Kniha Genezis

1 (BKR) Jákob pak bydlil v zemi putování otce svého, v zemi Kananejské.
1 (VUL) Habitavit autem Iacob in terra Chanaan, in qua pere grinatus est pater suus.
1 (KAT) Jakub sa osadil v krajine, kde sa zdržiaval jeho otec ako prišelec, v krajine Kanaán.
1 (UKJV) And Jacob dwelt in the land wherein his father was a stranger, in the land of Canaan.

2 (BKR) Tito jsou příběhové Jákobovi: Jozef, když byl v sedmnácti letech, pásl s bratřími svými dobytek, (a byl mládeneček), s syny Bály a Zelfy, žen otce svého. A oznamoval Jozef zlou pověst o nich otci svému.
2 (VUL) Hae sunt generationes Iacob. Ioseph, cum decem et scptem esset annorum, pascebat gregem cum fratribus suis adhuc puer; et erat cum filiis Bilhae et Zelphae uxorum patris sui; detulitque patri malam eorum famam.
2 (KAT) Toto sú dejiny Jakubovej rodiny: Jozef mal sedemnásť rokov a pásaval so svojimi bratmi ovce. Bol ešte chlapec, keď bol so synmi otcových žien Baly a Zelfy. A potom Jozef doniesol o nich otcovi zlé zvesti.
2 (UKJV) "These are the generations of Jacob. Joseph, being seventeen years old, was feeding the flock with his brethren; and the lad was with the sons of Bilhah, and with the sons of Zilpah, his father's wives: and Joseph brought unto his father their evil report. "

3 (BKR) Izrael pak miloval Jozefa nad všecky syny své; nebo v starosti své zplodil jej. A udělal mu sukni proměnných barev.
3 (VUL) Israel autem diligebat Ioseph super omnes filios suos, eo quod in senectute genuisset eum; fecitque ei tunicam talarem.
3 (KAT) Izrael miloval najviac zo všetkých synov Jozefa, lebo sa mu narodil v jeho starobe, a dával mu robiť pestrofarebnú tuniku.
3 (UKJV) Now Israel loved Joseph more than all his children, because he was the son of his old age: and he made him a coat of many colours.

4 (BKR) A když spatřili bratří jeho, že ho miluje otec jejich nad všecky bratří jeho, nenáviděli ho, aniž mohli pokojně k němu promluviti.
4 (VUL) Videntes autem fratres eius quod a patre plus cunctis filiis amaretur, oderant eum nec poterant ei quidquam pacifice loqui.
4 (KAT) Keď jeho bratia videli, že ho má otec radšej ako všetkých ostatných synov, začali ho nenávidieť a neboli schopní prívetivo sa s ním rozprávať.
4 (UKJV) And when his brethren saw that their father loved him more than all his brethren, they hated him, and could not speak peaceably unto him.

5 (BKR) Měl pak Jozef sen, a vypravoval jej bratřím svým; pročež v větší nenávisti ho měli.
5 (VUL) Accidit quoque ut visum somnium referret fratribus suis; quae causa maioris odii seminarium fuit.
5 (KAT) A keď mal raz Jozef sen a rozpovedal ho svojim bratom, znenávideli ho ešte väčšmi.
5 (UKJV) And Joseph dreamed a dream, and he told it his brethren: and they hated him yet the more.

6 (BKR) Nebo pravil jim: Slyšte, prosím, sen, kterýž jsem měl.
6 (VUL) Dixitque ad eos: “ Audite somnium meum, quod vidi.
6 (KAT) Povedal im: „Počujte, aký som mal sen!
6 (UKJV) And he said unto them, Hear, I pray you, this dream which I have dreamed:

7 (BKR) Hle, vázali jsme snopy na poli, a aj, povstal snop můj, a stál. Vůkol také stáli snopové vaši, a klaněli se snopu mému.
7 (VUL) Putabam ligare nos manipulos in agro, et quasi consurgere manipulum meum et stare, vestrosque manipulos circumstantes adorare manipulum meum ”.
7 (KAT) Boli sme na poli zamestnaní viazaním snopov a tu sa môj snop postavil a ostal stáť. Tu sa vaše snopy postavili dookola a klaňali sa môjmu snopu!“
7 (UKJV) "For, behold, we were binding sheaves in the field, and, lo, my sheaf arose, and also stood upright; and, behold, your sheaves stood round about, and made reverence to my sheaf. "

8 (BKR) Jemužto odpověděli bratří jeho: Zdaliž kralovati budeš nad námi, aneb pánem naším budeš? Z té příčiny ještě více nenáviděli ho pro sny jeho, a pro slova jeho.
8 (VUL) Responderunt fratres eius: “ Numquid rex noster eris? Aut subiciemur dicioni tuae? ”. Haec ergo causa somniorum atque sermonum, invidiae et odii fomitem ministravit.
8 (KAT) Bratia mu povedali: „Vari chceš nad nami kraľovať alebo panovať?“ A znenávideli ho ešte viac pre jeho sen a pre jeho reči.
8 (UKJV) And his brethren said to him, Shall you indeed reign over us? or shall you indeed have dominion over us? And they hated him yet the more for his dreams, and for his words.

9 (BKR) Potom ještě měl jiný sen, a vypravoval jej bratřím svým, řka: Hle, opět jsem měl sen, a aj, slunce a měsíc, a jedenácte hvězd klanělo mi se.
9 (VUL) Aliud quoque vidit somnium, quod narrans fratribus ait: “ Vidi per somnium quasi solem et lunam et stellas undecim adorare me ”.
9 (KAT) A mal ešte iný sen a prezradil ho svojmu otcovi a svojim bratom. Hovoril: „Opäť som mal sen! Slnko, mesiac a jedenásť hviezd sa mi klaňalo.“
9 (UKJV) "And he dreamed yet another dream, and told it his brethren, and said, Behold, I have dreamed a dream more; and, behold, the sun and the moon and the eleven stars made reverence to me. "

10 (BKR) I vypravoval otci svému a bratřím svým. A domlouval mu otec jeho, a řekl jemu: Jakýž jest to sen, kterýž jsi měl? Zdaliž přijdeme, já a matka tvá i bratří tvoji, abychom se klaněli před tebou až k zemi?
10 (VUL) Quod cum patri suo et fratribus retulisset, increpavit eum pater suus et dixit: “ Quid sibi vult hoc somnium, quod vidisti? Num ego et mater tua et fratres tui adorabimus te proni in terram? ”.
10 (KAT) Toto rozprával svojmu otcovi a svojim bratom. A jeho otec mu robil výčitky a vravel mu: „Čo je to za sen, čo si mal? Hádam ja, tvoja matka a tvoji bratia prídeme a budeme sa ti klaňať až po zem?“
10 (UKJV) And he told it to his father, and to his brethren: and his father rebuked him, and said unto him, What is this dream that you have dreamed? Shall I and your mother and your brethren indeed come to bow down ourselves to you to the earth?

11 (BKR) Tedy záviděli mu bratří jeho; ale otec jeho měl pozor na tu věc.
11 (VUL) Invidebant igitur ei fratres sui; pater vero rem tacitus considerabat.
11 (KAT) A jeho bratia žiarlili, ale otec si to zapamätal.
11 (UKJV) "And his brethren envied him; but his father observed the saying. "

12 (BKR) Odešli pak bratří jeho, aby pásli dobytek otce svého v Sichem.
12 (VUL) Cumque fratres illius in pascendis gregibus patris morarentur in Sichem,
12 (KAT) Raz odišli jeho bratia pásť ovce svojho otca k Sichemu.
12 (UKJV) And his brethren went to feed their father's flock in Shechem.

13 (BKR) A řekl Izrael Jozefovi: Zdaliž nepasou bratří tvoji v Sichem: Poď, a pošli tě k nim. Kterýžto odpověděl: Aj, teď jsem.
13 (VUL) dixit Israel ad Ioseph: “ Fratres tui pascunt oves in Sichimis; veni, mittam te ad eos ”. Quo respondente:
13 (KAT) Vtedy povedal Izrael Jozefovi: „Tvoji bratia pasú pri Sicheme, chcem ťa poslať za nimi.“ On mu odpovedal: „Dobre, pôjdem.“
13 (UKJV) And Israel said unto Joseph, Do not your brethren feed the flock in Shechem? come, and I will send you unto them. And he said to him, Here am I.

14 (BKR) I řekl jemu: Jdi nyní, zvěz, jak se mají bratří tvoji, a co se děje s dobytkem; a zase mi povíš o tom. A tak poslal ho z údolí Hebron, a on přišel do Sichem.
14 (VUL) “ Praesto sum ”, ait ei: “ Vade et vide, si cuncta prospera sint erga fratres tuos et pecora, et renuntia mihi quid agatur ”. Missus de valle Hebron venit in Sichem;
14 (KAT) Na to mu povedal: „Len choď a pozri, či sa dobre vodí tvojim bratom a ovciam. A dones mi zvesť!“ Tak ho poslal z hebronského údolia a došiel do Sichemu.
14 (UKJV) "And he said to him, Go, I pray you, see whether it be well with your brethren, and well with the flocks; and bring me word again. So he sent him out of the vale of Hebron, and he came to Shechem. "

15 (BKR) Našel ho pak muž nějaký, an bloudí po poli. I zeptal se ho muž ten, řka: Čeho hledáš?
15 (VUL) invenitque eum vir errantem in agro et interrogavit quid quaereret.
15 (KAT) Keď potom blúdil po poli, stretol istého muža, ktorý sa ho opýtal: „Kohože hľadáš?“
15 (UKJV) And a certain man found him, and, behold, he was wandering in the field: and the man asked him, saying, What seek you?

16 (BKR) Odpověděl: Bratří svých hledám; pověz mi, prosím, kde oni pasou?
16 (VUL) At ille respondit: “ Fratres meos quaero; indica mihi, ubi pascant greges ”.
16 (KAT) On odvetil: „Hľadám svojich bratov. Povedz mi, prosím, kde pasú?“
16 (UKJV) And he said, I seek my brethren: tell me, I pray you, where they feed their flocks.

17 (BKR) I řekl muž ten: Odešli odsud; nebo slyšel jsem je, ani praví: Poďme do Dothain. Tedy šel Jozef za bratřími svými, a našel je v Dothain.
17 (VUL) Dixitque ei vir: “ Recesserunt de loco isto; audivi autem eos dicentes: "Eamus in Dothain" ”. Perrexit ergo Ioseph post fratres suos et invenit eos in Dothain.
17 (KAT) Muž mu povedal: „Odišli odtiaľto ďalej, ale počul som ich hovoriť: »Poďme do Dotainu!«“ A Jozef šiel za svojimi bratmi a našiel ich v Dotaine.
17 (UKJV) "And the man said, They are departed behind; for I heard them say, Let us go to Dothan. And Joseph went after his brethren, and found them in Dothan. "

18 (BKR) Kteřížto, jakž ho uzřeli zdaleka, prvé než k nim došel, ukládali o něm, aby jej zahubili.
18 (VUL) Qui cum vidissent eum procul, antequam accederet ad eos, cogitaverunt illum occidere.
18 (KAT) Keď ho zďaleka zazreli, prv, ako k nim došiel, sa dohodli, že ho zabijú.
18 (UKJV) And when they saw him far off, even before he came near unto them, they conspired against him to slay him.

19 (BKR) Nebo řekli jeden druhému: Ej, mistr snů teď jde.
19 (VUL) Et mutuo loquebantur: “ Ecce somniator venit;
19 (KAT) Hovorili si medzi sebou: „Tamto ide snár!
19 (UKJV) And they said one to another, Behold, this dreamer comes.

20 (BKR) Nyní tedy poďte, a zabíme jej, a uvržeme ho do některé čisterny, a díme: Zvěř lítá sežrala jej. I uzříme, nač jemu vyjdou snové jeho.
20 (VUL) venite, occidamus eum et mittamus in unam cisternarum dicemusque: Fera pessima devoravit eum. Et tunc apparebit quid illi prosint somnia sua ”.
20 (KAT) Poďme, zabijeme ho a hodíme ho do cisterny! A povieme, že ho zožrala divá zver. Potom sa uvidí, čo značia jeho sny!“
20 (UKJV) Come now therefore, and let us slay him, and cast him into some pit, and we will say, Some evil beast has devoured him: and we shall see what will become of his dreams.

21 (BKR) A uslyšev to Ruben, aby ho vytrhl z ruky jejich, (nebo řekl: Neodjímejme mu hrdla,)
21 (VUL) Audiens autem hoc Ruben nitebatur liberare eum de manibus eorum et dixit:
21 (KAT) Keď to počul Ruben, usiloval sa vyslobodiť ho z ich rúk a vravel: „Neberme mu život!“
21 (UKJV) "And Reuben heard it, and he delivered him out of their hands; and said, Let us not kill him. "

22 (BKR) Řekl jim Ruben: Nevylévejte krve. Vrzte jej do této čisterny, kteráž jest na poušti, a nevztahujte ruky na něj. Ale on chtěl vysvoboditi ho z ruky jejich, a pomoci mu, aby se navrátil k otci svému.
22 (VUL) “ Non interficiamus animam eius ”. Et dixit ad eos: “ Non effundatis sanguinem; sed proicite eum in cisternam hanc, quae est in solitudine, manusque vestras servate innoxias ”. Hoc autem dicebat volens eripere eum de manibus eorum et reddere patri suo.
22 (KAT) A Ruben im vravel ďalej: „Neprelievajte nijakú krv! Hoďte ho do tej cisterny, čo je na pustine! Len nevzťahujte naň ruky!“ To preto, že ho chcel vyslobodiť z ich rúk a priviesť k svojmu otcovi.
22 (UKJV) "And Reuben said unto them, Shed no blood, but cast him into this pit that is in the wilderness, and lay no hand upon him; that he might rid him out of their hands, to deliver him to his father again. "

23 (BKR) A když přišel Jozef k bratřím svým, strhli s něho sukni jeho, sukni proměnných barev, kterouž měl na sobě.
23 (VUL) Confestim igitur, ut pervenit ad fratres suos, nudaverunt eum tunica talari
23 (KAT) A len čo došiel Jozef k svojim bratom, zobliekli Jozefovi jeho tuniku, tú pestrofarbistú tuniku, čo mal na sebe,
23 (UKJV) "And it came to pass, when Joseph was come unto his brethren, that they stripped Joseph out of his coat, his coat of many colours that was on him; "

24 (BKR) A pochopivše, uvrhli jej do čisterny. Čisterna pak ta byla prázdná, v níž nebylo vody.
24 (VUL) miseruntque eum in cisternam, quae non habebat aquam.
24 (KAT) chytili ho a hodili do cisterny. Cisterna bola prázdna, voda v nej nebola.
24 (UKJV) And they took him, and cast him into a pit: and the pit was empty, there was no water in it.

25 (BKR) I usadili se, aby jedli chléb. A pozdvihše očí svých, uzřeli, a aj, množství Izmaelitských přicházejících z Galád, kteřížto na velbloudích svých nesli vonné věci a kadidlo a mirru do Egypta.
25 (VUL) Et sederunt, ut comederent panem. Attollentes autem oculos viderunt Ismaelitas viatorcs venire de Galaad et camelos eorum portantes tragacanthum et masticem et ladanum in Aegyptum.
25 (KAT) Potom si posadali a jedli, a keď zdvihli oči, videli, že prichádza karavána Izmaelitov od Galaádu. Ich ťavy boli obťažené balzamom, mastixovou živicou a ladanumom; boli s tým na ceste do Egypta.
25 (UKJV) And they sat down to eat bread: and they lifted up their eyes and looked, and, behold, a company of Ishmeelites came from Gilead with their camels bearing spices and balm and myrrh, going to carry it down to Egypt.

26 (BKR) I řekl Juda bratřím svým: Jaký zisk míti budeme, zabijeme-li bratra svého, a zatajíme-li krve jeho?
26 (VUL) Dixit ergo Iudas fratribus suis: “ Quid nobis prodest, si occiderimus fratrem nostrum et celaverimus sanguinem ipsius?
26 (KAT) Tu povedal Júda svojim bratom: „Čo budeme mať z toho, keď nášho brata zahubíme a zatajíme jeho krv?
26 (UKJV) And Judah said unto his brethren, What profit is it if we slay our brother, and conceal his blood?

27 (BKR) Poďte, prodejme ho Izmaelitským, a nevztahujme na něj rukou svých, nebo bratr náš, tělo naše jest. I uposlechli ho bratří jeho.
27 (VUL) Melius est ut vendatur Ismaelitis, et manus nostrae non polluantur; frater enim et caro nostra est ”. Acquieverunt fratres sermonibus illius.
27 (KAT) Predajme ho radšej Izmaelitom a nevzťahujme naň svoje ruky! Veď je to náš brat a naše vlastné telo!“ A jeho bratia súhlasili.
27 (UKJV) "Come, and let us sell him to the Ishmeelites, and let not our hand be upon him; for he is our brother and our flesh. And his brethren were content. "

28 (BKR) Když pak mimo ně jeli muži ti, kupci Madianští, vytáhli a vyvedli Jozefa z té čisterny, a prodali jej Izmaelitským za dvadceti stříbrných. Ti zavedli Jozefa do Egypta.
28 (VUL) Et praetereuntibus Madianitis negotiatoribus, extrahentes Ioseph de cisterna, vendiderunt eum Ismaelitis viginti argenteis. Qui duxerunt eum in Aegyptum.
28 (KAT) Keď teda išli madiánski kupci okolo, vytiahli Jozefa z cisterny a predali ho za dvadsať strieborných Izmaelitom. A oni odviedli Jozefa do Egypta.
28 (UKJV) "Then there passed by Midianites merchantmen; and they drew and lifted up Joseph out of the pit, and sold Joseph to the Ishmeelites for twenty pieces of silver: and they brought Joseph into Egypt. "

29 (BKR) A navrátil se Ruben k čisterně, a aj, již nebylo Jozefa v ní. I roztrhl roucha svá.
29 (VUL) Reversusque Ruben ad cisternam non invenit puerum
29 (KAT) Keď sa Ruben vrátil k cisterne, Jozefa tam už nebolo. Roztrhol si šaty,
29 (UKJV) "And Reuben returned unto the pit; and, behold, Joseph was not in the pit; and he rent his clothes. "

30 (BKR) A navrátiv se k bratřím svým, řekl: Pacholete není, a já kam se mám podíti?
30 (VUL) et, scissis vestibus, pergens ad fratres suos ait: “ Puer non comparet, et ego quo ibo? ”.
30 (KAT) vrátil sa k svojim bratom a povedal: „Chlapca tu už niet! A kde sa ja podejem?“
30 (UKJV) "And he returned unto his brethren, and said, The child is not; and I, where shall I go? "

31 (BKR) Tedy vzali sukni Jozefovu, a zabivše kozla, smočili sukni tu ve krvi.
31 (VUL) Tulerunt autem tunicam eius et in sanguinem haedi, quem occiderant, tinxerunt
31 (KAT) Oni vzali Jozefovu tuniku, zabili kozľa a namočili tuniku do krvi.
31 (UKJV) "And they took Joseph's coat, and killed a kid of the goats, and dipped the coat in the blood; "

32 (BKR) A poslali sukni tu proměnných barev, a dali ji donésti k otci svému, aby řekli: Tuto jsme nalezli; pohleď nyní, jest-li sukně syna tvého, či není?
32 (VUL) mittentes, qui ferrent ad patrem et dicerent: “Hanc invenimus; vide, utrum tunica talaris filii tui sit an non? ”.
32 (KAT) A po poslovi dali tuniku zaniesť svojmu otcovi s odkazom: „Toto sme našli. Pozri, či to je tunika tvojho syna, alebo nie!“
32 (UKJV) "And they sent the coat of many colours, and they brought it to their father; and said, This have we found: know now whether it be your son's coat or no. "

33 (BKR) A on poznav ji, řekl: Sukně syna mého jest; zvěř lítá sežrala jej, konečně roztrhán jest Jozef.
33 (VUL) Quam cum agnovisset pater, ait: “ Tunica filii mei est; fera pessima comedit eum, bestia devoravit Ioseph ”.
33 (KAT) Keď si to obzrel, povedal: „Tunika môjho syna! Divá zver ho zožrala! Roztrhaný, roztrhaný je Jozef!“
33 (UKJV) "And he knew it, and said, It is my son's coat; an evil beast has devoured him; Joseph is without doubt rent in pieces. "

34 (BKR) I roztrhl Jákob roucha svá, a vloživ žíni na bedra svá, zámutek nesl po synu svém za mnoho dní.
34 (VUL) Scissisque vestibus, indutus est cilicio lugens filium suum multo tempore.
34 (KAT) A Jakub si roztrhol šaty, obliekol si smútočný odev a dlhý čas smútil za svojím synom.
34 (UKJV) And Jacob rent his clothes, and put sackcloth upon his loins, and mourned for his son many days.

35 (BKR) Sešli se pak všickni synové jeho, a všecky dcery jeho, aby ho těšili. Ale on nedal se potěšiti, a řekl: Nýbrž já tak v zámutku sstoupím za synem svým do hrobu. A plakal ho otec jeho.
35 (VUL) Congregatis autem cunctis liberis eius, ut lenirent dolorem patris, noluit consolationem accipere et ait: “ Descendam ad filium meum lugens in infernum ”. Et flevit super eo pater eius.
35 (KAT) Hoci sa namáhali všetci jeho synovia a dcéry potešiť ho, nedal sa potešiť a vravel: „V smútku zostúpim do podsvetia k svojmu synovi.“ Tak ho oplakával jeho otec.
35 (UKJV) "And all his sons and all his daughters rose up to comfort him; but he refused to be comforted; and he said, For I will go down into the grave unto my son mourning. Thus his father wept for him. "

36 (BKR) Mezi tím Madianští prodali Jozefa do Egypta Putifarovi, dvořeninu Faraonovu, hejtmanu žoldnéřů.
36 (VUL) Madianitae autem vendiderunt Ioseph in Aegypto Putiphari eunucho pharaonis, magistro satellitum.
36 (KAT) No Madiánčania ho predali do Egypta faraónovmu dvoranovi, veliteľovi telesnej stráže Putifarovi.
36 (UKJV) And the Midianites sold him into Egypt unto Potiphar, an officer of Pharaoh's, and captain of the guard.