku k 37,25. Med bol vývozným článkom Palestíny (Ez 27,17).