Kniha Genezis

1 (KAT) Jakub sa osadil v krajine, kde sa zdržiaval jeho otec ako prišelec, v krajine Kanaán.
1 (B21) Jákob však bydlel v zemi putování svého otce, v zemi Kanaán.
1 (BKR) Jákob pak bydlil v zemi putování otce svého, v zemi Kananejské.

2 (KAT) Toto sú dejiny Jakubovej rodiny: Jozef mal sedemnásť rokov a pásaval so svojimi bratmi ovce. Bol ešte chlapec, keď bol so synmi otcových žien Baly a Zelfy. A potom Jozef doniesol o nich otcovi zlé zvesti.
2 (B21) To je Jákobův příběh. Josef byl sedmnáctiletý mladík. Pásal ovce se svými bratry, syny manželek svého otce, Bilhy a Zilpy. A Josef na ně svému otci chodil žalovat.
2 (BKR) Tito jsou příběhové Jákobovi: Jozef, když byl v sedmnácti letech, pásl s bratřími svými dobytek, (a byl mládeneček), s syny Bály a Zelfy, žen otce svého. A oznamoval Jozef zlou pověst o nich otci svému.

3 (KAT) Izrael miloval najviac zo všetkých synov Jozefa, lebo sa mu narodil v jeho starobe, a dával mu robiť pestrofarebnú tuniku.
3 (B21) Izrael miloval Josefa víc než všechny své ostatní syny, neboť ho zplodil ve svém stáří. Dokonce mu udělal zdobenou suknici.
3 (BKR) Izrael pak miloval Jozefa nad všecky syny své; nebo v starosti své zplodil jej. A udělal mu sukni proměnných barev.

4 (KAT) Keď jeho bratia videli, že ho má otec radšej ako všetkých ostatných synov, začali ho nenávidieť a neboli schopní prívetivo sa s ním rozprávať.
4 (B21) Když ale jeho bratři zjistili, že ho jejich otec miluje víc než je, začali ho nenávidět. Nebyli s ním schopni ani klidně promluvit.
4 (BKR) A když spatřili bratří jeho, že ho miluje otec jejich nad všecky bratří jeho, nenáviděli ho, aniž mohli pokojně k němu promluviti.

5 (KAT) A keď mal raz Jozef sen a rozpovedal ho svojim bratom, znenávideli ho ešte väčšmi.
5 (B21) Josef měl sen, ale když ho vyprávěl svým bratrům, nenáviděli ho tím více.
5 (BKR) Měl pak Jozef sen, a vypravoval jej bratřím svým; pročež v větší nenávisti ho měli.

6 (KAT) Povedal im: „Počujte, aký som mal sen!
6 (B21) Řekl jim: "Poslechněte si prosím můj sen:
6 (BKR) Nebo pravil jim: Slyšte, prosím, sen, kterýž jsem měl.

7 (KAT) Boli sme na poli zamestnaní viazaním snopov a tu sa môj snop postavil a ostal stáť. Tu sa vaše snopy postavili dookola a klaňali sa môjmu snopu!“
7 (B21) Vázali jsme na poli snopy. Můj snop náhle vstal a zůstal stát a hle, vaše snopy obklopily ten můj a klaněly se mu!"
7 (BKR) Hle, vázali jsme snopy na poli, a aj, povstal snop můj, a stál. Vůkol také stáli snopové vaši, a klaněli se snopu mému.

8 (KAT) Bratia mu povedali: „Vari chceš nad nami kraľovať alebo panovať?“ A znenávideli ho ešte viac pre jeho sen a pre jeho reči.
8 (B21) Jeho bratři mu řekli: "Tak ty bys nad námi chtěl kralovat? Ty bys nám chtěl vládnout?!" A tak ho nenáviděli ještě víc, kvůli jeho snům a jeho slovům.
8 (BKR) Jemužto odpověděli bratří jeho: Zdaliž kralovati budeš nad námi, aneb pánem naším budeš? Z té příčiny ještě více nenáviděli ho pro sny jeho, a pro slova jeho.

9 (KAT) A mal ešte iný sen a prezradil ho svojmu otcovi a svojim bratom. Hovoril: „Opäť som mal sen! Slnko, mesiac a jedenásť hviezd sa mi klaňalo.“
9 (B21) Josef pak měl ještě další sen a vyprávěl ho svým bratrům: "Měl jsem další sen. Hle, klanělo se mi slunce, měsíc a jedenáct hvězd!"
9 (BKR) Potom ještě měl jiný sen, a vypravoval jej bratřím svým, řka: Hle, opět jsem měl sen, a aj, slunce a měsíc, a jedenácte hvězd klanělo mi se.

10 (KAT) Toto rozprával svojmu otcovi a svojim bratom. A jeho otec mu robil výčitky a vravel mu: „Čo je to za sen, čo si mal? Hádam ja, tvoja matka a tvoji bratia prídeme a budeme sa ti klaňať až po zem?“
10 (B21) A když to vyprávěl otci a bratrům, otec ho okřikl: "Cos to měl za sen? To se ti já s tvojí matkou a bratry máme klanět k zemi?"
10 (BKR) I vypravoval otci svému a bratřím svým. A domlouval mu otec jeho, a řekl jemu: Jakýž jest to sen, kterýž jsi měl? Zdaliž přijdeme, já a matka tvá i bratří tvoji, abychom se klaněli před tebou až k zemi?

11 (KAT) A jeho bratia žiarlili, ale otec si to zapamätal.
11 (B21) Bratři pak na něj žárlili, ale jeho otec o tom všem přemýšlel.
11 (BKR) Tedy záviděli mu bratří jeho; ale otec jeho měl pozor na tu věc.

12 (KAT) Raz odišli jeho bratia pásť ovce svojho otca k Sichemu.
12 (B21) Když pak jeho bratři odešli pást ovce svého otce do Šechemu,
12 (BKR) Odešli pak bratří jeho, aby pásli dobytek otce svého v Sichem.

13 (KAT) Vtedy povedal Izrael Jozefovi: „Tvoji bratia pasú pri Sicheme, chcem ťa poslať za nimi.“ On mu odpovedal: „Dobre, pôjdem.“
13 (B21) řekl Izrael Josefovi: "Nešli tvoji bratři pást do Šechemu? Pojď, pošlu tě za nimi." Odpověděl mu: "Jsem připraven."
13 (BKR) A řekl Izrael Jozefovi: Zdaliž nepasou bratří tvoji v Sichem: Poď, a pošli tě k nim. Kterýžto odpověděl: Aj, teď jsem.

14 (KAT) Na to mu povedal: „Len choď a pozri, či sa dobre vodí tvojim bratom a ovciam. A dones mi zvesť!“ Tak ho poslal z hebronského údolia a došiel do Sichemu.
14 (B21) Izrael mu řekl: "Jdi se prosím podívat, zda jsou tví bratři i ovce v pořádku, a přijď mi to povědět." A tak ho vyslal z hebronského údolí. Když dorazil k Šechemu,
14 (BKR) I řekl jemu: Jdi nyní, zvěz, jak se mají bratří tvoji, a co se děje s dobytkem; a zase mi povíš o tom. A tak poslal ho z údolí Hebron, a on přišel do Sichem.

15 (KAT) Keď potom blúdil po poli, stretol istého muža, ktorý sa ho opýtal: „Kohože hľadáš?“
15 (B21) potkal ho nějaký muž. Viděl, že bloudí krajinou, a zeptal se ho: "Co hledáš?"
15 (BKR) Našel ho pak muž nějaký, an bloudí po poli. I zeptal se ho muž ten, řka: Čeho hledáš?

16 (KAT) On odvetil: „Hľadám svojich bratov. Povedz mi, prosím, kde pasú?“
16 (B21) "Hledám své bratry," odpověděl Josef. "Řekni mi prosím, kde pasou."
16 (BKR) Odpověděl: Bratří svých hledám; pověz mi, prosím, kde oni pasou?

17 (KAT) Muž mu povedal: „Odišli odtiaľto ďalej, ale počul som ich hovoriť: »Poďme do Dotainu!«“ A Jozef šiel za svojimi bratmi a našiel ich v Dotaine.
17 (B21) Muž odvětil: "Odešli odsud. Slyšel jsem je říkat: ‚Pojďme k Dotanu.'" Josef se tedy vydal za svými bratry a poblíž Dotanu je našel.
17 (BKR) I řekl muž ten: Odešli odsud; nebo slyšel jsem je, ani praví: Poďme do Dothain. Tedy šel Jozef za bratřími svými, a našel je v Dothain.

18 (KAT) Keď ho zďaleka zazreli, prv, ako k nim došiel, sa dohodli, že ho zabijú.
18 (B21) Spatřili ho už zdálky, a ještě než k nim dorazil, domluvili se, že ho zabijí.
18 (BKR) Kteřížto, jakž ho uzřeli zdaleka, prvé než k nim došel, ukládali o něm, aby jej zahubili.

19 (KAT) Hovorili si medzi sebou: „Tamto ide snár!
19 (B21) Řekli si spolu: "Podívejme, přichází mistr snů!
19 (BKR) Nebo řekli jeden druhému: Ej, mistr snů teď jde.

20 (KAT) Poďme, zabijeme ho a hodíme ho do cisterny! A povieme, že ho zožrala divá zver. Potom sa uvidí, čo značia jeho sny!“
20 (B21) Pojďme ho zabít. Hodíme ho do nějaké jámy a řekneme: Sežrala ho divoká zvěř! Uvidíme, co pak bude z jeho snů!"
20 (BKR) Nyní tedy poďte, a zabíme jej, a uvržeme ho do některé čisterny, a díme: Zvěř lítá sežrala jej. I uzříme, nač jemu vyjdou snové jeho.

21 (KAT) Keď to počul Ruben, usiloval sa vyslobodiť ho z ich rúk a vravel: „Neberme mu život!“
21 (B21) Když to však uslyšel Ruben, chtěl ho před nimi zachránit, a tak řekl: "Neberme mu život!"
21 (BKR) A uslyšev to Ruben, aby ho vytrhl z ruky jejich, (nebo řekl: Neodjímejme mu hrdla,)

22 (KAT) A Ruben im vravel ďalej: „Neprelievajte nijakú krv! Hoďte ho do tej cisterny, čo je na pustine! Len nevzťahujte naň ruky!“ To preto, že ho chcel vyslobodiť z ich rúk a priviesť k svojmu otcovi.
22 (B21) Ruben pokračoval: "Neprolévejme krev; hoďme ho do téhle jámy zde v pustině, ale nevztahujme na něj ruku!" (To řekl, aby ho před nimi zachránil a vrátil ho jeho otci.)
22 (BKR) Řekl jim Ruben: Nevylévejte krve. Vrzte jej do této čisterny, kteráž jest na poušti, a nevztahujte ruky na něj. Ale on chtěl vysvoboditi ho z ruky jejich, a pomoci mu, aby se navrátil k otci svému.

23 (KAT) A len čo došiel Jozef k svojim bratom, zobliekli Jozefovi jeho tuniku, tú pestrofarbistú tuniku, čo mal na sebe,
23 (B21) A tak se stalo, že když Josef přišel ke svým bratrům, strhli mu suknici, tu zdobenou suknici, co nosil,
23 (BKR) A když přišel Jozef k bratřím svým, strhli s něho sukni jeho, sukni proměnných barev, kterouž měl na sobě.

24 (KAT) chytili ho a hodili do cisterny. Cisterna bola prázdna, voda v nej nebola.
24 (B21) popadli ho a hodili do jámy. A ta jáma byla prázdná, bez vody.
24 (BKR) A pochopivše, uvrhli jej do čisterny. Čisterna pak ta byla prázdná, v níž nebylo vody.

25 (KAT) Potom si posadali a jedli, a keď zdvihli oči, videli, že prichádza karavána Izmaelitov od Galaádu. Ich ťavy boli obťažené balzamom, mastixovou živicou a ladanumom; boli s tým na ceste do Egypta.
25 (B21) Potom se posadili k jídlu. Pozvedli oči a hle, spatřili od Gileádu přicházet karavanu Izmaelitů. Jejich velbloudi nesli vonnou pryskyřici, balzám a myrhu, aby to dopravili do Egypta.
25 (BKR) I usadili se, aby jedli chléb. A pozdvihše očí svých, uzřeli, a aj, množství Izmaelitských přicházejících z Galád, kteřížto na velbloudích svých nesli vonné věci a kadidlo a mirru do Egypta.

26 (KAT) Tu povedal Júda svojim bratom: „Čo budeme mať z toho, keď nášho brata zahubíme a zatajíme jeho krv?
26 (B21) Juda svým bratrům navrhl: "Co z toho budeme mít, když svého bratra zabijeme? Jak utajíme jeho vraždu?
26 (BKR) I řekl Juda bratřím svým: Jaký zisk míti budeme, zabijeme-li bratra svého, a zatajíme-li krve jeho?

27 (KAT) Predajme ho radšej Izmaelitom a nevzťahujme naň svoje ruky! Veď je to náš brat a naše vlastné telo!“ A jeho bratia súhlasili.
27 (B21) Pojďme ho prodat Izmaelitům a nevztahujme na něj ruce - vždyť je to náš bratr, naše tělo!" A bratři ho poslechli.
27 (BKR) Poďte, prodejme ho Izmaelitským, a nevztahujme na něj rukou svých, nebo bratr náš, tělo naše jest. I uposlechli ho bratří jeho.

28 (KAT) Keď teda išli madiánski kupci okolo, vytiahli Jozefa z cisterny a predali ho za dvadsať strieborných Izmaelitom. A oni odviedli Jozefa do Egypta.
28 (B21) Když je ti midiánští obchodníci míjeli, vytáhli Josefa z jámy a prodali ho Izmaelitům za dvacet šekelů stříbra. Ti tedy Josefa odvedli do Egypta.
28 (BKR) Když pak mimo ně jeli muži ti, kupci Madianští, vytáhli a vyvedli Jozefa z té čisterny, a prodali jej Izmaelitským za dvadceti stříbrných. Ti zavedli Jozefa do Egypta.

29 (KAT) Keď sa Ruben vrátil k cisterne, Jozefa tam už nebolo. Roztrhol si šaty,
29 (B21) Ruben se potom vrátil k jámě a hle, Josef nikde! Roztrhl tedy v zoufalství své šaty
29 (BKR) A navrátil se Ruben k čisterně, a aj, již nebylo Jozefa v ní. I roztrhl roucha svá.

30 (KAT) vrátil sa k svojim bratom a povedal: „Chlapca tu už niet! A kde sa ja podejem?“
30 (B21) a vrátil se k bratrům se slovy: "Hoch je pryč! Co teď, co si počnu?"
30 (BKR) A navrátiv se k bratřím svým, řekl: Pacholete není, a já kam se mám podíti?

31 (KAT) Oni vzali Jozefovu tuniku, zabili kozľa a namočili tuniku do krvi.
31 (B21) A tak vzali Josefovu suknici, zabili kozla a namočili ji do krve.
31 (BKR) Tedy vzali sukni Jozefovu, a zabivše kozla, smočili sukni tu ve krvi.

32 (KAT) A po poslovi dali tuniku zaniesť svojmu otcovi s odkazom: „Toto sme našli. Pozri, či to je tunika tvojho syna, alebo nie!“
32 (B21) Potom tu zdobenou suknici poslali svému otci. Nechali mu ji donést se slovy: "Tohle jsme našli. Poznáváš v tom suknici svého syna?"
32 (BKR) A poslali sukni tu proměnných barev, a dali ji donésti k otci svému, aby řekli: Tuto jsme nalezli; pohleď nyní, jest-li sukně syna tvého, či není?

33 (KAT) Keď si to obzrel, povedal: „Tunika môjho syna! Divá zver ho zožrala! Roztrhaný, roztrhaný je Jozef!“
33 (B21) Poznal ji hned: "To je suknice mého syna! Sežrala ho divá zvěř! Rozsápán, Josef je rozsápán!"
33 (BKR) A on poznav ji, řekl: Sukně syna mého jest; zvěř lítá sežrala jej, konečně roztrhán jest Jozef.

34 (KAT) A Jakub si roztrhol šaty, obliekol si smútočný odev a dlhý čas smútil za svojím synom.
34 (B21) Jákob v zoufalství roztrhl svůj plášť, přepásal se pytlovinou a truchlil nad svým synem po mnoho dní.
34 (BKR) I roztrhl Jákob roucha svá, a vloživ žíni na bedra svá, zámutek nesl po synu svém za mnoho dní.

35 (KAT) Hoci sa namáhali všetci jeho synovia a dcéry potešiť ho, nedal sa potešiť a vravel: „V smútku zostúpim do podsvetia k svojmu synovi.“ Tak ho oplakával jeho otec.
35 (B21) Všichni jeho synové i dcery vstali a šli ho utěšit, ale on se nedal utěšit a říkal: "Nikoli! Půjdu za svým synem do hrobu v zármutku!" A tak ho jeho otec oplakával.
35 (BKR) Sešli se pak všickni synové jeho, a všecky dcery jeho, aby ho těšili. Ale on nedal se potěšiti, a řekl: Nýbrž já tak v zámutku sstoupím za synem svým do hrobu. A plakal ho otec jeho.

36 (KAT) No Madiánčania ho predali do Egypta faraónovmu dvoranovi, veliteľovi telesnej stráže Putifarovi.
36 (B21) Midiánci zatím Josefa v Egyptě prodali faraonovu dvořanu Putifarovi, veliteli stráže.
36 (BKR) Mezi tím Madianští prodali Jozefa do Egypta Putifarovi, dvořeninu Faraonovu, hejtmanu žoldnéřů.