Kniha Genezis

1 (BKR) Stalo se pak po dvou letech, měl Farao sen. Zdálo mu se, že stál nad potokem.
1 (VUL) Post duos annos vidit pharao somnium. Putabat se stare super fluvium,
1 (KAT) O dva roky neskôr mal sen faraón. Videl sa nad Nílom
1 (UKJV) And it came to pass at the end of two full years, that Pharaoh dreamed: and, behold, he stood by the river.

2 (BKR) A aj, z toho potoku vycházelo sedm krav, pěkných na pohledění a tlustých, kteréžto pásly se na mokřinách.
2 (VUL) de quo ascendebant septem boves pulchrae et crassae et pascebantur in locis palustribus.
2 (KAT) a z Nílu vystupovalo sedem kráv, na pohľad pekných a v mäse tučných, a pásli sa na mokradi.
2 (UKJV) "And, behold, there came up out of the river seven well favoured cattle and well fed; and they fed in a meadow. "

3 (BKR) A aj, sedm krav jiných vycházelo za nimi z potoku, šeredných na pohledění a hubených, kteréžto stály podlé oněch krav při břehu potoka.
3 (VUL) Aliae quoque septem emergebant post illas de flumine foedae confectaeque macie et stabant in ipsa amnis ripa;
3 (KAT) A hľa, po nich vystúpilo z Nílu iných sedem kráv, na pohľad mrzkých a v mäse chudých, a priblížili sa ku kravám, čo boli na brehu Nílu.
3 (UKJV) "And, behold, seven other cattle came up after them out of the river, ill favoured and thin; and stood by the other cattle upon the brink of the river. "

4 (BKR) A ty krávy na pohledění šeredné a hubené sežraly oněch sedm krav na pohledění pěkných a tlustých. I procítil Farao.
4 (VUL) devoraveruntque septem boves pulchras et crassas. Expergefactus pharao
4 (KAT) A tie na pohľad mrzké kravy zožrali sedem pekných a tučných kráv. Vtedy sa faraón zobudil.
4 (UKJV) And the ill favoured and thin cattle did eat up the seven well favoured and fat cattle. So Pharaoh awoke.

5 (BKR) A když usnul zase, zdálo se jemu podruhé. A aj, sedm klasů vyrostlo z stébla jednoho, plných a pěkných.
5 (VUL) rursum dormivit et vidit alterum somnium. Septem spicae pullulabant in culmo uno plenae atque formosae.
5 (KAT) Keď opäť zaspal, mal iný sen. Zdalo sa mu, že na jednom steble vyrástlo sedem plných a krásnych klasov.
5 (UKJV) And he slept and dreamed the second time: and, behold, seven ears of corn came up upon one stalk, rank and good.

6 (BKR) A aj, sedm klasů tenkých a východním větrem usvadlých vzcházelo za nimi.
6 (VUL) Aliae quoque totidem spicae tenues et percussae vento urente oriebantur
6 (KAT) Ale hneď po nich vyrástlo sedem suchých a východným vetrom celkom spálených klasov
6 (UKJV) And, behold, seven thin ears and blasted with the east wind sprung up after them.

7 (BKR) A ti klasové tencí pohltili sedm oněch klasů zdařilých a plných. I procítiv Farao, a aj, byl sen.
7 (VUL) devorantes omnem priorum pulchritudinem. Evigilavit pharao, et ecce erat somnium!
7 (KAT) a suché klasy požrali sedem hrubých a plných klasov. Nato sa faraón prebudil a videl, že to bol iba sen.
7 (UKJV) And the seven thin ears devoured the seven rank and full ears. And Pharaoh awoke, and, behold, it was a dream.

8 (BKR) Když pak bylo ráno, zkormoucena byla mysl jeho; a poslav, svolal všecky hadače Egyptské, a všecky mudrce jejich. I vypravoval jim Farao sny své; a nebylo žádného, kdo by je vyložil Faraonovi.
8 (VUL) Et, facto mane, pavore perterritus misit ad omnes coniectores Aegypti cunctosque sapientes suos; et accersitis narravit somnium, nec erat qui interpretaretur.
8 (KAT) Ráno však bola jeho myseľ znepokojená a rozkázal povolať všetkých vykladačov písem a všetkých mudrcov, čo boli v Egypte, a sám faraón im rozprával svoj sen. Nebolo však nikoho, kto by ho bol faraónovi vyložil.
8 (UKJV) "And it came to pass in the morning that his spirit was troubled; and he sent and called for all the magicians of Egypt, and all the wise men thereof: and Pharaoh told them his dream; but there was none that could interpret them unto Pharaoh. "

9 (BKR) Tedy mluvil nejvyšší šeňk Faraonovi takto: Na provinění své rozpomínám se dnes.
9 (VUL) Tunc demum reminiscens pincernarum magister ait: “ Confiteor peccatum meum.
9 (KAT) Vtedy hlavný čašník povedal faraónovi. „Spomínam si dnes na svoje previnenie.
9 (UKJV) Then spoke the chief butler unto Pharaoh, saying, I do remember my faults this day:

10 (BKR) Farao rozhněvav se na služebníky své, dal mne byl do vězení v domě nejvyššího nad drabanty, mne a správce nad pekaři.
10 (VUL) Iratus rex servis suis me et magistrum pistorum retrudi iussit in carcerem principis satellitum,
10 (KAT) Kedysi sa faraón na mňa rozhneval a dal ma pod dozor do domu veliteľa telesnej stráže; mňa a hlavného pekára.
10 (UKJV) Pharaoh was angry with his servants, and put me in ward in the captain of the guard's house, both me and the chief baker:

11 (BKR) Měli jsme pak sen jedné noci, on i já, jeden každý podlé vyložení snu svého.
11 (VUL) ubi una nocte uterque vidimus somnium praesagum futurorum.
11 (KAT) A mali sme v istú noc sen, ja i on; každý z nás mal osobitný sen, ktorý mal preň zvláštny význam.
11 (UKJV) "And we dreamed a dream in one night, I and he; we dreamed each man according to the interpretation of his dream. "

12 (BKR) A byl tam s námi mládenec Hebrejský, služebník nejvyššího nad drabanty, jemuž když jsme vypravovali, vykládal nám sny naše; jednomu každému podlé snu jeho vykládal.
12 (VUL) Erat ibi puer Hebraeus eiusdem ducis satellitum famulus, cui narrantes somnia
12 (KAT) A bol tam s nami istý mladý hebrejský muž, otrok veliteľa telesnej stráže. Jemu sme ich porozprávali a on nám naše sny vyložil. Každému dal správny výklad jeho sna.
12 (UKJV) "And there was there with us a young man, an Hebrew, servant to the captain of the guard; and we told him, and he interpreted to us our dreams; to each man according to his dream he did interpret. "

13 (BKR) A stalo se, že jakž vykládal nám, tak bylo: Já jsem navrácen k úřadu svému, a on oběšen.
13 (VUL) audivimus quidquid postea rei probavit eventus. Ego enim redditus sum officio meo, et ille suspensus est in patibulo ”.
13 (KAT) A stalo sa tak, ako nám vyložil. Mňa uviedol späť do môjho úradu, ale jeho dal obesiť.“
13 (UKJV) "And it came to pass, as he interpreted to us, so it was; me he restored unto mine office, and him he hanged. "

14 (BKR) Tedy poslav Farao, povolal Jozefa, a rychle vypustili ho z žaláře. Kterýžto oholiv se, a změniv roucho své, přišel k Faraonovi.
14 (VUL) Protinus ad regis imperium eductum de carcere Ioseph totonderunt ac, veste mutata, obtulerunt ei.
14 (KAT) Tu si dal faraón zavolať Jozefa. Rýchlo ho vyviedli zo žalára, dal sa ostrihať a preobliekol si šaty a išiel k faraónovi.
14 (UKJV) Then Pharaoh sent and called Joseph, and they brought him hastily out of the dungeon: and he shaved himself, and changed his raiment, and came in unto Pharaoh.

15 (BKR) I řekl Farao Jozefovi: Měl jsem sen, a není, kdo by jej vyložil; o tobě pak slyšel jsem to, že když uslyšíš sen, umíš jej vyložiti.
15 (VUL) Cui ille ait: “ Vidi somnia, nec est qui edisserat; quae audivi te sapientissime conicere ”.
15 (KAT) A faraón hovoril Jozefovi: „Mal som sen, ale niet nikoho, kto by ho vyložil. O tebe som však počul, že tebe stačí sen počuť a ty ho vyložíš.“
15 (UKJV) And Pharaoh said unto Joseph, I have dreamed a dream, and there is none that can interpret it: and I have heard say of you, that you can understand a dream to interpret it.

16 (BKR) Odpověděl Jozef Faraonovi, řka: Není to má věc; Bůh oznámí šťastné věci Faraonovi.
16 (VUL) Respondit Ioseph: “ Absque me Deus respondebit prospera pharaoni! ”.
16 (KAT) Ale Jozef povedal faraónovi: „Nie ja, ale Boh priaznivo odpovie faraónovi!“
16 (UKJV) And Joseph answered Pharaoh, saying, It is not in me: God shall give Pharaoh an answer of peace.

17 (BKR) Tedy řekl Farao Jozefovi: Zdálo mi se ve snách, že jsem stál na břehu potoka.
17 (VUL) Narravit ergo pharao, quod viderat: “ Putabam me stare super ripam fluminis
17 (KAT) Potom faraón rozprával Jozefovi: „Vo svojom sne som stál na brehu Nílu
17 (UKJV) And Pharaoh said unto Joseph, In my dream, behold, I stood upon the bank of the river:

18 (BKR) A aj, z potoka toho vystupovalo sedm krav tlustých a pěkných, kteréžto pásly se na mokřinách.
18 (VUL) et septem boves de amne conscendere pulchras nimis et obesis carnibus, quae in pastu paludis virecta carpebant.
18 (KAT) a z Nílu vystupovalo sedem kráv v mäse tučných a na pohľad pekných a pásli sa na mokradi.
18 (UKJV) "And, behold, there came up out of the river seven cattle, well fed and well favoured; and they fed in a meadow: "

19 (BKR) A aj, sedm jiných krav vystupovalo za nimi churavých a šeredných velmi a hubených; neviděl jsem tak šeredných ve vší zemi Egyptské.
19 (VUL) Et ecce has sequebantur aliae septem boves in tantum deformes et macilentae, ut numquam tales in terra Aegypti viderim;
19 (KAT) A hľa, po nich vystúpilo iných sedem kráv, na pohľad suchých a mrzkých a v mäse chudých! V celej egyptskej krajine som nevidel nič také mrzké.
19 (UKJV) And, behold, seven other cattle came up after them, poor and very ill favoured and thin, such as I never saw in all the land of Egypt for badness:

20 (BKR) A sežraly krávy ty hubené a šeredné sedm krav prvnějších tlustých.
20 (VUL) quae, devoratis et consumptis prioribus,
20 (KAT) A tu chudé a mrzké kravy zožrali sedem prvých tučných kráv.
20 (UKJV) And the lean and the ill favoured cattle did eat up the first seven fat cattle:

21 (BKR) A ač dostaly se do břicha jejich, však nebylo znáti, by se dostaly v střeva jejich; nebo na pohledění byly mrzké, jako i před tím. I procítil jsem.
21 (VUL) nullum saturitatis dedere vestigium; sed simili macie et squalore torpebant. Evigilans, rursus sopore depressus,
21 (KAT) Vošli do ich útrob, ale nebolo vôbec vidno, že by bolo niečo vošlo do ich brucha, lebo ich vzhľad ostal taký mrzký, ako bol predtým. Tu som sa prebudil.
21 (UKJV) "And when they had eaten them up, it could not be known that they had eaten them; but they were still ill favoured, as at the beginning. So I awoke. "

22 (BKR) Viděl jsem také ve snách, ano sedm klasů vyrostlo z stébla jednoho plných a pěkných.
22 (VUL) vidi somnium: Septem spicae pullulabant in culmo uno plenae atque pulcherrimae.
22 (KAT) A zasa som zaspal a videl som vo sne, ako na jednom steble vyrástlo sedem plných a krásnych klasov.
22 (UKJV) And I saw in my dream, and, behold, seven ears came up in one stalk, full and good:

23 (BKR) A aj, sedm klasů drobných, tenkých a východním větrem usvadlých vycházelo za nimi.
23 (VUL) Aliae quoque septem tenues et percussae vento urente oriebantur e stipula;
23 (KAT) Lenže div, po nich vyrástlo opäť sedem prázdnych, suchých a od východného vetra celkom spálených klasov
23 (UKJV) And, behold, seven ears, withered, thin, and blasted with the east wind, sprung up after them:

24 (BKR) I pohltili klasové ti drobní sedm klasů pěkných. Což když jsem vypravoval hadačům, nebyl, kdo by mi vyložil.
24 (VUL) quae priorum pulchritudinem devoraverunt. Narravi coniectoribus somnium, et nemo est qui edisserat ”.
24 (KAT) a tie suché klasy požrali sedem pekných klasov. Ja som to potom rozprával vykladačom písem, ale nebolo nikoho, kto by to bol vysvetlil.“
24 (UKJV) "And the thin ears devoured the seven good ears: and I told this unto the magicians; but there was none that could declare it to me. "

25 (BKR) Odpověděl Jozef Faraonovi: Sen Faraonův jednostejný jest. Což Bůh činiti bude, to ukázal Faraonovi.
25 (VUL) Respondit Ioseph: “ Somnium regis unum est: quae facturus est, Deus ostendit pharaoni.
25 (KAT) Tu Jozef povedal faraónovi: „Sny faraónovi naznačujú jedno a to isté. Boh oznámil faraónovi, čo hodlá urobiť.
25 (UKJV) And Joseph said unto Pharaoh, The dream of Pharaoh is one: God has showed Pharaoh what he is about to do.

26 (BKR) Sedm krav pěkných jest sedm let, a sedm klasů pěkných tolikéž jest sedm let; sen jest jednostejný.
26 (VUL) Septem boves pulchrae et septem spicae plenae septem ubertatis anni sunt; eandemque vim somnii comprehendunt.
26 (KAT) Sedem pekných kráv je sedem rokov, takisto sedem pekných klasov je sedem rokov. Čo sa snívalo, je jedno a to isté.
26 (UKJV) "The seven good cattle are seven years; and the seven good ears are seven years: the dream is one. "

27 (BKR) Sedm pak hubených krav a šeredných, vystupujících za nimi, sedm let jest; a sedm klasů drobných a větrem východním usvadlých bude sedm let hladu.
27 (VUL) Septem quoque boves tenues atque macilentae, quae ascenderunt post eas, et septem spicae tenues et vento urente percussae septem anni sunt venturae famis,
27 (KAT) Ale sedem chudých a mrzkých kráv, ktoré po nich vystúpili, je tiež sedem rokov, takisto sedem prázdnych a od východného vetra spálených klasov je sedem rokov hladu.
27 (UKJV) "And the seven thin and ill favoured cattle that came up after them are seven years; and the seven empty ears blasted with the east wind shall be seven years of famine. "

28 (BKR) Toť jest, což jsem mluvil Faraonovi: Což Bůh činiti bude, ukazuje Faraonovi.
28 (VUL) qui hoc ordine complebuntur:
28 (KAT) Na to som myslel, keď som faraónovi povedal: Boh dal faraónovi vidieť, čo hodlá urobiť.
28 (UKJV) This is the thing which I have spoken unto Pharaoh: What God is about to do he shows unto Pharaoh.

29 (BKR) Aj, sedm let nastane, v nichž hojnost veliká bude ve vší zemi Egyptské.
29 (VUL) ecce septem anni venient fertilitatis magnae in universa terra Aegypti;
29 (KAT) Teraz príde sedem rokov veľkého prebytku po celej egyptskej krajine.
29 (UKJV) Behold, there come seven years of great plenty throughout all the land of Egypt:

30 (BKR) A po nich nastane sedm let hladu,v nichž v zapomenutí přijde všecka ta hojnost v zemi Egyptské; a zhubí hlad zemi.
30 (VUL) quos sequentur septem anni alii tantae sterilitatis, ut oblivioni tradatur cuncta retro abundantia. Consumptura est enim fames omnem terram,
30 (KAT) Po nich príde sedem rokov hladu a po prebytku neostane v celej egyptskej krajine ani pamiatky, lebo hlad bude ničiť celú krajinu.
30 (UKJV) "And there shall arise after them seven years of famine; and all the plenty shall be forgotten in the land of Egypt; and the famine shall consume the land; "

31 (BKR) Aniž poznána bude hojnost ta v zemi, pro hlad, kterýž přijde potom; nebo velmi veliký bude.
31 (VUL) et ubertatis magnitudinem perditura est inopiae magnitudo.
31 (KAT) V krajine sa nebude nič vedieť o hojnosti pre hlad, čo potom nastane, lebo bude strašný.
31 (UKJV) "And the plenty shall not be known in the land by reason of that famine following; for it shall be very grievous. "

32 (BKR) Že pak opětován jest sen Faraonovi podvakrát, znamená, že jistá věc jest od Boha, a že tím spíše Bůh vykoná to.
32 (VUL) Quod autem vidisti secundo ad eandem rem pertinens somnium, firmitatis indicium est, eo quod fiat sermo Dei et velocius a Deo impleatur.
32 (KAT) A to, že sa faraónov sen opakoval dva razy, značí, že Boh s istotou rozhodol túto vec a že ju Boh uskutoční čoskoro.
32 (UKJV) "And for that the dream was doubled unto Pharaoh twice; it is because the thing is established by God, and God will shortly bring it to pass. "

33 (BKR) Protož nyní ať vyhledá Farao muže opatrného a moudrého, kteréhož by ustanovil nad zemí Egyptskou.
33 (VUL) Nunc ergo provideat rex virum intellegentem et sapientem et praeficiat eum terrae Aegypti
33 (KAT) A teraz nech sa faraón poobzerá po umnom a múdrom mužovi, a nech ho ustanoví nad egyptskou krajinou!
33 (UKJV) Now therefore let Pharaoh look out a man discreet and wise, and set him over the land of Egypt.

34 (BKR) To ať učiní Farao, a postaví úředníky nad zemí, a béře pátý díl z úrod země Egyptské, po sedm let hojných.
34 (VUL) constituatque praepositos per cunctas regiones et quintam partem fructuum per septem annos fertilitatis,
34 (KAT) A tiež nech faraón určí nad celou egyptskou krajinou dozorcov a nech dá v siedmich rokoch prebytku povyberať piatu čiastku!
34 (UKJV) Let Pharaoh do this, and let him appoint officers over the land, and take up the fifth part of the land of Egypt in the seven abundant years.

35 (BKR) Ať shromáždí všeliké potravy těch úrodných let nastávajících, a sklidí obilí k ruce Faraonovi; a potravy v městech ať se chovají pilně.
35 (VUL) qui iam nunc futuri sunt, congreget in horrea; et omne frumentum sub pharaonis potestate condatur serveturque in urbibus;
35 (KAT) Oni nech v budúcich úrodných rokoch pozbierajú všetko obilie a nech zrno na faraónov rozkaz uskladnia v mestách a nech ho strážia.
35 (UKJV) And let them gather all the food of those good years that come, and lay up corn under the hand of Pharaoh, and let them keep food in the cities.

36 (BKR) A budou pokrmové ti za poklad zemi této k sedmi letům hladu, kteráž budou v zemi Egyptské, aby nebyla zkažena země tato hladem.
36 (VUL) et paretur futurae septem annorum fami, quae pressura est Aegyptum, et non consumetur terra inopia ”.
36 (KAT) To obilie bude však ako zásoba pre krajinu na tých sedem rokov hladu, čo nastanú v egyptskej krajine, a krajina nebude hynúť od hladu.“
36 (UKJV) "And that food shall be for store to the land against the seven years of famine, which shall be in the land of Egypt; that the land perish not through the famine. "

37 (BKR) I líbila se řeč ta Faraonovi i všechněm služebníkům jeho.
37 (VUL) Placuit pharaoni consilium et cunctis ministris eius.
37 (KAT) Reč sa páčila faraónovi i všetkým jeho služobníkom.
37 (UKJV) And the thing was good in the eyes of Pharaoh, and in the eyes of all his servants.

38 (BKR) Tedy řekl Farao služebníkům svým: Najdeme-liž podobného tomuto muži, v němž by byl Duch Boží?
38 (VUL) Locutusque est ad eos: “ Num invenire poterimus talem virum, qui spiritu Dei plenus sit? ”.
38 (KAT) A faraón povedal svojim služobníkom: „Možno nájsť človeka, ako je tento, v ktorom je duch Boží?“
38 (UKJV) And Pharaoh said unto his servants, Can we find such a one as this is, a man in whom the Spirit of God is?

39 (BKR) Jozefovi pak řekl: Poněvadž Bůh dal znáti tobě všecko toto, neníť žádného tak rozumného a moudrého, jako ty jsi.
39 (VUL) Dixit ergo ad Ioseph: “ Quia ostendit tibi Deus omnia, quae locutus es, numquid sapientiorem et consimilem tui invenire potero?
39 (KAT) Potom faraón vravel Jozefovi: „Pretože ti Boh toto všetko zjavil, niet rozumnejšieho a múdrejšieho, ako si ty.
39 (UKJV) And Pharaoh said unto Joseph, Forasmuch as God has showed you all this, there is none so discreet and wise as you are:

40 (BKR) Ty budeš nad domem mým, a líbati bude tvář tvou všecken lid můj; stolicí toliko královskou vyšší nad tebe budu.
40 (VUL) Tu eris super domum meam, et ad tui oris imperium cunctus populus meus oboediet; uno tantum regni solio te praecedam ”.
40 (KAT) Ty sám budeš nad mojím domom a celý môj ľud bude závisieť od tvojich rozkazov a ja sám budem len o trón vyššie od teba!“
40 (UKJV) You shall be over my house, and according unto your word shall all my people be ruled: only in the throne will I be greater than you.

41 (BKR) Řekl také Farao Jozefovi: Aj, ustanovil jsem tě nade vší zemi Egyptskou.
41 (VUL) Dixitque rursus pharao ad Ioseph: “ Ecce, constitui te super universam terram Aegypti ”.
41 (KAT) A faraón zopakoval Jozefovi: „Pozri, ustanovil som ťa nad celou egyptskou krajinou!“
41 (UKJV) And Pharaoh said unto Joseph, See, I have set you over all the land of Egypt.

42 (BKR) A sňav Farao prsten svůj s ruky své, dal jej na ruku Jozefovu, a oblékl ho v roucho kmentové, a vložil zlatý řetěz na hrdlo jeho.
42 (VUL) Tulitque anulum de manu sua et dedit eum in manu eius; vestivitque eum stola byssina et collo torquem auream circumposuit.
42 (KAT) Potom faraón stiahol svoj pečatný prsteň zo svojej ruky a nastokol ho na Jozefovu ruku, dal ho obliecť do kmentového rúcha a na krk mu založil zlatú reťaz.
42 (UKJV) "And Pharaoh took off his ring from his hand, and put it upon Joseph's hand, and arrayed him in vestures of fine linen, and put a gold chain about his neck; "

43 (BKR) A dal ho voziti na svém druhém voze, a volali před ním: Klanějte se! I ustanovil ho nade vší zemi Egyptskou.
43 (VUL) Fecitque eum ascendere super currum suum secundum, clamante praecone: “ Abrech! ”, ut omnes coram eo genuflecterent et praepositum esse scirent universae terrae Aegypti.
43 (KAT) Potom ho dal voziť na svojom druhom najlepšom voze a pred ním volali: „Skloňte sa!“ Takto ho ustanovil nad celou egyptskou krajinou.
43 (UKJV) "And he made him to ride in the second chariot which he had; and they cried before him, Bow the knee: and he made him ruler over all the land of Egypt. "

44 (BKR) A řekl Farao Jozefovi: Já jsem Farao, a bez dopuštění tvého nepozdvihne žádný ruky své ani nohy své ve vší zemi Egyptské.
44 (VUL) Dixit quoque rex ad Ioseph: “ Ego sum pharao; absque tuo imperio non movebit quisquam manum aut pedem in omni terra Aegypti ”.
44 (KAT) A faraón opäť hovoril Jozefovi: „Ja som faraón! Bez tvojho súhlasu nesmie nik v celej egyptskej krajine pohnúť ani rukou, ani nohou.“
44 (UKJV) And Pharaoh said unto Joseph, I am Pharaoh, and without you shall no man lift up his hand or foot in all the land of Egypt.

45 (BKR) A dal Farao jméno Jozefovi Safenat Paneach, a dal mu Asenat dceru Putifera, knížete On, za manželku. I vyšel Jozef na zemi Egyptskou.
45 (VUL) Vertitque nomen eius et vocavit eum lingua Aegyptiaca Saphaneth Phanec (quod interpretatur Salvator mundi) deditque illi uxorem Aseneth filiam Putiphare sacerdotis Heliopoleos. Egressus est itaque Ioseph ad terram Aegypti
45 (KAT) Faraón však zmenil aj Jozefovo meno na Sáfenat Panéach - Živiteľ zeme a dal mu za ženu Asenet, dcéru Putifara, kňaza z Heliopolu. Jozef potom vyšiel do egyptskej krajiny.
45 (UKJV) "And Pharaoh called Joseph's name Zaphnathpaaneah; and he gave him to wife Asenath the daughter of Potipherah priest of On. And Joseph went out over all the land of Egypt. "

46 (BKR) (Jozef pak byl ve třidcíti letech, když stál před Faraonem králem Egyptským.) A vyšed od tváři Faraonovy, projel všecku zemi Egyptskou.
46 (VUL) triginta autem annorum erat quando stetit in conspectu regis pharaonis et circuivit omnes regiones Aegypti.
46 (KAT) Keď Jozef stál pred egyptským kráľom, faraónom, mal tridsať rokov. A Jozef odišiel od faraóna a obchádzal celú egyptskú krajinu.
46 (UKJV) And Joseph was thirty years old when he stood before Pharaoh king of Egypt. And Joseph went out from the presence of Pharaoh, and went throughout all the land of Egypt.

47 (BKR) A vydala země po sedm let úrodných obilí hojnost.
47 (VUL) Venitque fertilitas septem annorum, et segetes congregavit in horrea Aegypti
47 (KAT) Za sedem úrodných rokov donášala zem bohatú úrodu.
47 (UKJV) And in the seven abundant years the earth brought forth by handfuls.

48 (BKR) I nahromáždil všelijakých potrav v těch sedmi letech hojných v zemi Egyptské, a složil potravu tu v městech; úrody polní jednoho každého města, kteréž byly okolo něho, složil v něm.
48 (VUL) condens in singulis urbibus frumentum camporum in circuitu.
48 (KAT) A on dal všetko obilie, ktorého bol v týchto siedmich rokoch nadbytok, poznášať a zviezť do miest. Obilie dal doviezť do toho mesta, okolo ktorého boli príslušné polia.
48 (UKJV) And he gathered up all the food of the seven years, which were in the land of Egypt, and laid up the food in the cities: the food of the field, which was round about every city, laid he up in the same.

49 (BKR) A tak nahromáždil Jozef obilí velmi mnoho, jako jest písku mořského, tak že přestali počítati; nebo mu nebylo počtu.
49 (VUL) Tantaque fuit abundantia tritici, ut arenae maris coaequaretur, et copia mensuram excederet.
49 (KAT) A Jozef nahromadil obilia ako morského piesku, nesmierne množstvo, takže ho ani nemeral, lebo sa to ani merať nedalo.
49 (UKJV) "And Joseph gathered corn as the sand of the sea, very much, until he left numbering; for it was without number. "

50 (BKR) Jozefovi pak narodili se dva synové, prvé než přišel rok hladu, kteréž mu porodila Asenat, dcera Putifera, knížete On.
50 (VUL) Nati sunt autem Ioseph filii duo, antequam veniret fames, quos ei peperit Aseneth filia Putiphare sacerdotis Heliopoleos.
50 (KAT) Ešte kým nastal hlad, Jozefovi sa narodili dvaja synovia. Porodila mu ich Asenet, dcéra Putifara, kňaza z Heliopolu.
50 (UKJV) And unto Joseph were born two sons before the years of famine came, which Asenath the daughter of Potipherah priest of On bare unto him.

51 (BKR) A nazval Jozef jméno prvorozeného Manasses, řka: Nebo způsobil to Bůh, abych zapomenul na všecky práce své, a na všecken dům otce svého.
51 (VUL) Vocavitque nomen primogeniti Manasses dicens: “ Oblivisci me fecit Deus omnium laborum meorum et domus patris mei ”.
51 (KAT) A Jozef nazval prvorodeného Manasses, hovoriac: „Boh mi dal zabudnúť na všetko moje nešťastie i na celý môj otcovský dom!“
51 (UKJV) And Joseph called the name of the firstborn Manasseh: For God, said he, has made me forget all my toil, and all my father's house.

52 (BKR) Jméno pak druhého nazval Efraim, řka: Nebo dal mi Bůh zrůst v zemi trápení mého.
52 (VUL) Nomen quoque secundi appellavit Ephraim dicens: “ Crescere me fecit Deus in terra paupertatis meae ”.
52 (KAT) Druhého nazval Efraim, vraviac: „Boh sa mi dal rozplodiť v krajine mojej strasti!“
52 (UKJV) And the name of the second called he Ephraim: For God has caused me to be fruitful in the land of my affliction.

53 (BKR) Tedy pominulo sedm let hojných v zemi Egyptské;
53 (VUL) Igitur, transactis septem annis ubertatis, qui fuerant in Aegypto,
53 (KAT) Keď však pominulo sedem úrodných rokov, čo boli v egyptskej krajine,
53 (UKJV) And the seven years of plenteousness, that was in the land of Egypt, were ended.

54 (BKR) A počalo sedm let hladu přicházeti, jakž byl předpověděl Jozef. I byl hlad po všech krajinách, ale po vší zemi Egyptské byl chléb.
54 (VUL) coeperunt venire septem anni inopiae, quos praedixerat Ioseph, et in universo orbe fames praevaluit; in cuncta autem terra Aegypti erat panis.
54 (KAT) začalo sa sedem rokov hladu tak, ako ohlásil Jozef. A keď nastal vo všetkých krajinách hlad, v egyptskej krajine bolo chleba dosť.
54 (UKJV) "And the seven years of dearth began to come, according as Joseph had said: and the dearth was in all lands; but in all the land of Egypt there was bread. "

55 (BKR) Potom také nedostatek trpěla všecka země Egyptská, a volal lid k Faraonovi o chléb. I řekl Farao všechněm Egyptským: Jděte k Jozefovi, což vám rozkáže, učiníte.
55 (VUL) Qua esuriente, clamavit populus ad pharaonem alimenta petens. Quibus ille respondit: “ Ite ad Ioseph et, quidquid vobis dixerit, facite ”.
55 (KAT) Ale keď začala aj egyptská krajina hladovať, ľud volal k faraónovi o chlieb. Faraón však povedal: „Choďte k Jozefovi a urobte všetko, čo vám povie!“
55 (UKJV) "And when all the land of Egypt was famished, the people cried to Pharaoh for bread: and Pharaoh said unto all the Egyptians, Go unto Joseph; what he says to you, do. "

56 (BKR) A byl hlad na tváři vší země. Tedy otevřel Jozef všecky obilnice, v nichž obilí bylo, a prodával Egyptským; nebo rozmohl se hlad v zemi Egyptské.
56 (VUL) Et invaluit fames in omni terra Aegypti; aperuitque Ioseph universa horrea et vendebat Aegyptiis; nam et illos oppresserat fames.
56 (KAT) A keď hlad ťažil celú egyptskú krajinu, Jozef otvoril sýpky a predával Egypťanom obilie.
56 (UKJV) "And the famine was over all the face of the earth: and Joseph opened all the storehouses, and sold unto the Egyptians; and the famine waxed sore in the land of Egypt. "

57 (BKR) A všickni obyvatelé země přicházeli do Egypta k Jozefovi, aby kupovali; nebo rozmohl se byl hlad po vší zemi.
57 (VUL) Omnesque provinciae veniebant in Aegyptum, ut emerent escas apud Ioseph, quia inopia invaluerat in universa terra.
57 (KAT) Ale aj v egyptskej krajine sa hlad stupňoval, lebo z celého sveta prichádzali do Egypta kupovať od Jozefa obilie. Na celom svete bol totiž strašný hlad.
57 (UKJV) "And all countries came into Egypt to Joseph in order to buy corn; because that the famine was so sore in all lands. "