Kniha Genezis

1 (BKR) Jákob pak odšel cestou svou, a potkali se s ním andělé Boží.
1 (KAT) Keď Laban ráno vstal, pobozkal svojich vnukov a svoje dcéry a požehnal ich. Potom sa pobral a vrátil sa do svojho bydliska.

2 (BKR) I řekl Jákob, když je viděl: Vojsko Boží jest toto. A nazval jméno místa toho Mahanaim.
2 (KAT) Aj Jakub šiel svojou cestou. Tu ho stretli Boží anjeli.

3 (BKR) Poslal pak Jákob posly před sebou k bratru svému Ezau, do země Seir, do kraje Idumejského.
3 (KAT) Keď ich Jakub videl, povedal: „To je tábor Božích vojov!“ Preto nazval to miesto Mahanaim.

4 (BKR) A přikázal jim, řka: Takto povězte pánu mému Ezau: Totoť vzkazuje služebník tvůj Jákob: U Lábana jsem byl pohostinu, a zůstával až do tohoto času.
4 (KAT) Potom Jakub poslal pred sebou poslov k svojmu bratovi Ezauovi do krajiny Seir, do končín Edomu,

5 (BKR) A mám voly a osly, ovce, a služebníky i děvky; a poslal jsem, abych se ohlásil pánu svému, a našel milost před očima tvýma.
5 (KAT) a dal im príkaz, hovoriac: „Takto budete vravieť môjmu pánovi Ezauovi: »Tvoj sluha Jakub ti odkazuje: U Labana som býval ako cudzinec a bol som tam až do dnešného dňa.

6 (BKR) I navrátili se poslové k Jákobovi, řkouce: Přišli jsme k bratru tvému Ezau, kterýž také jde proti tobě, a čtyři sta mužů s ním.
6 (KAT) Mám dobytok, osly, stáda, sluhov a slúžky. Posielam však (poslov), aby som to oznámil môjmu pánovi a našiel v tvojich očiach milosť!«“

7 (BKR) Jákob pak bál se velmi, a rmoutil se náramně. Tedy rozdělil lid, kterýž s sebou měl, ovce také a voly, a velbloudy na dva houfy.
7 (KAT) No poslovia sa vrátili k Jakubovi a povedali mu: „Došli sme k tvojmu bratovi Ezauovi a on ti ide so štyristo mužmi oproti!“

8 (BKR) Nebo řekl: Jestliže by přišel Ezau k houfu jednomu, a pobil by jej, bude aspoň zadní houf zachován.
8 (KAT) I bál sa Jakub veľmi a trápil sa. Potom rozdelil ľudí, čo s ním boli, aj stáda, dobytok a ťavy na dva tábory,

9 (BKR) I řekl Jákob: Bože otce mého Abrahama, a Bože otce mého Izáka, Hospodine, kterýž jsi mi řekl: Navrať se do země své, a k příbuznosti své, a dobře učiním tobě,
9 (KAT) lebo si myslel: Ak Ezau napadne a premôže jeden tábor, druhý tábor bude môcť uniknúť.

10 (BKR) Menší jsem všech milosrdenství a vší pravdy, kterouž jsi učinil s služebníkem svým; nebo s holí svou přešel jsem Jordán tento, nyní pak dva houfy mám.
10 (KAT) A Jakub sa modlil: „Bože môjho otca Abraháma, Bože môjho otca Izáka, Pane, ktorý si mi hovoril: »Vráť sa späť do svojej krajiny a k svojim príbuzným a postarám sa o tvoje šťastie.«

11 (BKR) Vytrhni mne, prosím, z ruky bratra mého, z ruky Ezau; nebť se ho bojím, aby přijda, nepohubil mne i matky s dětmi.
11 (KAT) Nie som hoden všetkých tých milostí a všetkej vernosti, ktorú si svojmu služobníkovi preukázal, lebo (len) so svojou palicou som tu prekročil Jordán a teraz som s dvoma tábormi.

12 (BKR) Však jsi ty řekl: Dobře učiním tobě, a rozmnožím símě tvé jako písek mořský, kterýžto pro množství sečten býti nemůže.
12 (KAT) Vysloboď ma z rúk môjho brata, z Ezauových rúk, lebo sa veľmi bojím, aby neprišiel a nezahubil mňa aj matky s deťmi.

13 (BKR) I zůstal tu noci té; a vzal z toho, což bylo před rukama, poctu bratru svému Ezau:
13 (KAT) Veď ty si prisľúbil: »Postarám sa, aby sa ti dobre vodilo a rozmnožím tvoje potomstvo ako piesok pri mori, ktorý pre množstvo nemožno spočítať.«“

14 (BKR) Totiž dvě stě koz, a kozlů dvadceti, ovec dvě stě, a beranů dvadceti,
14 (KAT) I prenocoval tam a potom oddelil zo svojho imania ako dar pre svojho brata Ezaua

15 (BKR) Velbloudů s mladými jich třidceti, krav čtyřidceti, volů deset, oslic dvadceti, a oslátek deset.
15 (KAT) dvesto kôz a dvadsať capov, dvesto oviec a dvadsať baranov,

16 (BKR) A poručil je služebníkům svým, každé stádo obzvláštně, a řekl služebníkům svým: Jděte přede mnou, a stádo od stáda ať jde opodál.
16 (KAT) tridsať dojčiacich tiav aj s ich mláďatami, štyridsať kráv a desať býkov, dvesto oslíc a desať oslích žriebät.

17 (BKR) I poručil přednímu, řka: Když se potká s tebou Ezau bratr můj, a optá se tebe, řka Čí jsi? a kam jdeš? a čí jest to stádo před tebou?
17 (KAT) A oddal ich po čriedach svojim sluhom a svojim sluhom povedal: „Choďte predo mnou a zachovajte odstup medzi čriedou a čriedou!“

18 (BKR) Řekneš: Jsem služebníka tvého Jákoba, a dar tento jest poslán pánu mému Ezau; a teď i sám jde za námi.
18 (KAT) Prvému prikázal takto: „Keď ťa stretne môj brat Ezau a ak sa obráti na teba s otázkou: »Čí si a kde ideš? A čie je toto, čo ženieš?« -

19 (BKR) Poručil také druhému i třetímu, a všechněm jdoucím za těmi stády, řka: V táž slova mluvte k Ezau, když byste naň trefili.
19 (KAT) odpovieš: »Som tvojho služobníka Jakuba. A toto je dar, ktorý posiela môjmu pánovi Ezauovi. On sám je za nami!«“

20 (BKR) A díte také: Aj, služebník tvůj Jákob za námi; nebo řekl: Ukrotím tvář jeho darem, kterýž jde přede mnou, a potom uzřím tvář jeho; snad přijme tvář mou.
20 (KAT) Takto prikázal druhému i tretiemu a všetkým, ktorí hnali čriedy: „Ako som teraz hovoril, tak poviete Ezauovi, keď ho stretnete,

21 (BKR) A tak předšel dar před ním; on pak zůstal tu noc při houfu.
21 (KAT) a ešte dodáte: »Hľa, tvoj služobník Jakub je za nami!«“ Myslel totiž takto: Udobrím ho darmi, ktoré ma predchádzajú; len potom predstúpim pred neho. Možno bude zhovievavý.

22 (BKR) A vstav ještě v noci, vzal obě ženy své, a dvě děvky své, a jedenácte synů svých, a přešel přes brod Jabok.
22 (KAT) A išiel dar pred ním, kým on ostal tej noci v tábore.

23 (BKR) Vzav tedy je, přepravil je přes tu řeku; přepravil také i vše, což měl.
23 (KAT) Ale ešte tej noci vstal, zobral so sebou obe ženy, obe slúžky i jedenásť svojich synov a prešiel cez brod Jabok.

24 (BKR) A zůstal Jákob sám; a tu zápasil s ním muž až do svitání.
24 (KAT) Vzal ich a previedol ich cez rieku a preniesol tiež všetko svoje imanie.

25 (BKR) A vida, že ho nepřemůže, obrazil jej v příhbí vrchní stehna jeho; i vyvinulo se příhbí stehna Jákobova, když zápasil s ním.
25 (KAT) Len Jakub sám zostal. Tu zápasil s ním akýsi muž až do východu zory.

26 (BKR) A řekl: Pusť mne, nebť zasvitává. I řekl: Nepustím tě, leč mi požehnáš.
26 (KAT) Keď onen videl, že ho neprevládze, dotkol sa jeho bederného kĺbu, takže Jakubovi sa bederný kĺb vykĺboval, kým on s ním zápasil.

27 (BKR) I řekl jemu: Jaké jest jméno tvé? Odpověděl: Jákob.
27 (KAT) Potom onen povedal: „Pusť ma, lebo vychodí zora!“ On však odpovedal: „Nepustím ťa, kým ma nepožehnáš.“

28 (BKR) I dí: Nebude více nazýváno jméno tvé toliko Jákob, ale také Izrael; nebo jsi statečně zacházel s Bohem i lidmi, a přemohls.
28 (KAT) Onen mu povedal: „Ako sa voláš?“ On mu odpovedal: „Jakub.“

29 (BKR) I otázal se Jákob, řka: Oznam, prosím, jméno své. Kterýžto odpověděl: Proč se ptáš na jméno mé? I dal mu tu požehnání.
29 (KAT) Vtedy onen povedal: „Nebudeš sa už volať Jakub, ale Izrael, lebo si zápasil s Bohom a s mužmi a zvíťazil si.“

30 (BKR) Tedy nazval Jákob jméno místa toho Fanuel; nebo jsem prý viděl Boha tváří v tvář, a zachována jest duše má.
30 (KAT) Jakub povedal: „Prezraď mi svoje meno!“ Onen odpovedal: „Prečo sa pýtaš na moje meno?“ A požehnal ho tam.

31 (BKR) I vzešlo mu slunce, když pominul místa toho Fanuel, a kulhal na nohu svou.
31 (KAT) Nato Jakub nazval to miesto Fanuel (Božia tvár), lebo (tak povedal) „videl som Boha z tváre do tváre a pritom som ostal nažive!“

32 (BKR) Protož nejedí synové Izraelští až do tohoto dne té žily krátké, kteráž jest v vrchním příhbí stehna, proto že obrazil příhbí stehna Jákobova na žile krátké.
32 (KAT) Len čo bol za Fanuelom, vyšlo slnko a on kríval pre svoje bedro.

33 ----
33 (KAT) Preto až dodnes Izraeliti nejedia šľachy bederného kĺbu, ktoré spojujú bederný kĺb, lebo on sa dotkol šľachy na Jakubovom bedernom kĺbe.