Kniha Genezis

1 (BKR) Jákob pak odšel cestou svou, a potkali se s ním andělé Boží.
1 (VUL) Laban vero de nocte consur gens osculatus est filios et fi lias suas et benedixit illis reversusque est in locum suum.
1 (KAT) Keď Laban ráno vstal, pobozkal svojich vnukov a svoje dcéry a požehnal ich. Potom sa pobral a vrátil sa do svojho bydliska.
1 (UKJV) And Jacob went on his way, and the angels of God met him.

2 (BKR) I řekl Jákob, když je viděl: Vojsko Boží jest toto. A nazval jméno místa toho Mahanaim.
2 (VUL) Iacob quoque abiit itinere, quo coeperat, fueruntque ei obviam angeli Dei.
2 (KAT) Aj Jakub šiel svojou cestou. Tu ho stretli Boží anjeli.
2 (UKJV) And when Jacob saw them, he said, This is God's host: and he called the name of that place Mahanaim.

3 (BKR) Poslal pak Jákob posly před sebou k bratru svému Ezau, do země Seir, do kraje Idumejského.
3 (VUL) Quos cum vidisset, ait: “ Castra Dei sunt haec ”; et appellavit nomen loci illius Mahanaim (id est Castra).
3 (KAT) Keď ich Jakub videl, povedal: „To je tábor Božích vojov!“ Preto nazval to miesto Mahanaim.
3 (UKJV) And Jacob sent messengers before him to Esau his brother unto the land of Seir, the country of Edom.

4 (BKR) A přikázal jim, řka: Takto povězte pánu mému Ezau: Totoť vzkazuje služebník tvůj Jákob: U Lábana jsem byl pohostinu, a zůstával až do tohoto času.
4 (VUL) Misit autem nuntios ante se ad Esau fratrem suum in terram Seir, in regionem Edom.
4 (KAT) Potom Jakub poslal pred sebou poslov k svojmu bratovi Ezauovi do krajiny Seir, do končín Edomu,
4 (UKJV) "And he commanded them, saying, Thus shall all of you speak unto my lord Esau; Your servant Jacob says thus, I have sojourned with Laban, and stayed there until now: "

5 (BKR) A mám voly a osly, ovce, a služebníky i děvky; a poslal jsem, abych se ohlásil pánu svému, a našel milost před očima tvýma.
5 (VUL) Praecepitque eis dicens: “ Sic loquimini domino meo Esau: Haec dicit servus tuus Iacob: Apud Laban peregrinatus sum et fui usque in praesentem diem.
5 (KAT) a dal im príkaz, hovoriac: „Takto budete vravieť môjmu pánovi Ezauovi: »Tvoj sluha Jakub ti odkazuje: U Labana som býval ako cudzinec a bol som tam až do dnešného dňa.
5 (UKJV) And I have oxen, and asses, flocks, and male servants, and female servants: and I have sent to tell my lord, that I may find grace in your sight.

6 (BKR) I navrátili se poslové k Jákobovi, řkouce: Přišli jsme k bratru tvému Ezau, kterýž také jde proti tobě, a čtyři sta mužů s ním.
6 (VUL) Habeo boves et asinos, oves et servos atque ancillas; mittoque nunc legationem ad dominum meum, ut inveniam gratiam in conspectu tuo ”.
6 (KAT) Mám dobytok, osly, stáda, sluhov a slúžky. Posielam však (poslov), aby som to oznámil môjmu pánovi a našiel v tvojich očiach milosť!«“
6 (UKJV) And the messengers returned to Jacob, saying, We came to your brother Esau, and also he comes to meet you, and four hundred men with him.

7 (BKR) Jákob pak bál se velmi, a rmoutil se náramně. Tedy rozdělil lid, kterýž s sebou měl, ovce také a voly, a velbloudy na dva houfy.
7 (VUL) Reversique sunt nuntii ad Iacob dicentes: “ Venimus ad Esau fratrem tuum, et ecce properat in occursum tibi cum quadringentis viris ”.
7 (KAT) No poslovia sa vrátili k Jakubovi a povedali mu: „Došli sme k tvojmu bratovi Ezauovi a on ti ide so štyristo mužmi oproti!“
7 (UKJV) "Then Jacob was greatly afraid and distressed: and he divided the people that was with him, and the flocks, and herds, and the camels, into two bands; "

8 (BKR) Nebo řekl: Jestliže by přišel Ezau k houfu jednomu, a pobil by jej, bude aspoň zadní houf zachován.
8 (VUL) Timuit Iacob valde et perterritus divisit populum, qui secum erat, greges quoque et oves et boves et camelos in duas turmas
8 (KAT) I bál sa Jakub veľmi a trápil sa. Potom rozdelil ľudí, čo s ním boli, aj stáda, dobytok a ťavy na dva tábory,
8 (UKJV) And said, If Esau come to the one company, and strike it, then the other company which is left shall escape.

9 (BKR) I řekl Jákob: Bože otce mého Abrahama, a Bože otce mého Izáka, Hospodine, kterýž jsi mi řekl: Navrať se do země své, a k příbuznosti své, a dobře učiním tobě,
9 (VUL) dicens: “ Si venerit Esau ad unam turmam et percusserit eam, alia turma, quae reliqua est, salvabitur ”.
9 (KAT) lebo si myslel: Ak Ezau napadne a premôže jeden tábor, druhý tábor bude môcť uniknúť.
9 (UKJV) And Jacob said, O God of my father Abraham, and God of my father Isaac, the LORD which said unto me, Return unto your country, and to your kindred, and I will deal well with you:

10 (BKR) Menší jsem všech milosrdenství a vší pravdy, kterouž jsi učinil s služebníkem svým; nebo s holí svou přešel jsem Jordán tento, nyní pak dva houfy mám.
10 (VUL) Dixitque Iacob: “ Deus patris mei Abraham et Deus patris mei Isaac, Domine, qui dixisti mihi: "Revertere in terram tuam et in locum nativitatis tuae, et benefaciam tibi",
10 (KAT) A Jakub sa modlil: „Bože môjho otca Abraháma, Bože môjho otca Izáka, Pane, ktorý si mi hovoril: »Vráť sa späť do svojej krajiny a k svojim príbuzným a postarám sa o tvoje šťastie.«
10 (UKJV) "I am not worthy of the least of all the mercies, and of all the truth, which you have showed unto your servant; for with my staff I passed over this Jordan; and now I am become two bands. "

11 (BKR) Vytrhni mne, prosím, z ruky bratra mého, z ruky Ezau; nebť se ho bojím, aby přijda, nepohubil mne i matky s dětmi.
11 (VUL) minor sum cunctis miserationibus et cuncta veritate, quam explesti servo tuo. In baculo meo transivi Iordanem istum et nunc cum duabus turmis regredior.
11 (KAT) Nie som hoden všetkých tých milostí a všetkej vernosti, ktorú si svojmu služobníkovi preukázal, lebo (len) so svojou palicou som tu prekročil Jordán a teraz som s dvoma tábormi.
11 (UKJV) Deliver me, I pray you, from the hand of my brother, from the hand of Esau: for I fear him, lest he will come and strike me, and the mother with the children.

12 (BKR) Však jsi ty řekl: Dobře učiním tobě, a rozmnožím símě tvé jako písek mořský, kterýžto pro množství sečten býti nemůže.
12 (VUL) Erue me de manu fratris mei, de manu Esau, quia valde eum timeo; ne forte veniens percutiat matrem cum filiis.
12 (KAT) Vysloboď ma z rúk môjho brata, z Ezauových rúk, lebo sa veľmi bojím, aby neprišiel a nezahubil mňa aj matky s deťmi.
12 (UKJV) And you said, I will surely do you good, and make your seed as the sand of the sea, which cannot be numbered for multitude.

13 (BKR) I zůstal tu noci té; a vzal z toho, což bylo před rukama, poctu bratru svému Ezau:
13 (VUL) Tu locutus es quod bene mihi faceres et dilatares semen meum sicut arenam maris, quae prae multitudine numerari non potest ”.
13 (KAT) Veď ty si prisľúbil: »Postarám sa, aby sa ti dobre vodilo a rozmnožím tvoje potomstvo ako piesok pri mori, ktorý pre množstvo nemožno spočítať.«“
13 (UKJV) "And he lodged there that same night; and took of that which came to his hand a present for Esau his brother; "

14 (BKR) Totiž dvě stě koz, a kozlů dvadceti, ovec dvě stě, a beranů dvadceti,
14 (VUL) Mansit ibi nocte illa et sumpsit de his, quae habebat, munera Esau fratri suo:
14 (KAT) I prenocoval tam a potom oddelil zo svojho imania ako dar pre svojho brata Ezaua
14 (UKJV) Two hundred she goats, and twenty he goats, two hundred ewes, and twenty rams,

15 (BKR) Velbloudů s mladými jich třidceti, krav čtyřidceti, volů deset, oslic dvadceti, a oslátek deset.
15 (VUL) capras ducentas, hircos viginti, oves ducentas et arietes viginti,
15 (KAT) dvesto kôz a dvadsať capov, dvesto oviec a dvadsať baranov,
15 (UKJV) Thirty milk giving camels with their colts, forty cattle, and ten bulls, twenty she asses, and ten foals.

16 (BKR) A poručil je služebníkům svým, každé stádo obzvláštně, a řekl služebníkům svým: Jděte přede mnou, a stádo od stáda ať jde opodál.
16 (VUL) camelos fetas cum pullis suis triginta, vaccas quadraginta et tauros decem, asinas viginti et pullos earum decem.
16 (KAT) tridsať dojčiacich tiav aj s ich mláďatami, štyridsať kráv a desať býkov, dvesto oslíc a desať oslích žriebät.
16 (UKJV) "And he delivered them into the hand of his servants, every drove by themselves; and said unto his servants, Pass over before me, and put a space between drove and drove. "

17 (BKR) I poručil přednímu, řka: Když se potká s tebou Ezau bratr můj, a optá se tebe, řka Čí jsi? a kam jdeš? a čí jest to stádo před tebou?
17 (VUL) Et misit per manus servorum suorum singulos seorsum greges dixitque pueris suis: “ Antecedite me, et sit spatium inter gregem et gregem ”.
17 (KAT) A oddal ich po čriedach svojim sluhom a svojim sluhom povedal: „Choďte predo mnou a zachovajte odstup medzi čriedou a čriedou!“
17 (UKJV) And he commanded the foremost, saying, When Esau my brother meet you, and asks you, saying, Whose are you? and where go you? and whose are these before you?

18 (BKR) Řekneš: Jsem služebníka tvého Jákoba, a dar tento jest poslán pánu mému Ezau; a teď i sám jde za námi.
18 (VUL) Et praecepit priori dicens: “ Si obvium habueris Esau fratrem meum, et interrogaverit te: "Cuius es?" et "Quo vadis?" et "Cuius sunt ista, quae sequeris?",
18 (KAT) Prvému prikázal takto: „Keď ťa stretne môj brat Ezau a ak sa obráti na teba s otázkou: »Čí si a kde ideš? A čie je toto, čo ženieš?« -
18 (UKJV) "Then you shall say, They be your servant Jacob's; it is a present sent unto my lord Esau: and, behold, also he is behind us. "

19 (BKR) Poručil také druhému i třetímu, a všechněm jdoucím za těmi stády, řka: V táž slova mluvte k Ezau, když byste naň trefili.
19 (VUL) respondebis: Servi tui Iacob; munera misit domino meo Esau. Ipse quoque post nos venit ”.
19 (KAT) odpovieš: »Som tvojho služobníka Jakuba. A toto je dar, ktorý posiela môjmu pánovi Ezauovi. On sám je za nami!«“
19 (UKJV) And so commanded he the second, and the third, and all that followed the droves, saying, On this manner shall all of you speak unto Esau, when all of you find him.

20 (BKR) A díte také: Aj, služebník tvůj Jákob za námi; nebo řekl: Ukrotím tvář jeho darem, kterýž jde přede mnou, a potom uzřím tvář jeho; snad přijme tvář mou.
20 (VUL) Similiter mandata dedit secundo ac tertio et cunctis, qui sequebantur greges, dicens: “ Iisdem verbis loquimini ad Esau, cum inveneritis eum,
20 (KAT) Takto prikázal druhému i tretiemu a všetkým, ktorí hnali čriedy: „Ako som teraz hovoril, tak poviete Ezauovi, keď ho stretnete,
20 (UKJV) "And say all of you moreover, Behold, your servant Jacob is behind us. For he said, I will appease him with the present that goes before me, and afterward I will see his face; possibly he will accept of me. "

21 (BKR) A tak předšel dar před ním; on pak zůstal tu noc při houfu.
21 (VUL) et addetis: Ipse quoque servus tuus Iacob iter nostrum insequitur. Dixit enim: Placabo illum muneribus, quae praecedunt, et postea videbo faciem eius: forsitan propitiabitur mihi ”.
21 (KAT) a ešte dodáte: »Hľa, tvoj služobník Jakub je za nami!«“ Myslel totiž takto: Udobrím ho darmi, ktoré ma predchádzajú; len potom predstúpim pred neho. Možno bude zhovievavý.
21 (UKJV) So went the present over before him: and himself lodged that night in the company.

22 (BKR) A vstav ještě v noci, vzal obě ženy své, a dvě děvky své, a jedenácte synů svých, a přešel přes brod Jabok.
22 (VUL) Praecesserunt itaque munera ante eum, ipse vero mansit nocte illa in castris.
22 (KAT) A išiel dar pred ním, kým on ostal tej noci v tábore.
22 (UKJV) And he rose up that night, and took his two wives, and his two female servants, and his eleven sons, and passed over the ford Jabbok.

23 (BKR) Vzav tedy je, přepravil je přes tu řeku; přepravil také i vše, což měl.
23 (VUL) Cumque nocte surrexisset, tulit duas uxores suas et totidem famulas cum undecim filiis et transivit vadum Iaboc;
23 (KAT) Ale ešte tej noci vstal, zobral so sebou obe ženy, obe slúžky i jedenásť svojich synov a prešiel cez brod Jabok.
23 (UKJV) And he took them, and sent them over the brook, and sent over that he had.

24 (BKR) A zůstal Jákob sám; a tu zápasil s ním muž až do svitání.
24 (VUL) sumptis ergo traductisque illis et omnibus, quae ad se pertinebant, per torrentem,
24 (KAT) Vzal ich a previedol ich cez rieku a preniesol tiež všetko svoje imanie.
24 (UKJV) "And Jacob was left alone; and there wrestled a man with him until the breaking of the day. "

25 (BKR) A vida, že ho nepřemůže, obrazil jej v příhbí vrchní stehna jeho; i vyvinulo se příhbí stehna Jákobova, když zápasil s ním.
25 (VUL) mansit solus. Et ecce vir luctabatur cum eo usque mane.
25 (KAT) Len Jakub sám zostal. Tu zápasil s ním akýsi muž až do východu zory.
25 (UKJV) "And when he saw that he prevailed not against him, he touched the hollow of his thigh; and the hollow of Jacob's thigh was out of joint, as he wrestled with him. "

26 (BKR) A řekl: Pusť mne, nebť zasvitává. I řekl: Nepustím tě, leč mi požehnáš.
26 (VUL) Qui cum videret quod eum superare non posset, tetigit acetabulum femoris eius, et statim luxatum est acetabulum femoris Iacob, cum luctaretur cum illo.
26 (KAT) Keď onen videl, že ho neprevládze, dotkol sa jeho bederného kĺbu, takže Jakubovi sa bederný kĺb vykĺboval, kým on s ním zápasil.
26 (UKJV) And he said, Let me go, for the day breaks. And he said, I will not let you go, except you bless me.

27 (BKR) I řekl jemu: Jaké jest jméno tvé? Odpověděl: Jákob.
27 (VUL) Dixitque: “ Dimitte me, iam enim ascendit aurora ”. Respondit: “ Non dimittam te, nisi benedixeris mihi ”.
27 (KAT) Potom onen povedal: „Pusť ma, lebo vychodí zora!“ On však odpovedal: „Nepustím ťa, kým ma nepožehnáš.“
27 (UKJV) And he said unto him, What is your name? And he said, Jacob.

28 (BKR) I dí: Nebude více nazýváno jméno tvé toliko Jákob, ale také Izrael; nebo jsi statečně zacházel s Bohem i lidmi, a přemohls.
28 (VUL) Ait ad eum: “ Quod nomen est tibi? ”. Respondit: “ Iacob ”.
28 (KAT) Onen mu povedal: „Ako sa voláš?“ On mu odpovedal: „Jakub.“
28 (UKJV) And he said, Your name shall be called no more Jacob, but Israel: for as a prince have you power with God and with men, and have prevailed.

29 (BKR) I otázal se Jákob, řka: Oznam, prosím, jméno své. Kterýžto odpověděl: Proč se ptáš na jméno mé? I dal mu tu požehnání.
29 (VUL) At ille: “ Nequaquam, inquit, Iacob amplius appellabitur nomen tuum, sed Israel: quoniam certasti cum Deo et cum hominibus et praevaluisti! ”.
29 (KAT) Vtedy onen povedal: „Nebudeš sa už volať Jakub, ale Izrael, lebo si zápasil s Bohom a s mužmi a zvíťazil si.“
29 (UKJV) And Jacob asked him, and said, Tell me, I pray you, your name. And he said, Wherefore is it that you do ask after my name? And he blessed him there.

30 (BKR) Tedy nazval Jákob jméno místa toho Fanuel; nebo jsem prý viděl Boha tváří v tvář, a zachována jest duše má.
30 (VUL) Interrogavit eum Iacob: “ Dic mihi, quo appellaris nomine? ”. Respondit: “ Cur quaeris nomen meum? ”. Et benedixit ei in eodem loco.
30 (KAT) Jakub povedal: „Prezraď mi svoje meno!“ Onen odpovedal: „Prečo sa pýtaš na moje meno?“ A požehnal ho tam.
30 (UKJV) And Jacob called the name of the place Peniel: for I have seen God face to face, and my life is preserved.

31 (BKR) I vzešlo mu slunce, když pominul místa toho Fanuel, a kulhal na nohu svou.
31 (VUL) Vocavitque Iacob nomen loci illius Phanuel dicens: “ Vidi Deum facie ad faciem, et salva facta est anima mea ”.
31 (KAT) Nato Jakub nazval to miesto Fanuel (Božia tvár), lebo (tak povedal) „videl som Boha z tváre do tváre a pritom som ostal nažive!“
31 (UKJV) And as he passed over Penuel the sun rose upon him, and he halted upon his thigh.

32 (BKR) Protož nejedí synové Izraelští až do tohoto dne té žily krátké, kteráž jest v vrchním příhbí stehna, proto že obrazil příhbí stehna Jákobova na žile krátké.
32 (VUL) Ortusque est ei sol, cum transgrederetur Phanuel; ipse vero claudicabat propter femur.
32 (KAT) Len čo bol za Fanuelom, vyšlo slnko a on kríval pre svoje bedro.
32 (UKJV) Therefore the children of Israel eat not of the sinew which shrank, which is upon the hollow of the thigh, unto this day: because he touched the hollow of Jacob's thigh in the sinew that shrank.

33 ----
33 (VUL) Quam ob causam non comedunt filii Israel nervum, qui est in femore, usque in praesentem diem, eo quod tetigerit nervum femoris Iacob.
33 (KAT) Preto až dodnes Izraeliti nejedia šľachy bederného kĺbu, ktoré spojujú bederný kĺb, lebo on sa dotkol šľachy na Jakubovom bedernom kĺbe.
33 ----