Kniha Genezis

1 (BKR) Vida pak Jákob, že by potrava byla v Egyptě, řekl synům svým: Co hledíte jeden na druhého?
1 (ROH) A keď videl Jakob, že je obilie v Egypte, riekol svojim synom: Prečo hľadíte jeden na druhého?

2 (BKR) I mluvil jim: Aj, slyšel jsem, že mají potravu v Egyptě; jděte tam, a kupte nám odtud, abychom živi byli a nezemřeli.
2 (ROH) A riekol: Hľa, počul som, že je obilie v Egypte. Odídite ta dolu a kúpte nám odtiaľ obilia, a budeme žiť a nezomrieme.

3 (BKR) Tedy šlo deset bratrů Jozefových, aby nakoupili obilí v Egyptě.
3 (ROH) A tak odišlo dolu desať bratov Jozefových, aby nakúpili obilia z Egypta.

4 (BKR) Ale Beniamina, bratra Jozefova, neposlal Jákob s bratřími jeho, nebo řekl: Aby se mu tam něco zlého nepřihodilo.
4 (ROH) Ale Benjamina, brata Jozefovho, neposlal Jakob s jeho bratmi, lebo riekol: Aby sa mu neprihodilo nejaké nešťastie.

5 (BKR) I šli synové Izraelovi spolu s jinými, aby kupovali; nebo byl hlad v zemi Kananejské.
5 (ROH) A synovia Izraelovi prišli kúpiť obilia spolu medzi inými, ktorí tiež prišli kupovať, pretože bol hlad v Kananejskej zemi.

6 (BKR) Jozef pak byl nejvyšší správce v zemi té; on prodával obilí všemu lidu země. Tedy přišli bratří Jozefovi, a skláněli se před ním tváří až k zemi.
6 (ROH) A Jozef bol vladárom nad zemou; on predával obilie všetkému ľudu zeme. Keď tedy prišli bratia Jozefovi, poklonili sa mu tvárou k zemi.

7 (BKR) A uzřev Jozef bratří své, poznal je; a ukázal se k nim jako cizí, a tvrdě mluvil k nim,řka jim: Odkud jste přišli? I odpověděli: Z země Kananejské, abychom nakoupili potrav.
7 (ROH) A keď videl Jozef svojich bratov, poznal ich. Ale sa staväl ku nim cudzí a hovoril s nimi tvrde a riekol im: Odkiaľ ste prišli? A oni odpovedali: Prišli sme z Kananejskej zeme, aby sme nakúpili potravín.

8 (BKR) Poznal, pravím, Jozef bratří své, ale oni nepoznali ho.
8 (ROH) Tedy Jozef poznal svojich bratov, ale oni jeho nepoznali.

9 (BKR) Tedy zpomenul Jozef na sny, kteréž měl o nich, a řekl jim: Špehéři jste, a přišli jste, abyste shlédli nepevná místa země.
9 (ROH) Vtedy sa rozpamätal Jozef na sny, ktoré sa mu snívaly o nich. A riekol im: Vyzvedači ste; prišli ste prezrieť nahé miesta zeme.

10 (BKR) Kteřížto odpověděli jemu: Nikoli, pane můj, ale služebníci tvoji přišli, aby nakoupili pokrmů.
10 (ROH) A oni mu povedali: Nie tak, môj pane, ale tvoji služobníci prišli nakúpiť potravín.

11 (BKR) Všickni my synové jednoho muže jsme, upřímí jsme; nikdyť jsou nebyli služebníci tvoji špehéři.
11 (ROH) My všetci sme synovia jedného muža; sme statoční ľudia; nikdy neboli tvoji služobníci vyzvedačmi.

12 (BKR) Jimž zase řekl: Není tak, ale přišli jste, abyste shlédli nepevná místa země.
12 (ROH) A riekol im: Nie, ale nahé miesta zeme ste prišli vidieť.

13 (BKR) Odpověděli oni: Dvanácte nás bratří služebníků tvých bylo, synů muže jednoho v zemi Kananejské; a aj, nejmladší s otcem naším nyní jest doma, a jednoho není.
13 (ROH) A odpovedali: My dvanásti tvoji služobníci sme boli bratia, synovia jedného muža, v Kananejskej zemi. A hľa, najmladší je teraz s naším otcom, a jedného niet.

14 (BKR) I řekl jim Jozef: Toť jest, což jsem mluvil vám, když jsem řekl: Špehéři jste.
14 (ROH) A Jozef im riekol: To je to, čo som vám hovoril, že ste vyzvedači.

15 (BKR) Touto věcí zkušeni budete: Živť jest Farao, že nevyjdete odsud, až přijde sem bratr váš mladší.
15 (ROH) Týmto budete zkúsení: Ako že žije faraon, nevyjdete odtiaľto, len ak sem prijde váš najmladší brat.

16 (BKR) Vyšlete z sebe jednoho, ať vezma, přivede bratra vašeho; vy pak u vězení zůstaňte, a zkušena budou vaše slova, pravdu-li jste mluvili. Pakli nic, živť jest Farao, že jste špehéři.
16 (ROH) Pošlite jedného zpomedzi seba, aby pojal a doviedol vášho brata, a vy zostanete vo väzení, a tak budú zkúsené vaše slová, či je pri vás pravda. Jestli nie, ako že žije faraon, vyzvedači ste.

17 (BKR) Tedy dal je všecky spolu do vězení za tři dni.
17 (ROH) A dal ich všetkých pod stráž, kde boli tri dni.

18 (BKR) Třetího pak dne řekl jim Jozef: Toto učiňte, abyste živi byli; neboť já se bojím Boha.
18 (ROH) Potom na tretí deň im povedal Jozef: Toto robte a žite. Ja sa bojím Boha.

19 (BKR) Jste-li šlechetní muži, jeden bratr váš ať jest ukován v žaláři, v němž jste byli; vy pak jděte, a odneste obilí k zapuzení hladu domů vašich.
19 (ROH) Ak ste vy statoční ľudia, jeden váš brat zostane uväznený v dome, v ktorom ste strážení, a vy iďte a odneste obilie na zapudenie hladu zo svojich domov.

20 (BKR) Bratra pak svého mladšího přivedete ke mně; a pravdomluvná prokázána budou vaše slova, a nezemřete. Tedy učinili tak.
20 (ROH) A svojho najmladšieho brata dovediete ku mne, a vaše slová sa dokážu, že sú verné, a nezomriete. - A urobili tak.

21 (BKR) I mluvil jeden k druhému: Jistě provinili jsme proti bratru svému. Nebo viděli jsme ssoužení duše jeho, když nás pokorně prosil, a nevyslyšeli jsme ho; protož přišlo na nás ssoužení toto.
21 (ROH) Vtedy vraveli brat bratovi: Pykáme spravedlivo, lebo istá vec, že sme sa previnili proti svojmu bratovi. Lebo sme videli úzkosť jeho duše, keď nás úpenlivo prosil, a nepočúvali sme; preto prišlo na nás toto súženie.

22 (BKR) Odpověděl pak jim Ruben, řka: Zdaliž jsem tehdy vám nepravil těmito slovy: Nehřešte proti pacholeti. Ale neposlechli jste; pročež také krve jeho, hle, vyhledává se.
22 (ROH) A Rúben im odpovedal a riekol: Či som vám nehovoril: Nehrešte proti chlapcovi!? Ale neposlúchli ste. A hľa, vyhľadáva sa i jeho krv.

23 (BKR) A nevěděli oni, že by rozuměl Jozef; nebo skrze tlumače mluvil jim.
23 (ROH) A oni nevedeli, že Jozef rozumie, lebo im hovoril skrze tlumoča.

24 (BKR) A odvrátiv se od nich, plakal. Potom navrátiv se k nim, mluvil s nimi, a vzav Simeona z nich, svázal ho před očima jejich.
24 (ROH) A odvrátil sa od nich a plakal a zase sa obrátil k nim a hovoril s nimi. Potom vzal Simeona od nich a poviazal ho pred ich očami.

25 (BKR) Přikázal pak Jozef, aby naplněni byli pytlové jejich obilím, a navráceny peníze jejich jednomu každému do pytle jeho, a aby dána jim byla potrava na cestu. I stalo se tak.
25 (ROH) A Jozef rozkázal, aby naplnili ich vrecia obilím a aby vrátili každému jeho peniaze do jeho vreca, a tiež aby im dali potravy na cestu. A urobili im tak.

26 (BKR) A vloživše obilí svá na osly své, odešli odtud.
26 (ROH) A oni poberúc svoje obilie na svojich oslov odišli odtiaľ.

27 (BKR) A rozvázav jeden z nich pytel svůj, aby dal obrok oslu svému v hospodě, uzřel peníze své, kteréž byly na vrchu v pytli jeho.
27 (ROH) A keď rozviazal jeden svoje vrece, aby dal, v nocľažišti, svojmu oslovi obrok, uvidel svoje peniaze, ktoré hľa, boly na vrchu v jeho vreci.

28 (BKR) I řekl bratřím svým: Navráceny jsou mi peníze mé, a aj, jsou v pytli mém. Tedy užasli se, a předěšeni jsouce, mluvili jeden k druhému: Což nám to učinil Bůh?
28 (ROH) A povedal svojim bratom: Moje peniaze sú mi vrátené. Aj tu hľa, sú v mojom vreci. Vtedy ich opustila všetka odvaha. A predesení hovorili druh druhovi: Čo nám to učinil Bôh?

29 (BKR) Navrátivše se pak k Jákobovi otci svému do země Kananejské, vypravovali jemu všecko, co se jim přihodilo, pravíce:
29 (ROH) A keď prišli k Jakobovi, svojmu otcovi, do Kananejskej zeme, rozprávali mu všetko, čo sa im prihodilo, a vraveli:

30 (BKR) Muž ten, pán země, mluvil k nám tvrdě, a dal nás do vězení, jako špehéře země.
30 (ROH) Človek, pán zeme, hovoril s nami tvrde a dal nás do väzenia ako vyzvedačov zeme.

31 (BKR) A řekli jsme jemu: Upřímí jsme, nikdy jsme nebyli špehéři.
31 (ROH) A povedali sme mu: My sme statoční ľudia; nikdy sme neboli vyzvedačmi.

32 (BKR) Dvanácte bylo nás bratří, synů otce našeho, z nichž jednoho není, a mladší nyní jest s otcem naším v zemi Kananejské.
32 (ROH) Bolo nás dvanásť bratov, synov našeho otca; jedného niet, a najmladší je s naším otcom v Kananejskej zemi.

33 (BKR) I řekl nám muž ten, pán země té: Po tomto poznám, že upřímí jste: Bratra vašeho jednoho zanechte u mne, a obilí k zapuzení hladu od domů vašich vezmouce, odejděte.
33 (ROH) A človek, pán zeme, nám povedal: Po tom poznám, že ste statoční ľudia: Jedného svojho brata ponecháte u mňa, a to, čo je na zapudenie hladu z vašich domov, vezmite a iďte.

34 (BKR) A přiveďte bratra svého mladšího ke mně, abych poznal, že nejste špehéři, ale upřímí; tehdy bratra vašeho vrátím vám, a budete moci v zemi této obchod vésti.
34 (ROH) A doveďte svojho najmladšieho brata ku mne, a tak zviem, že nie ste vyzvedači, ale že ste statoční ľudia, a vtedy vám vydám vášho brata, a potom obchodujte so zemou.

35 (BKR) I stalo se, že, když vyprazdňovali pytle své, a aj, jeden každý měl uzlík peněz svých v pytli svém. Vidouce pak oni i otec jejich uzlíky peněz svých, báli se.
35 (ROH) A stalo sa, keď vyprázdňovali svoje vrecia, že hľa, každý mal uzlík svojich peňazí vo svojom vreci. A keď videli uzly svojich peňazí, oni aj ich otec, báli sa.

36 (BKR) I řekl jim Jákob otec jejich: Mne jste zbavili synů: Jozefa není, Simeona nemám, a Beniamina vezmete. Na mneť jsou se tyto všecky věci svalily.
36 (ROH) A Jakob, ich otec, im povedal: Pripravili ste ma o deti. Jozefa niet, ani Simeona niet, a teraz vezmete Benjamina. Na mňa sa to všetko valí.

37 (BKR) Tedy řekl Ruben otci svému těmito slovy: Dva syny mé zabí, jestliže ho nepřivedu zase k tobě; poruč ho v ruce mé, a já zase přivedu ho k tobě.
37 (ROH) Vtedy povedal Rúben svojmu otcovi a riekol: Zabi oboch mojich synov, ak ho nedovediem zase k tebe. Oddaj ho do mojich rúk, a ja ho navrátim k tebe.

38 (BKR) I řekl: Nesstoupíť syn můj s vámi. Nebo bratr jeho umřel, a on sám pozůstal; a přihodilo-li by se mu co zlého na té cestě, kterouž půjdete, uvedli byste šediny mé s bolestí do hrobu.
38 (ROH) A povedal: Nepojde môj syn s vami dolu. Lebo jeho brat zomrel, a pozostal iba on sám. A keby sa mu prihodilo nejaké nešťastie na ceste, ktorou pojdete, sprevadili by ste moje šediny v zármutku do hrobu.